Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Český studijní překlad chce přinést současnému českému čtenáři kvalitní a přesný překlad Bible. Jde o překlad studijní, v co největší míře konkordantní a důsledný. Je určen především pro každodenní studium a výklad Písma Písmem. Jeho nedílnou součástí je proto bohatý odkazový a poznámkový aparát. Naší cílovou skupinou jsou hlavně lidé, kteří chtějí jít hlouběji „do Písma“, ale nemají znalost originálních biblických jazyků. Rádi bychom, aby tento nový překlad navázal na národní písmáckou tradici, na kvality a duchovní význam Bible Kralické. Cílem překladatelského týmu je umožnit českému čtenáři, neznalému původních biblických jazyků, bibli nejen číst, ale skutečně hloubkově studovat.
Čím se ČSP snaží dosáhnout svých cílů? Na rozdíl od většiny jiných překladů se u mnoha veršů snaží nabídnout nejen tu překladovou variantu, která je překladatelům nejbližší, ale v poznámce pod čarou i další možnosti. Pokud je to možné, snaží se být tzv. konkordantní – tedy stejné slovo v originálním jazyce překládat stejným českým slovem. Používá speciálně vyvinutý bohatý poznámkový aparát, který zahrnuje mimořádný záběr desítek tisíc jazykových, historických a výkladových poznámek a odkazů. Poznámky se zabývají textem a faktografií a vyhýbají se teologickým interpretacím. Tím je ČSP dobrým kandidátem pro široké využití všemi křesťany bez ohledu na církevní příslušnost. Obsahuje také dohromady 70 stran dalších příloh a map. Specialitou ČSP je také to, že při jeho vzniku byl využíván unikátní překladatelský software BTr, vyvinutý na míru vedoucím týmu A. Zelinou. ČSP nechce rezignovat ani na krásu. Je přeložen soudobou a srozumitelnou češtinou a jeho netradiční vazbu navrhl přední český výtvarník Aleš Lamr.
Přesné překlady Bible, které umožňují všeobecný přehled, ale i hlubší studium biblických událostí, existuje prakticky ve všech zemích západní kulturní tradice. Jmenujme nejznámější New American Standard Bible (1965-1677), New Revised Standard Version (1989) v angličtině, Revidierte Elberfelder (1993), Schlachter version (1951) v němčině. U nás podobné dílo nemohlo kvůli desetiletím totalitní nesvobody vzniknout. Zaplnění této mezery v duchovním i kulturním dědictví českého národa je úkolem současné generace, která k tomu má znovu všechny podmínky. Český studijní překlad Bible by měl svému čtenáři umožňovat, aby se ve své mateřštině co nejvíce přiblížil původnímu znění, způsobu myšlení a poselství Písma.
1 Lid země vzal Jóachaza, syna Jóšijášova, a ustanovili ho v Jeruzalémě králem místo jeho otce.
2 Jóachazovi bylo dvacet tři let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce.
3 Egyptský král ho v Jeruzalémě odstranil a uložil zemi pokutu sto talentů stříbra a talent zlata.
4 Egyptský král ustanovil králem nad Judskem a Jeruzalémem jeho bratra Eljakíma. Změnil jeho jméno na Jójakím. Jeho bratra Jóachaza Néko vzal a odvedl ho do Egypta.
5 Jójakímovi bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Páchal to, co je zlé v očích Hospodina, jeho Boha.
6 Vytáhl proti němu babylonský král Nebúkadnesar a svázal ho bronzovými okovy, aby ho odvedl do Babylona.
7 Některé z předmětů Hospodinova domu Nebúkadnesar odnesl do Babylona a dal je do svého paláce v Babyloně.
8 Ostatní Jójakímovy činy a jeho ohavnosti, které páchal, a co bylo shledáno proti němu, jsou zapsány v Knize izraelských a judských králů. Po něm se stal králem jeho syn Jójakín.
9 Jójakínovi bylo osm let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce a deset dní. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích.
10 Na přelomu roku poslal král Nebúkadnesar a odvedl ho do Babylona spolu se vzácnými předměty Hospodinova domu. Králem nad Judskem a Jeruzalémem ustanovil jeho bratra Sidkijáše.
11 Sidkijášovi bylo dvacet jedna let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let.
12 Páchal to, co je zlé v očích Hospodina, jeho Boha, a nepokořil se před slovy proroka Jeremjáše z Hospodinových úst.
13 Také se vzbouřil proti králi Nebúkadnesarovi, který ho nechal přísahat při Bohu. Zatvrdil svou šíji a své srdce, takže se nenavrátil k Hospodinu, Bohu Izraele.
14 Také všichni předáci kněží a lid se zpronevěřili mnohou věrolomností podle všech ohavností pohanských národů a znečistili Hospodinův dům, který on posvětil v Jeruzalémě.
15 Hospodin, Bůh jejich otců, jim posílal slovo prostřednictvím svých poslů, stále znovu posílal, protože měl soucit se svým lidem a se svým příbytkem.
16 Oni si však z Božích poslů tropili žerty, pohrdali jeho slovy, posmívali se jeho prorokům, dokud nevystoupila Hospodinova zloba proti jeho lidu, takže nebylo uzdravení.
