Bible Kralická (1613 - NZ) se Strongovými čísly a morfologií
Bible Kralická (1613) je považována za velice dobrý překlad bible, a myslím, že zcela poprávu. A přestože od její první verze (1579) uplynulo již přes 400 let, a přestože za tu dobu vzniklo mnoho dalších českých překladů bible, stále ještě jsou v ČR sbory, které na "Kraličku" nedají dopustit, jiný překlad bible nepoužívají a ani neuznávají. Na svou věrnost Kralickému překladu a "znalost staročeštiny" jsou obvykle velice pyšní (doslova).
Nicméně těch 436 let od vydání první verze Bible Kralické je na vývoji jazyka velice znát. Mnoha staročeským výrazům dnešní český čtenář nerozumí vůbec, a co je asi ještě horší, význam některých slov se za tu dobu posunul.
Na webu bibler.cz můžete najít Kralickou bibli se Strongovými čísly (Strongova čísla doplnil Lubomír Ouzký). To je skvělý počin, protože se tak může každý velice rychle podívat, co za slova jsou použita v řeckém originálním textu, zvláště proto, že Strongova čísla jsou navázána i na Tichého řecko-český slovník.
Někdy však není problém pouze v použitých slovech, ale i v pádu, osobě, čase apod. Prostě pro spolehlivé pochopení či ověření překladu daného verše potřebujeme v ideálním případě znát i gramatiku (morfologii). Říkal jsem si, že by bylo skvělé, osadit Bibli Kralickou (Nový zákon) nejen Strongovými čísly, ale i zmiňovanou morfologií. A také jsem se do toho pustil. Porovnával jsem řecký originální text "Textus Receptus" s překladem NZ Bible Kralické (1613) a podle Textu Receptu jsem přiřazoval Strongova čísla a morfologii odpovídajícím slovům Kralického překladu (pokud to bylo s ohledem na přesnost překladu možné). Pro tuto práci jsem si připravil pomůcku - zobrazení Textu Receptu + King James Bibli + Bibli Kralickou. To mi po zkopírování textu do textového editoru zjednodušilo práci a on-line verzi jsem mohl využít v případě, že jsem neznal, nebo jsem si nebyl jist významem nějakého řeckého slova.
Je zjevné, že se překladatelé obvykle snažili překládat opravdu co nejpřesněji. Dokonce tak, že se tam, kde to bylo možné, snažili zachovat řecký slovosled. Nicméně ani tento překlad není bez chybičky. Občas zvolili až nepochopitelně volný překlad a výjimečně i překlad nesprávný. Říkal jsem si, že by zejména pro fanoušky Bible Kralické bylo přínosem shromáždit i nesprávně nebo nepřesně přeložená místa (pouze místa měnící podstatně význam verše), případně komentáře k některým zajímavým slovům či veršům.
Během překladu Nové smlouvy a osazování Bible Kralické Strongovými čísly jsem si poznamenal něco přes 500 poznámek týkajících se překladu. Tyto poznámky najdete jednak níže v tomto článku, jednak i v SOB - čísla veršů obsahujících komentář jsou žlutě zvýrazněna (komentář se zobrazí po najetí myší na zvýrazněné číslo verše).
Připravil jsem dvě verze osazení Strongovými čísly a morfologií. První verze obsahuje prakticky všechny učité členy vyskytující se v Textu Receptu (řeckém textu Nové smlouvy), druhá verze ponechává určité členy mající v textu funkci např. náhrady zájmen (např. "který") nebo samostatně přeložené určité členy (ten, ta, to a jejich skloňování). V kompletní verzi je 20003 určitých členů, upravená verze jich obsahuje 2707. Domnívám se, že tato upravená verze s omezeným počtem členů, je plně dostatečná, a proto ji spouštím v SOB. Pokud by byl zájem o verzi obsahující všechny určité členy, pokusil bych se připrogramovat možnost zobrazit i tuto verzi.
Poznámky k překladu Bible Kralické
============================
Mt 3,1: ř. "ερημω" (erémó) by mělo být přeloženo "pustině", nikoli poušti. Janův přívlastek "βαπτιστης" (baptistés) znamená "ponořující" (nesmyslně "Křtitel"). V pustině je možné lidi na znamení pokání ponořovat, v poušti těžko...
Mt 3,6: ř. "εβαπτιζοντο" (ebaptizonto), překládané jako "křtěni", má odpovídající český význam - "ponořováni", resp. "plně ponořováni". Používání náboženského nesmyslného termínu "křest" (ve stylu King James bible) zabraňuje jednoduché možnosti pochopení, a "umožňuje" některým církvím takové úlety, jako např. cákání z kropítka...
Mt 5,32: ř. "παρεκτος λογου πορνειας" (parektos logú porneias) znamená "s výjimkou případu smilstva", nikoli "cizoložství". "πορνεια" (porneia) - smilstvo zahrnuje jak cizoložství, tak veškeré "nezákonné" sexuální jednání, přeneseně i modloslužbu.
Mt 6,21: ř. "εσται" (estai) znamená "bude" (tam bude vaše srdce), nikoli "jest". Překladatelé Bible Kralické (stejně jako ostatní překladatelé bible) při překladu poměrně často používají jiný čas, než jaký je použit v "originále". Obvykle to nemění význam věty, ale někdy je to důležité a podstatným způsobem to mění význam veršů.
Mt 8,23: Jedná se o volný překlad. V originále je "ηκολουθησαν αυτω οι μαθηται αυτου" (ékolúthésan autó oi mathétai autú), což znamená "a jeho učedníci jej následovali".
Mt 9,20: ř. "γυνη αιμορροουσα δωδεκα ετη" (gyné haimorroúsa dódeka eté) - v tomto verši stojí, že ta žena měla 12 let nějaký problém týkající se krve (ne od 12 let).
Mt 9,34: doslova "ve vládci démonů (skrze vládce démonů)" - "εν τω αρχοντι των δαιμονιων" (en tó archonti tón daimonión)
Mt 9,36: ř. "εκλελυμενοι και ερριμμενοι" (eklelymenoi kai errimmenoi) Kraličtí přeložili jako "opuštěni a rozptýleni". "εκλελυμενοι" znamená vyčerpaní (zemdlení), nikoli "opuštěni". "ερριμμενοι" znamená doslova něco jako "sražení na zem, nebo odhození".
Mt 10,18: ř. "εις μαρτυριον αυτοις" (eis martyrion autois) znamená "jim na svědectví", nikoli "na svědectví proti nim"
Mt 10,26: V řeckém textu není žádné "by". Není nic skrytého, co nebude odhaleno a nic tajného, co nebude poznáno (pochopeno).
Mt 12,5: v řeckém textu je na místě "ruší" "βεβηλουσιν" (bebélúsin) - "znesvěcují" a na místě "bez hříchu" "αναιτιοι" (anaitioj) - "nevinní"
Mt 12,37: Ohledně slov přeložených jako "slov" a "řečí" - jedná se o tentýž řecký text - "εκ των λογων" (ek tón logón) - "ze svých slov" (aby nedocházelo k úvahám o rozdílu)
Mt 13,25: ř. "καθευδειν" (katheudein) znamená primárně "usnuli" (je to i eufemismus pro smrt), ale zde by to mělo být přeloženo "usnuli".
Mt 14,1: Kralický překlad "čtvrták" je doslovným překladem ř. "τετραρχης" (tetrarchés). Dnes se tento výraz obvykle NEpřekládá, a ponechává se jako "tetrarcha". Význam slova je vládce či správce nad čtvrtinou daného území.
Mt 14,30: Petr na Ježíše zakřičel doslova "zachraň mne!" - "σωσον με" (sósόn me). Řečtina má samostatné slovo pro pomoc - "βοηθεια" (boétheia).
Mt 15,6: v originále je na místě "zlehčili" ř. "ηκυρωσατε" (ékyrósate) - to znamená "zrušili", resp. doslova "zneplatnili, učinili neplatným"
Mt 16,5: V řeckém textu není nic o moři, je tam "εις το περαν" (eis to peran), což znamená "na druhou stranu". Stejně "volně" to Kraličtí překládají i na ostatních podobných místech.
