The Jerusalem Bible (CZ)

1Král David byl stařec pokročilého věku; dávali mu přikrývku, ale on se nezahřál. 2Tu mu jeho služebníci řekli: „Ať se pro krále, našeho pána, vyhledá nějaká dívka, jež bude králi posluhovat a bude o něho pečovat: bude léhat na tvé hrudi, a králi, našemu pánu, bude teplo.“ 3Když se tedy po celém území Izraele hledala krásná dívka, našli Abišag ze Šunemu a přivedli ji králi. 4Tato dívka byla nanejvýš krásná; pečovala o krále a sloužila mu, ale on ji nepoznal.  5A Hagitin syn Adoniáš si hrál na knížete a říkal: „Vládnout budu já!“ Opatřil si vůz a spřežení a padesát strážců, kteří před ním běhali. 6Otec se mu, pokud žil, nestavěl na odpor a neřekl mu: „Proč se tak chováš?“ I on byl velmi sličný a jeho matka ho porodila po Absalomovi. 7Smluvil se se Serujiným synem Joabem a s knězem Ebjatarem, kteří se k Adoniášovi přidali; 8ale ani kněz Sadok, ani Jehojadův syn Benajahu, ani prorok Natan, ani Šimej a Rej, ani Davidovi hrdinové při Adoniášovi nebyli. 9Když jednou Adoniáš zabíjel u Klouzavého kamene, který je poblíž Valchářova pramene, ovce, býky a tučná telata, pozval všechny své bratry, královské prince, a všechny Judovce v králově službě, 10ale nepozval proroka Natana, ani Benajahua, ani hrdiny, ani svého bratra Šalomouna. 11Tu řekl Natan Šalomounově matce Betsabe: „Nedoslechla ses, že Hagitin syn Adoniáš se stal bez vědomí našeho pána Davida králem? 12Dobrá! Teď mi dovol, abych ti dal radu, abys zachránila život sobě i svému synu Šalomounovi. 13Jdi, vejdi ke králi Davidovi a řekni mu: ‘Což jsi ty, králi, můj pane, nesložil své služebnici přísahu: Tvůj syn Šalomoun bude vládnout po mně a na můj trůn zasedne on? Jak to tedy, že se králem stal Adoniáš?’ 14A ve chvíli, kdy tam budeš a ještě budeš rozmlouvat s králem, vejdu po tobě já a podpořím tvá slova.“ 15Betsabe se odebrala ke králi do jeho komnaty (on byl velice starý a obsluhovala ho Abišag ze Šunemu). 16Poklekla a poklonila se před králem a král řekl: „Co si přeješ?“ 17Ona mu odpověděla: „Můj pane, ty jsi přísahal své služebnici při Jahvovi, svém Bohu: ‘Tvůj syn Šalomoun bude vládnout po mně a na můj trůn zasedne on.’ 18A hle, nyní se králem stal Adoniáš a ty, králi, můj pane, že bys o tom nic nevěděl? 19On totiž zabil spoustu býků, tučných telat a ovcí a pozval všechny královské prince, kněze Ebjatara, generála Joaba, ale tvého služebníka Šalomouna nepozval! 20A přece celý Izrael vzhlíží, králi, můj pane, k tobě, abys ty mu označil následníka krále, mého pána. 21A až král, můj pán, ulehne se svými otci, já a můj syn Šalomoun si to odpykáme!“ 22Ještě mluvila, když přišel prorok Natan. 23Králi ohlásili: „Je tu prorok Natan.“ On vešel ke králi a poklonil se před ním tváří k zemi. 24Natan řekl: „Králi, můj pane, tys tedy ustanovil: ‘Bude po mně vládnout a na můj trůn zasedne Adoniáš!’ 25Neboť on dnes odešel, zabil spoustu býků, tučných telat a ovcí a pozval všechny královské prince, důstojníky vojska a kněze Ebjatara; hle, oni před ním jedí a pijí a volají: ‘Ať žije král Adoniáš!’ 26Ale mne, tvého služebníka, kněze Sadoka, Jehojadova syna Benajahua a tvého služebníka Šalomouna, nás nepozval. 27Je to možné, že ta věc vychází od krále, mého pána, a že jsi svým věrným neoznámil, kdo bude následovat na trůně po králi, mém pánu?