Výběr jazyka rozhraní: 
Výběr jazyka rozhraní:
Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Přináší nadčasové poselství Bible v současné, čtivé češtině. Usiluje o maximální věrnost původním hebrejským, aramejským a řeckým textům, zároveň však chce oslovit dnešní čtenáře, ať už jsou zvyklí čerpat z této knihy inspiraci pro každý den, anebo ji otevírají poprvé. Druhé vydání (2015) doplněné o deuterokanonické knihy.
PŘEDMLUVA K DRUHÉMU VYDÁNÍ
Šest let po první edici Bible21 máme nesmírnou radost, že můžeme náš překlad představit čtenářům v nové podobě. V roce 2009 jsme byli překvapeni nečekanou odezvou, kterou nové znění v moderní češtině vyvolalo. Nikdo z nás si nepředstavoval, že se o Bibli se bude týdny a měsíce diskutovat v médiích i jinde a především, že nového překladu se během krátké doby rozšíří více než 100 000 výtisků. Upřímně za to děkujeme Bohu, všem podporovatelům a samozřejmě čtenářům! Ohlasům odborné i laické veřejnosti vděčíme za řadu připomínek a návrhů k úpravám a opravám. Také jako překladatelé jsme se textu nadále věnovali, jak s ohledem na přesnost, tak i na srozumitelnost. Výsledkem je několik set (veskrze drobných) změn oproti prvnímu vydání. Část čtenářů, stejně jako česká překladatelská tradice, si rovněž žádala, abychom po vydání Bible v užším, tzv. palestinském kánonu, do budoucna překlad rozšířili také o knihy alexandrijského kánonu, dříve známé jako Apokryfy, nyní nazývané přesněji Deuterokanonické knihy. Podobně jako před námi Český ekumenický překlad, i my nyní ve druhém vydání předkládáme čtenářům Písmo v tomto širším rozsahu.
Zároveň bychom tímto počinem rádi přispěli k letošním připomínkám 600. výročí upálení Mistra Jana Husa, který Bibli do tehdejší češtiny upravoval, biblickou zvěstí žil, zvěstoval ji svým současníkům a pro věrnost jejímu pochopení nakonec položil život. S pokorou a vděčností tedy čtenářům představujeme toto vydání Bible21 jako druhé, opravené, rozšířené a jubilejní. Přejeme čtenářům a jistě i sobě, aby i pro nás v 21. století platilo, co před šesti staletími uvedl Jan Hus ve své Postile: „Boží Písmo jest zákon nad jiné zákony, v němž spravedlivý člověk má mysliti i v noci i ve dne.“
Překladatelé
Praha, květen 2015
Copyright: Vedoucí projektu: Alexandr Flek, B.A., M.Th. Odborná spolupráce: Mgr. Jiří Hedánek (hebrejština, aramejština) Pavel Hoffman, B.A., M.A., M.Div. (řečtina) Zdeněk Sýkora, M.Div. (textová kritika). Vydal BIBLION, o. s., © 2009,2015 Krocínovská 6, 160 00 Praha 6 za podpory Nadačního fondu NBK Vydání druhé, 2015 Citace nepřesahující 500 biblických veršů nebo 50% díla, ve kterém jsou užity, je možné publikovat v jakékoli formě bez písemného svolení vydavatele, pokud taková citace neobsahuje celou knihu nebo více knih Bible. V díle citujícím tento překlad uveďte laskavě následující anotaci: „Citáty označené zkratkou B21 jsou z Bible, překladu 21. století © 2015 BIBLION, o. s. Použito se svolením vydavatele. Všechna práva vyhrazena.“ Pro kratší citace v neprodejných materiálech není výše uvedená plná anotace nutná, citát je však na konci potřeba označit zkratkou „Bible21“ nebo „B21“. Adresa pro objednávky a veškerou korespondenci: BIBLE21, 756 45, Branky 11
Der Nachkomme der Verheißung, der Erbe der Welt und der gegenwärtige Gegenstand der Hoffnung
Kapitel 18 enthält wieder eine neue Entfaltung der Wege Gottes, hier besonders in Verbindung mit dem Samen, schon allgemein als ein Teil des Vorsatzes Gottes, daß es Abrahams Same nach Gnade und Verheißung und nicht nach dem Fleische sein sollte, als das Fleisch keine Hoffnung mehr hatte, was jetzt aber dem Abraham als etwas Gegenwärtiges besonders geoffenbart wurde. Hier ist dieser Same der Verheißung der wichtigste Gegenstand, der in Aussicht steht, und der gegenwärtige unmittelbare Gegenstand der Hoffnung. Das ist so bis zum Ende von Kapitel 21. Ich verstehe es aber so, daß er (d. h. der Same, der aber eigentlich Jehova ist, der Erste und der Letzte) hier als der Erbe der Welt und als der Richter gesehen wird, während die persönliche Beziehung Abrahams mit Gott durch Verheißung in der Gnade besteht, wo er nicht gesehen wird; insofern hat er die Grundlage des Glaubens und bildlich eine christliche Stellung. Da Gott Selbst (und nicht nur Seine Gaben) erkannt wird, erhebt sich deshalb Abraham höher als in Kapitel 15, und anstatt um Gaben für sich selbst zu bitten, verwendet er sich für andere. Alles dieses ist die Wirkung davon, daß die Gabe des Erben erkannt wird. Nach Kapitel 22 kommen die eigentlichen Sinnbilder der noch nicht geoffenbarten Kirche hervor, weil der Same erweckt worden ist, wir bekommen hier jedenfalls große individuelle Grundsätze.
