Český studijní překlad1. Královská - 1. kapitola
1 Král David zestárl, (dosáhl pokročilého věku.)t1 Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát. t1 h.: přišel do dnů; Joz 13:1!; Př 3:2; L 1:7
2 Jeho otroci mu řekli: Ať vyhledají mémut2 pánu a králi dívku, pannu; (ať slouží králi)t3 a je jeho opatrovnicí. Ať leží ve tvémt4 klíněa a můj pán a král se zahřeje. t2 LXX: našemu t3 h.: bude stát před králem; 1Kr 10:8; 1S 16:21 t4 LXX: jeho a 2S 12:3; Mi 7:5
3 Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku. Nalezli Abíšagu Šúnemitskou a přivedli ji ke králi.
4 Ta dívka byla převelice krásná.a Stala se královou opatrovnicí, sloužilat5 mu, ale král (ji nepoznal.)t6 t5 (obvykle používáno v souvislosti se službou ve chrámě: „konala bohoslužbu“; 1S 2:18; Dt 18:7) t6 n~: s ní neměl pohlavní styk; srv. Sd 21:12; 1S 1:19! a 1S 16:12
5 Adónijáš,a syn Chagítin, se vynášelt7 slovy: Já budu kralovat. Pořídil si vozy,t8 jezdcet9 a padesát mužů,b kteří běhali před ním. t7 n.: vyvyšoval; Př 30:32 t8 h.: sg., ovšem srv. Sd 14:3; atd t9 n.: koně a 2S 3:4 b 2S 15:1
6 Jeho otec ho (v životě)t10 nepokáral slovy: Proč jsi tohle provedl?a Navíc byl velmi hezkého vzezření.b Narodilt11 se po Abšalómovi.v12 t10 h.: z / od jeho dnů; 1S 25:28 t11 h.: Chagíta ho zrodila v12 [byl tudíž Davidovým nejstarším žijícím synem] a 1S 20:32; Jon 1:10; Jr 22:8 b 1S 25:3
7 Domluvilt13 se s Jóabem,a synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem,b a ti Adónijášovi napomáhali. t13 h.: Jeho slova byla a 2S 24:2 b 2S 19:12; 2S 20:25
8 Ale kněz Sádok, Benajáš,a syn Jójadův, prorokb Nátan,c Šimeíd a Reí i Davidovi hrdinovée nebyli s Adónijášem. a 1Kr 2:25; 1Kr 4:4; 2S 20:23; 2S 23:20 b 1Kr 11:29; 1Kr 13:11; 1Kr 16:7; 1Kr 18:36; 1Kr 20:13; 1Kr 22:13; 2Kr 3:11; Gn 20:7p c 2S 12:1 d 2S 16:5 e 2S 23:8
9 Adónijáš obětoval brav, skot a vykrmené dobytče u Eben-zócheletu,a který je blízko Én-rogelu,b a pozvalc všechny své bratry, královské syny, i všechny judské muže, královské otroky. a 1S 7:12srv b Joz 15:7; 2S 17:17p c 2S 13:23
10 Ale proroka Nátana, Benajáše, hrdiny ani svého bratra Šalomouna nepozval.
11 Nátan řekl Bat-šebě,a matce Šalomounově: Slyšelas, že Adónijáš, syn Chagítin, se stal králem? A náš pán David o tom neví! a 2S 14:2
12 (Nuže, dobře ti radím,)t14 zachraň život svůj i život svého syna Šalomouna. t14 h.: Nyní jdi, poradím ti radou; n~: Koukej, opravdu si dej poradit; [h. sloveso jdi zde asi představuje obecnou pobídku k činu]
13 Jdi, (a až přijdeš)t15 ke králi Davidovi, řekni mu: Ty jsi přece, můj pane a králi, přísahal své otrokyni slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. Proč se stal králem Adónijáš? t15 h.: a vejdi
14 A když tam ještě budeš mluvit s králem, přijdu za tebou a potvrdímt16 tvá slova. t16 h.: naplním
15 Bat-šeba tedy vešla ke králi do pokoje.t17 (Král velice zestárl a Abíšag Šúnemitská sloužilaa králi.) t17 (tj. soukromého; n~: ložnice) a 1Kr 10:5; Est 1:10; Est 2:2; Joz 1:1p
16 Bat-šeba poklekla a klanělaa se králi. Král se zeptal: Co (je s tebou?)t18 t18 n.: si přeješ / máš; h.: Co ti?; srv. Gn 21:17; Joz 15:18; 2S 14:5; 2Kr 6:28; Est 5:3; Jon 1:6! a 1Kr 1:31; 2S 18:28; Neh 8:6
17 Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při יהוה, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn.