Mt 16,23: výraz, který Kraličtí přeložili jako "nechápáš", je "ου φρονεις" (ú froneis), což znamená "nemáš na mysli" nebo "nemyslíš na"
Mt 18,34: Slovo, které Kraličtí přeložili jako "katům", je "βασανισταις" (basanistais), což znamená "mučitelům" (trapičům).
Mt 19,10: Na místě "pře" je v originále "η αιτια του ανθρωπου" (hé aitia tú anthrópů) - "případ muže". Závěr verše Kraličtí přeložili "není dobré ženiti se". V originále není prosté "není dobré" (ani "καλος", ani "αγαθος"), ale "ου συμφερει" (ú symferei), což se týká prospěšnosti, výhodnosti. Takže přesnější překlad by byl "není výhodné (prospěšné) se ženit". Učedníci zde neřeší otázku, zda ženit se a vdávat se je správné či vhodné, ale zda je to výhodné.
Mt 20,8: Doslova: "dej jim jejich odměnu"
Mt 20,27: Jestliže v předchozím verši přeložili Kraličtí jako "služebník" ř. slovo "διακονος" (diakonos), měl by být výraz "δουλος" (dúlos) v tomto verši přeložen spíše jako "otrok".
Mt 21,16: "dokonal jsi chválu" - ř. "κατηρτισω αινον" (katértisó ainon), by mělo být přeloženo spíše "připravil sis chválu"
Mt 21,17: slovo, které Kraličtí přeložili jako "zůstal", znamená doslova "přenocoval" - "ηυλισθη" (éulisthé)
Mt 21,29: Slovo, které které Kraličtí přeložili jako "usmysliv sobě", je "μεταμεληθεις" (metamelétheis) - to znamená "změnil názor" nebo "litoval"
Mt 21,32: "publikáni" - "τελωναι" (telónai) - znamená "výběrčí daní, celníci". Konec verše říká "nezměnili jste svůj postoj, abyste mu uvěřili"
Mt 21,38: konec verše by měl být přeložen spíše "zadržme dědictví jeho".
Mt 21,44: "λικμησει αυτον" (likmései auton) v závěru verše znamená "toho rozdrtí" (Kraličtí: "setřeť jej")
Mt 22,40: ř. "κρεμανται" (kremantai), které Kraličtí přeložili jako "záleží", znamená doslova "visí" nebo "spočívá"
Mt 22,46: ř. "ετολμησεν" (etolmésen), které Kraličtí přeložili jako "směl", znamená "odvážil se" (měl odvahu)
Mt 23,5: ř. "φυλακτηρια" (fylaktéria), které Kraličtí přeložili jako "nápisy", znamená "amulety" - něco, co má chránit. Pravděpodobně zde Ježíš zmiňuje modlitební pásky, které obsahovaly verše z tóry a nosily se na čele, na ruce nebo na zádech.
Mt 23,14: Verše 13 a 14 z 23. kapitoly Matouše jsou v Textu Receptu obráceně (přehozeny)
Mt 23,33: V závěru verše je "uniknout rozsudku Gehenny"
Mt 24,28: ř. "πτωμα" (ptóma) není pouze "tělo", ale "mrtvé tělo" (mrtvola). Řecké "αετοι" (aetoi) znamená "supi" nebo "orli", ale vzhledem k tomu, že sup je vyloženě mrchožrout (orel pouze v případě velkého nedostatku potravy), byl by vhodnější překlad "supi".
Mt 24,29: ř. "σαλευθησονται" (saleuthésontai), které Kraličtí přeložili jako "budou se pohybovati", znamená "budou se třást"
Mt 24,39: ř. "παρουσια" (parúsia) zde Kraličtí přeložili jako "příští". Toto slovo znamená "přítomnost" nebo "příchod".
Mt 24,51: ř. "διχοτομησει" (dichotomései), které Kraličtí přeložili jako "oddělíť", znamená primárně "rozpůlí" (rozsekne na dva kusy).
Mt 25,27: ř. "τοκος" (tokos), které Kraličtí přeložili jako "požitek", znamená "úrok" (doslova to, co se urodilo nebo narodilo).
Mt 26,41: ř. "ασθενης" (asthenés) v závěru verše, které Kraličtí přeložili jako "nemocno", by bylo vhodnější přeložit jako "slabé"
Mt 26,53: Na místě, které Kraličtí přeložili jako "houfů", je "λεγεωνας" (legeónas) - "legií" (pluků). To je název pro římský pluk (cca 6000 mužů) a také způsob, jak se Ježíšovi "představili" démoni v Gerase.
Mt 27,9: V Textu Receptu není pouze "proroka", ale "skrze proroka Jeremiáše" - "δια ιερεμιου του προφητου" (dia ieremiú tú profétú). Kralické "šacován" - "ετιμησαντο" (etimésanto) - znamená "oceněn" (ve smyslu: byla mu stanovena cena)
Mt 27,35: ř. "ινα πληρωθη" (hina pléróthé), které Kraličtí přeložili "aby se naplnilo", by mělo být přeloženo "takže se naplnilo". Žoldáci o Ježíšovo oblečení nelosovali proto, aby se naplnilo nějaké starozákonní proroctví, ale když to dělali, tehdy se naplnilo (spojka "ινα" je účelová i výsledková - znamená buď "aby" nebo "takže").
Mt 27,42: v řeckém textu není "pomáhal", ale "zachraňoval" (εσωσεν) - jiné zachraňoval, sám sebe zachránit nemůže...
Mt 27,50: v závěru verše je "αφηκεν το πνευμα" (aféken to pneuma) - "vypustil ducha", nikoli "vypustil duši"
Mk 1,4: doslova "Zjevil se Jan, ponořující v pustině,". Řecké slovo "ερημω" (erémó) znamená pusté místo. Může se překládat i jako poušť, ale vzhledem k výrazu "βαπτισμα" (baptizma), znamenající úplné ponoření, to není šťastně zvolený překlad. Na poušti nebývá dostatek vody pro úplné ponořování... Jak je psáno v Jan 3:23, Jan ponořoval (křtil) v Ainón, protože tam bylo mnoho vody.
Mk 1,24: doslova "co nám a tobě, Ježíši..."
Mk 1,44: "εις μαρτυριον αυτοις" (eis martyrion autois) - znamená "na svědectví jim", nikoli "na svědectví proti nim". Je to zvláštní, protože např. v Mt 8,4 je to přeloženo správně - "na svědectví jim".
Mk 2,4: v řeckém textu nic o provazech nepíše
Mk 4,12: ř. "ινα" (hina) je spojka účelová nebo výsledková - znamená buď "aby" (aby se něco stalo), nebo "takže" (takže se něco stalo). I s ohledem na časy sloves se zde jedná o nesprávnou volbu překladu. Mělo by to být přeloženo: "Takže hledíce nevidí, a poslouchajíce neslyší,..."
Mk 6,40: ř. "πρασιαι πρασιαι" (prasiai prasiai), které Kraličtí přeložili jako "rozdílně", znamená "po skupinách"
Mk 6,50: ř. "θαρσειτε" (tharseite), které Kraličtí přeložili jako "doufejtež", znamená "vzchopte se"
Mk 8,3: Kraličtí to poněkud přehnali s tím "zhynou na cestě" - v originále je "εκλυθησονται" (eklythésontai) - "zemdlí, unaví se, vyčerpají se"
Mk 8,25: to "zdaleka" si Kraličtí vymysleli
Mk 10,2: ř. "ει εξεστιν" (ei eksestin) znamená "je-li možné", "je-li dovoleno". Kraličtí to překládají "sluší-li"
Mk 10,42: ř. "δοκουντες αρχειν" (dokúntes archein) znamená "kteří se pokládají za vládce". Kraličtí to překládají "kteříž sobě zalibují vládnouti".
Mk 13,14: ř. "οι εν τη ιουδαια" (oi en té ijúdaia) znamená "ti, kteří jsou v Judsku". Kraličtí to překládají "Kdož by v Židovstvu byli".
Mk 15,31: doslova "jiné zachraňoval, sám sebe zachránit nemůže"
Mk 16,9: v řečtině je na místo "v neděli" doslova "πρωτη σαββατου" (próté sabbatú) - prvního dne týdne
Mk 16,16: V tomto verši překladatelé velmi překroutili časy sloves. Správný překlad by měl být: "Kdo uvěřil a byl ponořen, bude zachráněn. Kdo ale neuvěřil, bude odsouzen.
