1Jerubaalův syn Abimelek odešel do Sichemu k bratrům své matky a oslovil je i celý rod matčina otcovského domu těmito slovy: 2„Vyřiďte tedy, prosím vás, sichemským předákům: Co je pro vás lepší? Mít za pány sedmdesát lidí, všechny Jerubaalovy syny, nebo mít jen jednoho pána? Vzpomeňte si ostatně, že já jsem z vašich kostí a z vašeho masa!“ 3Právě jak to řekl, promluvili o něm bratři jeho matky ke všem sichemským předákům, a jejich srdce se k Abimelekovi naklonilo, neboť si říkali: „Je to náš bratr!“ 4Dali mu tedy sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Baal-Berita a Abimelek jich užil k naverbování ničemů, dobrodruhů, kteří se k němu přidali. 5Potom se odebral do otcova domu v Ofře a pobil na jednom a témže kameni své bratry, Jerubaalovy syny, sedmdesát mužů. Nejmladší Jerubaalův syn Jotam nicméně unikl, protože se schoval. 6Potom se všichni sichemští předáci a celé Bet-Milo shromáždili a prohlásili poblíž Dubu stély, který je v Sichemu, Abimeleka za krále. 7Ohlásili to Jotamovi. On šel a postavil se na vrchol hory Garizim a hlasitě na ně volal: „Slyšte mě, sichemští předáci, aby vás slyšel Bůh! 8Jednoho dne se stromy vydaly na cestu, aby pomazaly krále, jenž by jim vládl. Řekly olivovníku: ‘Buď naším králem!’ 9Olivovník jim odpověděl: ‘Mám se snad zříci svého oleje, jenž vzdává čest bohům i lidem, a jít se kymácet nad stromy?’ 10Tu řekly stromy fíkovníku: ‘Pojď, ty buď naším králem!’ 11Fíkovník jim odpověděl: ‘Mám se snad zříci své sladkosti a svého skvělého ovoce a jít se kymácet nad stromy?’ 12Tu řekly stromy vinné révě: ‘Pojď, ty buď naším králem.’ 13Vinná réva jim odpověděla: ‘Mám se snad zříci svého vína, které blaží bohy i lidi, a jít se kymácet nad stromy?’ 14Tu řekly všechny stromy trnitému keři: ‘Pojď, ty buď naším králem!’ 15A trnitý keř stromům odpověděl: ‘Pomažete-li mě s dobrým úmyslem, abych vám vládl, přijďte se schovat do mého stínu. Jinak z trnitého keře vyšlehne oheň a stráví libanonské cedry!’ 16 Nuže tedy, jestliže jste jednali s dobrým úmyslem a zcela poctivě a králem jste učinili Abimeleka, jestliže jste se dobře zachovali vůči Jerubaalovi a jeho domu, jestliže jste s ním jednali, jak si zasluhoval za své činy - 17třebaže můj otec za vás bojoval, dával za vás v sázku život, vysvobodil vás z Madianovy ruky, 18vy jste dnes povstali proti domu mého otce, pobili jste na jednom a témže kameni jeho syny, sedmdesát mužů, a ustanovili jste nad sichemskými předáky za krále Abimeleka, syna jeho otrokyně, protože on je váš bratr! 19- jestliže jste tedy dnes jednali s dobrým úmyslem a zcela poctivě vůči Jerubaalovi a celému jeho domu, ať je Abimelek vaší radostí a vy radostí jeho! 20Jinak ať z Abimeleka vyšlehne oheň a stráví předáky ze Sichemu a z Bet-Mila a ať z předáků ze Sichemu a z Bet-Mila vyšlehne oheň a stráví Abimeleka!“ 21Potom se Jotam dal na útěk, zachránil se a odebral se do Beeru, kde se usadil, aby unikl svému bratru Abimelekovi. 