Bible of Kralice (CZ - 1613)

1Shromáždil pak Jozue všecka pokolení Izraelská v Sichem a svolal starší Izraelské a přední z nich, i soudce a správce jejich, i postavili se před oblíčejem Božím. 2I řekl Jozue všemu lidu: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Za řekou bydlili otcové vaši za starodávna, jmenovitě Táre, otec Abrahamův a otec Náchorův, a sloužili bohům cizím. 3I vzal jsem otce vašeho Abrahama z místa, kteréž jest za řekou, a provedl jsem jej skrze všecku zemi Kananejskou, a rozmnožil jsem símě jeho, dav jemu Izáka. 4A Izákovi dal jsem Jákoba a Ezau. I dal jsem Ezau horu Seir, aby vládl jí; Jákob pak a synové jeho sstoupili do Egypta. 5I poslal jsem Mojžíše a Arona, a zbil jsem Egypt, a když jsem to učinil u prostřed něho, potom vyvedl jsem vás. 6A vyvedl jsem otce vaše z Egypta, i přišli jste k moři, a honili Egyptští otce vaše s vozy a jezdci až k moři Rudému. 7Tedy volali k Hospodinu, kterýž postavil mrákotu mezi vámi a Egyptskými, a uvedl na ně moře, i zatopilo je; anobrž viděly oči vaše i to, co jsem učinil při Egyptu, a bydlili jste na poušti za dlouhý čas. 8Potom uvedl jsem vás do země Amorejského, kterýž bydlil za Jordánem, a bojovali s vámi; i dal jsem je v ruku vaši, a opanovali jste zemi jejich, a zahladil jsem je před tváří vaší. 9Povstal pak Balák syn Seforův, král Moábský, a bojoval s Izraelem; i poslav, povolal Baláma syna Beorova, aby zlořečil vám. 10Ale nechtěl jsem slyšeti Baláma, pročež stále dobrořečil vám, a tak vysvobodil jsem vás z ruky jeho. 11A když jste přešli Jordán, přišli jste k Jerichu; i bojovali proti vám muži Jericha, Amorejští, a Ferezejští, a Kananejští, a Hetejští, a Gergezejští, a Hevejští, a Jebuzejští, a dal jsem je v ruku vaši. 12Poslal jsem před vámi i sršně, kteřížto vyhnali je od tváři vaší, dva krále Amorejské; ne mečem ani lučištěm svým tys je vyhnal. 13A dal jsem vám zemi, v níž jste nepracovali, a města, kterýchž jste nestavěli, v nichž bydlíte; vinic a olivoví, kteréhož jste neštípili, užíváte. 14Protož nyní bojte se Hospodina, a služte jemu v dokonalosti a v pravdě, a odvrzte bohy, jimž sloužili otcové vaši za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu. 15Pakli se vám zdá zle sloužiti Hospodinu, vyvolte sobě dnes, komu byste sloužili, buď bohy, jimž sloužili otcové vaši, kteříž byli za řekou, buď bohy Amorejských, v jichž zemi bydlíte; jáť pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu. 16Jemuž odpověděl lid, řka: Odstup to od nás, abychom opustiti měli Hospodina a sloužiti bohům cizím. 17Nebo Hospodin Bůh náš onť jest, kterýž vyvedl nás i otce naše z země Egyptské, z domu služebnosti, a kterýž činil před očima našima znamení ta veliká, a choval nás na vší cestě, po níž jsme šli, a mezi všemi národy, skrze něž jsme prošli. 18A vypudil Hospodin všecky národy, zvláště Amorejského, obyvatele země této, před tváří naší; my také sloužiti budeme Hospodinu, nebo on jest Bůh náš. 19I řekl Jozue lidu: Nebudete moci sloužiti Hospodinu, nebo Bůh svatý jest, Bůh silný horlivý jest, nesnese nepravostí vašich a hříchů vašich. 20Jestliže byste opustíce Hospodina, sloužili bohům cizozemců, obrátí se a zle učiní vám, a zkazí vás, poněvadž prvé dobře učinil vám. 21Jemuž odpověděl lid: Nikoli, ale Hospodinu sloužiti budeme. 22I řekl Jozue lidu: Svědkové budete sami proti sobě, že jste sobě vyvolili Hospodina, abyste jemu sloužili. Tedy odpověděli: Svědkové jsme.  23Jimž on řekl: Odvrztež tedy nyní bohy cizozemců, kteříž jsou u prostřed vás, a nakloňte srdcí svých k Hospodinu Bohu Izraelskému. 24Odpověděl lid Jozue: Hospodinu Bohu našemu sloužiti a hlasu jeho poslouchati budeme. 25A tak učinil Jozue toho dne smlouvu s lidem, a předložil jim ustanovení a soudy v Sichem. 26A zapsal Jozue slova ta do knihy zákona Božího; vzav také kámen veliký, postavil jej tu pod dubem, kterýž byl u svatyně Hospodinovy. 27I řekl Jozue všemu lidu: Aj, kámen tento bude mezi námi na svědectví, nebo on slyšel všecka slova Hospodinova, kteráž mluvil s námi, a bude na svědectví proti vám, abyste snad neklamali proti Bohu svému. 28A rozpustil Jozue lid, jednoho každého do dědictví jeho. 29I stalo se po vykonání těch věcí, že umřel Jozue syn Nun, služebník Hospodinův, jsa ve stu a desíti letech. 30A pochovali ho v krajině dědictví jeho, v Tamnatsáre, kteréž jest na hoře Efraim k straně půlnoční hory Gás. 31I sloužil Izrael Hospodinu po všecky dny Jozue, i po všecky dny starších, kteříž dlouho živi byli po Jozue, a kteříž povědomi byli všech skutků Hospodinových, kteréž učinil Izraelovi. 32Kosti pak Jozefovy, kteréž byli vynesli synové Izraelští z Egypta, pochovali v Sichem, v dílu pole, kteréž koupil Jákob od synů Emora otce Sichemova za sto peněz; i byly u synů Jozefových v dědictví jejich. 33Eleazar také, syn Aronův, umřel, a pochovali jej na pahrbku Fínesa syna jeho, kterýž dán byl jemu na hoře Efraim.


