Český studijní překlad2. Královská - 6. kapitola
1 Proročtí žáci řekli Elíšovi: Hle, místo, kde pobývámet1 před tebou, je pro nás těsné. t1 n.: sedáváme
2 Pojďme k Jordánu, vezměme odtamtud každý jeden trám a udělejme si tam místo k bydlení.t2 Řekl: Jděte! t2 n.: sezení / kde budeme sedět
3 Kdosi řekl: Buď tak laskav,a prosím, a pojď se svými otroky. Odpověděl: Půjdu. a 2Kr 5:23; Sd 19:6
4 Šel tedy s nimi. Přišli k Jordánu a káceli stromy.
5 I stalo se, že kdosi porážela kment3 a sekerat4 spadla do vody. Křičel: Ach,t5 můj pane, byla půjčená!t6 t3 h.: trám t4 h.: železo; srv. Iz 10:34; Kaz 10:10 t5 (srv. s použitím u slova יהוה: Joz 7:7; Jr 1:6) t6 h.: vyžádaná a 2Kr 3:19srv
6 Muž Boží se zeptal: Kam spadla? Když mu to místo ukázal, uřízl kus dřeva, hodil ho tam a sekera vyplavala.
7 Řekl: Vytáhni si ji. Vztáhl ruku a vzal si ji.
8 Když aramejský král vedl válku proti Izraeli, poradil se se svými otroky: Na tom a tom místě bude můj tábor.
9 Muž Boží však izraelskému králi vzkázal: Měj se na pozoru, abys neprocházel tímto místem, neboť tam táboří Aramejci.
10 Izraelský král poslal posly na to místo, o kterém mu muž Boží pověděl a varovala ho, a měl se tam na pozoru; a to se stalo ne jednou či dvakrát.b a Ez 3:19nnsrv b Neh 13:20
11 (Mysl aramejského krále byla kvůli tomu rozbouřená.)t7 Zavolal své otroky a řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich jet8 s izraelským králem? t7 n~: Aramejský král byl kvůli tomu velmi rozrušen t8 n~: donáší …
12 Jeden z jeho otroků řekl: Nikoli, můj pane a králi, ale prorok Elíša, který je v Izraeli, oznamuje izraelskému králi věci, které mluvíš ve své ložnici.
13 Řekl: Jděte a podívejte se, kde je. Pak pošlu a zajmu ho. Oznámili mu: Je v Dótanu.v9 v9 [asi 18 km od Samaří]
14 Poslal tam koně a vozy, ohromnét10 vojsko. Přitáhli v noci a obklíčili město. t10 h.: těžké; srv. Iz 36:2; 1Kr 3:9
15 Služebník muže Božího vstal časně ráno, vyšel, a hle, (vojsko bylo kolem města,)t11 koně i vozy. Jeho služebníkt12 se ho zeptal: Ach, můj pane, co budeme dělat? t11 n.: město bylo obklíčené vojskem t12 2Kr 4:12; h.: chlapec; [jeden ze dvou veršů (Ex 33:11), kde je současně tento výraz i výraz jednoznačně označující služebníka (ptc. od slsa sloužit); srv. též 2S 13:17n; 1Kr 10:5]
16 Odpověděl: Neboj se, protože (s námi jich je víc než s nimi.)t13 t13 h.: těch, kdo jsou s námi, je víc, než těch, kdo jsou s nimi; 2Pa 32:7
17 Pak se Elíša modlil: יהוה, otevři jeho oči, ať vidí. A יהוה otevřel služebníkovy oči a viděl, hle, (pohořít14 kolema Elíši bylo plnét15 koní a ohnivýchb vozů.)t16 t14 v h. je sice sg., ale na mnoha místech výraz označuje nikoli jednu horu, ale pohoří (např. Dt 32:49; 1S 1:1) t15 (podle použití slsa na jiných místech se nedá určit, jestli uvnitř, nebo na povrchu; srv. Sd 16:27; Iz 13:21; ovšem ::Iz 22:7; Iz 28:8; Jr 51:5) t16 n.: hora plná koní … byla kolem Elíši a Ž 125:2; Ž 34:8 b 2Kr 2:11; Za 2:9
18 Jak k němu Aramejci sestupovali, modlil se Elíša k יהוה: Raň tento národ slepotou.a A ranil je slepotou podle Elíšova slova. a Gn 19:11!; Sk 13:11
19 Elíša jim řekl: Toto není ta cesta a to město. Pojďte za mnou a přivedu vás k muži, kterého hledáte. Pak je přivedl do Samaří.