22Abimelek panoval nad Izraelem tři roky. 23Potom Bůh seslal ducha nesváru mezi Abimeleka a sichemské předáky a sichemští předáci Abimeleka zradili. 24Stalo se to, aby byl pomstěn zločin spáchaný na sedmdesáti Jerubaalových synech a aby jejich krev padla na jejich bratra Abimeleka, který je pobil, a také na sichemské předáky, kteří mu pomáhali pobít jeho bratry. 25Sichemští předáci na něho tedy nastražili zálohy na vrcholku hor a olupovali každého, kdo se kolem nich ubíral po cestě. Abimelekovi to oznámili. 26Sichemem náhodou procházel Obedův syn Gaal v doprovodu svých bratrů a získal si důvěru sichemských předáků. 27Ti vyšli do polí, sklízeli své vinice, šlapali hrozny, pořádali radovánky a vešli do chrámu svého boha. Jedli tam a pili a zlořečili Abimelekovi. 28Tu Obedův syn Gaal vykřikl: „Kdo je Abimelek a co je Sichem, že my máme být jeho otroky? Nemá spíš Jerubaalův syn a jeho zástupce Zebul sloužit mužům Sichemova otce Chamora? Proč bychom byli otroky my? 29Kdo mi dá do rukou tento lid, abych vyhnal Abimeleka, a já bych mu řekl: Posilni své vojsko a vytáhni!“ 30Správce města Zebul se dozvěděl o řečech Obedova syna Gaala a rozhněvalo ho to. 31Vypravil tajně k Abimelekovi posly, aby mu vyřídili: „Hle, Obedův syn Gaal přišel se svými bratry do Sichemu a pobuřují město proti tobě. 32Proto v noci vstaň i s muži, které máš u sebe, a polož se do zálohy v polích, 33ráno potom při východu slunce vyrazíš a vyřítíš se na město. Až ti Gaal a muži, kteří jsou s ním, vytrhnou naproti, naložíš s nimi, jak budeš moci.“ 34Abimelek se tedy v noci vydal na cestu se všemi muži, které měl u sebe, a rozložili se ve čtyřech oddílech do zálohy naproti Sichemu. 35Právě když Obedův syn Gaal vyšel a zastavil se v městské bráně, vystoupil Abimelek a muži, kteří byli s ním, ze zálohy. 36Gaal uviděl ten oddíl a řekl Zebulovi: „Hle, nějací muži scházejí z vrcholu hory.“ - „To je stín těch hor,“ odpověděl mu Zebul, „a ty to pokládáš za muže.“ 37Gaal zase pokračoval: „Hle, nějací muži scházejí tam od Pupku země a další oddíl přichází cestou od Dubu věštců.“ 38Tu mu Zebul řekl: „Kam jsi dal jazyk? Tys přece říkal: ‘Kdo je Abimelek, že my máme být jeho otroky?’ Nejsou to ti muži, jimiž jsi pohrdal? Teď vyjdi a sveď s nimi bitvu.“ 39A Gaal vyšel v čele sichemských předáků a svedl s Abimelekem bitvu. 40Abimelek pronásledoval Gaala a on před ním uprchl a mnoho jeho mužů padlo, dříve než se dostali k bráně. 41Abimelek tedy zůstal v Arumě a Zebul vyhnal Gaala a jeho bratry a nedovolil jim, aby bydleli v Sichemu. 42Příštího dne vyšel lid do polí a Abimelek se to dozvěděl. 43Vzal své muže, rozdělil je na tři oddíly a položil se v polích do zálohy. Když viděl, že lidé vyšli z města, vyrazil na ně a rozsekal je na kusy. 44Zatímco Abimelek a oddíl, který byl s ním, vyrazili kupředu a postavili se ke vchodu do městské brány, druhé dva oddíly se vrhly na všechny, kdo byli v polích, a pobily je. 45Abimelek celý den útočil na město. Když je dobyl, pobil jeho obyvatele, město rozbořil a posypal je solí. 46Po této zprávě se odebrali všichni předáci z Migdal-Sichemu do sklepení El-Beritova chrámu. 