Mk 16,17: v řeckém textu je doslova, že ty uvěřivší budou vyjmenovaná znamení "παρακολουθησει" (parakolúthései) - "následovat, provázet" - tzn. budou běžnou záležitostí
Mk 16,18: v řeckém textu je namísto "jedovatého" - "θανασιμον" (thanasimon) - to znamená "smrtícího".
Mk 16,20: zde to překladatelé vzali opravdu velmi volně. V Textu Receptu stojí: "Pán spolupracoval (spolupůsobil) a slovo potvrzoval znameními (skrze znamení), která je následovala. Amen"
L 1,36: ř. "η συγγενης" (hé syngenés), které Kraličtí přeložili jako "přítelkyně", znamená "příbuzná".
L 1,38: ř. "η δουλη" (hé dúlé), které Kraličtí překládají jako "děvka", znamená "služebnice" (otrokyně).
L 1,51: Přesnější překlad první poloviny verše by byl: "Svou paží učinil mocný čin,".
L 1,77: "umění spasitelné" znamená "znalost záchrany"
L 1,79: ř. "του κατευθυναι" (tú kateuthynai), které Kraličtí přeložili jako "k spravení", znamená "k nasměrování".
L 3,19: Vhodnější překlad ř. "ελεγχομενος" (elenchomenos), které Kraličtí přeložili jako "trestán", by byl "napomínán".
L 4,8: ř. "υπαγε οπισω μου" (hypage opisó mú), které Kraličtí přeložili jako "Jdi pryč ode mne", znamená doslova "Jdi za mne".
L 6,33: Zde, i v sousedních verších, se píše o vděčnosti - nikoli o milosti. Doslovný překlad "ποια υμιν χαρις εστιν" (poia hymin charis estin) je "jaká je vděčnost vám" - ve smyslu "jakou vděčnost si zasloužíte".
L 6,38: Staročeské "osutou", znamená "vrchovatou" (přetékající) - "υπερεκχυνομενον" (hyperekchynomenon).
L 7,24: ř. "αγγελων ιωαννου" (angelón ióannú) zde Kraličtí správně překládají jako "poslové Janovi". Kdyby slovem "posel" překládali všechny výskyty ř. "αγγελος" (angelos), neměli bychom např. v knize "Zjevení" (Odhalení Janovi) překlad, že má Jan psát "andělům" církví :-(
L 7,29: ř. "εδικαιωσαν" (edikaiósan), které Kraličtí přeložili jako "velebili", znamená "uznali za spravedlivého".
L 8,24: Slovo, které Kraličtí přeložili jako "Mistře", je "επιστατα" (epistata). Je to poměrně málo používaný výraz, který je složeninou slov znamenajících "stát" a "přes" - ve smyslu "dohlížet nad někým". V dnešní době by tomu asi nejlépe odpovídalo zvolání "Šéfe" :-)
L 8,43: Na místě, které Kraličtí přeložili "nemoc svou trpěla", je "měla krvotok" - "ουσα εν ρυσει αιματος" (úsa en rysei aimatos).
L 8,44: ř. "ρυσις του αιματος" (rysis tú haimatos), které Kraličtí překládají jako "nemoc", znamená doslova "tok krve" (krvotok).
L 9,22: ř. "αποδοκιμασθηναι" (apodokimasthénai), které Kraličtí přeložili jako "potupen", znamená "odmítnut".
L 9,24: Na místech, které zde Kraličtí přeložili jako "zachovati, zachová", je řecké slovo "σωζω" (sózó), které má hlavní význam "zachránit" (spasit).
L 9,25: Na místě Kralického překladu "sám sebe zmrhal" je "ζημιωθεις" (zémiótheis) - to znamená "utrpěl škodu" (utrpěl ztrátu).
L 9,39: ř. "λαμβανει αυτον" (lambanei auton), které Kraličtí přeložili jako "jej napadá", znamená doslova "bere si ho" (zmocňuje se ho). Řecké "συντριβον αυτον" (syntribon auton), které Kraličtí přeložili jako "sápaje jím", znamená "ničíce jej" (drtíce jej).
L 9,55: ř. "επετιμησεν" (epetimésen), které Kraličtí přeložili jako "potrestal", znamená "napomenul" (pokáral).
L 11,28: ř. "μενουνγε" (menúnge), které Kraličtí přeložili jako "anobrž", znamená "spíše" (ale ještě více).
L 12,56: ř. "δοκιμαζειν" (dokimazein), které zde Kraličtí dvakrát přeložili jako "souditi", znamená "zkoumat" (zkoušet). V následujícím verši je pro "nesoudíte" použit jiný výraz, vztahující se skutečně k soudu - "ου κρινετε" (ú krinete).
L 14,26: Kralický překlad ř. "ου μισει" (ú misei) coby "nemá-li v nenávisti" je správný (doslova znamená "nenávidí"). Z hloubkového studia NZ a Septuaginty je však zjevné, že se tohoto výrazu používá i pro vyjádření "milovat někoho méně".
L 15,6: ř. "το απολωλος" (to apolólos), které Kraličtí přeložili jako "kteráž byla zahynula", by v tomto případě bylo vhodnější přeložit jako "kteráž se ztratila".
L 15,32: ř. "απολωλος" (apolólos), které Kraličtí přeložili jako "zahynul", by v tomto případě bylo vhodnější přeložit jako "ztratil se".
L 16,6: ř. "βατους" (batús), které Kraličtí přeložili jako "tun", znamená "batů". Velikost této objemové míry není jistá. Někde se udává 22 litrů, někde 32 litrů (9 pint po 3,6 litru), někde i 36 nebo 39,3 litru. Pro představu se zde tedy jednalo o množství cca 2200~3930 litrů oleje.
L 16,7: Velikost "koru" - "κορος"(koros) je rovněž nejistá. Je to desetinásobek batu, tedy podle různých zdrojů něco mezi 220 a 393 litry. V tomto verši se tedy píše o 22000~39300 litry pšenice.
L 17,3: Kralické "Šetřte se" znamená "Mějte se na pozoru" - "προσεχετε εαυτοις" (prosechete heautois).
L 17,13: Kraličtí přeložili řecké slovo "επιστατα" (epistata) coby "přikazateli". Doslovným významen slova "ἐπιστάτης" (epistatés), je "stojící nad" - ve smyslu "šéf" (vedoucí, dohlížitel).
L 17,19: Vzhledem k tomu, že v 15. verši je pro uzdravení použito řecké slovo "ιαομαι" (iaomai), mělo by být zde "σεσωκεν" (sesóken) přeloženo spíše než "uzdravila" jako "zachránila".
L 17,20: ř. "μετα παρατηρησεως" (meta paratéréseós), které Kraličtí přeložili jako "s šetřením", znamená "pozorovatelně" (ve smyslu "zjevně").
L 17,21: ř. "εντος υμων" (entos hymón), které Kraličtí přeložili jako "mezi vámi", znamená doslova "uvnitř vás".
L 17,25: ř. "γενεας" (geneas), které Kraličtí přeložili jako "národu", by zde bylo vhodnější přeložit jako "pokolení".
L 17,37: ř. "αετοι" (aetoi), které Kraličtí přeložili jako "orlice", by zde bylo vhodnější přeložit jako "supi".
L 18,12: ř. "δις του σαββατου" (dis tú sabbatú), které Kraličtí přeložili jako "dvakrát do téhodne", znamená doslova "dvakrát do šabatu" (dvakrát týdně).
L 19,23: ř. "τραπεζαν" (trapezan), které Kraličtí přeložili jako "stůl", znamená i "směnárna (bankovní ústav, záložna)".
L 20,16: ř. "μη γενοιτο" (mé genoito), které Kraličtí přeložili jako "Odstup to.", znamená "To ať se nestane.".
L 20,40: ř. "ετολμων" (etolmón), které Kraličtí přeložili jako "nesměli", znamená "neodvažovali se".
L 20,45: Jedná se o volný překlad. Doslovný překlad je: "Naslouchaje pak všechen lid, řekl svým učedníkům."
L 21,19: ř. "κτησασθε τας ψυχας υμων" (ktésasthe tas psychas hymón), které Kraličtí přeložili jako "vládněte dušemi svými", znamená doslova "získejte své duše".
