Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Přináší nadčasové poselství Bible v současné, čtivé češtině. Usiluje o maximální věrnost původním hebrejským, aramejským a řeckým textům, zároveň však chce oslovit dnešní čtenáře, ať už jsou zvyklí čerpat z této knihy inspiraci pro každý den, anebo ji otevírají poprvé. Druhé vydání (2015) doplněné o deuterokanonické knihy.
PŘEDMLUVA K DRUHÉMU VYDÁNÍ
Šest let po první edici Bible21 máme nesmírnou radost, že můžeme náš překlad představit čtenářům v nové podobě. V roce 2009 jsme byli překvapeni nečekanou odezvou, kterou nové znění v moderní češtině vyvolalo. Nikdo z nás si nepředstavoval, že se o Bibli se bude týdny a měsíce diskutovat v médiích i jinde a především, že nového překladu se během krátké doby rozšíří více než 100 000 výtisků. Upřímně za to děkujeme Bohu, všem podporovatelům a samozřejmě čtenářům! Ohlasům odborné i laické veřejnosti vděčíme za řadu připomínek a návrhů k úpravám a opravám. Také jako překladatelé jsme se textu nadále věnovali, jak s ohledem na přesnost, tak i na srozumitelnost. Výsledkem je několik set (veskrze drobných) změn oproti prvnímu vydání. Část čtenářů, stejně jako česká překladatelská tradice, si rovněž žádala, abychom po vydání Bible v užším, tzv. palestinském kánonu, do budoucna překlad rozšířili také o knihy alexandrijského kánonu, dříve známé jako Apokryfy, nyní nazývané přesněji Deuterokanonické knihy. Podobně jako před námi Český ekumenický překlad, i my nyní ve druhém vydání předkládáme čtenářům Písmo v tomto širším rozsahu.
Zároveň bychom tímto počinem rádi přispěli k letošním připomínkám 600. výročí upálení Mistra Jana Husa, který Bibli do tehdejší češtiny upravoval, biblickou zvěstí žil, zvěstoval ji svým současníkům a pro věrnost jejímu pochopení nakonec položil život. S pokorou a vděčností tedy čtenářům představujeme toto vydání Bible21 jako druhé, opravené, rozšířené a jubilejní. Přejeme čtenářům a jistě i sobě, aby i pro nás v 21. století platilo, co před šesti staletími uvedl Jan Hus ve své Postile: „Boží Písmo jest zákon nad jiné zákony, v němž spravedlivý člověk má mysliti i v noci i ve dne.“
Překladatelé
Praha, květen 2015
Copyright: Vedoucí projektu: Alexandr Flek, B.A., M.Th. Odborná spolupráce: Mgr. Jiří Hedánek (hebrejština, aramejština) Pavel Hoffman, B.A., M.A., M.Div. (řečtina) Zdeněk Sýkora, M.Div. (textová kritika). Vydal BIBLION, o. s., © 2009,2015 Krocínovská 6, 160 00 Praha 6 za podpory Nadačního fondu NBK Vydání druhé, 2015 Citace nepřesahující 500 biblických veršů nebo 50% díla, ve kterém jsou užity, je možné publikovat v jakékoli formě bez písemného svolení vydavatele, pokud taková citace neobsahuje celou knihu nebo více knih Bible. V díle citujícím tento překlad uveďte laskavě následující anotaci: „Citáty označené zkratkou B21 jsou z Bible, překladu 21. století © 2015 BIBLION, o. s. Použito se svolením vydavatele. Všechna práva vyhrazena.“ Pro kratší citace v neprodejných materiálech není výše uvedená plná anotace nutná, citát je však na konci potřeba označit zkratkou „Bible21“ nebo „B21“. Adresa pro objednávky a veškerou korespondenci: BIBLE21, 756 45, Branky 11
1 Král David pak řekl celému shromáždění: „Můj syn Šalomoun, jehož jediného Bůh vyvolil, je mladý a nezkušený, a toto je veliké dílo. Nejde o palác pro lidi, ale pro Hospodina Boha.
2 Připravil jsem pro chrám svého Boha, co jsem mohl: zlato pro věci zlaté, stříbro pro stříbrné, bronz pro bronzové, železo pro železné a dřevo pro dřevěné, onyx a jiné ozdobné a pestré kameny k obkládání, nejrůznější drahokamy i množství alabastru.