“ 28Král David se ujal slova a řekl: „Zavolejte mi Betsabe.“ Ona vešla ke králi a stanula před ním. 29Tu jí král složil tuto přísahu: „Jako že žije Jahve, jenž mě vysvobodil ze všech mých úzkostí, 30jak jsem ti přísahal při Jahvovi, Bohu Izraele, že tvůj syn Šalomoun bude po mně vládnout a zasedne namísto mne na trůně, tak to ještě dnes vykonám.“ 31Betsabe poklekla, tváří k zemi se poklonila před králem a řekla: „Ať žije na věky můj pán, král David!“ 32Potom král David řekl: „Zavolejte mi kněze Sadoka, proroka Natana a Jehojadova syna Benajahua.“ Oni vešli ke králi 33a on jim řekl: „Vezměte s sebou královský strážní oddíl, posaďte mého syna Šalomouna na mou vlastní mulu a odveďte ho do Gichonu. 34Tam mu kněz Sadok a prorok Natan dají pomazání na krále Izraele, budete troubit na roh a volat: ‘Ať žije král Šalomoun!’ 35Pak za ním vystoupíte, on vejde, usedne na můj trůn a bude vládnout namísto mne, neboť vévodou nad Izraelem a nad Judou jsem ustanovil jeho.“ 36Jehojadův syn Benajahu králi odpověděl: „Amen. Takto ať mluví Jahve, Bůh mého pána krále. 37Jako byl Jahve s králem, mým pánem, ať je i se Šalomounem a ať povznese jeho trůn ještě víc než trůn mého pána, krále Davida!“ 38Kněz Sadok, prorok Natan, Jehojadův syn Benajahu, Kereťané a Peleťané odešli, posadili Šalomouna na královu mulu a odvedli ho do Gichonu. 39Kněz Sadok vzal ze Stanu roh s olejem a pomazal Šalomouna, troubilo se na roh a všechen lid volal: „Ať žije král Šalomoun!“ 40Potom všechen lid šel vzhůru za ním a lid hrál na flétnu a projevoval velkou radost, křičeli, až pukala země. 41Adoniáš a všichni jeho spoluhodovníci ten hluk uslyšeli; právě skončili s jídlem. Také Joab slyšel hlas rohu a zeptal se: „Co je to v tom vzrušeném městě za lomoz?“ 42Ještě mluvil a hle, přišel syn kněze Ebjatara Jonatan a Adoniáš řekl: „Pojď sem! Ty jsi přece poctivý muž a určitě přinášíš dobrou zprávu.“ 43Jonatan odpověděl: „Ach ano! Náš pán, král David, udělal králem Šalomouna! 44Král s ním poslal kněze Sadoka, proroka Natana, Jehojadova syna Benajahua, Kereťany a Peleťany, oni ho posadili na královu mulu, 45kněz Sadok a prorok Natan ho v Gichonu pomazali na krále, vyšli odtamtud s radostným křikem a město je vzrušené; to je ten hluk, který jste slyšeli. 46A co víc: Šalomoun se posadil na královský trůn 47a královi hodnostáři přišli našemu pánu, králi Davidovi, blahopřát a řekli: ‘Ať tvůj Bůh oslaví Šalomounovo jméno ještě víc než tvé jméno a ať vyvýší jeho trůn ještě víc než tvůj!’ a král se na loži poklonil 48a potom takto promluvil: ‘Buď veleben Jahve, Bůh Izraele, jenž dovolil, aby mé oči dnes uviděly, jak jeden z mých potomků sedí na mém trůně!’“ 49Tu se všech Adoniášových hostů zmocnilo zděšení, vstali a každý odešel po svém. 50Adoniáš sám měl strach ze Šalomouna, vstal a odešel se chytit rohů oltáře. 51Šalomounovi to sdělili takto: „Hle, Adoniáš se zalekl krále Šalomouna, chytil se rohů oltáře se slovy: Ať mi král Šalomoun napřed odpřisáhne, že nedá svého služebníka usmrtit mečem.“ 52Šalomoun řekl: „Bude-li se chovat jako čestný muž, nespadne mu ani vlásek na zem, ale zjistí-li se, že se provinil, pak zemře.“ 53A Šalomoun nařídil, aby ho odvedli od oltáře; on šel, klaněl se před Šalomounem, a ten mu řekl: „Jdi do svého domu.“