L 24,28: ř. "προσεποιειτο" (prosepoieito), které Kraličtí přeložili jako "potrh se", znamená "tvářil se".
L 24,31: ř. "αφαντος εγενετο" (afantos egeneto), které Kraličtí přeložili jako "odnesl se", znamená "stal se neviditelným".
J 1,5: "tma (temnost)" je zde v obou případech v jednotném čísle. "και η σκοτια αυτο ου κατελαβεν" (kai hé skotia ú katelaben) znamená doslova "a tma jej nepohltila"
J 1,15: Kraličtí zde nezachovávají původní časy sloves. "ουτος ην" (hútos én) znamená "to byl ten". Závěr verše by měl být přeložen "neboť byl dříve než já" - "οτι πρωτος μου ην" (hoti prótos mú én).
J 1,18: ř. "εις τον κολπον" (ejs ton kolpon), přeložené jako "v lůně", znamená i "v náručí" nebo "na prsou"
J 3,13: "ο ων εν τω ουρανω" (ho ón en tó úranó) - "kterýž jest v nebi". "ων" (ón) je přechodník od být, tak že by tam mělo být "jsa v nebi" nebo "byv v nebi".
J 3,20: ř. "ελεγχθη" (elenchthé) má více významů. V tomto případě by byl vhodnější překlad "odhaleny" než "trestáni"
J 3,31: Tak tento verš mne pobavil :-) Trochu schizofrenně dvakrát zopakováno totéž, navíc v originále verš jako od "Járy Cimrmana" - "ο ων εκ της γης εκ της γης εστιν" (ho ón ek tés gés ek tés gés estin) - "kdo je ze země, ten je ze země".
J 3,36: ř. "απειθων" (apeithón), přeložené jako "nevěřící", má v sobě podtext vzdoru - nejen prostá nevěra (pro tu se používá výraz "απιστος" (apistos)). "απειθης" (apeithés) znamená být vzpurný, odmítnut nechat se přesvědčit, neposlouchat.
J 4,23: V tomto a okolních verších se mluví u klanění se, uctívání - "προσκυνεω" (proskyneó), nikoli o modlitbě a modlení se - "προσευχομαι" (proseuchomai)
J 4,46: spíše by to mělo být přeloženo "jehož syn byl nemocný v Kafarnaum".
J 5,20: ř. "ινα υμεις θαυμαζητε" (hina hymeis thaumazéte) znamená "takže žasnete" (budete udiveni). Bůh se Ježíšovi chystal ukázat ještě větší zázraky než dosud, a Ježíšovo slovo bylo prosté vyjádření, že lidé z toho lidé budou v údivu. Nešlo o Boží záměr, "aby lidé žasli".
J 5,44: Tohle je špatný překlad. Nepíše se zde o chvále, ale o slávě - "δοξα" (doksa) je "sláva". Dále pak na místě, které Kraličtí přeložili "hledajíce", je "λαμβανοντες" (lambanontes), což znamená "přijímáte". A konečně na místě, které Kraličtí přeložili jako "poněvadž", je prostá spojka "a" - "και" (kai).
J 6,21: podle řeckého textu lodička "nepřiběhla" :-) Je tam "εγενετο" (egeneto) - "stalo se". Asi tak, jako když byl Filip po setkání s etiopským eunuchem "nalezen v Azótu" (Sk 8,39-40). Občas, když někdo činí Boží vůli, může zažít takové "zkratky".
J 7,22: V řeckém Textu Receptu není na začátku verše "však", ale "proto" (skrze to) - "δια τουτο" (dia túto). Ježíš zde říká, že obřízka, která se provádí i v sobotu, slouží jako příklad toho, že příkaz sobotního odpočinku (šabatu) má výjimky - jako např. i služba kněží či ono Ježíšovo občasné uzdravování během šabatu.
J 7,35: Na místech "půjde" je "μελλει πορευεσθαι" (mellei poreuesthai) - tzn. "má v úmyslu jít" (chce jít)
J 9,9: Často se v křesťanských kruzích rozebírá, že "εγω ειμι" (egó eimi) - tzn. "já jsem", je potvrzením "Ježíšova Božství". Ve skutečnostni je to normální způsob oznámení ve stylu "já jsem zedník", nebo jako v tomto verši - normální odpověď na otázku, zda se skutečně jedná o dotyčného člověka. Zde uzdravený slepec na úvahy jeho bližních reaguje "εγω ειμι" - tzn. "jsem to já" (já jsem).
J 11,12: Na místě, které Kraličtí přeložili jako "zdráv bude", je v Textu Receptu "σωθησεται" (sóthésetai), což doslova znamená "bude zachráněn". Je to trochu překvapivá reakce od Ježíšových učedníků ve chvíli, kdy Ježíš mluví o spánku.
J 12,19: To je trochu těžkopádný překlad. Sloveso "ωφελεω" (ófeleó) má více významů - jak "prospívat, být užitečný", tak "dosáhnout (něčeho)". Vhodnější překlad by byl: "Vidíte, že nic nezmůžete. Hle, svět jde za ním (svět jej následuje)."
J 13,5: "medenice" (měděnice) je staročeský výraz pro umývadlo (mísa, lavor)
J 13,16: Kraličtí zde "αποστολος" (apostolos) překládají jednoduše jako "posel". V současnosti obvykle používaný nepřeložený výraz (pouhý fonetický přepis) je "apoštol", doslovný význam je "poslaný, vyslaný, odeslaný".
J 13,17: Nikoli "budete-li je činiti", ale "činíte-li je". Je to čas přítomný, nikoli budoucí.
J 14,11: Kraličtí použili volný překlad - na místě "aneb aspoň" je "ει δε μη" (ei de mé), což znamená doslova "pokud však ne"
J 15,16: ř. "εθηκα" (ethéka), které Kraličtí přeložili jako "postavil", má význam i "ustanovil, určil", který by zde byl vhodnější
J 18,2: ř. "συνηχθη" (synéchthé) neznamená "chodíval", ale "scházel se"
J 21,12: ř. "ετολμα" (etolma) znamená "měl odvahu" - žádný neměl odvahu se zeptat, nikoli "nesměl" se zeptat...
Sk 1,1: Kraličtí přeložili "λογον εποιησαμην" (logon epoiésamén) jako "knihu sepsalť jsem". Přesnější překlad by byl "udělal jsem pojednání".
Sk 1,3: ř. "τεκμηριοις" (tekmériois), které Kraličtí přeložili "jistých důvodích", znamená "přesvědčivé, spolehlivé důkazy"
Sk 1,18: ř. "πρηνης γενομενος"(prénés genomenos) Kraličtí přeložili "oběsiv se". Slovo "πρηνης" se nikde jinde v NZ (ani v Septuagintě) nevyskytuje, význam je "padnout po hlavě, střemhlav". Logicky ani nemohlo jít o oběšení, neboť při něm se člověk neroztrhne vejpůl a nevyhřeznou mu všechna střeva.
Sk 2,12: Jedná se o volný překlad. V řeckém Textu Receptu stojí: "Všichni se divili a byli na rozpacích, říkajíce jeden druhému, co by to mělo znamenat (být)."
Sk 2,13: ř. "γλευκους μεμεστωμενοι εισιν" (gleukús memestómenoi eisin) znamená "jsou naplněni mladým vínem"
Sk 3,13: Kralické "odepřeli se" - "ηρνησασθε αυτον" (érnésasthe auton) - znamená "zapřeli ho". Stejně tak v následujícím verši.
Sk 4,2: V Textu Receptu není "ve jménu Ježíše", ale "εν τω ιησου" (en tó iésú) - to znamená "v Ježíšovi".
Sk 4,9: Na místě "k soudu jsme přivedeni" je "ανακρινομεθα" (anakrinometha) - to znamená "vyslýcháni"
Sk 4,12: Závěr verše přeložený "bychom mohli spaseni býti" by měl být přeložen spíše "musíme spaseni býti" - je tam "δει" (dei) - což znamená "muset, být nutné". Navíc tam není žádné "bychom" - např. "αν" (an).
Sk 5,5: ř. "εξεψυξεν" (eksepsyksen), které Kraličtí přeložili jako "zdechl", znamená doslova "vypustil duši".
Sk 5,10: ř. "εξεψυξεν" (eksepsyksen), které Kraličtí přeložili jako "zdechla", znamená doslova "vypustila duši".