3 A protože chrám mého Boha je mým potěšením, přidávám také svůj osobní zlatý a stříbrný poklad. Dávám jej na chrám svého Boha kromě všeho toho, co jsem pro ten svatý chrám už připravil:
4 3 000 talentů ofirského zlata, 7 000 talentů přetaveného stříbra na pokrytí stěn příbytků,
5 zlato pro věci zlaté, stříbro pro stříbrné a pro vše, co mají vyrobit kovotepci. Nuže, co kdo dnes nabídne k zasvěcení Hospodinu?“
6 Nato se nabídli vůdcové otcovských rodů, vůdcové izraelských kmenů i vůdcové tisíců a stovek jakož i vůdcové královského díla
7 a věnovali na službu Božího domu 5 000 talentů zlata, 10 000 dareiků, 10 000 talentů stříbra, 18 000 talentů bronzu a 100 000 talentů železa.
8 Kdokoli měl drahokamy, věnoval je do pokladnice Hospodinova domu pod správu Jechiela Geršonského.
9 Lid se z jejich ochoty radoval, neboť to věnovali Hospodinu celým srdcem. Také král David se nesmírně radoval.
10 David tehdy před zraky celého shromáždění dobrořečil Hospodinu: „Hospodine, Bože našeho otce Izraele, požehnaný jsi od věků až na věky!
11 Tvá je, Hospodine, velikost a síla, nádhera, velebnost a majestát! Vše na nebi i na zemi je, Hospodine, tvé panství a ty jsi hlava, jež převyšuje vše!
12 Od tebe pochází bohatství a sláva, jenom ty sám vládneš nade vším. Ve tvé ruce je síla i moc, svou rukou posiluješ a dáváš velikost.
13 Tobě, Bože náš, vzdáváme díky, tvé slavné jméno chválíme!
14 Kdo jsem ale já a co je můj lid, abychom mohli přinést tak štědrý dar? To od tebe pochází všechno – to, co jsme dali, bylo z tvé ruky!
15 Před tebou jsme jen poutníci a hosté tak jako všichni naši otcové; naše dny na zemi jsou prchavý stín.
16 Hospodine, Bože náš, zde je všechna ta hojnost. Připravili jsme ji ke stavbě domu pro tvé svaté jméno – vše je to ale z tvé ruky a tobě to náleží!
17 Vím, Bože můj, že zkoumáš srdce a miluješ upřímnost. Z upřímného srdce jsem daroval toto vše a teď vidím, jak tvůj lid, zde přítomný, přináší své dary s radostí.
18 Hospodine, Bože našich otců Abrahama, Izáka a Izraele, zachovej navěky tu touhu v srdci svého lidu! Ať jsou jejich srdce vždy pevně u tebe!
19 Mému synu Šalomounovi pak dej oddané srdce, aby dbal na tvá přikázání, svědectví a pokyny, aby vše vykonal a postavil ten palác, pro který jsem vykonal tyto přípravy.“
20 Potom David vyzval celé shromáždění: „Dobrořečte Hospodinu, svému Bohu!“ a všechno shromáždění dobrořečilo Hospodinu, Bohu jejich otců, padli na kolena a klaněli se před Hospodinem a před králem.
21 Druhého dne přinášeli Hospodinu oběti a zápaly – 1 000 býčků, 1 000 beranů a 1 000 jehňat s příslušnými úlitbami a s hojnými oběťmi za celý Izrael.
22 Jedli a pili před Hospodinem s velikou radostí, neboť onoho dne znovu prohlásili Davidova syna Šalomouna králem. Pomazali ho před Hospodinem za vůdce a Sádoka za kněze.
23 Tak Šalomoun dosedl na Hospodinův královský trůn namísto svého otce Davida. Vše se mu dařilo a celý Izrael ho poslouchal.
24 Také všichni hodnostáři a hrdinové jakož i všichni synové krále Davida se poddali králi Šalomounovi.
25 Hospodin dal Šalomounovi v očích celého Izraele nebývalou vážnost. Obdařil ho takovou královskou vznešeností, jakou před ním neměl žádný izraelský král.
26 David, syn Jišajův, kraloval celému Izraeli a
27 jeho vláda nad Izraelem trvala čtyřicet let. Sedm let kraloval v Hebronu a třiatřicet let v Jeruzalémě.
