Jak dlouho trvá věčnost?

Může se Vám to na první pohled zdát jako hloupá otázka, ale věřím, že brzy pochopíte, o čem "mluvím". Otázka „věčnosti“ je jedním z ústředních témat bible (a také častou příčinou sporů). V církvích se můžete setkat s různými naukami spojenými s věčností. Na jedné straně příslib věčného života, na straně druhé varování před věčným mučením. A někde mezi tím možná učení o nesmrtelné, věčné duši. Je to vážné, protože "tady jde o celou věčnost" :-)  Nechci v tomto článku rozebírat, které učení je či není biblické, v tomto článku jde o to pochopit, že hebrejština ani řečtina nemají slova znamenající jednoznačně to, co si představujeme pod pojmem "věčnost" my nyní - to znamená trvání bez začátku a konce, nebo spíše trvání bez konce.

Při hledání v Českém studijním překladu bible jsem našel asi 650 výskytů překladů slov souvisejících s „věčností“. Abychom však mohli o tématu „věčnosti“ pochopit více, budeme se muset podívat do originálu bible (hebrejský a řecký text). Budeme muset zjistit používaná slova a jejich význam (z dostupných slovníků), projít všechny jejich výskyty a ověřit, zda význam překládaného místa v bibli odpovídá našim představám a běžně používaným překladům.

Začneme Starou smlouvou. Zde je nejčastěji použito hebrejské slovo עולם (owlam - čti olam – Strongovo číslo H5769). Toto slovo se ve Staré smlouvě vyskytuje asi 439 krát. Ve slovnících biblické hebrejštiny najdeme informace, že עולם „olam“ znamená „věčnost, dlouhou dobu, navždy, starobylost, bez začátku a konce apod.“ Jak můžete ze slovníků vidět, nejedná se vždy o význam, který si představujeme pod pojmem věčnost. Pojďme se podívat především na verše, ze kterých můžeme vidět, že navždy nemusí být navždy v obvyklém smyslu slova:

Stará smlouva - verše, kde עולם [olam] zjevně neznamená "věčnost(klikněte pro rozbalení):

Izajáš 44,7: Kdo jako já to může vyhlásit a oznámit? Ať to přede mnou seřadí od doby, kdy jsem postavil lid dávný! 

Jeremiáš 5,15: Hle, dome izraelský, přivedu na vás zdaleka národ, je יהוה výrok, národ prastarý, národ odvěký, národ, jehož jazyk neznáš, ani nerozumíš, co mluví.

Exodus 21,5-6: Jestliže však otrok výslovně řekne: Mám rád svého pána, svou ženu a své syny, nechci odejít svobodný, přivede ho jeho pán před Boha, přivede ho ke dveřím či veřejím, jeho pán mu propíchne šídlem ucho a on mu bude sloužit navěky.

Žalmy 21,5: Žádal tě (král David) o život a dal jsi mu jej, dlouhý život navěky a navždy.

Žalmy 89,2: Navěky budu zpívat (Étan Ezrachejský) o יהוה milosrdenství, z pokolení do pokolení budu svými ústy oznamovat tvou věrnost.

Žalmy 143,3: Nepřítel pronásleduje mou duši, sráží můj život k zemi, nutí mě přebývat v temnotách jako ty, kdo jsou již dávno mrtví.

Genesis 6,4: V oněch dnech byli na zemi obři -- a také potom, když synové Boží vcházeli k lidským dcerám a ty jim rodily; to jsou ti dávní hrdinové, věhlasní muži.

Deuteronomium 32,7: Vzpomeň na dávné dny, zvažuj roky z generace na generaci. Zeptej se svého otce, ať ti poví, svých starců, ať ti řeknou.

Přísloví 23,10: Neposouvej dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků

Izajáš 51,9: Probuď se, probuď, oděj se silou, יהוה paže, probuď se jako za dávných dnů, odvěkých generací!

Izajáš 57,11: Koho ses obávala a před kým jsi měla strach, že jsi lhala, na mne jsi nepamatovala a nevzala sis to k srdci? Mlčel jsem příliš dlouho. Proto se mě nebojíš?