Sk 5,14: ř. "προσετιθεντο" (prosetithento), které Kraličtí přeložili "rozmáhalo", znamená "bylo přidáváno".
Sk 5,23: Staročeské slovo "pilnost" znamená "důkladnost" (pečlivost).
Sk 5,29: ř. "δει" (dei), které Kraličtí přeložili "sluší", znamená "je nutné" (je potřeba, musí se).
Sk 5,35: ř. "τι μελλετε" (ti mellete), které Kraličtí přeložili jako "co máte", znamená "co chcete" (co máte v úmyslu).
Sk 5,39: ř. "καταλυσαι" (katalysai), které Kraličtí přeložili jako "zkaziti", znamená "zničit". "θεομαχοι" (theomachoi) znamená doslova "bojující s Bohem" (ve smyslu "bojující proti Bohu")
Sk 5,41: V textu stojí: "radovali se, že byli hodni zakusit příkoří pro jeho jméno".
Sk 6,1: ř. "καθημερινη" (kathémeriné), které Kraličtí přeložili jako "vezdejším", znamená "každodenním".
Sk 6,4: ř. "προσκαρτερησομεν" (proskarterésomen), které Kraličtí přeložili "pilni budeme", znamená "budeme oddáni".
Sk 6,12: Slovo, které Kraličtí přeložili jako "obořivše se na něj", je "επισταντες" (epistantes) - to znamená "přistoupivše".
Sk 7,9: ř. "ζηλωσαντες" (zélósantes), které Kraličtí přeložili jako "v nenávisti měvše", znamená "žárlili" (záviděli).
Sk 7,10: V závěru verše není "kterýž jej ustanovil", ale "a ustanovil jej" - "και κατεστησεν αυτον" (kai katestésen auton). Stále ještě se tam mluví o Bohu, který Josefa dosadil - faraon byl pouze prodlouženou rukou, tím, který to zařídil fyzicky.
Sk 7,12: ř. "πρωτον" (próton), které Kraličtí přeložili jako "jednou", znamená "nejprve" (napřed, předem).
Sk 7,14: ř. "μετεκαλεσατο" (metekalesato), které Kraličtí přeložili jako "přistěhoval", znamená "zavolal k sobě" (pozval).
Sk 7,19: Na konci verše stojí doslova, že je nutil odkládat nemluvňata, aby nezůstávala na živu.
Sk 7,29: ř. "εγενετο παροικος" (egeneto paroikos), které Kraličtí přeložili jako "bydlil pohostinu", znamená "stal se cizincem".
Sk 7,32: ř. "ουκ ετολμα κατανοησαι" (úk etolma katanoésai), které Kraličtí přeložili jako "nesměl patřiti", znamená "neodvážil se pohlédnout".
Sk 8,16: ř. "εις το ονομα" (eis to onoma), které Kraličtí přeložili jako "ve jménu", by mělo být přeloženo "ve jméno".
Sk 8,26: V druhé části verše stojí: ... jdi na jih, na cestu, která sestupuje od Jeruzaléma do Gazy a která je pustá.
Sk 8,36: ř. "τι κωλυει με" (ti kólyej me), které Kraličtí přeložili jako "proč nemám", znamená doslova "co mi brání".
Sk 8,37: ř. "εξεστιν" (eksestin), které Kraličtí přeložili jako "slušíť", znamená "je to možné" (je to dovoleno).
Sk 9,4: ř. "τι με διωκεις" (ti me diókeis), které Kraličtí přeložili "proč mi se protivíš", znamená "proč mne pronásleduješ".
Sk 9,5: V závěru verše stojí: "σκληρον σοι προς κεντρα λακτιζειν" (skléron soi pros kentra laktizein) - to znamená "Je pro Tebe obtížné kopat proti bodcům."
Sk 9,28: Jedná se o hodně volný překlad. V Textu Receptu stojí: "A byl s nimi v Jeruzalémě, vcházeje i vycházeje."
Sk 9,40: ř. "εκβαλων δε εξω παντας" (ekbalón de exó pantas), které Kralití přeložili jako "I rozkázav všechněm vyjíti ven", znamená doslova "Vyhodil pak všechny ven".
Sk 10,1: Staročeské "Vlaský" znamená "italský"
Sk 10,36: Verš začíná doslova: "Slovo, které poslal" - "τον λογον ον απεστειλεν" (ton logon hon apesteilen)
Sk 11,26: ř. "χριστιανους" (christianús), které Kraličtí přeložili jako "křesťané", by bylo vhodnější překládat např. jako "kristovci". Je to označení pro následovníky Ježíše Krista, ale lidé to často vztahují k náboženskému termínu "křest".
Sk 12,1: V textu stojí doslova, že Herodes "vztáhl své ruce, aby ubližoval některým z církve".
Sk 12,24: Ani v Textu Receptu, ani v jiných zdrojích NZ, není "slovo Páně", ale "slovo Boží" - "λογος του θεου" (logos tú theú).
Sk 14,5: ř. "εγενετο ορμη" (egeneto hormé), které Kraličtí přeložili jako "obořili", znamená "rozhodli se" (pojali úmysl).
Sk 14,12: ř. "δια" (dia), které Kraličtí přeložili jako "Jupiterem", znamená "Diem" (řecký Bůh Zeus). Ř. "ερμην" (hermén), které Kraličtí přeložili jako "Merkuriášem", znamená "Hermem" (Hermes je další řecký Bůh). V závěru verše stojí doslova, že Pavel "byl hlavní řečník" - "ην ο ηγουμενος του λογου" (én ho hégúmenos tú logú).
Sk 15,2: ř. "εταξαν αναβαινειν" (etaksan anabainein), které Kraličtí přeložili "zůstali na tom, aby .... šli", znamená doslova "rozhodli vystoupit".
Sk 15,7: ř. "συζητησεως γενομενης" (syzétéseós genomenés), které Kraličtí přeložili jako "vyhledávání toho bylo", znamená "dohadování nastalo".
Sk 16,15: ř. "ει" (ei), které Kraličtí překládají na mnoha místech "poněvadž", znamená "když" (jestliže, pokud). Ve staročeštině má totiž "poněvadž" i tento význam (jestliže, pokud, když).
Sk 17,5: ř. "επισταντες" (epistantes), které Kraličtí přeložili jako "útok učinivše", znamená "přistoupivše".
Sk 17,28: ř. "εν αυτω γαρ ζωμεν" (en autó gar zómen), které Kraličtí přeložili jako "Nebo jím živi jsme", znamená doslova "Neboť v něm žijeme".
Sk 18,4: ř. "επειθεν" (epejthen), které Kraličtí přeložili jako "k získání přivodil", znamená "přesvědčoval".
Sk 18,5: V závěru verše stojí: "potvrzujíce Židům Krista Ježíše".
Sk 18,18: Staročeské "rozžehnav se" znamená "rozloučiv se".
Sk 18,21: ř. "απεταξατο" (apetaksato), které Kraličtí přeložili jako "požehnav", znamená "rozloučiv se".
Sk 18,24: ř. "δυνατος ων εν ταις γραφαις" (dynatos ón en tais grafais), které Kraličtí přeložili jako "učený v písmě", znamená doslova "byvše mocný v písmech".
Sk 19,11: ř. "ου τας τυχουσας" (ú tas tychúsas), které Kraličtí přeložili jako "veliké", znamená doslova "neobyčejné".
Sk 19,23: ř. "ταραχος" (tarachos), které Kraličtí přeložili jako "bouřka", znamená "rozruch" (pozdvižení). To "Boží" v závěru verše si Kraličtí vymysleli - není to v žádném řeckém textu NZ.
Sk 19,24: ř. "αργυροκοπος" (argyrokopos), které Kraličtí přeložili jako "zlatník", znamená "stříbrotepec". Na místě, které Kraličtí přeložili jako "Diány", je Artemis (řecká bohyně) - "αρτεμιδος" (artemidos).
Sk 20,1: ř. "ασπασαμενος" (aspasamenos), které Kraličtí přeložili jako "požehnav jich", znamená "rozloučivše se" (pozdravivše je).
Sk 20,6: Na místě, které Kraličtí přeložili jako "velikonoci", je doslova "dnech nekvašených chlebů" - "τας ημερας των αζυμων" (tas hémeras tón azymón).