Treasury of Scripture Knowledge
 1   Josh 24:1 Joshua assembles the tribes at Shechem.
Josh 24:2 A brief history of God's benefits, from Terah.
Josh 24:14 He renews the covenant between them and God.
Josh 24:26 A stone the witness of the covenant.
Josh 24:29 Joshua's age, death, and burial.
Josh 24:32 Joseph's bones are buried.
Josh 24:33 Eleazar dies.
Joshua. This must have been a different assembly from that mentioned in the preceding chapter, though probably held not long after the former.
Shechem. As it is immediately added, that "they presented themselves before God," which is supposed to mean at the tabernacle; some are of opinion that Joshua caused it to be conveyed from Shiloh to Shechem on this occasion, to give the greater solemnity to his last meeting with the people. The Vatican and Alexandrian copies of the Septuagint, however, read [Selo,] both here and in verse 25 Josh 24:25; which many suppose to have been the original reading. Dr. Shuckford supposes that the covenant was made at Shechem, and that the people went to Shiloh to confirm it. But the most probable opinion seems to be that of Dr. Kennicott, that when all the tribes were assembled as Shechem, Joshua called the chiefs to him on that mount, which had before been consecrated by the law, and by the altar which he had erected.
Gen 12:6 Gen 33:18 Gen 33:19 Gen 35:4 Judg 9:1 - Judg 9:3 1Kgs 12:1
called.
Josh 23:2 Exod 18:25 Exod 18:26
presented.
1Sam 10:19 Acts 10:33