Treasury of Scripture Knowledge
 1   The First Book of the KINGS, commonly called The Third Book of the KINGS.
1Kgs 1:1 Abishag cherishes David in his extreme age.
1Kgs 1:5 Adonijah, David's darling, usurps the kingdom.
1Kgs 1:11 By the council of Nathan,
1Kgs 1:15 Bath-sheba moves the king,
1Kgs 1:22 and Nathan seconds her.
1Kgs 1:28 David renews his oath to Bath-sheba.
1Kgs 1:32 Solomon, by David's appointment, being anointed king by Zadok and Nathan, the people triumph.
1Kgs 1:41 Jonathan bringing the news, Adonijah's guests fly.
1Kgs 1:50 Adonijah, flying to the horns of the altar, upon his good behaviour, is dismissed by Solomon.
old. David was probably now about sixty-nine years of age. He was thirty years old when he began to reign, reigned forty, and died in his seventieth year; and the transactions mentioned here are supposed to have taken place about a year before his death. Sixty-nine was not an advanced age; but he had been exhausted with various fatigues, and especially family afflictions, so that he was much older in constitution than in years.
2Sam 5:4 1Chr 23:1 1Chr 29:27 1Chr 29:28 Ps 90:10
and stricken in years. Heb. and entered into days.
Gen 18:11 Gen 24:1 Josh 23:1 Josh 23:2 Luke 1:7

 2   Let there be sought. Heb. Let them seek. a young virgin. Heb. a damsel, a virgin. stand.
Deut 10:8 1Sam 16:21 1Sam 16:22 2Chr 29:11
cherish him. Heb. be a cherisher unto him. lie.
Gen 16:5 Deut 13:6 2Sam 12:3 Mic 7:5
get heat.
Eccl 4:11

 3   So.
Esth 2:2 Esth 2:4
Abishag.
1Kgs 2:17 - 1Kgs 2:25
Shunammite.
Josh 19:18 1Sam 28:4 2Kgs 4:8 2Kgs 4:25

 4   knew her not.
Matt 1:25

 5   Adonijah.
2Sam 3:4 1Chr 3:2
exalted.
1Kgs 1:11 1Kgs 2:24 Exod 9:17 Pro 16:18 Pro 18:12 Luke 14:11 Luke 18:14
I will.
Deut 17:15 Judg 9:2 1Chr 22:5 - 1Chr 22:11 1Chr 28:5 1Chr 29:1
be king. Heb. reign. and he.
Deut 17:16 2Sam 15:1 Isa 2:7

 6   had not.
1Sam 3:13 Pro 22:15 Pro 23:13 Pro 23:14 Pro 29:15 Heb 12:5 Heb 12:6
at any time. Heb. from his days. very.
1Sam 9:2 1Sam 10:23 2Sam 14:25
bare him.
2Sam 3:3 2Sam 3:4 1Chr 3:2

 7   And he conferred. Heb. his words were.
2Sam 15:12 Ps 2:2
Joab.
1Kgs 2:28 2Sam 8:16 2Sam 20:23
Abiathar.
1Sam 22:20 - 1Sam 22:23 2Sam 15:24 - 2Sam 15:29 2Sam 15:35 2Sam 20:25
following Adonijah helped him. Heb. helped after Adonijah.
1Kgs 2:22 1Kgs 2:26 - 1Kgs 2:35

 8   Zadok.
1Kgs 2:35 2Sam 8:17 2Sam 8:18 2Sam 20:25 1Chr 27:5 1Chr 27:6 Ezek 44:15
Nathan.
2Sam 7:2 - 2Sam 7:4 2Sam 12:1 - 2Sam 12:15
Shimei.
1Kgs 4:18 Zech 12:13
the mighty.
2Sam 23:8 - 2Sam 23:39 1Chr 11:10 - 1Chr 11:47

