Český studijní překlad2. Královská - 3. kapitola
1 Jóram,a syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v osmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval dvanáct let. a 2Kr 1:17p
2 Páchal to, co je zlé v יהוה očích,v1 ovšem ne jako jeho oteca a matka. Odstranil Baalůvb posvátný sloup,t2 který udělal jeho otec. v1 Nu 32:13p; [v této knize je vazba použita nejčastěji v StS - 21×] t2 LXX; Vul: pl.; 2Kr 10:27; 2Kr 17:10; 2Kr 23:14; Lv 26:1; 1Kr 14:23; Sd 6:25v a 2Kr 14:3 b 1Kr 16:32; Jr 19:5
3 Ke hříchům Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, ovšem přilnult3 a neodvrátil se od nich.t4 t3 n.: (Hříchů …) se přidržel; srv. 1Kr 11:2; Dt 10:20 t4 TM: sg.; 2 rkpp. LXX; Pš; Tg; Vul: pl.
4 Moábský král Méša byl chovatelema ovcí. Odvádělb izraelskému králi sto tisíc jehňat a (vlnu ze sta tisíc beranů.)t5 t5 n.: sto tisíc beranů s vlnou a Am 1:1 b Ez 27:15srv
5 I stalo se, když Achab zemřel, že se moábský král vzbouřila proti izraelskému králi. a 2Kr 1:1
6 Král Jóram vytáhl v tom čase ze Samaří a spočítal celý Izrael.
7 Když vytáhl, vzkázal judskému králi Jóšafatovi: Moábský král se proti mně vzbouřil. Vytáhneš se mnou do boje proti Moábu? Ten odpověděl: Vytáhnu; (jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.)a a 1Kr 22:4p!
8 A zeptal se: (Kterou cestou)t6 vytáhneme? Odpověděl:t7 Směrem do edómské pustiny.v8 t6 h.: Kde je ta cesta, kudy; srv. 1Kr 13:12 t7 tj. Jóram v8 [tj. jižně od Mrtvého moře, čímž se vyhnuli moábským pevnostem na severu a případným komplikacím ze strany Aramejců; zřejmě skrze vádí Chesi, kde měla být v tu dobu voda]
9 Izraelský král tedy vytáhl s králem judským a králemt9 edómským. Když obcházelia sedm dní kolem Mrtvého moře, neměli vodu pro vojskot10 ani pro dobytek, který šel v jejich stopách.t11 t9 srv. 1Kr 22:48 t10 h.: tábor; 2Kr 6:24; 2Kr 7:14; 1S 17:1! t11 h.: nohách; Sd 4:10; 1Kr 20:10 a Dt 2:1srv
10 Izraelský král řekl: Běda, neboť יהוה zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.
11 Na to řekl Jóšafat: Což tu není יהוה prorok,a abychom se skrze něj dotázali יהוה? Jeden z otroků izraelského krále odpověděl: Je zde Elíša, syn Šáfatův, který lilv12 vodu na Elijášovy ruce. v12 [jeden z typických úkolů osobního služebníka] a 2Kr 14:25; 2Kr 19:2; 1Kr 1:8; 2Pa 13:22; 2Pa 15:8; 2Pa 36:12
12 Jóšafat řekl: (U něho)t13 je יהוה slovo. Tak k němu izraelský král a Jóšafat i edómský král šli. t13 n.: S ním; n~: Ten má
13 Elíša řekl izraelskému králi: Co je mi do tebe? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky. Izraelský král mu odpověděl: Ne, neboť יהוה zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.
14 Elíša řekl: Jakože živ je יהוה zástupů, kterému sloužím,a kdybych nebral ohledb na judského krále Jóšafata, ani bych se za tebou neohlédl, ani bych se na tebe nepodíval. a 1Kr 17:1; 1Kr 18:15 b 1S 25:35
15 Tak mi přiveďte hudebníka.t14 I stalo se, když ten hudebník hrál, že na něm spočinula יהוה ruka t14 n.: hráče na strunný nástroj; Ž 68:26; 1S 16:16
16 a řekl: Toto praví יהוה: (Udělejte v tomto údolí mnoho prohlubní.)t15 t15 h. (dosl.): udělání toto údolí prohlubně, prohlubně (tj. nádrže na vodu / cisterny - Jr 14:3); [pro opakování výrazu srv. Gn 14:10; ať je inf. abs. chápán jako impv. nebo impf. (- Udělám), vyjadřuje obrazně, že údolí bude plné vody]
17 Neboť toto praví יהוה: Neuvidítet16 vítr ani neuvidíte déšť, ale toto údolí se naplní vodou a budete pít vy, i vaše stáda a váš dobytek. t16 n~: Nezakusíte; srv. Jr 5:12; Jr 14:13
18 I to je máloa v יהוה očích; vydá Moába do vaší ruky.b a 1K 16:31srv; Iz 49:6 b 2Kr 13:3; 2Kr 17:20; 2Kr 21:14; Nu 21:3p
19 Vybijete (všechna opevněná města)t17 a všechna nejlepšía města, všechny dobré stromy porazíte,t18 všechny vodní prameny zastavíte a všechna dobrá pole znehodnotítet19 kamením. t17 h.: každé opevněné město (pod. dále) t18 n.: necháte padnout t19 n.: zkazíte a 2Kr 19:23†
20 I stalo se ráno, když se přináší přídavná oběť,a hle, voda tekla směrem od Edómu a země se naplnila vodou. a Ex 29:38n
21 Když celý Moáb uslyšel, že králové vytáhli, aby proti nim bojovali, svolali (všechny, kdo se přepásávají pásema od nejmladších výše,)v20 a postavili se na hranici. v20 h.: od každého přepásávajícího se pásem a výše; [tj. všechny muže od věku, kdy jsou schopni nosit zbraň, a starší; srv. 1Kr 20:11!] a 1Kr 2:5
22 Moábcit21 vstali časně ráno, když slunce vyšlot22 nad vodou, (a naproti viděli vodu rudou)t23 jako krev. t21 (podmět přesunut z následující věty) t22 Na 3:17; n.: zářilo; Jb 9:7 t23 n~: Moábcům se z dálky zdála voda červená
23 Řekli si: To je krev. Králové se jistě pobili, pozabíjeli jeden druhého. A teď na kořist, Moábe!
24 Když přišli k izraelskému táboru, Izraelci povstali a pobíjeli Moábce, takže před nimi utíkali. Pobíjelit24 je,t25 až Moábce vybili.t26 t24 K: šli t25 h.: mezi nimi t26 n~: porazili
25 Města zbořili, na každé dobré pole hodili každý kámen, až ho zaplnili, každý vodní pramen zastavili, každý dobrý strom porazili. Jen hradba v Kír-charesetuv27 zůstala; prakovnícit28 ho obklíčili a udeřili na něj. v27 [hl. město Moábu (Jr 48:31; Iz 16:11), obv. ztotožňováno s dnešním městem Kerak 18 km od Mrtvého moře] t28 srv. 1S 17:40.1S 17:50
26 Když moábský král viděl, že boj je na něj příliš těžký,a vzal s sebou sedm set mužů tasícíchb meč, aby proniklc k edómskému králi, ale nedokázali to. a 2S 10:11 b Sd 8:10; 2S 24:9 c 2S 23:16
27 Tak vzal svého prvorozeného syna, který se po něm měl stát králem, a přinesl ho na hradbách jako zápalnou oběť.a Na Izrael dopadlo velké rozhořčení,t29 takže od něj odtáhli a vrátili se do své země. t29 Dt 29:27; Jr 32:37 a 2Kr 16:3; 2Kr 21:6; Jr 7:31
