Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Jeruzalémská bible je špičkové dílo katolické biblistiky druhé poloviny 20. století. Vzešla z prací Jeruzalémské biblické školy, založené v roce 1890 z iniciativy dominikánského řádu, v níž se po desítky let převážně francouzští badatelé věnovali studiu a výzkumu na poli biblické filologie, historie a archeologie. Na základě zevrubné a velmi přesné exegetické práce vznikl pak z původních jazyků nejprve francouzský překlad – La Bible de Jérusalem (JB), 1. vydání 1954, definitivní 1973 –, jenž se stal základem pro další edice v hlavních evropských jazycích. Hlavní zásadou jeho tvůrců je nevnášet do biblického překladu literární kvality, které nejsou vlastní originálu. Druhou předností vloženou do tohoto díla jsou úvody k jednotlivým biblickým knihám a pomocný poznámkový aparát, které každému čtenáři Bible dodávají nejdůležitější poznatky interpretační, aniž by ho zbytečně zatěžovaly svým rozsahem. Česká verze Jeruzalémské bible vzniká metodou srovnávacího překladu z francouzštiny (originální znění JB) a původních biblických jazyků (pro přesné rozpoznání předlohy). Její autoři berou v potaz i bohatou tradici českých biblických překladů 20. století, které se můžou stát inspirací, cennou zejména po terminologické stránce. Žádný ale není měřítkem, či dokonce svazujícím břemenem v otázce jazykového stylu. I pro tvůrce české JB je totiž nejdůležitější, aby výsledek jejich práce byl věrný biblickému originálu, s co nejpatrnějším uchováním jeho stylu i literární formy. Manželé Dagmar a František X. Halasovi zahájili práci na českém překladu v roce 1980, v polistopadové době se začalo s publikováním prvních sešitů pracovního vydání. Průběžně pokračují redakční práce, aby česká Jeruzalémská bible vyšla co nejdřív jako celek. Pracovní vydání české verze Jeruzalémské bible je určeno k diskusi mezi odbornou i laickou veřejností. Vyzýváme tedy všechny čtenáře, aby své diskusní příspěvky, připomínky k českému překladu a textové korektury zasílali na adresu redakce: nakladatelství KRYSTAL OP, Husova 8, 110 00 Praha 1, e-mail: krystalop@volny.cz
Copyright: Copyright © František X. a Dagmar Halasovi, Copyright © Krystal OP s.r.o
URL: http://krystal.op.cz/
1 O dva roky později se stalo, že měl faraon sen: stál poblíž Nilu
2 a uviděl, jak z Nilu vystupuje sedm tučných krav, pěkných na pohled, které se začaly pást v rákosí.
3 Tu však po nich z Nilu vystoupilo sedm dalších krav, hubených a šeredných na pohled a postavily se na břeh Nilu vedle těch prvních.
4 A ty hubené krávy, šeredné na pohled, sežraly těch sedm tučných krav, pěkných na pohled. Nato se faraon probudil.
5 Opět usnul a měl další sen: z jediného stvolu vyrůstalo sedm mohutných a pěkných klasů.
6 Tu však po nich vypučelo sedm slabých klasů, sežehnutých východním větrem.
7 A těch sedm slabých klasů pohltilo těch sedm mohutných a plných klasů. Tu se faraon probudil: a hle, byl to sen!
8 Znepokojený faraon si dal ráno povolat všechny kouzelníky a všechny mudrce Egypta a vyprávěl jim svůj sen, ale nikdo ho nedokázal faraonovi vysvětlit.
9 Tu faraona oslovil vrchní číšník a řekl: „Musím dnes vyznat své provinění!
10 Faraon se rozhněval na své služebníky, mne a vrchního stolníka, a uvrhl je do vazby u velitele stráží.
11 On i já jsme měli téže noci sen, ale význam toho snu byl pro každého z nás odlišný.
12 Byl tam s námi jistý mladý Hebrej, otrok velitele stráží. Vyprávěli jsme mu své sny a on nám je vyložil: každému z nás podal výklad jeho snu.
13 A přesně, jak to vysvětlil, se pak stalo: já jsem byl uveden nazpět do úřadu a toho druhého oběsili.“
14 Tu dal faraon povolat Josefa, jehož narychlo přivedli z vězení. Oholil se, převlékl si šaty a předstoupil před faraona.
15 Faraon řekl Josefovi: „Měl jsem sen a nikdo ho nedokáže vyložit. Ale o tobě jsem slyšel, že postačí, abys uslyšel o nějakém snu, a hned ho umíš vyložit.“
16 Josef faraonovi odpověděl: „Na mně nezáleží. Příznivou odpověď dá faraonovi Bůh.“
17 Tu faraon takto promluvil k Josefovi: „Ve snu se mi zdálo, že stojím na břehu Nilu.
18 A hle, z Nilu vystoupilo sedm tučných krav, pěkných na pohled, a pásly se v rákosí.
19 Avšak hle, po nich vystoupilo sedm jiných krav, byly vychrtlé, velmi šeredné na pohled a hubené, v celé egyptské zemi jsem nikdy tak šeredné neviděl.
20 Ty hubené a šeredné krávy sežraly ty tučné krávy, těch prvních sedm.
21 A když je pohltily, nebylo znát, že je pohltily, neboť vypadaly stále tak šeredně jako na počátku. Nato jsem se probudil.