 9   Adonijah. The Oriental banquet, in consequence of the intense heat, is often spread upon the verdant turf, beneath the shade of a tree, where the streaming rivulet supplies the company with wholesome water, and excites a gentle breeze to cool their burning temples.
slew.
2Sam 15:12 Pro 15:8
En-rogel. or, the well Rogel.
2Sam 17:17
called.
2Sam 13:23 - 2Sam 13:27 2Sam 15:11

 10   1Kgs 1:8 1Kgs 1:19 2Sam 12:1 - 2Sam 12:15

 11   Nathan.
2Sam 7:12 - 2Sam 7:17 2Sam 12:24 2Sam 12:25 1Chr 22:9 1Chr 22:10 1Chr 28:4 1Chr 28:5 1Chr 29:1
Adonijah.
1Kgs 1:5
Haggith.
2Sam 3:4

 12   let me.
Pro 11:14 Pro 20:18 Pro 27:9 Jer 38:15
save.
1Kgs 1:21 Gen 19:17 Acts 27:31
the life.
Judg 9:5 2Kgs 11:1 2Chr 21:4 2Chr 22:10 Matt 21:38

 13   Assuredly.
1Kgs 1:11 1Kgs 1:17 1Kgs 1:30 1Chr 22:6 - 1Chr 22:13
sit.
1Kgs 1:17 1Kgs 1:24 1Kgs 1:30 1Kgs 1:35 1Kgs 1:48 1Kgs 2:12 Deut 17:18 1Chr 29:23 Ps 132:11 Ps 132:12 Isa 9:7 Jer 33:21 Luke 1:32 Luke 1:33

 14   I also.
1Kgs 1:17 - 1Kgs 1:27 2Cor 13:1
confirm. Heb. fill up.


 15   very old.
1Kgs 1:2 - 1Kgs 1:4

 16   bowed.
1Kgs 1:23 1Sam 20:41 1Sam 24:8 1Sam 25:23
And the.
1Kgs 2:20 Esth 7:2 Matt 20:21 Matt 20:32
What wouldest thou? Heb. What to thee?


 17   My lord.
Gen 18:12 1Pet 3:6
thou swarest. It is not recorded when or upon what occasion David sware to Bathsheba that Solomon should succeed him; but it is supposed, with some degree of probability, that it took place after Absalom's rebellion; and as God himself had settled the succession, he might very properly give her this assurance.
1Kgs 1:13 1Kgs 1:30

 18   Adonijah.
1Kgs 1:5 1Kgs 1:24 2Sam 15:10
thou knowest.
1Kgs 1:11 1Kgs 1:24 1Kgs 1:27 Acts 3:17

 19   1Kgs 1:7 - 1Kgs 1:10 1Kgs 1:25

 20   the eyes.
2Chr 20:12 Ps 25:15 Ps 123:2 Zech 3:9
that thou. At this time the monarchy of Israel was unsettled; no man knew who was to succeed to the crown; and the minds of the people were as unsettled as the succession. It was neither hereditary nor elective: the king, as was anciently the case in most countries, named his successor; but in this instance, God had already assigned the throne to Solomon.
2Sam 23:2 1Chr 22:8 - 1Chr 22:10 1Chr 28:5 1Chr 28:6 1Chr 28:10 1Chr 29:1

 21   sleep.
1Kgs 2:10 Gen 15:15 Deut 31:16
that I. That is, when Adonijah is established on the throne, I and my son Solomon shall be put to death as state criminals. The history of the world demonstrates, that the lust of dominion has tempted men to commit the most enormous crimes. A father has destroyed his son, a son deposed a father, and a brother murdered a brother, in order to obtain a crown!
offenders. Heb. sinners.
1Kgs 2:15 1Kgs 2:22 - 1Kgs 2:24

 22   Gen 24:15 Job 1:16 - Job 1:18 Dan 9:20

 23   he bowed.
1Kgs 1:16 Rom 13:7 1Pet 2:17

 24   hast thou.
1Kgs 1:14 1Kgs 1:18
reign.
1Kgs 1:5 1Kgs 1:13 1Kgs 1:17

 25   slain.
1Kgs 1:9 1Kgs 1:19 1Sam 11:14 1Sam 11:15 1Chr 29:21 - 1Chr 29:13
God save king Adonijah. Heb. Let king Adonijah live.
1Kgs 1:34 1Sam 10:24 2Sam 16:16 2Kgs 11:12 2Chr 23:11
; *margins
Matt 21:9 Mark 11:9 Mark 11:10 Luke 19:38