Sk 20,8: ř. "υπερωω" (hyperóó), které Kraličtí přeložili jako "síni", znamená "horní místnosti" (horním patře).
Sk 20,35: ř. "αντιλαμβανεσθαι" (antilambanesthai), které Kraličtí přeložili jako "snášeti", znamená "ujímat se" (starat se o).
Sk 23,25: ř. "περιεχουσαν τον τυπον τουτον" (periechúsan ton typon túton), které Kraličtí přeložili "v tento rozum", znamená "v této podobě" (tohoto znění).
Sk 23,29: ř. "ζητηματων" (zétématón), které Kraličtí přeložili jako "nějaké pohádky", znamená "sporné otázky".
Sk 24,1: ř. "ενεφανισαν" (enefanisan), které Kraličtí přeložili jako "postavili se před", znamená "podali žalobu".
Sk 25,1: ř. "επιβας τη επαρχια" (epibas té eparchia), které Kraličtí přeložili jako "vládařství ujav", znamená spíše "přišedše do provincie".
Sk 25,2: ř. "ενεφανισαν δε αυτω" (enefanisan de autó), které Kraličtí přeložili jako "I postavili se", znamená "I oznámili mu obvinění".
Sk 25,4: ř. "μελλειν εν ταχει εκπορευεσθαι" (mellein en tachei ekporeuesthai), které Kraličtí přeložili jako "že tudíž přijede", znamená doslova "má v úmyslu brzy přijet".
Sk 25,7: ř. "αποδειξαι" (apodejksai), které Kraličtí přeložili jako "dovesti", znamená "prokázat" (dokázat).
Sk 25,19: ř. "δεισιδαιμονιας" (deisidaimonias) překládají Kraličtí i ostatní překladatelé jako "náboženství". Slovo se v NZ nachází pouze 1 krát nebo 2 krát, a tak není možné spolehlivě ověřit jeho význam. "δεισιδαιμονιας" je nicméně složeninou slov znamenajících "ustrašenost" - "δειλός" (deilos) a "démon" - "δαιμων" (daimón). Význam slova je tedy něco jako "ustrašenost před démony".
Sk 25,27: ř. "αλογον" (alogon), které Kraličtí přeložili jako "neslušné", znamená "nelogické" (nesmyslné).
Sk 26,24: ř. "γραμματα" (grammata), které Kraličtí přeložili jako "umění", by bylo vhodnější přeložit jako "znalostosti písem".
Sk 26,25: ř. "σωφροσυνης ρηματα αποφθεγγομαι" (sófrosynés rémata apofthengomai), které Kraličtí přeložili jako "středmosti mluvím", znamená "pronáším rozumná slova".
Sk 28,15: ř. "ελαβεν θαρσος" (elaben tharsos), které Kraličtí přeložili jako "počal býti dobré mysli", znamená "sebral odvahu".
Sk 28,31: ř. "παρρησιας" (parrésias), které Kraličtí přeložili jako "doufanlivostí", znamená "odvahou" (otevřeností).
Ř 1,4: ř. "του ορισθεντος υιου θεου εν δυναμει" (tú horisthentos hyjú Theú en dynamei), které Kraličtí přeložili "Kterýž prokázán jest býti Synem Božím mocně", znamená "Určeného (ustanoveného) syna Božího, v moci".
Ř 1,10: Kralický překlad "abych aspoň někdy mohl šťastně" znamená "zda by se mi již konečně jednou nepodařilo"...
Ř 1,18: V textu se píše jednoduše o pravdě - ne o "pravdě Boží".
Ř 1,32: ř. "συνευδοκουσιν" (syneudokúsin), které Kraličtí přeložili jako "nakládají", znamená "schvalují".
Ř 2,1: ř. "κρινω" (krinó), které Kraličtí překládají "tupit", znamená "soudit". Slovo "κατακρινω" (katakrinó) přitom překládají ve stejném verši jako "odsuzovat". Problém je v tom, že i ve staročeštině má výraz "tupit" mnoho významů, a tak použití tohoto způsobu překladu může být matoucí. Pro "tupení, potupu" (jak tomu rozumíme dnes) má starořečtina i jiné výrazy - např. "υβριζω" (hybrizó) nebo "ατιμαζω"(atimazó) a především "ονειδιζω" (oneidizó).
Ř 3,2: ř. "τα λογια του θεου" (ta logia tú theú), které Kraličtí přeložili jako "zákon Boží", znamená "slova (výroky) Boží"
Ř 3,5: ř. "συνιστησιν" (synistésin), které Kraličtí přeložili jako "zvelebuje", znamená "prokazuje" (dokazuje).
Ř 3,16: ř. "συντριμμα" (syntrimma), které Kraličtí přeložili jako "setření", znamená "zkáza" (zničení, destrukce).
Ř 3,23: Na místě, které Kraličtí přeložili jako "nemají", je "υστερουνται" (hysterúntai). Vhodnější překlad by byl "postrádají" (mají nedostatek). Kdyby nešlo o tento význam slova, bylo by tam prosté "ουκ εχουσιν" (úk echúsin).
Ř 3,25: ř. "προεθετο" (proetheto), které Kraličtí přeložili jako "vydal", znamená "určil" (určil předem).
Ř 3,31: ř. "καταργουμεν" (katargúmen), které Kraličtí přeložili jako "vyprazdňujeme", znamená "rušíme".
Ř 4,6: Všude v okolních verších Kraličtí překládají "λογιζεται" (logizetai) správně jako "počítá", zde nestandardně jako "přivlastňuje".
Ř 5,15: ř. "παραπτωματι" (paraptómati), které Kraličtí při druhém výskytu ve verši přeložili jako "pádem", znamená "proviněním" (hříchem).
Ř 6,4: V řeckém textu není "k slávě Otce", ale "prostřednictvím slávy Otce" - "δια της δοξης του πατρος" (dia tés doksés tú patros).
Ř 6,13: ř. "οπλα" (hopla), které zde Kraličtí dvakrát přeložili jako "odění", znamená "nástroj" (nebo také zbraň - nástroj pro boj). Ř. "παριστανετε" (paristanete), které zde Kraličtí dvakrát přeložili jako "vydávejte", znamená "propůjčujte" (dávejte k dispozici).
Ř 7,11: ř. "αφορμην" (aformén), které Kraličtí zde i v 8. verši překládají jako "příčinu", znamená "záminku" (příležitost).
Ř 7,23: ř. "αιχμαλωτιζοντα με" (aichmalótizonta me), které Kraličtí přeložili jako "jímající mne", znamená "činí mne zajatcem".
Ř 8,5: ř. "φρονουσιν" (fronúsin), které Kraličtí přeložili jako "chutnají", znamená "smýšlejí" (uvažují, myslí).
Ř 8,6: ř. "φρονημα" (fronéma), které Kraličtí přeložili jako "opatrnost", znamená "smýšlení" (uvažování, myšlení).
Ř 8,9: ř. "ειπερ" (eiper), které Kraličtí překládají jako "poněvadž", znamená "jestliže". (Ve staročeštině je "když" (jestliže) jedním z významů slova "poněvadž".)
Ř 8,24: ř. "ελπιζει" (elpizei), které Kraličtí přeložili jako "nadál", znamená "doufá" (vkládá naději).
Ř 8,26: ř. "ωσαυτως" (hosautós), které Kraličtí přeložili jako "také", znamená doslova "stejně tak".
Ř 9,20: ř. "πλασμα τω πλασαντι" (plazma tó plasanti), které Kraličtí přeložili jako "hrnec hrnčíři", znamená doslova "výtvor tvůrci".
Ř 11,8: ř. "κατανυξεως" (katanykseós), které Kraličtí přeložili jako "zkormoucení", znamená "otupení".
Ř 13,9: ř. "ου μοιχευσεις" (ú moicheuseis), které Kraličtí přeložili jako "nesesmilníš", znamená "nebudeš cizoložit".
Ř 13,12: ř. "προεκοψεν" (proekopsen), které Kraličtí přeložili jako "pominula", znamená "pokročila" (postoupila).
Ř 14,11: ř. "εξομολογησεται" (eksomologésetai), které Kraličtí přeložili jako "vyznávati bude", znamená i "bude vzdávat chválu". "Vzdávat chválu" je také způsob, jakým je toto řecké slovo překládáno prakticky ve všech výskytech v Septuagintě.