17 Přivedl na ně chaldejského krále a ten zabil jeho mládence mečem v domě jeho svatyně. Neměl soucit s mládencem, pannou, starcem ani sešlým věkem, Bůh vydal všechny do jeho ruky.
18 Všechny předměty Božího domu, velké i malé, poklady Hospodinova domu i poklady krále a jeho knížat, to vše odnesl do Babylona.
19 Spálili Boží dům, strhli jeruzalémské hradby, všechny jeho paláce spálili ohněm a všechny jeho vzácné předměty zničili.
20 Ty, kteří zbyli po meči, odvedl do Babylona a byli otroky jeho a jeho synů až do začátku kralování království perského,
21 aby se naplnilo Hospodinovo slovo skrze ústa Jeremjášova, dokud země nenahradila svůj odpočinek. Po celou dobu svého zpustošení odpočinula, až se naplnilo sedmdesát let.
22 V prvním roce vlády perského krále Kýra, když se dovršilo Hospodinovo slovo skrze ústa Jeremjášova, vzbudil Hospodin ducha perského krále Kýra, aby nechal rozhlásit po celém svém království a také napsal slova:
23 Toto praví perský král Kýros: Hospodin, Bůh nebes, mi dal všechna království země a ustanovil mě, abych mu postavil dům v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdokoliv z vás, ze všeho jeho lidu — Hospodin, jeho Bůh, je s ním — ať jde.
Wenig braucht über die nächsten Könige gesagt zu werden. Der König von Ägypten nahm das Land in Besitz, und die Ungerechtigkeit Jojakims, den er zum König in Jerusalem machte, war weit davon entfernt, zur Wiederherstellung seitens Gottes zu führen. Ein mächtigerer als der König von Ägypten, ein König, durch den Gott die Herrschaft der Nationen anfangen würde, zieht wider Jerusalem hinauf und bindet Jojakim mit Fesseln, läßt ihn aber schließlich seine Regierungszeit und sein Leben in Jerusalem beenden. Drei Jahre später führte er seinen Sohn nach Babylon hinweg.
Zedekia, den dieser König hatte bei Jehova schwören lassen - er erkannte somit die Autorität dieses Namens über sein Gewissen an - war in dieser Hinsicht sündiger als Nebukadnezar, denn er verachtete den Eid und den Namen Jehovas; und nach einer Zwischenzeit fruchtlosen Widerstandes, in dem er sich trotz des Zeugnisses Jeremias versteifte, fiel er in die Hände des Königs von Babel, der die Stadt und das Heiligtum vollständig vernichtete. Denn sowohl die Priester als auch das Volk waren völlig verderbt: sie verunehrten Jehova und verachteten Seine Propheten, bis es keine Heilung gab, und das Land genoß seine Sabbate.
Es ist eine traurige und ernste Lehre von der Sünde und Ungerechtigkeit des Menschen und des gerechten Gerichts Gottes!
„Nur euch habe ich von den Geschlechtern der Erde erkannt; darum werde ich alle eure Missetaten an euch heimsuchen."" In Seinen Gerichten aber gedenkt Gott des Erbarmens; und in den Ratschlüssen Seiner Gnade hatte er schon ein Werkzeug bereitet und sogar durch Seine Propheten verkündigt (und zwar beim Namen genannt), um Seinem Volke einen Aufschub zu gewähren.
Nach den siebenzig Jahren, die Jeremia als die Zeitspanne der Gefangenschaft Judas ausgerufen hatte, legte Jehova es dem Kores ins Herz, öffentlich zu verkündigen, daß es Jehova, der Gott des Himmels war, der ihm alle Königreiche der Erde gegeben hatte, und daß Er ihn beauftragt habe, Ihm ein Haus in Jerusalem zu bauen. Er fordert das Volk Gottes auf, sich dahin zu begeben, und versichert sie, daß Jehova, ihr Gott, mit ihnen sein wird.
Somit geschieht es durch Barmherzigkeit - aber durch eine Barmherzigkeit, die anerkennt, daß die Macht in die Hände der Nationen übergegangen ist - daß die Geschichte vom Fall Israels schließt, es ist der Fall eines Volkes, das in die günstigsten Umstände versetzt worden war, so daß Gott zu ihnen sagen konnte: „Was war noch an meinem Weinberge zu tun, das ich nicht an ihm getan hätte?"" - eines Volkes, dem schon einmal vergeben worden war und das, nachdem es zugelassen hatte, daß die Lade Jehovas in die Hände des Feindes fiel, und nachdem Gott Seine Wohnung, die Er in Silo verlassen hatte, in Segnung wiederhergestellt, aber vergeblich wiederhergestellt wurde. Die Langmut Gottes, die Wiederherstellung, die Er ihnen gewährt hatte, die Gründung des Hauses Davids in Gnaden, alles war fruchtlos. Der Weinberg (denn sie waren Menschen) brachte Herlinge hervor. Seine Mauern waren niedergerissen, es war verwüstet worden. Für den Augenblick hatte Jerusalem aufgehört, der Thron Jehovas zu sein, und Regierung und Macht auf Erden sind den Nationen anvertraut worden.