18 Ale nyní, pohleď, Adónijáš se stal králem a ty,t19 můj pane a králi, o tom nevíš! t19 tak mnohé rkpp.; srv. 2S 18:3; var.: nyní (srv. Neh 6:9)
19 Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval.
20 A nyní, můj pane a králi, oči všech Izraelců jsou upřeny na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm.t20 t20 tj.: kdo bude tvým následníkem
21 Jinak se stane, až můj pán a král ulehne (se svými)t21 otci, že já a můj syn Šalomoun budeme považováni za hříšníky. t21 n~: ke svým …; [velmi obvyklý (41×) výraz pro smrt - 1Kr 2:10; 1Kr 11:43; Dt 31:16]
22 Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan.
23 Oznámili králi: Je zde prorok Nátan. Přišel před krále a poklonila se před králem tváří k zemi. a 2S 9:6; 2Kr 4:37
24 Nátan se zeptal: Můj pane a králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn?
25 Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, velitele armády a kněze Ebjátara. A teď jedí a pijí před ním a volají: Ať žijet22 král Adónijáš! t22 1Kr 2:19; 2S 16:16; 1S 10:24; n.: Živ buď
26 Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval.
27 Stala se tato věc od mého pána a krále, aniž bys (svým otrokům)t23 oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm? t23 Q: svému otroku
28 Král David odpověděl: Zavolejte mi Bat-šebu! Přišla před krále a stála před králem.
29 Potom král přísahal: Jakože živa je יהוה, který vykoupilb mou duši z každého soužení, a 1Kr 17:1; 2S 15:21 b 2S 4:9
30 tak jako jsem ti přísahal při יהוה, Bohu Izraele, slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním.
31 Bat-šeba poklekla s tváří k zemi, klaněla se králi a řekla: Ať žije můj pán a král David navěky.
32 Nato král David řekl: Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova. I přišli před krále.
33 Král jim řekl: Vezměte s sebou otroky svého pána,t24 mého syna Šalomouna posaďtet25 na mou mezkyni a přiveďte ho dolů ke Gichónu. t24 2S 20:6; (h. pl.: pánů; zde vyjadřuje ctihodnost a autoritu) t25 n.: nechte jet na mé…
34 Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Nato zatrubte na beraní roh a volejte: Ať žije král Šalomoun!
35 Pak vystupte za ním a on ať jde a usedne na můj trůn, on bude kralovat místo mě. Jej jsem ustanovil, aby byl vévodoua nad Izraelem a Judou. a 1S 13:14
36 Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: Amen.a Tak ať promluvít26 יהוה, Bůh mého pána a krále. t26 n.: potvrdí; var.: učiní; srv. Jr 28:6 a Dt 27:15p
37 Jakoa byl יהוה s mým pánem a králem, tak ať je s Šalomounem a ať vyvýší jeho trůn nad trůn mého pána a krále Davida. a 1Kr 8:57; 1S 20:13; 2S 14:17
38 Kněz Sádok, prorok Nátan, Benajáš, syn Jójadův, a Keretejci i Peletejci sestoupili, posadili Šalomouna na mezkyni krále Davida a přivedli ho ke Gichónu.