47Jakmile se Abimelek dozvěděl, že se tam shromáždili všichni předáci z Migdal-Sichemu, 48vystoupil on i celé jeho vojsko na horu Salmon. Vzal do ruky sekeru, usekl jednu větev stromu, zvedl ji, dal si ji na rameno a řekl mužům, kteří ho doprovázeli: „Rychle udělejte po mně, co jste viděli, že dělám.“ 49Všichni jeho muži tedy začali sekat, každý jednu větev, pak šli za Abimelekem, naskládali větve na sklepení a zapálili je nad těmi, kdo byli uvnitř. Všichni obyvatelé Migdal-Sichemu, asi tisíc mužů a žen, rovněž zahynuli. 50Potom Abimelek táhl na Tebes, oblehl jej a dobyl. 51Uprostřed města byla opevněná věž, kam se uchýlili všichni muži a ženy a všichni předáci města. Zavřeli za sebou bránu a pak vystoupili na terasu věže. 52Abimelek se dostal až k věži a zaútočil na ni. Když se blížil k bráně věže, aby ji podpálil, 53hodila mu jedna žena na hlavu mlýnský kámen a rozrazila mu lebku. 54On hned zavolal mladíka, který mu nosil zbroj, a řekl mu: „Vytas meč a zabij mě, aby se o mně neříkalo: ‘Zabila ho žena.’“ Jeho zbrojnoš ho probodl a on zemřel. 55Když Izraelité viděli, že je Abimelek mrtev, vrátili se všichni domů. 56Takto Bůh způsobil, že na Abimeleka padlo zlo, které on způsobil svému otci, když povraždil svých sedmdesát bratrů. 57A Bůh rovněž způsobil, že na hlavy Sichemitů padla všechna jejich špatnost. Takto se na nich splnila kletba Jerubaalova syna Jotama.
Treasury of Scripture Knowledge 1 Judg 9:1 Abimelech by conspiracy with the Shechemites, and murder of his brethren, is made king.
Judg 9:7 Jotham by a parable rebukes them, and foretells their ruin.
Judg 9:22 Gaal conspires with the Shechemites against him.
Judg 9:30 Zebul reveals it.
Judg 9:34 Abimelech overcomes them, and sows the city with salt.
Judg 9:46 He burns the hold of the god Berith.
Judg 9:50 At Thebez he is slain by a piece of a millstone.
Judg 9:56 Jotham's curse if fulfilled.
Abimelech.
Judg 8:31Shechem.
Gen 33:18 Gen 34:2 1Kgs 12:1communed.
2Sam 15:6 1Kgs 12:3 1Kgs 12:20 Ps 83:2 -
Ps 83:4 Jer 18:18 2 Whether, etc. Heb. What is good? whether, etc. threescore.
Judg 8:30your bone.
Gen 29:14 2Sam 19:13 1Chr 11:1 Eph 5:30 Heb 2:14 3 spake.
Ps 10:3 Pro 1:11 -
Pro 1:14to follow. Heb. after. our brother.
Gen 29:15 4 house.
Judg 9:46 -
Judg 9:49 Judg 8:33vain, etc.
Anashim raikim oophochozim, "worthless and dissolute men;" persons who were living on the public, and had nothing to lose. Such was the foundation of his Babel government. By a cunning management of such unprincipled men most revolutions are brought about.
Judg 11:3 1Sam 22:2 2Chr 13:7 Job 30:8 Pro 12:11 Acts 17:5 5 at Ophrah.
Judg 6:24slew.
2Kgs 10:17 2Kgs 11:1 2Kgs 11:2 2Chr 21:4 Matt 2:16 Matt 2:20 6 the house.
2Sam 5:9 2Kgs 12:20Millo. Probably the name of a person of note in Shechem.
plain. or, oak.
Josh 24:26 1Kgs 12:1 1Kgs 12:20 1Kgs 12:25 7 mount Gerizim.
Deut 11:29 Deut 27:12 Josh 8:33 John 4:20Hearken.
