Český studijní překlad2. Královská - 4. kapitola

1 Jedna žena z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: Tvůj otrok, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůja otrok bál יהוה. Přišel však věřitel, aby si vzal mé dva chlapcet1 za otroky. t1 n.: děti a 1Kr 18:3p
2 Elíša se jí zeptal: Co mám pro tebe udělat? Pověz mi, co máš doma? Odpověděla: Tvá otrokyně nemá doma nic, jenom (malý džbánek)t2 oleje. t2 (viz sloveso pomazat - 2S 14:2)
3 Nato řekl: Jdi, vyžádej si nádoby odjinud,t3 od všech svých sousedů, prázdné nádoby. Nespokojuj se s málem. t3 h.: z venku; Sd 12:9
4 Pak jdi, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech těch nádob; plné dávej stranou.
5 Odešla od něj a zavřela dveře za sebou a za svými syny. Oni k ní přinášeli nádoby a ona nalévala.
6 I stalo se, když byly nádoby plné, že řekla svému synovi: Přines mi další nádobu. Odpověděl jí: Další nádoba není. A olej přestal téct.
7 Šla a oznámila to muži Božímu. Ten řekl: Jdi, prodej olej, zaplať svůj dluh a ty se svými syny budeš živa z toho, co zbude.
8 I stalo se jednohot4 dne, že přišel Elíša do Šúnemu.a Tam byla zámožnát5 žena a přemluvila ho, aby pojedl pokrm. I stalo se, že kdykoli šel kolem, zabočil tam, aby pojedl pokrm. t4 h.: toho; srv. v. 2Kr 4:18; 1S 14:1 t5 h.: velká; 1S 25:2; 2S 19:33 a Joz 19:18; 1S 28:4
9 Proto řekla svému muži: Hle,t6 vím, že je to svatýv7 Boží muž. Chodí stálet8 kolem nás. t6 2Kr 5:15; Gn 12:11p v7 [nikde jinde ve StS není tento výraz použit pro proroka] t8 n~: opakovaně / pravidelně
10 Udělejme malou zděnou horní místnosta a dejme mu tam postel, stůl, židli a svícen. I stane se, když k nám přijde, že (si tam zajde.)t9 t9 n~: se tam uchýlí a 2Kr 1:2; Sd 3:20nn; 1Kr 17:19; 1Kr 17:23
11 I stalo se v tom čase, že tam přišel, zašel si do horní místnosti a ulehl tam.
12 Svému služebníkovit10 Gecházímua řekl: Zavolej tu Šúnemanku. Zavolal ji a ona se (k němu dostavila.)t11 t10 h.: chlapci; 2Kr 5:20; 2Kr 8:4; 2Kr 9:4p; 2Kr 19:6; 1S 9:3; 1Kr 18:43 t11 2S 20:4; h.: před něj postavila a 2Kr 5:19nn; 2Kr 6:15
13 Řekl mu: Pověz jí: Hle, (děláš si kvůli nám takovou starost.)t12 Co pro tebe mohut13 udělat? Mám se za tebe přimluvita u krále či u velitele armády? Odpověděla: Žiji mezi svým lidem.v14 t12 h.: strachovala ses kvůli nám celým tímto strachem; (nadsázka je zřejmě formou idiomu); srv. L 10:41 t13 n.: se dá v14 [tj. cítím se dostatečně bezpečná]; srv. Jr 29:32 a Jr 18:20
14 Zeptal se: Co pro ni mohut13 udělat? Gechází odpověděl: Ach, nemá synav15 a její muž je starý. t13 n.: se dá v15 [bez syna vymizelo jméno rodiny (Rt 4:10), nebylo komu předat dědictví (Gn 15:2.Gn 15:3) a vdova neměla sociální zabezpečení (2Kr 4:1.2Kr 4:2; Rt 4:15; L 7:12)]