20 I stalo se, když přišli do Samaří, že Elíša řekl: יהוה, otevři jejicht17 oči, ať vidí. יהוה otevřel jejich oči a viděli, že jsou uprostřed Samaří. t17 h.: těchto
21 Když je uviděl izraelský král, zeptal se Elíši: Mám je pobít,t18 můj otče?a t18 TM uvádí dvakrát za sebou stejný tvar (poprvé s tázací částicí): pobiji; zdá se, že druhý tvar je písařským omylem a 2Kr 2:12; 2Kr 5:13; 2Kr 13:14; Gn 45:8
22 Odpověděl: Nepobíjej. Cožpak jsi je zajal svým mečem a lukem, že je chceš pobít? Předlož jim chléb a vodu, ať jedí a pijí a pak ať jdou ke svému pánu.
23 Uspořádal jim velkou hostinu, jedli a pili a pak je propustil a oni šli ke svému pánu. A aramejské loupežné hordy již znovu do izraelské země nepřitáhly.
24 I stalo se později, že aramejský král Ben-hadada shromáždil celé své vojsko,t19 vytáhl a oblehlv20 Samaří. t19 2Kr 3:9p v20 [prav. r. 850 př. Kr.] a 1Kr 20:1p
25 V Samaří nastal velký hlad.a Hle, obléhali ho tak dlouho , že oslí hlava byla za osmdesát stříbrnýchb a čtvrtina kabuv21 (holubího trusu)v22 za pět stříbrných. v21 [asi 1/6 sey (1Kr 18:32); asi 1,2 litru, tedy zde 0,3 litru] v22 [dle TNK + M. Cogan, H. Tadmor („II Kings“) je to idiom pro nepoživatelné lusky svatojánského chleba] a 2Kr 4:38 b 1Kr 10:29srv
26 Když se jednou izraelský král procházel po hradbách, volala k němu úpěnlivě nějaká žena: Pomoz, můj pane a králi.
27 Odpověděl: Jestliže ti nepomůže יהוה, odkud mám vzít pro tebe pomoc?a Snad z (humna či z lisu?)b a Ž 121:1 b Dt 15:14srv; Oz 9:2
28 Král se jí pak zeptal: Co je (s tebou?)t23 Odpověděla: Tato žena mi řekla: Dej svého syna a snímea ho dnes a mého syna sníme zítra. t23 n.: ti; 1Kr 1:16p a Dt 28:53; Dt 28:57; Pl 4:10
29 Uvařily jsme mého syna a snědly jsme ho. Další den jsem jí řekla: Dej svého syna a sníme ho. Ale ona svého syna ukryla.
30 I stalo se, když král uslyšel slova té ženy, že roztrhla své roucho; jak se procházel po hradbách, lid viděl, že má vespod na těle žíněné roucho. a 2Kr 5:7; 2Kr 11:14*
31 Řekl: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá,a jestliže dnes zůstane hlava Elíši, syna Šáfatova, na něm. a 1Kr 2:23*
32 Elíša tehdy seděl ve svém domě a starší seděli s ním. Král poslal kohosi před sebou. Dříve nežli k němu posel přišel, řekl Elíša starším: Vidíte, že ten vraht24 poslal kohosi srazit mi hlavu? Hleďte, až přijde posel, zavřete dveře a držte ho za dveřmi. Což to není za ním zvuk kroků jeho pána? t24 h.: vrahův syn; srv. např. 2S 3:34 (zvrhlík - syn zvrácenosti) atd.
33 Ještě s nimi mluvil, a tu k němu sestupoval posel a řekl: Hle, toto zlo je oda יהוה. Proč mám mít ještě nadějib v יהוה? a Mi 1:12srv; 1S 16:14 b Mi 7:7::; Pl 3:21; Iz 40:31