Ps 18:40 Ps 18:41 Ps 50:15 -
Ps 50:21 Pro 1:28 Pro 1:29 Pro 21:13 Pro 28:9 Isa 1:15 Isa 58:6 -
Isa 58:10 Matt 18:26 -
Matt 18:34 Jas 2:13 8 The trees. This is the most ancient fable or apologue extant; and is extremely beautiful, apposite, and intelligible.
2Kgs 14:9 Ezek 17:3 -
Ezek 17:10 Dan 4:10 -
Dan 4:18olive tree. The
zayith, or olive tree, in the Linnean system, is a genus of the
diandra monogynia class of plants. It is of a moderate height, and grows best in sunny places. Its trunk is knotty; bark smooth, of an ash colour: wood solid and yellowish; leaves oblong, almost like those of the willow, of a dark green colour on the upper side, and whitish below. In June it puts forth white flowers, growing in bunches, each of one piece, widening towards the top, and dividing into four parts. After this succeeds the fruit, which is oblong and plump; first green, then pale, and when quite ripe, black. Within it is enclosed a hard stone, filled with oblong seeds. It was the most useful of all trees in the forest; as the bramble was the meanest and most worthless.
Reign.
Judg 8:22 Judg 8:23 9 wherewith.
Exod 29:2 Exod 29:7 Exod 35:14 Lev 2:1 1Kgs 19:15 1Kgs 19:16 Ps 89:20 Ps 104:15 Acts 4:27 Acts 10:38 1John 2:20God.
Elohim, rather gods; the parable being adapted to the idolatrous Shechemites.
to be promoted over the trees. Heb. up and down for other trees.
Job 1:7 Job 2:2 10 Judg 9:10 11 Luke 13:6 Luke 13:7 12 Judg 9:12 13 cheereth.
Num 15:5 Num 15:7 Num 15:10 Ps 104:15 Pro 31:6 Eccl 10:19 14 bramble. or, thistle.
2Kgs 14:9 15 shadow.
Isa 30:2 Dan 4:12 Hos 14:7 Matt 13:32let fire.
Judg 9:20 Judg 9:49 Num 21:28 Isa 1:31 Ezek 19:14the cedars.
2Kgs 14:9 Ps 104:16 Isa 2:13 Isa 37:24 Ezek 31:3 16 according.
Judg 8:35 17 fought.
Judg 7:1 -
Judg 7:25 Judg 8:4 -
Judg 8:10adventured his life. Heb. cast his life.
Esth 4:16 Rom 5:8 Rom 16:4 Rev 12:11 18 are risen.
Judg 9:5 Judg 9:6 Judg 8:35 Ps 109:4Abimelech.
Judg 9:6 Judg 9:14 Judg 8:31 19 rejoice.
Isa 8:6 Phil 3:3 Jas 4:16 20 let fire come out.
Judg 9:15 Judg 9:23 Judg 9:56 Judg 9:57 Judg 7:22 2Chr 20:22 2Chr 20:23 Ps 21:9 Ps 21:10 Ps 28:4 Ps 52:1 -
Ps 52:5 Ps 120:3 Ps 120:4 Ps 140:10 21 Beer. Probably the Beer mentioned by Mk. Maundrell, three hours and a half, or about ten miles, north of Jerusalem, towards Shechem. It is situated toward the south, on an easy declivity; and has a fountain of excellent water at the bottom of the hill, from which it has taken its name. Close to the well are the mouldering walls of a ruined
khan; and on the summit of the hill two large arches still remain of a ruined convent. Dr. Richardson says, that it seems to have been once a place of considerable consequence.
Num 21:16 Josh 19:8 2Sam 20:14 22 Judg 9:22 23 A.M. 2771. B.C. 1233. An. Ex. Is. 258. God. That is, God permitted the evil spirit of jealousy, treachery, and discord, to break out between Abimelech and the Shechemites.