39 Kněz Sádok vzal ze stanua roh s olejem a Šalomouna pomazal.b Nato zatroubili na beraní roh a všechen lid volal: Ať žije král Šalomoun! a Dt 31:14; 1S 2:22; 2S 7:6 b 1Kr 19:16; 1S 16:13; 1S 10:1; 2S 2:4; 2Kr 11:12
40 Všechen lid šel vzhůru za ním, lid hrált27 na flétny a převelice se radoval,a až země jejich halasem pukala.v28 t27 h.: flétnoval v28 n~: třásla; (silný výraz je zřejmě použit jako nadsázka pro zdůraznění) a 1Pa 29:9; Jon 4:6!
41 Uslyšel to Adónijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním a už dojedli. Když Jóab uslyšel zvuk beraního rohu, zeptal se: Proč je (ve městě takový velký halas?)t29 t29 h.: hlas města halasného; srv. Iz 22:2; Př 7:11; 1S 4:5
42 Ještě když mluvil, přišel Jónatan,a syn kněze Ebjátara. Adónijáš řekl: Pojď, vždyť jsi oddanýt30 muž, jistě přinášíš dobrou zprávu. t30 (dle kontextu - srv. v. 1Kr 1:42); n.: důvěryhodný; h.: muž udatnosti, tj. udatný - 2S 2:7 a 2S 15:27!
43 Ale Jónatan Adónijášovi odpověděl: Kdepak,t31 náš pánt19 a král David ustanovil králem Šalomouna. t31 n.: Ach; Gn 17:19 × 2S 14:5 t19 tak mnohé rkpp.; srv. 2S 18:3; var.: nyní (srv. Neh 6:9)
44 Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana, Benajáše, syna Jójadova, a Keretejce i Peletejce, posadili ho na královu mezkyni
45 a kněz Sádok a prorok Nátan ho pomazali v Gichónu za krále. Pak odtamtud šli radostněa vzhůru a celé město se shluklo.t32 To je ten halas, který jste slyšeli. t32 Rt 1:19; n~: je na nohou; h.: se třáslo / třese; 1S 4:5 a 1Kr 8:66
46 Šalomoun již usedl na královský trůn.
47 A královi otroci již přišli poblahopřátt33 našemu pánua a králi Davidovi slovy: Ať Bůht34 učiní jménot35 Šalomounovo větším nad tvé jméno a vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn. A král se poklonil na své posteli. t33 h.: požehnat; srv. 2S 8:10 t34 K: + tvůj t35 Př 22:1; n~: věhlas; Jr 13:11; 2S 23:18 a 1Kr 1:33p
48 Král také promluvil takto: (Požehnaný je יהוה, Bůh Izraele,)a že dal dnes (toho, kdo usedl)t36 na můj trůn, a mé oči to vidí. t36 var.: mému synu usednout a 1S 25:32p
49 Nato všichni pozvaní, kteří byli s Adónijášem, vyděšeněa vstali a šli každý svou cestou. a 1S 21:2; 1S 28:5; Rut 3:8
50 Adónijáš se bál Šalomouna, vstal, šel a chytil se rohův37 oltáře. v37 [tj. hledal azyl; 1Kr 2:28; Ex 27:2]
51 Šalomounovi bylo oznámeno: Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna a chytil se rohů oltáře se slovy: Ať mi nejprvet38 král Šalomoun odpřisáhne,a že neusmrtí svého otroka mečem. t38 h.: jako dnes; 1S 2:16 a 1S 24:22; 1S 30:15; Jr 38:16
52 Šalomoun řekl: Jestliže bude oddaný,t39 nespadne mu ani vlasa na zem. Ale jestliže (při něm bude něco zlého,)t40 zemře. t39 h.: syn udatnosti; v. 1Kr 1:42p t40 n~: bude pletichář; 1S 25:28; Jr 11:9; h.: se v něm nalezne zlo a 1S 14:45; 2S 14:11
53 Král Šalomoun poslal, aby ho odvedli od oltáře. Když přišel a poklonil se před králem, Šalomoun mu řekl: Jdi domů.