Izajáš 58,12: Ti, kteří z tebe vyjdou, vybudují odvěké trosky, upevníš základy, které trvaly z generace na generaci. A nazvou tě tím, kdo zazdívá trhliny a obnovuje stezky k obydlím.

Izajáš 61,4: Oni vybudují odvěké trosky, dají povstat místům od počátku opuštěným, obnoví zpustlá města, opuštěná z generace na generaci.

Izajáš 63,9: V každém jejich soužení měl soužení i on. Anděl jeho přítomnosti je zachraňoval. On je ve své lásce a ve svém soucitu vykoupil. Zvedal je a nosil je po všechny dávné dny.

Izajáš 63,11: Ale jeho lid si připomenul dávné dny Mojžíše: Kde je ten, kdo je vyvedl z moře s pastýři svého stáda? Kde je ten, kdo do jeho středu umístil svého svatého Ducha?

Pláč 3,6: Způsobil, že bydlím v temnotách jako dávno zemřelí.

Ezechiel 25,15: Toto praví Panovník יהוה: Kvůli tomu, co prováděli Pelištejci při pomstě -- konali pomstu s opovržením v duši, aby pro odvěké nepřátelství přinesli zkázu

Ezechiel 26,20: svrhnu tě spolu s těmi, kdo sestupují do jámy, k dávnému lidu a usídlím tě v útrobách země jako odvěké trosky s těmi, kdo sestupují do jámy, abys nebyl obydlený. I prokáži slávu v zemi živých.

Ámos 9,11: V onen den dám povstat Davidovu padajícímu stánku, jeho trhliny zazdím a jeho troskám dám povstat, vystavím ho jako za dávných dnů.

Micheáš 7,14: Pas svůj lid svou holí, ovce svého dědictví, přebývající o samotě v lese uprostřed ovocného sadu. Ať se pasou v Bášanu a Gileádu jako za dávných dnů.

Malachiáš 3,4: a יהוה bude přídavná oběť Judy a Jeruzaléma příjemná jako za dnů dávných, jako v letech pradávných.

Jozue 24,2: Jozue řekl všemu lidu: Toto praví יהוה, Bůh Izraele: Vaši otcové pobývali odedávna na druhé straně řeky Eufratu -- Terach, otec Abrahamův a otec Náchorův -- a sloužili jiným bohům.

Jeremiáš 2,20: Neboť již dávno jsem zlomil tvé jho, zpřetrhal jsem tvá pouta, a ty jsi řekla: Nebudu hřešit. A přece na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným stromem roztahuješ nohy a smilníš.

Ezechiel 26,20: svrhnu tě spolu s těmi, kdo sestupují do jámy, k dávnému lidu a usídlím tě v útrobách země jako odvěké trosky s těmi, kdo sestupují do jámy, abys nebyl obydlený. I prokáži slávu v zemi živých.

Žalmy 77,6: Přemýšlím o dávných dnech, o předvěkých letech.



K hebrejskému slovu עולם [olam] existuje v bibli na dvaceti místech i aramejská varianta se stejným významem - עלם (alam – Strongovo číslo H5957) – v aramejsky psaných částech (Daniel, Ezdráš).

Ezdráš 4,15: Nechť se hledá v archivech tvých otců. V archivech nalezneš a dozvíš se, že to město bývalo město odbojné a působilo škodu králům i státům a ke vzbouřením uvnitř něho docházelo od starodávna. Proto bylo to město zničeno.

Ezdráš 4,19: Vydal jsem tedy nařízení, i hledali a nalezli, že to město od starodávna povstává proti králům a dochází v něm ke vzpourám a vzbouřením. 

 

Dalším hebrejským slovem se stejným významem (překládaným jako „věčnost“) je עד (čti ad - Strongovo číslo H5703). Toto slovo se v bibli nachází cca 50 krát, obvykle ve spojení se slovem „עולם - olam“. To jsou ta slovní spojení překládaná obvykle jako „navěky a navždy“ (לְעוֹלָם וָעֶֽד - leolám váed). Hlavní důvod použití je zřejmě pro vyjádření kontinuálního trvání. Pro kontinuitu (spojitost, pokračování, nepřerušenost, ustavičnost, stálost – neustále, vždy) však v hebrejštině existuje ještě samostatné slovo - תּמיד (tamíd – Strongovo číslo H8548), které se v bibli nachází asi 100 krát. 