28 Zemřel v utěšeném věku, nasycen životem, bohatstvím i slávou a na jeho místě začal kralovat jeho syn Šalomoun.
29 Skutky krále Davida jsou od počátku až do konce popsány ve Slovech vidoucího Samuele, ve Slovech proroka Nátana a ve Slovech vidoucího Gáda,
30 stejně jako celá jeho vláda, jeho hrdinství i vše, co se přihodilo jemu, Izraeli a všem královstvím země.
Es ist David, der Salomo auf den Thron setzt, der den Fürsten befiehlt, ihm zu helfen, und der Weissagung in (von Gott) eingegebenen Psalmen anordnet [1]. Er ordnet das Alter an, in dem der Dienst der Leviten anfangen sollte - ein anderes, als das durch Moses bestimmt wurde [2].
Es ist die ganze Ordnung des Hauses Gottes und des Königs, die unter seiner Hand angeordnet wird; es ist ein neues System, das auf der Gnade als seinem Grundsatz aufgerichtet wird.
Salomo führt die Ordnung und Pläne der göttlichen Weisheit in David nur aus. Herrlichkeit ist nur die Frucht der Gnade. Es ist der Christus, der gelitten hat, der die Weisheit und die Kraft Gottes ist, dem auch die ganze Ordnung des Hauses gehört. Die ganze Ruhe ist herrlich, sie ist aber bloß ein Ergebnis. Nun haben wir schon gesehen, daß dieses Haus in Frieden, und durch Christum als den Friedefürsten, erbaut werden muß. Es entsprach nicht der gewohnheitsmäßigen Offenbarung der Herrlichkeit Gottes, daß Feinde da sein sollten, die bekämpft werden mußten, noch paßte das zum Wesen der Freude Seines Volkes. Das Wesen eines solchen Zustandes der Dinge sollte das des ungehindert fließenden Segens von Gott sein.
Es ist sehr wichtig zu beachten, wie hier alles durch David regiert wird. Zu allererst ist es moralisch wichtig. Die Einsicht, das Recht, die Dinge anzuordnen, die Energie, die den ganzen Gedanken Gottes erfaßt, die Gemeinschaft mit Ihm in Seinen Ratschlüssen, der Keim und die moralische Grundlage aller dieser Ratschlüsse, wie auch die Kraft, sie aufrechtzuerhalten, sind mit den Leiden verbunden, die Christus für die Herrlichkeit Seines Vaters erduldete. Nach unserem Maße ist dies auch von uns wahr. Es ist der erniedrigte, leidende Christus, der moralisch auf der Standhöhe all dieser Herrlichkeit steht. Zweitens ist das wichtig für die Einsicht in die Wege Gottes, denn ich zweifle nicht daran, daß Christus am Anfang Seiner Regierung im Charakter Davids handeln wird.
Wir können hier auch bemerken, daß der Umfang der von David ausgeübten Autorität sehr groß und weitreichend war. Die ganze religiöse Ordnung wurde neu aufgebaut, Alles, sogar das Alter des Dienstes der Leviten, hängt von der Gewalt und den Anordnungen Davids ab, wie sie früher von Moses abhingen. Das ganze Muster des Tempels und seiner Gefäße wird ihm von Gott eingegeben, wie das Muster der Stiftshütte und von allem, was zu ihr gehörte, dem Mose eingegeben worden war. Er führte auch den Gesang und allerlei Musikinstrumente ein, die sogar die „Musikinstrumente Gottes"" genannt werden, und die, ebenso wie auch der Gesang vorher, nicht zum öffentlichen Dienst gehört hatten. Mit Ausnahme der Lade unterschieden sich sogar die mannigfaltigen Gefäße von denjenigen der Stiftshütte; und für alles wird das genaue Gewicht in Gold und Silber durch David bestimmt.
Gott möchte das Volk auch in diesem bereitwilligen Dienst am Tage Seiner Macht mit David verbinden; und ebenso wie sie mit ihm in seinen Kriegen und Kämpfen verbunden waren, gibt es solche, die es auch in der Freiheit sein werden, die er dem Hause seines Gottes gegenüber an den Tag legt. Es ist wahr, daß sie von ihm weit entfernt sind, die Sache ist sozusagen überflüssig. Sie haben nichts mit der Weisheit zu tun, die anordnet und bereitet, es wird ihnen aber erlaubt, am Werk teilzunehmen. Diese Gunst wird ihnen gewährt, und ihr guter Wille ist Gott wohlannehmlich, und auch er ist die Frucht Seiner Gnade.