 2   Your fathers.
Gen 11:26 Gen 11:31 Gen 12:1 Gen 31:53 Deut 26:5 Isa 51:2 Ezek 16:3
served other gods. In the case of Abraham this was probably the case, till he was called to the knowledge of God, when above 70 years old.
Josh 24:15 Gen 31:19 Gen 31:30 Gen 31:32 Gen 31:53 Gen 35:4

 3   I took.
Gen 12:1 - Gen 12:4 Neh 9:7 Neh 9:8 Acts 7:2 Acts 7:3
gave.
Gen 21:2 Gen 21:3 Ps 127:3

 4   unto Isaac.
Gen 25:24 - Gen 25:26
unto Esau.
Gen 32:3 Gen 36:8 Deut 2:5
Jacob.
Gen 46:1 - Gen 46:7 Ps 105:23 Acts 7:15

 5   sent.
Exod 3:10 Exod 4:12 Exod 4:13 Ps 105:26
plagued.
Exod 7:1 - Exod 12:51 Ps 78:43 - Ps 78:51 Ps 105:27 - Ps 105:36 Ps 135:8 Ps 135:9 Ps 136:10

 6   I brought.
Exod 12:37 Exod 12:51 Mic 6:4
Egyptians.
Exod 14:1 - Exod 15:27 Neh 9:11 Ps 77:15 - Ps 77:20 Ps 78:13 Ps 136:13 - Ps 136:15 Isa 63:12 Isa 63:13 Acts 7:36 Heb 11:29

 7   And when.
Exod 14:10
he put.
Exod 14:20
brought.
Exod 14:27 Exod 14:28
your eyes.
Exod 14:31 Deut 4:34 Deut 29:2
ye dwelt.
Josh 5:6 Num 14:33 Num 14:34 Neh 9:12 - Neh 9:21 Ps 95:9 Ps 95:10 Acts 13:17 Acts 13:18 Heb 3:17

 8   Josh 13:10 Num 21:21 - Num 21:35 Deut 2:32 - Deut 2:37 Deut 3:1 - Deut 3:7 Neh 9:22 Ps 135:10 Ps 135:11 Ps 136:17 - Ps 136:22

 9   Num 22:5 Num 22:6 - Num 22:21 Deut 23:4 Deut 23:5 Judg 11:25 Mic 6:5

 10   Num 22:11 Num 22:12 Num 22:18 - Num 22:20 Num 22:35 Num 23:3 - Num 23:12 Num 23:15 - Num 23:26 Num 24:5 - Num 24:10 Isa 54:17

 11   And ye.
Josh 3:14 - Josh 3:17 Josh 4:10 - Josh 4:12 Josh 4:23 Ps 114:3 Ps 114:5
the men.
Josh 6:1 - Josh 6:27 Josh 10:1 - Josh 11:23 Neh 9:24 Neh 9:25 Ps 78:54 Ps 78:55 Ps 105:44 Acts 7:45 Acts 13:19

 12   I sent.
Exod 23:28 Deut 7:20
not.
Ps 44:3 - Ps 44:6

 13   And I.
Josh 21:45
cities.
Josh 11:13 Deut 6:10 - Deut 6:12 Deut 8:7 Pro 13:22

 14   fear.
Deut 10:12 1Sam 12:24 Job 1:1 Job 28:28 Ps 111:10 Ps 130:4 Hos 3:5 Acts 9:31
serve.
Josh 24:23 Gen 17:1 Gen 20:5 Gen 20:6 Deut 18:13 2Kgs 20:3 Ps 119:1 Ps 119:80 Luke 8:15 John 4:23 John 4:24 2Cor 1:12 Eph 6:24 Phil 1:10
put. From this exhortation of Joshua, we not only learn that the Israelites still retained some relics of idolatry, but to what gods they were attached.
1. Those whom their fathers worshipped on the other side of the food, or the river Euphrates, i.e., the gods of the Chaldeans, fire, light, the sun, etc.
2. Those of the Egyptians, Apis, Anubis, serpents, vegetables, etc.
3. Those of the Amorites, Moabites, Canaanites, etc., Baal-peor, Astarte, etc. How astonishing is it, that after all that God had done for them, and all the miracles they had seen, there should still be found among them both idols and idolaters!
Josh 24:2 Josh 24:23 Gen 35:2 Exod 20:3 Exod 20:4 Lev 17:7 Ezra 9:11 Ezek 20:18 Amos 5:25 Amos 5:26
in Egypt.
Ezek 20:7 Ezek 20:8 Ezek 23:3

