Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Jeruzalémská bible je špičkové dílo katolické biblistiky druhé poloviny 20. století. Vzešla z prací Jeruzalémské biblické školy, založené v roce 1890 z iniciativy dominikánského řádu, v níž se po desítky let převážně francouzští badatelé věnovali studiu a výzkumu na poli biblické filologie, historie a archeologie. Na základě zevrubné a velmi přesné exegetické práce vznikl pak z původních jazyků nejprve francouzský překlad – La Bible de Jérusalem (JB), 1. vydání 1954, definitivní 1973 –, jenž se stal základem pro další edice v hlavních evropských jazycích. Hlavní zásadou jeho tvůrců je nevnášet do biblického překladu literární kvality, které nejsou vlastní originálu. Druhou předností vloženou do tohoto díla jsou úvody k jednotlivým biblickým knihám a pomocný poznámkový aparát, které každému čtenáři Bible dodávají nejdůležitější poznatky interpretační, aniž by ho zbytečně zatěžovaly svým rozsahem. Česká verze Jeruzalémské bible vzniká metodou srovnávacího překladu z francouzštiny (originální znění JB) a původních biblických jazyků (pro přesné rozpoznání předlohy). Její autoři berou v potaz i bohatou tradici českých biblických překladů 20. století, které se můžou stát inspirací, cennou zejména po terminologické stránce. Žádný ale není měřítkem, či dokonce svazujícím břemenem v otázce jazykového stylu. I pro tvůrce české JB je totiž nejdůležitější, aby výsledek jejich práce byl věrný biblickému originálu, s co nejpatrnějším uchováním jeho stylu i literární formy. Manželé Dagmar a František X. Halasovi zahájili práci na českém překladu v roce 1980, v polistopadové době se začalo s publikováním prvních sešitů pracovního vydání. Průběžně pokračují redakční práce, aby česká Jeruzalémská bible vyšla co nejdřív jako celek. Pracovní vydání české verze Jeruzalémské bible je určeno k diskusi mezi odbornou i laickou veřejností. Vyzýváme tedy všechny čtenáře, aby své diskusní příspěvky, připomínky k českému překladu a textové korektury zasílali na adresu redakce: nakladatelství KRYSTAL OP, Husova 8, 110 00 Praha 1, e-mail: krystalop@volny.cz
Copyright: Copyright © František X. a Dagmar Halasovi, Copyright © Krystal OP s.r.o
URL: http://krystal.op.cz/
1 Imerův syn, kněz Pašchur, jenž byl vrchním dohližitelem v Jahvově Chrámě, slyšel Jeremiáše, když pronášel ten výrok.
2 Pašchur proroka Jeremiáše zbil, pak ho vsadil do klády u horní Benjaminovy brány, která vede do Jahvova Chrámu.
3 Druhého dne dal Pašchur Jeremiáše z klády vytáhnout. Tu mu Jeremiáš řekl: „Jahve ti už neříká Pašchur, nýbrž ‘Hrůza ze všech stran’.
4 Neboť takto mluví Jahve: Hle, tebe i všechny tvé přátele vydám hrůze; padnou mečem svých nepřátel - tvé oči to uvidí! Rovněž i celého Judu vydám do rukou babylonského krále, jenž odvleče lidi do Babylonu a pobije je mečem.
5 Vydám také veškeré bohatství tohoto města, všechny jeho zásoby, všechno, co je v něm vzácné, všechny poklady judských králů vydám do rukou jejich nepřátel, a ti je vyplení, seberou a odnesou do Babylonu.
6 A ty, Pašchure, a také všichni hosté tvého domu odejdete do zajetí; půjdeš do Babylonu, tam zemřeš, tam budeš pohřben ty i všichni tví přátelé, jimž jsi prorokoval lež.“
7 Svedl jsi mě, Jahve, a dal jsem se svést; přemohl jsi mě, byl jsi silnější. Neustále budím posměch, všichni se mi vysmívají.
8 Kdykoli mám promluvit, musím křičet a prohlašovat: „Násilí a zpustošení!“ Jahvovo slovo mi vynášelo po celý den potupu a posměch.
9 Říkal jsem si: „Už na něho nebudu myslet, už nebudu mluvit v jeho Jménu;“ ale bylo to v mém srdci jako sžírající oheň uzavřený v mých kostech. S vypětím sil jsem se jej snažil ovládnout, ale nedokázal jsem to.
10 Slyšel jsem, jak mě mnozí pomlouvají: „Hrůza ze všech stran! Udejte! Udejme ho!“ Všichni, kdo se mnou žili v pokoji, číhali na můj pád: „Třeba se dá svést? Budeme silnější než on a pomstíme se mu!“
11 Ale Jahve je se mnou jako mocný hrdina; moji protivníci klopýtnou, budou poraženi: hle, jsou celí zmatení ze svého neúspěchu; věčná nezapomenutelná hanba.