22 Pak jsem ve snu viděl, jak z jediného stvolu vyrůstá sedm plných a pěkných klasů.
23 Avšak hle, po nich vypučelo sedm vyschlých a slabých klasů, sežehnutých východním větrem.
24 A ty slabé klasy pohltily těch sedm pěkných klasů. Říkal jsem to kouzelníkům, ale nenašel se nikdo, kdo by mi podal výklad.“
25 Josef řekl faraonovi: „Faraonovi se zdál jeden jediný sen: Bůh faraonovi zvěstoval, co uskuteční.
26 Těch sedm pěkných krav představuje sedm let a těch sedm pěkných klasů představuje sedm let, je to jeden a týž sen.
27 Těch sedm hubených a šeredných krav, které vystupují poté, představuje sedm let a stejně tak těch sedm slabých klasů, sežehnutých východním větrem: znamená to, že nastane sedm let hladu.
28 To je to, co jsem faraonovi řekl; Bůh ukázal faraonovi, co uskuteční:
29 hle, nadejde sedm let, kdy bude v celé egyptské zemi veliká hojnost;
30 po nich bude následovat sedm let hladu a v egyptské zemi se zapomene na všechnu hojnost; hlad zemi vyčerpá
31 a vzhledem k onomu hladu, jenž bude následovat, nebude v zemi ani potuchy po tom, co to byla hojnost, neboť hlad bude velmi krutý.
32 A jestliže se faraonův sen dvakrát opakoval, bylo to proto, že věc je u Boha pevně rozhodnuta a že Bůh ji neprodleně uskuteční.
33 Ať nyní faraon vyvolí rozvážného a moudrého muže a ať ho ustanoví nad egyptskou zemí.
34 Ať faraon jedná a ať jmenuje nad zemí úředníky: uloží egyptské zemi po sedm let hojnosti pětinovou daň;
35 oni shromáždí všechny potraviny oněch hojných let, která nadejdou, uskladní obilí pod faraonovu pravomoc, uloží potraviny do měst a ponechají je tam.
36 Tyto potraviny poslouží v zemi jako zásoba pro oněch sedm let hladu, která se snesou na egyptskou zemi, a země nezahyne hladem.“
37 Tato řeč se faraonovi i všem jeho hodnostářům zalíbila
38 a faraon řekl hodnostářům: „Což nalezneme jiného podobného muže, v němž by byl duch Boží?“
39 Tu faraon Josefovi řekl: „Když ti to Bůh dal všechno poznat, není nikoho, kdo by byl tak rozvážný a moudrý jako ty.
40 Ty sám budeš správcem mého paláce a všechen můj lid se bude podřizovat tvým rozkazům, já tě budu převyšovat jen trůnem.“
41 Faraon řekl Josefovi: „Hle, ustanovuji tě nad celou egyptskou zemí,“
42 a faraon sňal z ruky prsten a nasadil ho na ruku Josefovi, oblékl ho do oděvu z jemné lněné látky a na krk mu vložil zlatý náhrdelník.
43 Dal ho posadit do druhého nejkrásnějšího vozu po svém vlastním a vyvolávalo se před ním: „Abrek.“ Takto byl ustanoven nad celou egyptskou zemí.
44 Faraon řekl Josefovi: „Jsem faraon, ale bez tvého dovolení nikdo v celé egyptské zemi nepozvedne ruku ani nohu.“
45 A faraon dal Josefovi jméno Sofnat-Paneach a za manželku mu dal Asnat, dceru kněze Potifery z Onu. A Josef se vydal po egyptské zemi.
46 Když se Josef objevil před egyptským králem, faraonem, bylo mu třicet let; a Josef se vzdálil od faraona a projížděl celou egyptskou zemí.
47 Během sedmi let hojnosti země velice štědře rodila
48 a on shromažďoval všechny potraviny těch sedmi let, kdy byla v egyptské zemi hojnost, a ukládal tyto potraviny do měst, do každého města svážel potraviny z okolního venkova.
49 Josef nashromáždil obilí jako písku v moři, takové množství, až je museli přestat počítat, neboť to překračovalo veškerou míru.
50 Ještě než nadešla léta hladu, narodili se Josefovi dva synové, které mu dala dcera kněze Potifery z Onu Asnat.
51 Josef dal staršímu jméno Manases, neboť, jak řekl: „Bůh mi dal zapomenout na všechno mé trápení a na celou otcovu rodinu.“
52 Druhého pak pojmenoval Efraim, neboť, jak řekl: „Bůh mě učinil v zemi mého neštěstí plodným.“
53 Tu skončilo sedm let hojnosti, jež panovala v egyptské zemi,
54 a jak Josef řekl, započalo sedm let hladu. Ve všech zemích byl hlad, ale v celé egyptské zemi byl chléb.
55 Pak začala trpět i celá egyptská země a lid požadoval velmi hlučně od faraona chléb, leč faraon řekl všem Egypťanům: „Jděte za Josefem a učiňte, co vám řekne.“
56 Hlad řádil po celém světě. - Tu Josef otevřel všechny obilní sklady a prodával Egypťanům zrní. Hlad v egyptské zemi se dále zhoršoval.
57 Ze všech končin světa přicházeli lidé do Egypta a nakupovali u Josefa zrní, neboť hlad se po celém světě zhoršoval.