 26   1Kgs 1:8 1Kgs 1:19 2Sam 7:2 2Sam 7:12 - 2Sam 7:17 2Sam 12:25

 27   and thou.
1Kgs 1:24 2Kgs 4:27 John 15:15

 28   Call me. She appears to have gone out when Nathan entered; and he retired when she was readmitted.
into the king's presence. Heb. before the king.
1Kgs 1:28

 29   As the.
1Kgs 2:24 1Kgs 17:1 1Kgs 18:10 Judg 8:19 1Sam 14:39 1Sam 14:45 1Sam 19:6 1Sam 20:21 2Sam 12:5 2Kgs 4:30 2Kgs 5:16 2Kgs 5:20
hath.
Gen 48:16 2Sam 4:9 Ps 34:19 - Ps 34:22 Ps 72:14 Ps 136:24 Ps 138:7

 30   Even as I sware.
1Kgs 1:13 1Kgs 1:17

 31   did reverence.
2Sam 9:6 Esth 3:2 Matt 21:37 Eph 5:33 Heb 12:9
Let my.
1Kgs 1:25 Neh 2:3 Dan 2:4 Dan 3:9 Dan 5:10 Dan 6:6 Dan 6:21

 32   Zadok.
1Kgs 1:8 1Kgs 1:26 1Kgs 1:38

 33   Take.
2Sam 20:6
and cause. Maimonides informs us, that it was a capital offence for any one to ride on the king's mule, to sit on his throne, or to handle his sceptre, without permission; and as David ordered Solomon to ride on his own mule, etc., it was ample evidence that he had appointed him his successor.
to ride.
1Kgs 1:5 1Kgs 1:38 1Kgs 1:44 Gen 41:43 Esth 6:6 - Esth 6:11
mine own mule. Heb. the mule which belongeth to me.
Lev 19:19
Gihon.
1Kgs 1:38 1Kgs 1:45 2Chr 32:30

 34   Zadok.
1Kgs 19:16 1Sam 10:1 1Sam 16:3 1Sam 16:12 1Sam 16:13 2Sam 2:4 2Sam 5:3 2Kgs 9:3 2Kgs 9:6 2Kgs 11:12 2Chr 23:11 Ps 45:7 Ps 89:20 Ps 89:36 Isa 45:1 Acts 10:38 2Cor 1:21 2Cor 1:22
blow ye.
2Sam 15:10 2Kgs 9:13 2Kgs 11:14 Ps 98:5 - Ps 98:7
God.
1Kgs 1:25 2Kgs 11:12

 35   sit.
1Kgs 1:13 1Kgs 1:17 1Kgs 2:12
I have.
1Kgs 2:15 1Chr 23:1 1Chr 28:4 1Chr 28:5 Ps 2:6 Ps 72:1
*title
1Kgs 1:35 Ps 72:1 Ps 72:2

 36   Amen.
Deut 27:15 - Deut 27:26 Ps 72:19 Jer 11:5 Jer 28:6 Matt 6:13 Matt 28:20 1Cor 14:16
the Lord.
1Sam 25:29 1Chr 17:27 Ps 18:2 Ps 63:1 Ps 89:20 Ps 89:26

 37   As the.
1Kgs 3:7 - 1Kgs 3:9 Exod 3:12 Josh 1:5 Josh 1:17 1Sam 20:13 1Chr 28:20 2Chr 1:1 Ps 46:7 Ps 46:11 Isa 8:10 Matt 1:23 Rom 8:31
and make.
1Kgs 1:47 2Sam 24:3 2Kgs 2:9 Ps 72:8 Ps 72:17 - Ps 72:19 Ps 89:27 Dan 7:14

 38   Zadok.
1Kgs 1:8 1Kgs 1:26
the Cherethites.
1Sam 30:14 2Sam 8:18 2Sam 15:18 2Sam 20:20 - 2Sam 20:23 1Chr 18:17 Zeph 2:5
king David's.
1Kgs 1:33

 39   an horn.
1Sam 16:13
out.
Exod 30:23 - Exod 30:33 Ps 89:20
anointed.
1Chr 29:22
all the people.
1Kgs 1:25 1Sam 10:24 2Kgs 11:12 2Chr 23:11 2Chr 23:13

 40   pipes. or, flutes.
Dan 3:5
rejoiced.
1Sam 11:15 2Kgs 11:14 2Kgs 11:20 1Chr 12:38 - 1Chr 12:40 Ps 97:1 Zech 9:9 Luke 19:37 Rev 11:15 - Rev 11:18
the earth rent. We use a similar expression in precisely the same sense: "They rent the air with their cries."