 15   choose.
Ruth 1:15 Ruth 1:16 1Kgs 18:21 Ezek 20:39 John 6:67
whether the gods.
Josh 24:14
or the gods.
Exod 23:24 Exod 23:32 Exod 23:33 Exod 34:15 Deut 13:7 Deut 29:18 Judg 6:10
as for me.
Gen 18:19 Ps 101:2 Ps 119:106 Ps 119:111 Ps 119:112 John 6:68 Acts 11:23

 16   1Sam 12:23 Rom 3:6 Rom 6:2 Heb 10:38 Heb 10:39

 17   Josh 24:5 - Josh 24:14 Exod 19:4 Deut 32:11 Deut 32:12 Isa 46:4 Isa 63:7 - Isa 63:14 Amos 2:9 Amos 2:10

 18   will we also.
Exod 10:2 Exod 15:2 Ps 116:16 Mic 4:2 Zech 8:23 Luke 1:73 - Luke 1:75

 19   Ye cannot.
Josh 24:23 Ruth 1:15 Matt 6:24 Luke 14:25 - Luke 14:33
holy.
Lev 10:3 Lev 19:2 1Sam 6:20 Ps 99:5 Ps 99:9 Isa 5:16 Isa 6:3 - Isa 6:5 Isa 30:11 Isa 30:15 Hab 1:13
a jealous.
Exod 20:5 Exod 34:14 1Cor 10:20 - 1Cor 10:22
he will not.
Exod 23:21 Exod 34:7 1Sam 3:14 2Chr 36:16 Isa 27:11

 20   he will turn.
Josh 23:12 - Josh 23:15 1Chr 28:9 2Chr 15:2 Ezra 8:22 Isa 1:28 Isa 63:10 Isa 65:11 Isa 65:12 Jer 17:13 Ezek 18:24 Acts 7:42 Heb 10:26 Heb 10:27 Heb 10:38

 21   Nay.
Exod 19:8 Exod 20:19 Exod 24:3 Exod 24:7 Deut 5:27 Deut 5:28 Deut 26:17 Isa 44:5

 22   Ye are witnesses. Ye have been sufficiently apprised of the difficulties in your way--of God's holiness, and the nature of his service--your own weakness, inconstancy, and insufficiency--your need of the Divine help, and the hope of assistance held out in the law--and the awful consequences of apostasy: and now ye make your choice. Remember then that ye are witnesses against yourselves; and your own conscience will be witness, judge, and executioner.
Deut 26:17 Job 15:6 Luke 19:22
ye have.
Ps 119:11 Ps 119:173 Luke 10:42

 23   put away.
Josh 24:14 Gen 35:2 - Gen 35:4 Exod 20:23 Judg 10:15 Judg 10:16 1Sam 7:3 1Sam 7:4 Hos 14:2 Hos 14:3 Hos 14:8 1Cor 10:19 - 1Cor 10:21 2Cor 6:16 - 2Cor 6:18
incline.
Pro 2:2 Heb 12:28 Heb 12:29

 24   Deut 5:28 Deut 5:29

 25   made.
Exod 15:25 Exod 24:3 Exod 24:7 Exod 24:8 Deut 5:2 Deut 5:3 Deut 29:1 Deut 29:10 - Deut 29:15 2Kgs 11:17 2Chr 15:12 2Chr 15:15 2Chr 23:16 2Chr 29:10 2Chr 34:29 - 2Chr 34:32 Neh 9:38 Neh 10:28 Neh 10:29
in Shechem.
Josh 24:1 Josh 24:26

