Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Český katolický překlad - Nový Zákon čili tzv. "liturgický překlad" (vzniklý pod vedením V. Bognera) vyšel v roce 1988. Překlad vychází z překladu NZ od Ondřeje Petrů.
1 Hospodinova ruka na mě spočinula, Hospodin mě v duchu vyvedl a přivedl do širokého údolí, které bylo plné kostí.
2 Pak mi poručil jít kolem nich dokola – bylo jich totiž na širém poli velmi mnoho a byly už velmi vyschlé –
3 a řekl mi: „Synu člověka, mohou tyto kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „Pane, Hospodine, ty to víš!“
4 Pak mi pravil: „Prorokuj o těchto kostech! Řekneš jim: Suché kosti, slyšte Hospodinovo slovo!
5 Tak praví Pán, Hospodin, těmto kostem: Vdechnu vám dech života a znovu ožijete.
6 Dám na vás zase šlachy, přikryji vás masem, potáhnu vás kůží, dám vám dech života a ožijete. Tak poznáte, že já jsem Hospodin.“
7 Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo rozkázáno. Když jsem prorokoval, nastal hluk, veliké chrastění, kosti se spojovaly, jedna s druhou.
8 Viděl jsem pak, jak se na nich objevily šlachy, vyrostlo maso, svrchu je potáhla kůže, ale nebyl v nich život.
9 Potom mi řekl: „Prorokuj k dechu života, prorokuj, synu člověka, a řekni dechu života. Tak praví Pán, Hospodin: Přijď, dechu života, od čtyř větrů a věj na tyto zabité, ať ožijí!“
10 Když jsem prorokoval, jak mi poručil, vešel do nich dech života, ožili a postavili se na nohy – byl to velmi veliký zástup.
11 Pak mi řekl: „Synu člověka, tyto kostí, to je celý Izraelův dům. Stále jen říkají: Uschly naše kosti, zhynula naše naděje, veta je po nás!
12 Proto prorokuj a řekni jim: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země.
13 Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide!
14 Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal“ – praví Hospodin.
15 Hospodin mě oslovil:
16 „Nyní ty, synu člověka, vezmi si kus dřeva a napiš na něj: Juda a Izraelovi synové, jeho druzi. Pak si vezmi druhé dřevo a napiš na něj: Josef, Efraimovo dřevo a celý Izraelův dům, jeho druzi.
17 Pak spoj jedno dřevo s druhým a budou v tvé ruce jedním kusem.
18 Když se tě pak zeptají synové tvého lidu: Nechtěl bys říci, co nám tím chceš oznámit? -
19 tu jim odpověz: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, vezmu Josefovo dřevo, které je v ruce Efraimově a izraelských kmenů s ním spolčených, a přidám ho k Judovu dřevu, spojím ho v jedno dřevo a budou jedním kusem v mé ruce.
20 Kusy dřeva, na které jsi psal, budeš držet před nimi ve své ruce
21 a řekneš jim: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, vezmu izraelské syny z národů, ke kterým šli, a shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich vlastí.
22 Udělám z nich jeden národ na zemi, na izraelských horách; všichni budou mít jednoho krále, nebudou již dvěma národy, nebudou již rozděleni na dvě království.
23 Už se neposkvrní svými modlami a bůžky, všemi svými hanebnostmi; a až je vysvobodím ze všech jejich nevěrností, kterými se prohřešili, očistím je a budou mým lidem a já budu jejich Bohem.
24 Můj služebník David jim všem bude králem a jediným pastýřem; budou následovat má nařízení, mé zákony budou zachovávat a plnit.
25 Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jakubovi, kterou obývali jejich otcové. Budou na ní bydlet oni i jejich synové, i synové jejich synů navždy; David, můj služebník, bude navěky jejích vladařem.
26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje: bude to věčná smlouva: požehnám je a rozmnožím, navěky zbuduji svou svatyni u nich.
27 Můj příbytek bude mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.
28 Tak poznají národy, že já jsem Hospodin, který posvěcuje Izraele, když má svatyně bude navěky mezi nimi.“
Das 37. Kapitel enthüllt uns die endgültige Segnung des Volkes einfach als eine Tatsache, ohne auf die Ereignisse näher einzugehen, deren Schluß diese Segnung bildet. Die verdorrten Gebeine Israels, das heißt der Nation als eines Ganzen, werden durch die Macht Gottes wieder zusammengebracht. Gott vollführt dieses Werk durch Seinen Geist, jedoch mehr indem Sein Geist in Macht auf Sein Volk einwirkt, um bei demselben bestimmte Wirkungen hervorzurufen, als durch Mitteilung geistlichen Lebens (gleichwohl dürfen wir nicht daran zweifeln, daß diejenigen Juden, welche an den Segnungen teilnehmen, auch geistlicherweise lebendig gemacht sein werden). Das Ergebnis dieses Eingreifens Gottes wird folgendes sein: Die Zerstreuten Israels, das bisher in zwei Völker geteilt war, werden auf Erden wieder gesammelt und unter einem Haupte als eine Nation vereinigt werden. Dies ist die Auferstehung der Nation, die tatsächlich tot und begraben war. Gott aber öffnet ihre Gräber und läßt die als Nation zum Leben Zurückgerufenen wieder in ihrem Lande wohnen. Die Tatsache der Trennung des Volkes in zwei Teile, ehe Gott in dieser Weise eingriff, wird anerkannt. Doch der Erfolg dieses Eingreifens ist, daß Israel in seiner Einheit als Volk wieder dasteht. Ein König soll über sie regieren. Das ist also, unter der Leitung der Hand Gottes, das Endergebnis all ihrer Bosheit und der Anschläge der Feinde, welche sie in die Gefangenschaft geführt hatten. David (das heißt Christus) wird ihr König sein. Sie sollen durch Gott Selbst völlig gereinigt werden, in Seinen Satzungen und Seinen Rechten wandeln und bis in Ewigkeit in ihrem Lande wohnen. Das Heiligtum Gottes soll auf immerdar in ihrer Mitte sein, Sein Zelt, Seine Wohnung, soll unter ihnen sein, Er ihr Gott und sie Sein Volk. Die Nationen sollen wissen, daß Jehova Israel geheiligt hat, wenn Sein Heiligtum in ihrer Mitte sein wird ewiglich. Das ist die volle Segnung Israels als Nation seitens des Herrn Jehova.