Judg 9:15 Judg 9:20 1Sam 16:14 -
1Sam 16:16 1Sam 18:9 1Sam 18:10 1Kgs 12:15 1Kgs 22:22 1Kgs 22:23 2Chr 10:15 2Chr 18:19 -
2Chr 18:22 Isa 19:2 Isa 19:14 2Thess 2:11 2Thess 2:12dealt.
Judg 9:16 Isa 33:1 Matt 7:2 24 That the.
1Sam 15:33 1Kgs 2:32 Esth 9:25 Ps 7:16 Matt 23:34 -
Matt 23:36aided him in the killing of. Heb. strengthened his hands tokill. Sooner or later, God will make inquisition for blood, and will return it on the heads of those that shed it. Accessaries will be reckoned with, as well as principals, in that and other sins. The Shechemites, who countenanced Abimelech's pretensions, aided and abetted him in his bloody project, and avowed the fact by making him king after he had done it, must fall with him, fall by him, and fall first. Those that combine together to do wickedly, are justly dashed in pieces one against another. Blood cannot be a lasting cement to any interest.
25 Josh 8:4 Josh 8:12 Josh 8:13 Pro 1:11 Pro 1:12 26 brethren.
Gen 13:8 Gen 19:7 27 merry. or, songs.
Isa 16:9 Isa 16:10 Isa 24:7 -
Isa 24:9 Jer 25:30 Amos 6:3 -
Amos 6:6the house.
Judg 9:4 Judg 16:23 Exod 32:6 Exod 32:19 Dan 5:1 -
Dan 5:4 Dan 5:23did eat.
Isa 22:12 -
Isa 22:14 Luke 12:19 Luke 12:20 Luke 17:26 -
Luke 17:29cursed.
Lev 24:11 1Sam 17:43 Ps 109:17 28 Who is Abimelech.
1Sam 25:10 2Sam 20:1 1Kgs 12:16Hamor.
Gen 34:2 Gen 34:6 29 would to God. The very words and conduct of a sly, hypocritical demagogue.
2Sam 15:4 1Kgs 20:11 Ps 10:3 Rom 1:30 Rom 1:31And he said. Rather, "and I would say to Abimelech," as the LXX. renders; for as Dr. Wall observes, this was probably not said in the presence of Abimelech; but at an intemperate feast, in his absence, when he boasted he would challenge him.
Increase thine army.
2Sam 2:14 -
2Sam 2:17 2Kgs 14:8 2Kgs 18:23 Isa 36:8 Isa 36:9 30 kindled. or, hot.
Judg 9:30 31 privily. Heb. craftily, or, to Tormah. they fortify. Under pretence of repairing the walls and towers, they were actually putting the place in a state of defence, intending to seize on the government as soon as they found Abimelech coming against them.
Judg 9:31 32 by night.
Job 24:14 -
Job 24:17 Ps 36:4 Pro 1:11 -
Pro 1:16 Pro 4:16 Rom 3:15 33 as thou shalt find. Heb. as thine hand shall find.
Lev 25:26*marg:
Judg 9:33 1Sam 10:7 1Sam 25:8 Eccl 9:10 34 Judg 9:34 35 Gaal. Of this person we know no more than is here recorded. He was probably one of the descendants of the Canaanites, who hoped, from the state of the public mind and their disaffection to Abimelech, to cause a revolution, and thus to restore the ancient government as it was under Hamor, the father of Shechem. Josephus says he was a man of authority, who sojourned with them, with his armed men and kinsmen; and that the Shechemites desired that he would allow them a guard during the vintage.
the people.
Judg 9:44 36 seest the shadow. Doubdan states, that in some parts of the Holy Land there are many detached rocks scattered up and down, some growing out of the ground, and others fragments broken off from rocky precipices, the shadow of which, it appears, Josephus thought might be most naturally imagined to look like troops of men at a distance, rather than that of the mountains; for he represents Zebul as saying to Gaal, that he mistook the shadow of the rocks for men.
Ezek 7:7 Mark 8:24 37 middle. Heb. navel. Meonenim. or, the regarders of thetimes.