12 Jahve Sabaot, jenž zkoumáš spravedlivého a vidíš ledví i srdce, uvidím, jak se na nich pomstíš, neboť jsem svůj spor přednesl tobě.
13 Opěvujte Jahva, chvalte Jahva, neboť vyprostil nešťastníkovu duši z ruky zlomyslných.
14 Buď proklet den, v němž jsem se narodil! Den, kdy mě matka porodila, ať není požehnán!
15 Buď proklet muž, jenž mému otci zvěstoval tuto novinu: „Narodil se ti syn, chlapec!“ A naplnil ho radostí.
16 Ať se ten muž podobá městům, která Jahve nemilosrdně vyvrátil; ať zrána slyší poplašné volání a válečný pokřik v pravé poledne,
17 neboť mě neusmrtil hned v lůně, aby mi matka byla hrobem a její útroby mě nosily navždy.
18 Proč jsem jen vyšel z lůna? Abych viděl útrapy a strasti a svůj život skončil v hanbě.
Die Kapitel 19 und 20 machen uns mit dem Gericht Jerusalems bekannt, das in Ausdrücken angekündigt wird, die nicht vieler Erklärung bedürfen; im 20. Kapitel haben wir außerdem ein Beispiel von dem Widerstand der Priester und von den Leiden Jeremias. Aber das verhindert ihn nicht, dem Priester selbst sein Urteil zu verkünden und das zu wiederholen, was er über Jerusalem gesagt hatte. Dessenungeachtet sehen wir die Wirkung dieser Leiden auf sein Herz. Er war gleichsam durch den Herrn gezwungen worden, dieses Zeugnis auszurichten. Er besitzt nicht (und mit dem Überrest ist es ebenso) den willigen Geist, der sich durch die Macht des Heiligen Geistes in den Trübsalen freut. Er war die Zielscheibe beständigen Gespöttes. Sie lauerten auf seinen Fall, so daß er gern still gewesen wäre; aber das Wort Jehovas war wie Feuer in seinen Gebeinen. Ach, wir verstehen das alles sehr wohl: die große Ungerechtigkeit der Menschen, welche sich das Volk Gottes nennen; die Art, in der das schwache Herz vor dieser herz- und gewissenlosen Ungerechtigkeit zurückbebt; und wie bei solchen Gelegenheiten das Wort doch zu mächtig in uns ist, um in unseren Herzen eingeschlossen bleiben zu können. Nichtsdestoweniger hatte Jeremia bei all seiner Furcht auch wieder das Bewußtsein, daß Jehova mit ihm war, und er bittet von neuem um Rache (welche in der Tat Befreiung, und zwar die einzige Befreiung derer ist, die das Zeugnis Christi in einer solchen Stellung haben). Diese Befreiung wird in Vers 13 gepriesen, aber in den Versen 14-18 sehen wir, bis zu welchem Punkte der persönliche Kummer diejenigen treiben kann, die einer solchen Prüfung, wie die vorliegende, ausgesetzt sind.
Bei Hiob sehen wir dasselbe - ein Bild des nämlichen Zustandes, das heißt eine Seele, die durch die ganze Bosheit Satans versucht wird, ohne die volle Erkenntnis der Gnade zu besitzen, und die zugleich ihr eigenes Nichts fühlt und sich selbst vergißt. Das wird genau der Zustand des Überrestes in den letzten Tagen sein. Christus ist das vollkommene Muster von dem, was diesen besonderen Prüfungen entspricht, deren Wirklichkeit Er voll und ganz erfuhr und fühlte, als Er Sich für andere noch dem unterziehen mußte, wodurch die Grundlage der Gnade, die ihnen zuteil werden sollte, gelegt wurde.
Gelegentlich des Gesuches Zedekias an Jeremia, in Erfahrung zu bringen, ob der Herr zu Gunsten des Volkes gegen Nebukadnezar eintreten werde, hat der Geist Gottes die Zeugnisse zusammengestellt, die in bezug auf alle diejenigen Glieder des Geschlechts Davids gegeben worden waren, welche bei dem Untergang Jerusalems sozusagen die Führerrolle hatten - Joahas (Kap. 22, 10), Jojakim (V. 13-19) und Jekonja (V. 20-30). Das Gericht über Zedekia war in Kapitel 21 angekündigt worden, und nachdem der Prophet, wie wir gesehen haben, erklärt hatte, daß die Tür zur Buße stets offen sei, und daß einem gottesfürchtigen Wandel niemals der Segen fehle (Kap. 21, 12; 22, 1-5), wird dann abermals das Gericht sowie ein göttlicher Urteilsspruch über die verschiedenen Könige verkündigt. Endlich (Kap. 23) gibt der Ausdruck des Unwillens Jehovas über diese bösen Hirten Anlaß zu der Erklärung, daß Er einen Hirten nach Seinem Herzen erwecken werde, nämlich den wahren Sohn Davids, den Messias. Der gerechte Unwille und das Gericht Gottes werden in den stärksten Ausdrücken erklärt.