15 Nato řekl: Zavolej ji. Zavolal ji a ona zůstala stát ve dveřích.
16 Řekl: V tento čas, (jako je čas živého,)t16 budeš objímata syna. Řekla: Ne, můj pane,b muži Boží, nelživ17 své otrokyni. t16 vazba snad zn.: po době těhotenství; $ v17 [reakce vyjadřuje spíše hloubku obavy ze zklamání nežli nedůvěru vůči proroku] a Kaz 3:5 b 2Kr 4:28; 2Kr 2:19p; 2Kr 5:20; 2Kr 5:22; 2Kr 6:5; 2Kr 6:15; 2Kr 8:12
17 Ta žena otěhotnělaa a porodila syna v určený čas, jako je čas živého, jak jí Elíša pověděl. a Sd 13:3; 1S 1:20; 2S 11:5
18 Chlapec vyrůstal.a I stalo se jednoho dne, že šel za svým otcem, kt18 žencům. t18 n.: mezi … a 1S 2:21; 2S 12:3
19 Tu řekl otci: Moje hlava, moje hlava. Ten řekl služebníkovi: Odnes ho jeho matce.
20 Ten ho vzal a přinesl ho jeho matce. Zůstalt19 na jejích kolenou až do poledne a pak zemřel. t19 n.: Seděl
21 Ona vyšla nahoru, položila ho na postel muže Božího, zavřela za ním a odešla.
22 Potom zavolala svého muže a řekla: Pošli mi jednoho ze služebníků a (jednu z oslic.)t20 Poběžímt21 k muži Božímu a vrátím se. t20 n.: nějakou oslici t21 n.: Musím běžet
23 Zeptal se: Proč za ním chceš dnest22 jít? Není novolunív23 ani sobota. Odpověděla: (Pokoj tobě.)t24 t22 (dnes - lze gramaticky připojit k této i následující větě) v23 [čas obětí a zvl. svátků (srv. Nu 28:14; 1S 20:5; Neh 10:34; Iz 1:13; Ez 46:1), evidentně doba, kdy se navštěvoval prorok] t24 tj. Měj se dobře / To je v pořádku; srv. v. 2Kr 4:26
24 Osedlala oslici a řekla svému služebníkovi: Žeňa oslici a běž, nezdržuj kvůli mně jízdu,b jen kdybych ti řekla. a 1S 30:20srv b 2S 16:2
25 Jela, až přijela k muži Božímu na horu Karmel.a I stalo se, když ji muž Boží z dálky uviděl, že řekl svému služebníkovi Gecházímu: Hle, to je ta Šúnemanka. a 2Kr 2:25; 1Kr 18:19
26 Tak jí běž naproti a zeptej se jí: Jak se ti daří?t25 Jak se daří tvému muži? Jak se daří chlapci? Ona odpověděla: Dobře.t26 t25 h.: Máš pokoj; Gn 29:6p t26 h.: Pokoj
27 Když přišla na horu k muži Božímu, chytila ho za nohy. Gechází přistoupil, aby ji odstrčil,t27 ale muž Boží řekl: Nech ji, neboť je jí hořkoa v duši a יהוה to přede mnou skryl a neoznámil mi to. t27 n.: vypudil; srv. Dt 6:19 a 1S 30:6