Abrahams Besucher; Der Tadel des Unglaubens
Abraham ist an die göttliche Gegenwart gewöhnt, und sie wird von ihm schnell gespürt; und obwohl er nichts bezüglich der göttlichen Herrlichkeit sagt, bis der Herr geruht, Sich zu offenbaren, so handelt er doch von Anfang an mit instinktiver Ehrfurcht, die von Dem, der kam, völlig angenommen wurde. In Vers 3 wendet sich Abraham an Einen, redet aber in seiner Gastfreundlichkeit zu allen, und darauf antworten sie alle und fragen nach Sarai; in Vers 10 ist es aber wieder persönlich die wirksame Verheißung des Herrn. In der Rüge, die Sarais Unglauben erteilt wird, offenbart Jehova Sich Selbst. Gott richtet das Fleisch und seinen Unglauben, indem Er Verheißungen gibt. Abraham begleitet die Drei auf dem Weg; zwei gehen weiter, und Abraham wird mit Jehova allein gelassen. In dieser Hinsicht ist es ein lieblicher Schauplatz heiligen Bewusstseins und doch des ehrerbietigen Harrens auf das Wohlgefallen Gottes. Die unmittelbare Verheißung der Ankunft des Samens wird gegeben. Abraham genießt den trautesten Umgang mit Jehova, der ihm als Seinem Freund Seine Ratschlüsse offenbart. Das Ergebnis dieser Offenbarung ist Fürbitte (vgl. Jes 6). Gericht trifft die Welt; und während Abraham auf dem Gipfel des Berges mit Gott über das Gericht redet, das die Welt unten, wo er nicht war, treffen sollte, wird Lot, der sich dort niedergelassen hatte, wie durchs Feuer gerettet. Gerechtigkeit, die mit der Welt geht, nimmt die Stellung des Richters ein und ist gleichzeitig unnütz und unerträglich. Abraham entrinnt jeglichem Gericht und sieht es von oben her. Lot wird vom Gericht errettet, das auf die Welt fällt, in der er sich befindet. Der Ort, wo Abraham sich Gottes erfreute, ist für Lot ein Ort der Unfruchtbarkeit und der Angst: schließlich wird er gezwungen, dort Zuflucht zu suchen, denn er fürchtet sich, anderswo zu sein.
Umgang und Fürbitte; Die Langmut und Vollkommenheit des Gerichts bei Gott
Im allgemeinen trägt hier Abraham den Charakter des Umgangs mit Gott, den der Glaube - nicht das Schauen - gibt; zweifellos nicht durch einen innewohnenden Heiligen Geist, wie es dem gegenwärtigen Vorrecht der Heiligen entspricht (das wurde auf die Zeit der volleren Segnung aufbewahrt, wenn das Haupt der Kirche verherrlicht sein würde), sondern nach dem allgemeinen Charakter der Segnung. Das Kommen des verheißenen Samens wird angekündigt, aber er wird nicht in die Welt eingeführt, d. h. nicht in geoffenbarter Herrlichkeit. Unterdessen erkennt Abraham dies und glaubt es. Wie wir gesehen haben, verfährt dann Gott mit Ihm wie mit einem Freund, und Er sagt ihm nicht das, was ihn selbst, sondern die Welt betrifft (mit einem Freund rede ich über das, was ich auf dem Herzen habe, nicht nur darüber, was ich mit ihm vorhabe); und dann, als er diese Mitteilungen von Gott empfangen hat, steht er fürbittend vor Gott - ein Fremdling am Ort der Verheißung, erhaben beim Umgang mit Ihm. Jetzt ist das um so mehr die Stellung der Heiligen durch den Heiligen Geist: die volle Mitteilung des Sinnes und der Wege Gottes in dem Wort, und das Kommen des Herrn, um sie aufzunehmen, so daß dies der Schauplatz ist, in dem sie durch den Glauben leben, und darauf gegründet kommt die Fürbitte. Abraham hatte schon für sich die Verheißung des Erben; hier ist er das Gefäß der göttlichen Erkenntnis dessen, was auch die Welt betrifft. Das versetzt ihn in die Stelle der vollen Gnade und somit auch der Fürbitte. Sein Glaube verbindet ihn mit dem Sinn und dem Charakter Gottes. Zu alledem bringt es die Langmut und die Vollkommenheit des Gerichts bei Gott an den Tag.
