Bůh Otec - jediný pravý Bůh

  Jan 17, 3: A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.

   Před svým zatčením Pán Ježíš říká: „Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby tvůj Syn oslavil tebe, tak jako jsi mu dal pravomoc nad veškerým tělem, aby všem těm, které jsi mu dal, dal život věčný. A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17, 1-3)

   Chci předložit biblické důkazy, že první místo v uctívání náleží Bohu Otci a ukázat, že Pán Ježíš v celém svém vyučování systematicky a vytrvale vyvyšoval a připomínal Boha Otce. Učil, že: ... „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.” (Jan 3, 16)  Bůh Otec je ten jediný pravý Bůh, který poslal svého milovaného Syna, aby zachránil svět. Pokud někdo studuje celé Ježíšovo učení, nemůže být na pochybách, že Bůh Otec byl a stále je, skutečným Otcem, a také Bohem Pána Ježíše Krista. Mnohde se však učí, že Nejvyšší Bůh dal sám sebe, aby vykoupil svět. Touto zdánlivě nepatrnou nepřesností začíná nepřehledný kolotoč zaměňování toho, co pro lidstvo skutečně udělal a dělá Pán Ježíš Kristus a toho, co skutečně udělal a dělá sám Bůh Otec. A nejen to! Je překrucována biblí sdělená pravda o identitě Boha Otce a také o identitě Božího Syna, Pána Ježíše Krista. Pán Ježíš upozornil na nutnost zůstávat v jeho učení, když řekl: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými." (Jan 8, 31-32)

   Svobodnými se můžeme stát jedině tehdy, když zůstaneme v Ježíšově slovu. Zůstávat v učení Pána Ježíše Krista je dělat a věřit všemu, co Ježíš vyučoval. Nic k tomu nepřidávat a nic neubírat ani neignorovat.

   O nutnosti zůstávat v učení Kristovu psal také apoštol Jan ve svém 2. dopise (2. Janův 1, 9): „Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení Kristově, má i Otce i Syna.“ Ten, kdo vyučuje, že Pán Ježíš je Nejvyšší Bůh, nezůstává v učení Kristovu. Pán Ježíš ani jeho apoštolové nikdy nevyučovali, že Pán Ježíš je Všemohoucím Bohem.

   Pokud se ke Kristovu učení, a k učení Bible vůbec, něco přidá nebo ubere ( byť i v dobré víře), má to opravdu vážné následky. Taková víra již není pravdivá a tudíž nemá moc skutečně osvobozovat. Ba co více, mate a zavádí člověka do labyrintu polopravd a lží, a tím ho ještě více zotročuje. Pán Ježíš Kristus slíbil těm, kteří mu již uvěřili, že pokud zůstanou v jeho slovu poznají pravdu a stanou se, díky tomuto poznání, svobodnými. Podmínkou pro získání skutečné svobody je: „Zůstanete-li v mém slovu...“ A proto je pro každého z nás nutné přesně vědět co Pán Ježíš opravdu vyučoval. Je nezbytné vzít do ruky svoji vlastní Bibli a důkladně a systematicky číst celé Ježíšovo učení.

   Ani jeden z apoštolů a těch, kteří napsali část tzv. Nového zákona, nedával Boha Otce na stejnou úroveň s Pánem Ježíšem Kristem. Všichni ctili a oslavovali Pána Ježíše vždy s vědomím toho, že vše pochází v první řadě od Boha Otce. Věděli také, že Všemohoucího Boha žádný nikdy neviděl a v současném stavu opravdu vidět nemůže:

1. Timoteovi 6, 15-16: ... které svým časem ukáže blahoslavený a jediný Panovník, Král kralujících a Pán panujících. On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit.

Jan 1, 18 (MP): Boha nikdo nikdy neuviděl; vyjádřil ho on, jednorozený Syn, jenž je v Otcově náruči.

1. Janův 4, 12: Boha nikdo nikdy neviděl. Jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.

Jan 6, 46: Ne že by někdo Otce viděl, kromě toho, kdo je od Boha; ten viděl Otce.

   Boha Otce nikdo z lidí skutečně neviděl, ale Pána Ježíše Krista viděly desetitisíce lidí. Je slíbeno, že při jeho druhém příchodu, ho uvidí každé oko.

Zjevení Janovo 1, 7: Hle, přichází s oblaky‘ a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa všechny kmeny země‘. Ano, amen.

Skutky apoštolské 1, 11: a řekli (andělé): „Muži galilejští, co tu stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vzat vzhůru do nebe, přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet do nebe.“

   Písmo nás učí, že tím jediným Nejvyšším Bohem je Bůh Otec:

1. Korintským 8, 6: my máme jediného Boha, Otce, od něhož je všechno a pro něhož jsme my, a jediného Pána, Ježíše Krista, skrze něhož je všechno, i my jsme skrze něho.

Jan 10, 29: „Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny“;

Jan 14, 28: „....Otec je větší než já...“

Efezským 4, 6: jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi...

   Apoštolové věděli a také důsledně vyučovali, že pro lidstvo není žádná jiná cesta k Bohu Otci, a tudíž k ani k životu, než přijetí a plné respektování Pána Ježíše Krista jako Zachránce, Vykupitele, Spasitele a také Bohem ustanoveného Krále. Žádný z nich však nevěřil, že Pán Ježíš je tím Všemohoucím Nejvyšším Bohem, tak jak je to dnes vyučováno v mnoha církvích. Situace je mnohde dokonce taková, že je výhradně vyvyšován a oslavován Pán Ježíš Kristus, a na Boha Otce je soustavně zapomínáno. Tím, že je Pánu Ježíšovi nesprávně a nebiblicky připisováno postavení Nejvyššího, Všemohoucího Boha, je zdeformována celá pravda o Bohu Otci a jeho jedinečném a milovaném Synu, Pánu Ježíši Kristu a také o jejich vzájemné lásce a dobrovolné spolupráci.

Zdraví Eliška