Deut 18:14 38 Judg 9:28 Judg 9:29 2Sam 2:26 2Sam 2:27 2Kgs 14:8 -
2Kgs 14:14 Jer 2:28 39 Judg 9:39 40 he fled before.
1Kgs 20:18 -
1Kgs 20:21 1Kgs 20:30 41 Arumah. This place appears from the next verse to have been near Shechem; and is perhaps the same as Ruma, a village of Galilee, mentioned by Josephus, Bell. 1. iii. c. 9.
Zebul.
Judg 9:28 Judg 9:30 42 Judg 9:42 43 Judg 9:43 44 rushed forward.
Judg 9:15 Judg 9:20 Gal 5:15 45 he took.
Judg 9:20beat.
Deut 29:23 1Kgs 12:25 2Kgs 3:25 Ps 107:34*marg:
Judg 9:45 Ezek 47:11 Zeph 2:9 Jas 2:13sowed. Salt in small quantities renders land extremely fertile; but too much of it destroys vegetation. Every place, says Pliny, in which salt is found is barren, and produces nothing. Hence the sowing of a place with salt was a custom in different nations to express permanent desolation. Sigonius observes, that when Milan was taken, A.D. 1162, the walls were razed, and it was sown with salt. And Brantome informs us, that it was an ancient custom in France, to sow the house of a man with salt, who had been declared a traitor to his king. Charles IX., king of France, the most base and perfidious of human beings, caused the house of Admiral Coligni (whom he and the Duke of Guise caused to be murdered, with thousands more of Protestants, on the eve of St. Bartholomew, 1572,) to be sown with salt!
46 an hold.
Judg 9:4 Judg 9:27 Judg 8:33 1Kgs 8:26 2Kgs 1:2 -
2Kgs 1:4 Ps 115:8 Isa 28:15 -
Isa 28:18 Isa 37:38 47 Judg 9:47 48 Zalmon.
Ps 68:14What ye.
Judg 7:17 Judg 7:18 Pro 1:11 Pro 1:12me do. Heb. I have done.
49 put them.
Judg 9:15 Judg 9:20 Gal 5:15 Jas 3:16 50 Thebez. According to Eusebius, thirteen miles from Shechem, towards Scythopolis.
Judg 9:50 51 Judg 9:51 52 Judg 9:48 Judg 9:49 2Kgs 14:10 2Kgs 15:16 53 woman.
Judg 9:15 Judg 9:20 2Sam 11:21 2Sam 20:21 Job 31:3 Jer 49:20 Jer 50:45and all to. An antiquated expression, meaning "full intention" to complete an object. "All to," observes Dr. Johnson, "is a particle of mere enforcement." The original is
wattaritz eth gulgalto, which is simply as the LXX. render [kai eklase to kranion autou,] "and she brake his skull." Plutarch relates, that Pyrrhus was killed at the siege of Thebes, by a piece of a tile, which a woman threw upon his head.
54 Draw thy.
1Sam 31:4 1Sam 31:5And his young man. It was a disgrace to be killed by a woman.
55 2Sam 18:16 2Sam 20:21 2Sam 20:22 1Kgs 22:35 1Kgs 22:36 Pro 22:10 56 God rendered. Both the fratricide Abimelech and the unprincipled men of Shechem had the iniquity visited upon them of which they had been guilty. Man's judgment may be avoided; but there is no escape from that of God. How many houses have been sown with salt in France, by the just judgment of God, for the massacre of the Protestants on the eve of St. Bartholomew! See Note on ver. 45
Judg 9:45.
Judg 9:24 Job 31:3 Ps 9:12 Ps 11:6 Ps 58:10 Ps 58:11 Ps 94:23 Pro 5:22 Matt 7:2 Acts 28:4 Gal 6:7 Rev 19:20 Rev 19:21 57 upon them.
Judg 9:20 Judg 9:45 Josh 6:26 1Kgs 16:34