 26   Joshua.
Exod 24:4 Deut 31:24 - Deut 31:26
took.
Judg 9:6
set it.
Josh 4:3 - Josh 4:9 Josh 4:20 - Josh 4:24 Gen 28:18 - Gen 28:22
under.
Gen 35:4 Gen 35:8 Judg 9:6

 27   A curious coincidence of circumstances is related by Livy, the Roman historian: he writes that "when three ambassadors were sent from Rome to complain of the perfidious conduct of the Ćqui, the General informed them, that they might deliver their message to an oak which shaded his tent." On this one of the ambassadors turning away, said, "This venerable oak, and all the gods, shall know that you have violated the peace; they shall now hear our complaints; and may they also soon be witnesses, when we revenge with our arms the violation of divine and human rights." It is worthy of remark that Joshua merely set up a pillar under an oak,--the one, perhaps, to protect the other; while the General directed the ambassadors to address the oak, perhaps with an idolatrous feeling that they were addressing one of the gods, who would aid his cause; while the Roman ambassadors caught the feeling, and really invoked the aid of the oak and the gods.
Josh 22:27 Josh 22:28 Josh 22:34 Gen 31:44 - Gen 31:52 Deut 4:26 Deut 30:19 Deut 31:19 Deut 31:21 Deut 31:26 1Sam 7:12
it hath.
Deut 32:1 Isa 1:2 Hab 2:11 Luke 19:40
deny.
Job 31:23 Pro 30:9 Matt 10:33 2Tim 2:12 2Tim 2:13 Titus 1:16 Rev 3:8

 28   Judg 2:6

 29   after these.
Deut 34:5 Judg 2:8 Ps 115:17 2Tim 4:7 2Tim 4:8 Rev 14:13
an hundred.
Gen 50:22 Gen 50:26

 30   Timnath-serah.
Josh 19:50 Judg 2:9
Gaash.
2Sam 23:30

 31   served.
Deut 31:29 Judg 2:7 2Chr 24:2 2Chr 24:17 2Chr 24:18 Acts 20:29 Phil 2:12
overlived Joshua. Heb. prolonged their days after Joshua. which had.
Deut 11:2 Deut 11:7 Deut 31:13

 32   bones.
Gen 50:25 Exod 13:19 Acts 7:16 Heb 11:22
buried.
Gen 33:19 Gen 48:22
pieces of silver. or, lambs.


 33   Eleazar.
Josh 14:1 Exod 6:23 Exod 6:25 Num 3:32 Num 20:26 - Num 20:28
died.
Job 30:23 Ps 49:10 Isa 57:1 Isa 57:2 Zech 1:5 Acts 13:36 Heb 7:24 Heb 9:26 Heb 9:27
Phinehas.
Judg 20:28
CONCLUDING REMARKS ON JOSHUA.
The Book of Joshua is one of the most important documents in the Old Testament. The rapid conquest of the Promised Land, and the actual settlement of the Israelites in it, afford a striking accomplishment of the Divine predictions to Abraham and the succeeding patriarchs; and at the same time bear the most unequivocal and ample testimony to the authenticity of this sacred book. Several of the transactions related in it are confirmed in a very extraordinary manner, by the traditions current among heathen nations, and preserved by ancient profane historians of undoubted character. Thus there are monuments still in existence, which prove that the Carthaginians were a colony of Syrians who escaped from Joshua; as also that the inhabitants of Leptis, in Africa, came originally from the Sidonians, who abandoned their country on account of the calamities with which it was overwhelmed. Procopius relates that the Phoenicians fled before the Hebrews into Africa, and spread themselves abroad as far as the pillars of Hercules; and adds, "In Numidia, where now stands the city Tigisis (Tangiers), they have erected two columns, on which, in Phoenician characters, is the following inscription:--"We are the Phoenicians who fled from the face of Jesus (Joshua) the son of Naue" (Nun).