 41   as they.
Job 20:5 Pro 14:13 Eccl 7:4 - Eccl 7:6 Matt 24:38 Matt 24:39 Luke 17:26 - Luke 17:29
Wherefore.
Exod 32:17 Job 15:21 Job 15:22 Ps 73:18 - Ps 73:20
the city.
Matt 21:9 - Matt 21:11 Matt 21:15 Acts 21:31

 42   Jonathan.
2Sam 15:36 2Sam 17:17
a valiant.
1Kgs 22:18 2Sam 18:27 2Kgs 9:22 Isa 57:21 1Thess 5:2 1Thess 5:3

 43   Verily.
1Kgs 1:32 - 1Kgs 1:40

 44  

 45   Gihon. This was a fountain on the west of Jerusalem, (consequently in an opposite direction to En-rogel on the east, where Adonijah was proclaimed king,) of which there were two pools, an upper and a lower. (1Chr 32:30.) There is a large square cistern in the ravine west of the city, mentioned by Dr. Richardson as a little to the south of the Jaffa gate, which Dr. Pococke describes as a basin about 250 paces long and 100 broad. It is commonly called the pool of Bathsheba, but seems to be the lower pool of Gihon. "Nearly a mile to the N. N. W. is the pool of Gihon, which I suppose to be the upper pool. It is a very large basin, and, if I mistake not, is cut down about ten feet into the rock, there being a way down to it by steps. It was almost dry at that time, and seems designed to receive the rain waters which come from the hills about it. There is a canal from the pool to the city, which is uncovered part of the way, and, it is said, goes to the pool in the streets near the holy sepulchre. The fountain of Gihon arose either in the upper pool, or out of the high ground above it. "--Travels, book i. ch. 6.
the city.
1Kgs 1:40 1Sam 4:5 Ezra 3:13
This is.
1Kgs 14:6 1Sam 28:14 Dan 5:26 - Dan 5:28

 46   1Kgs 1:13 1Chr 29:23 Ps 132:11 Hag 2:22

 47   bless.
Exod 12:32 2Sam 8:10 2Sam 21:3 Ezra 6:10 Ps 20:1 - Ps 20:4
God.
1Kgs 1:37 Luke 19:38
bowed.
Gen 47:31 Heb 11:21

 48   Blessed.
Gen 14:20 1Chr 29:10 1Chr 29:20 Neh 9:5 Ps 34:1 Ps 41:13 Ps 72:17 - Ps 72:19 Ps 103:1 Ps 103:2 Ps 145:2 Dan 4:34 Luke 1:46 Luke 1:47 Luke 1:68 Luke 1:69 Eph 1:3 1Pet 1:3
which.
1Kgs 3:6 1Chr 17:11 - 1Chr 17:14 1Chr 17:17 Ps 132:11 Ps 132:12 Pro 17:6
mine eyes.
2Sam 24:3 Ps 128:5 Ps 128:6

 49   Pro 28:1 Isa 21:4 Isa 21:5 Dan 5:4 - Dan 5:6

 50   caught.
1Kgs 2:28 Exod 21:14 Exod 38:2 Ps 118:27

 51   1Kgs 1:51

 52   there shall.
1Sam 14:45 2Sam 14:11 Matt 10:30 Luke 21:18 Acts 27:34
wickedness.
1Kgs 2:21 - 1Kgs 2:25 Job 15:22 Pro 13:6 Pro 21:12

 53   bowed himself.
1Kgs 1:16 1Kgs 1:31 2Sam 1:2
Go to.
1Kgs 2:36 2Sam 14:24 2Sam 14:28 Pro 24:21