Ř 16,13: ř. "εκλεκτον" (eklekton), které Kraličtí přeložili jako "zvláštního", se obvykle překládá jako "vyvoleného".
Ř 16,17: ř. "σκοπειν" (skopein), které Kraličtí přeložili jako "šetřili", znamená "dávat si pozor na ..."
Ř 16,23: ř. "οικονομος" (oikonomos), které Kraličtí přeložili jako "důchodní písař", znamená "správce".
1K 1,19: Staročeské "opatrnost opatrných" znamená "chytrost chytrých".
1K 2,13: ř. "συγκρινοντες" (synkrinontes), které Kraličtí přeložili jako "přivlastňujíce", znamená "posuzujíce" (spojujíce, vykládaje). Zde pravděpodobně ve smyslu vysvětlování duchovních principů a jejich propojení.
1K 3,9: ř. "οικοδομη" (oikodomé), které zde Kraličtí přeložili jako "vzdělání", znamená i "stavba" (a vzhledem k následujícímu verši by to tak mělo být přeloženo).
1K 3,17: V řeckém textu je 2 x "φθερει" (ftherei). Poprvé jej Kraličtí přeložili jako "poškvrňuje" a podruhé jako "zatratí". Na několika místech NZ a Septuaginty se toto slovo vyskytuje ve smyslu "poskvrnění", ve všech ostatních případech ve smyslu "ničení". I zde by byl vhodnější překlad "kdo ničí Boží chrám, toho zničí Bůh".
1K 6,7: ř. "ολως ηττημα" (holós héttéma), které Kraličtí přeložili jako "konečně nedostatek", znamená "vůbec prohra". Význam verše je: "Již vůbec to, že se mezi sebou soudíte, je vaší prohrou."
1K 6,12: ř. "εξεστιν" (eksestin), které Kraličtí přeložili jako "sluší", znamená "mohu" (je dovolené).
1K 6,15: ř. "μη γενοιτο" (mé genoito), které Kraličtí přeložili jako "Odstup to.", znamená "To ať se nestane.".
1K 7,5: ř. "μη αποστερειτε" (mé apostereite), které Kraličtí přeložili jako "neoklamávejte", znamená "neokrádejte" (nešiďte). Zde ve smyslu "neodpírejte se".
1K 7,14: Na místě Kralického překladu "pro muže", resp. "pro ženu", je doslova "v muži", resp. "v ženě" - "εν τω ανδρι" (en tó andri), resp. "εν τη γυναικι" (en té gynaiki).
1K 7,16: ř. "ει σωσεις" (ei sóseis), které Kraličtí přeložili jako "získáš-li", znamená "zachráníš-li" (spasíš-li).
1K 7,17: ř. "διατασσομαι" (diatassomai), které Kraličtí přeložili jako "řídím", znamená "přikazuji".
1K 7,30: ř. "μη κατεχοντες" (mé katechontes), které Kraličtí přeložili jako "nevládli", znamená "nevlastnili" (nedrželi).
1K 7,35: ř. "ευπροσεδρον" (euprosedron), které Kraličtí přeložili jako "případně", znamená "vytrvale".
1K 8,3: ř. "εγνωσται" (egnóstai), které Kraličtí přeložili jako "vyučen", znamená "poznán" (ve smyslu "Bůh ho zná").
1K 9,18: V řeckém textu není "zle neužíval", ale pouze "nevyužíval".
1K 9,24: ř. "βραβειον" (brabeion), které Kraličtí přeložili jako "základ", znamená "cenu" (odměnu za vítězství).
1K 10,5: ř. "κατεστρωθησαν" (katestróthésan), které Kraličtí přeložili jako "zhynuli", znamená doslova "byli pobiti".
1K 10,32: ř. "απροσκοποι" (aproskopoi), které Kraličtí přeložili jako "bez úrazu", znamená "bezúhonní" (nebudící pohoršení).
1K 11,4: ř. "καταισχυνει" (kataischynei), které Kraličtí v tomto a následujícím verši přeložili jako "ohyžďuje", znamená "zahambuje" (hanobí).
1K 11,10: ř. "εξουσιαν" (eksúsian), které Kraličtí přeložili jako "obestření", znamená "moc" (znamení moci).
1K 11,15: ř. "δοξα αυτη εστιν" (doksa auté estin), které Kraličtí přeložili jako "poctivé jest", znamená doslova "je její sláva".
1K 11,19: ř. "δοκιμοι" (dokimoi), které Kraličtí přeložili jako "právě pobožní", znamená "osvědčení" (vyzkoušení - ti kteří byli vyzkoušeni a osvědčili se).
1K 12,13: ř. "εποτισθημεν" (epotisthémen), které Kraličtí přeložili jako "zapojeni", znamená "napojeni".
1K 13,1: ř. "κυμβαλον αλαλαζον" (kymbalon alalazon), které Kraličtí přeložili jako "zvonec znějící", znamená "řinčící činel".
1K 13,8: ř. "εκπιπτει" (ekpiptei), které Kraličtí přeložili jako "nevypadá", zde znamená "nepřestane" (neuvadne).
1K 14,24: ř. "ελεγχεται" (elenchetai), které Kraličtí přeložili jako "přemáhán", znamená "usvědčován".
1K 15,15: ř. "κατα του θεου" (kata tú theú), které Kraličtí přeložili jako "o Bohu", znamená "podle Boha".
2K 1,24: ř. "ουχ οτι κυριευομεν" (úch hoti kyrieuomen), které Kraličtí přeložili jako "Ne jako bychom panovali", znamená "Ne že panujeme" (vládneme).
2K 2,5: ř. "μη επιβαρω" (mé epibaró), které Kraličtí přeložili jako "nepřetížil", znamená "nepřeháněl".
2K 2,13: ř. "αποταξαμενος αυτοις" (apotaksamenos autois), které Kraličtí přeložili jako "požehnav jich", znamená "rozloučivše se s nimi".
2K 2,17: ř. "καπηλευοντες" (kapéleuontes), které Kraličtí přeložili jako "cizoložící", znamená "kupčící" (ve smyslu chtějící na tom za každou cenu co nejvíce vydělat). V řeckém textu není "o Kristu mluvíme", ale "v Kristu mluvíme" - "εν χριστω λαλουμεν" (en christó lalúmen).
2K 3,6: ř. "καινης διαθηκης" (kainés diathékés), které Kraličtí přeložili jako "Nového Zákona", znamená "Nové smlouvy". Překlad "διαθηκη" coby "zákon" je nesprávný a ničí lidem možnost pochopit biblický princip smluv, které Bůh s člověkem uzavíral.
2K 3,9: ř. "κατακρισεως" (katakriseós), které Kraličtí přeložili jako "pomsty", znamená "odsouzení".
2K 6,15: ř. "συμφωνησις" (symfónésis), které Kraličtí přeložili jako "srovnání", znamená "souzvuk" (shoda).
2K 8,4: ř. "κοινωνιαν της διακονιας" (koinónian tés diakonias), které Kraličtí přeložili jako "zbírku", znamená "podíl na službě".
2K 10,4: ř. "οπλα" (hopla), které Kraličtí přeložili jako "odění", znamená "zbraně" (nástroje). Řecké "οχυρωματων" (ochyrómatón), které Kraličtí přeložili jako "ohrad", znamená "pevností".
2K 10,5: ř. "γνωσεως του θεου" (gnóseós tú theú), které Kraličtí přeložili jako "umění Božímu", znamená "poznání Boha".
2K 11,5: ř. "υστερηκεναι" (hysterékenai), které Kraličtí přeložili jako "menší", znamená "zaostávající".
2K 11,12: Řecké slovo, které Kraličtí přeložili jako "příčinu" je "αφορμην" (aformén). Ve staročeštině má "příčina" význam i "záminka" (příležitost), což je i případ tohoto verše.
2K 11,21: ř. "τολμα" (tolma), které Kraličtí přeložili jako "smí", znamená "odvažuje se" (je odvážný).
2K 12,4: ř. "ουκ εξον" (úk ekson), které Kraličtí přeložili jako "nesluší", znamená "není dovoleno" (nesmí se).
2K 12,7: ř. "κολαφιζη" (kolafizé), které Kraličtí přeložili jako "zašijkoval", znamená "pohlavkoval" (srážel).