Hier (Kap. 29, 18) erkennt David Gott wieder nach den den Vätern gegebenen Verheißungen, und nach dem ewigen Gedenken Gottes, „der Gott unserer Väter Abraham, Isaak und Jakob""; er trachtet nach dem, was unter dem neuen Bund vollendet werden wird, und er führt die Danksagungen der ganzen Versammlung. Schlachtopfer der Gerechtigkeit wurden dargebracht, und sie aßen vor Jehova mit großer Freude.
Salomo wird ein zweites Mal zum König gemacht (siehe Kap. 1. Chr 23, 1). Das erstemal war es, als die Gnade in dem auf der Tenne Ornans erbauten Altar völlig festgelegt wurde, wo der Sohn Davids, als Friedefürst, den Tempel bauen sollte. Salomo wird eingeführt als das Haupt von allem, was gegründet wurde, und als der, der den ersten und höchsten Platz in den Gedanken Gottes innehat - derjenige, von dem die ganze Ruhe abhing, die jetzt ohne ihn gar nicht bestehen konnte. Das Haus, die ganze Ordnung des Hauses und seine Verwaltung, alles bezog sich auf Salomo; sein Einssein mit David darin aber, daß sie beide gleichzeitig auf dem Thron waren, macht es uns viel leichter, das Vorbild Christi darin zu verstehen. Es ist eine Person, die Seine Leiden und Siege auf den Thron der Herrlichkeit und des Friedens gesetzt hat. Denn obwohl das Ergebnis der Herrlichkeit zu dem Zeitpunkt noch nicht offenbar geworden war, hatte Gott Seinem Volke Ruhe gegeben, auf daß sie in Jerusalem wohnen möchten (1. Chr 23, 25). David verschwindet jetzt, obwohl er es ist, der Salomo in diese Stellung bringt. Das, was wir sehen und was den ganzen Schauplatz der königlichen Herrlichkeit füllt, ist Salomo selbst, der in Frieden über ein williges Volk regiert, der diese Schlachtopfer der Gerechtigkeit darbringen kann. Der Sohn Davids wird in seinem eigenen wahren Charakter gesehen, und allein in diesem Charakter, nämlich in dem als Gesalbter Jehovas, dem Regierer des Volkes; und Zadok, der treue Priester (nicht Abjathar) wandelt vor dem Gesalbten (auf diese Weise wurde der ganze Ratschluß Gottes nach dem Liede Hannas und den Worten des Mannes Gottes in 1. Sam 2 erfüllt). „Und so setzte sich Salomo auf den Thron Jehovas"", ein bemerkenswerter Ausspruch: alles ist ihm untertan.
Der aufmerksame Leser kann nicht umhin, den hervorragenden Platz zu bemerken, der den Ratschlüssen Gottes im Blick auf Christum, den Herrn, gegeben wird, und den Gegensatz, der zwischen dieser und der Geschichte Adonijas im Buche der Könige besteht - einer Geschichte, die durch den Gegensatz zu dem Bericht im Buche der Chronika also völlig beweist, daß der Gedanke und die Absicht des Geistes Gottes in diesem Buche waren, uns im Vorbilde den Ausdruck der Vorsätze Gottes in bezug auf den wahren Sohn Davids zu geben und auf die Stellung, die Er einnehmen soll, und zu zeigen, welcherart der Charakter des Thrones in Jerusalem in jenen Tagen sein wird, wenn Christus darauf sitzen wird. Es wird der Thron Jehovas sein, und die königliche Majestät in Israel wird derartig sein, wie sie noch niemals gekannt worden ist. In bezug hierauf ist das Buch der Chronika voller Unterweisung.
--------------------------------------
Fußnoten:
[1] Augenscheinlich hatte Heman selbst diese Eingebung. Mehrere Psalmen werden ihm wie auch Asaph zugeschrieben.
[2] Jedenfalls wird die wahrscheinliche Probezeit von vier Jahren nicht erwähnt. David ordnet das Alter durch seine eigene Gewalt an.