 

Řeckou paralelou hebrejského עולם [olam] v Nové smlouvě je αἰών (čti „aión“ - Strongovo číslo G165). Ve slovnících Koiné řečtiny najdete i podobný rozsah významu (dávnověk, minulost, budoucnost, věčnost, doba světa, svět, věk, na věky, navždy, věky, světy, vesmír). Toto slovo vychází z příslovce ἀεί (čti „aei“ - Strongovo číslo G104), jehož význam je „stále, pořád, neustále, odjakživa, vždycky“. Z tohoto příslovce vychází i přídavné jméno αἰώνιος (čti „aiónios“ - Strongovo číslo G166), které se překládá jako „věčný, pradávný, bez počátku, bez konce, bez počátku a bez konce“. Že se opravdu ne vždy jedná o věčnost ve smyslu, co si pod tímto pojmem dnes představujeme, můžeme vidět např. na následujících verších:

Nová smlouva - verše, kde αἰών (čti „aión“) zjevně neznamená "věčnost(klikněte pro rozbalení):

Lukáš 1,70: jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků od pradávna,

Skutky 3,21: Nebe ho musí přijmout až do časů obnovy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy všech svých svatých proroků.

Efezským 2,2: v nichž jste kdysi žili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti.

Matouš 24,3: Když seděl na Olivové hoře, v soukromí k němu přistoupili učedníci a říkali: „Řekni nám, kdy to bude a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku?“

Římanům 12,2: A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé.

1. Korintským 1,20: Kde je moudrý? Kde je učitel Zákona? Kde je řečník tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost tohoto světa bláznovstvím?

1. Korintským 2,6: O moudrosti mluvíme mezi zralými, ne ovšem o moudrosti tohoto věku ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,

1. Korintským 2,8: Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy.

1. Korintským 3,18: Ať nikdo neklame sám sebe. Jestliže si někdo mezi vámi myslí, že je v tomto věku moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal moudrým.

1. Korintským 10,11: Tyto všechny věci se jim staly jako příklady pro nás a bylo to zapsáno k napomenutí nám, které zastihlo dokonání věků.

2. Korintským 4,4: Jim, nevěřícím, bůh tohoto věku oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Krista, jenž je obrazem Božím.

Galatským 1,4: který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z tohoto přítomného zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce,

Efezským 1,21: vysoko nad každou vládu i autoritu i mocnost i panstvo a nad každé jméno, které je jmenováno nejenom v tomto věku, ale i v budoucím.

1. Timoteovi 6,17: Těm, kteří jsou bohatí v nynějším věku, přikazuj, ať nesmýšlejí povýšeně a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v živého Boha, který nám všechno štědře poskytuje k požitku;

Titovi 2,12: a vychovává nás, abychom se odřekli bezbožnosti a světských žádostí a rozvážně, spravedlivě a zbožně žili v tomto věku,

Židům 6,5: okusili dobrého Božího slova i moci budoucího věku,

Židům 11,3: Vírou rozumíme, že Božím výrokem byly uspořádány světy, takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného.

Filemonovi 1,15: Snad právě proto byl (Onezim) pryč na chvíli, abys jej navždy přijal nazpět

 

SHRNUTÍ:

Na cca. 50 příkladech jsme mohli jasně vidět, že hebrejská a řecká slova překládaná jako "věčnost", "věčný" a "věčně" často znamenají pouze dlouhou dobu, věk, starobylost, svět. To však znamená, že není jednoduše a spolehlivě možné v bibli rozlišit, kdy se jedná o "věčnost" ve smyslu, jak si ji představujeme dnes, a kdy to znamená např. pouze dlouhou dobu. O to nerozumnější je pak vymýšlení nejrůznějších doktrín na téma věčnosti, a jejich pevné začleňování do nějakého "vyznání víry" konkrétních společenství. Budu rád, když si z tohoto článku odnesete poznání, že věčnost nemusí vždy znamenat věčnost... :-)

 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi svůj komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.71 (7 hlasů)