28 Ona řekla: Což jsem od svého pána žádala syna? Což jsem neříkala: Nevzbuzuj ve mně falešné naděje?
29 Elíša řekl Gecházímu: Přepáseja svá bedra, vezmi si s sebou moji hůl a jdi. Jestliže někoho potkáš, nezdravt28 ho a jestliže tě někdo pozdraví,t29 neodpovídej mu. Polož mou hůlb na chlapcův obličej. t28 h.: žehnej; [prakticky tzn.: Nedávej se s ním do řeči] t29 h.: požehná; srv. L 10:4 a Ex 12:11; 1Kr 18:46; Jr 1:17 b 2Kr 2:8srv; Ex 14:16; Sk 19:12
30 Chlapcova matka řekla: Jakože živ je יהוה a jakože živ jsi ty,a (neodejdu od tebe.)t30 Nato vstal a šel za ní. t30 h.: neopustím tě a 2Kr 2:2
31 Gechází je předešel, položil hůl na chlapcův obličej, ale žádný ohlas, nikdo tomu nevěnoval pozornost.a Vrátil se mu naproti a oznámil mu: Chlapec se neprobudil.b a 1Kr 18:29! b Jr 51:57
32 Elíša vešel do domu a hle, chlapec byl mrtev, položen na jehoa posteli. a 2Kr 4:21
33 Když vešel, zavřela za oběma dveře a modlil se k יהוה. a L 8:51srv
34 Pak vylezla na postel a lehlb si na chlapce; položil svá ústa na jeho ústa, své oči na jeho oči, své dlaně na jeho dlaně. A jak se nad ním sklonil, chlapcovo tělo se zahřálo. a 1Kr 1:4srv b 1Kr 17:21
35 Slezl,t31 prošel se sem a tam po domě,t32 vylezl nahoru, sklonil se nad ním a chlapec sedmkrát kýchl. Pak chlapec otevřel oči. t31 h.: Odvrátil se; (chápáno jako opak k: vylezl) t32 n~: místnosti
36 Elíša zavolal Gecházího a řekl: Zavolej tu Šúnemanku.a Zavolal ji, a když přišla k němu, řekl: Vezmib si svého syna. a 2Kr 4:12 b L 7:15srv
37 Když přišla, padla k jeho nohám, poklonilaa se k zemi, vzalat33 svého syna a odešla. t33 h.: zvedla a 2Kr 2:15
38 Elíša se vrátil do Gilgálu. V zemi byl hlad.a Proročtí žáci seděliv34 před ním. Řekl svému služebníkovi: Postavt35 velký hrnecb a uvař pro prorocké žáky jídlo.t36 v34 [později se vžil dodnes užívaný výraz ješiva (zvl. druh školy), odvozený od tohoto slovesa (sedět) (Ben Sira 51,29)] t35 n.: + na oheň; srv. Ez 24:3 t36 n.: vývar; srv. Ag 2:12; Gn 25:29.Gn 25:34a 2Kr 8:1; 1Kr 18:2; Rut 1:1; 2S 21:1 b Sd 6:19v; 1Kr 7:45; 2Pa 35:13
39 Jeden z nich odešel do polí sbírat sléz.v37 Našel (polní popínavou rostlinu)v38 a posbíral z ní divoké tykve, plný svůj oděv. Přinesl to a nakrájel do hrnce s jídlem, ačkoliv to nevěděli. v37 n.: zeleninu; [h.: světla, tj. světelnou rostlinu - velmi citlivou na světlo (Malva rotundifolia)] v38 n.: psí víno; [Vypadalo podobně jako české psí víno, ale podle plodů šlo zřejmě o kolokvintu obecnou (Colocynthis vulgaris). Její plody jsou silně projímavé. Srv. 1Kr 6:18.]
40 Pak to nalévali mužům k jídlu. I stalo se, když jedli to jídlo, že začali křičet: Muži Boží, v hrnci je smrt.v39 A nemohli to jíst. v39 [Jeden z arab. názvů kolokvinty je „smrt rostlin“, protože rostliny v jejím sousedství hynou. Možná ji tenkrát nazývali také tak, což by vysvětlovalo výkřik. (Podle chuti se kolokvinta okamžitě pozná.) A možná opravdu šlo o život - je mírně jedovatá.]
41 Nato řekl: Podejtea mouku. Hodil ji do hrnce a řekl: Nalévejte lidem, ať jedí! A v hrnci nic špatného nebylo. a 2Kr 2:20
42 Z Baal-šališya přišel nějaký muž a přinesl muži Božímu chléb z prvotin, dvacet ječnýchb chlebů a čerstvé obilíc v pytli.t40 Elíša řekl: Dej to lidem, ať jedí. t40 n.: v klasech / nevymlácené?; $ a 1S 9:4 b Sd 7:13 c Lv 2:14; Lv 23:14
43 Jeho služebník řekl: Jak to mohu dát před sto mužů? Ale on řekl: Dej to lidem, ať jedí, neboť toto praví יהוה: (Budou jíst a ještě zůstane.)t41 t41 h.: Jíst a zůstat
44 Dal to tedy před ně, jedli a ještě zůstaloa podle יהוה slova. a Mt 14:20

Skrýt poznámky překladatelů

1. Královská 3. kapitola     5. kapitola 1. Paralipomenon

Zobrazit ve Studijní on-line bibli
www.obohu.cz © 2011 - 2100