2K 12,9: ř. "εν ταις ασθενειαις μου" (en tais astheneiais mú), které Kraličtí přeložili jako "nemocmi svými", znamená doslova "ve svých nemocech". Apoštol Pavel se nechlubí svými nemocemi, ale říká zde, že se bude raději chlubit nemocný, protože to znamená, že na něm bude spočívat Kristova moc (viz následující verš).
2K 13,5: ř. "αδοκιμοι" (adokimoi), které Kraličtí přeložili jako "zavrženi", znamená doslova "neosvědčení" (stejně tak v následujícím verši)
2K 13,13: V Textu Receptu je navíc ještě text: "Druhý list Korintským, napsaný z Filippi v Makedonii Titem a Lukášem".
Ga 1,16: ř. "εν εμοι" (en emoi), které Kraličtí přeložili jako "mně", znamená "na mně" (ve mně).
Ga 2,7: V textu není "mezi Židy", ale "obřezaným" - "περιτομης" (peritomés). Stejně tak v následujícím verši.
Ga 2,9: ř. "εις την περιτομην" (eis tén peritomén), které Kraličtí přeložili jako "mezi Židy", znamená doslova "mezi obřezané". Slovo "kázali" v řeckém textu není. Na místě staročeského "tovaryšství" je "κοινωνιας" (koinónias) - společenství, obecenství.
Ga 2,12: ř. "τους εκ περιτομης" (tús ek peritomés), které Kraličtí přeložili jako "z Židovstva", znamená doslova "těch z obřízky".
Ga 2,16: ř. "δια πιστεως ιησου χριστου" (dia pisteós iésú christú), které Kraličtí přeložili jako "skrze víru v Jezukrista", znamená "skrze víru Ježíše Krista"! V textu není žádné "v" (εις), a jedná se o 2. pád, nikoli 4. pád.
Ga 4,21: ř. "ουκ ακουετε" (úk akúete), které Kraličtí přeložili jako "nepozorujete-liž", znamená doslova "neslyšíte".
Ga 4,24: ř. "αλληγορουμενα" (allégorúmena), které Kraličtí přeložili jako "u figůře", znamená "obrazně řečeno" (jako podobenství). Slovo, které Kraličtí přeložili jako "zákonové", znamená spíše "smlouvy" (přikázání) - "διαθηκαι" (diathékai). Staročeské "manství" znamená "poddanství". V závěru verše není "jako Agar", ale pouze "Agar".
Ga 5,8: ř. "πεισμονη" (peizmoné), které Kraličtí přeložili jako "rada", znamená "přesvědčování" (snaha přesvědčit - oklamat).
Ga 5,10: ř. "πεποιθα" (pepoitha), které Kraličtí přeložili jako "mám naději", znamená doslova "jsem přesvědčen".
Ga 5,14: ř. "πληρουται" (plérútai), které Kraličtí přeložili jako "zavírá", znamená doslova "je naplněn".
Ga 6,7: ř. "μυκτηριζεται" (myktérizetai), které Kraličtí přeložili jako "oklamán", znamená "vysmíván" (ve smyslu "Bohu se nikdo nebude posmívat").
Ef 1,5: ř. "εις υιοθεσιαν" (eis hyjothesian), které Kraličtí přeložili jako "k zvolení za syny", znamená "k ustanovení za syny" (ve smyslu adopce).
Ef 1,6: ř. "εχαριτωσεν ημας" (echaritósen hémas), které Kraličtí přeložili jako "vzácné nás učinil", znamená "omilostnil nás" (zahrnul nás milostí).
Ef 1,8: ř. "εις ημας" (eis hémas), které Kraličtí přeložili "k nám", by mělo být přeloženo "v nás". Slovo přeložené jako "opatrnosti" - "φρονησει" (fronései), znamená "prozíravosti".
Ef 1,10: ř. "εις οικονομιαν του πληρωματος των καιρων", které Kraličtí přeložili jako "Aby v dokonání plnosti časů", znamená spíše "pro správu naplnění (plnosti) časů".
Ef 1,18: ř. "τις εστιν" (tis estin), které Kraličtí přeložili jako "která by byla", znamená "jaká je".
Ef 2,1: V řeckém textu chybí "obživil", stojí tam "i vás, byvše mrtvi pro své provinění a hříchy".
Ef 2,7: ř. "επερχομενοις" (eperchomenois), které Kraličtí přeložili "budoucím", znamená doslova "přicházejícím". Slovo, které Kraličtí přeložili jako "nepřevýšené", je "υπερβαλλοντα" (hyperballonta) - to znamená "nesmírné" (přesahující).
Ef 2,16: Slovo, které Kraličtí přeložili "v mír uvodě", je "αποκαταλλαξη" (apokatallaksé) - to znamená "usmířil".
Ef 2,20: ř. "εποικοδομηθεντες" (epoikodométhentes), které Kraličtí přeložili "Vzdělaní", znamená "budovaní" (zbudovaní).
Ef 2,21: ř. "συναρμολογουμενη" (synarmologúmené), které Kraličtí přeložili "příslušně vzdělané", znamená "spojené dohromady".
Ef 2,22: ř. "συνοικοδομεισθε" (synoikodomeisthe), které Kraličtí přeložili jako "spolu vzděláváte", znamená "společně budujete".
Ef 3,8: Staročeské "nestihlá" - "ανεξιχνιαστον" (aneksichniaston) - znamená "nepochopitelná" (nevysledovatelná).
Ef 3,9: ř. "φωτισαι παντας" (fótisai pantas), které Kraličtí přeložili jako "vysvětlil všechněm", znamená doslova "osvítil všechny".
Ef 3,11: ř. "εποιησεν" (epoijésen), které Kraličtí přeložili "uložil", znamená "učinil" (udělal, uskutečnil).
Ef 3,13: ř. "μη εκκακειν" (mé ekkakein), které Kraličtí přeložili jako "abyste nehynuli", znamená "neztrácejte odvahu" (neochabujte).
Ef 3,18: ř. "καταλαβεσθαι" (katalabesthai), které Kraličtí přeložili jako "stihnouti", znamená "pochopit" (postihnout).
Ef 3,21: Závěr verše by měl být přeložen "... po všechna pokolení na věky věků. Amen".
Ef 4,12: ř. "καταρτισμον" (katartizmon), které Kraličtí přeložili jako "spořádání", znamená "zdokonalení".
Ef 4,13: ř. "μεχρι καταντησωμεν" (mechri katantésómen), které Kraličtí přeložili jako "Až bychom se sběhli", znamená "dokud nedospějeme" (dokud nedosáhneme).
Ef 4,14: ř. "κυβεια" (kybeiá), které Kraličtí přeložili jako "neustavičnosti", znamená "vychytralosti" (význam slova souvisí s podváděním).
Ef 4,15: ř. "αληθευοντες" (alétheuontes), které Kraličtí přeložili jako "upřímě se majíce", znamená "mluvíce pravdu" (byvše pravdiví).
Ef 4,16: Kralické "zrůst, jakž na tělo přísluší, béře", by mělo být přeloženo jednoduše "působí růst těla".
Ef 4,19: ř. "απηλγηκοτες" (apélgékotes), které Kraličtí přeložili jako "zoufavše", znamená "otupivše" (ztratili citlivost).
Ef 4,20: V závěru verše není "od Krista" - mělo by to být přeloženo "Ale vy jste se tak Krista neučili."
Ef 4,28: ř. "τω χρειαν εχοντι" (tó chreian echonti), které Kraličtí přeložili jako "nuznému", znamená doslova "tomu majícímu potřebu".
Ef 5,1: Význam slova "μιμηται" (mimétai), které Kraličtí přeložili jako "následovníci", je doslova "napodobovatelé".
Ef 5,10: ř. "δοκιμαζοντες τι εστιν" (dokimazontes ti estin), které Kraličtí přeložili "O to stojíce, což by se", znamená "Zkoumajíce, co je"
Ef 5,17: ř. "αφρονες" (afrones), které Kraličtí přeložili jako "neopatrní", znamená "nemoudří" (nechápaví).
Ef 6,9: ř. "ανιεντες την απειλην" (anientes tén apeilén), které Kraličtí přeložili jako "odpouštějíce pohrůžky", znamená "zanechávajíce hrozeb".
Ef 6,11: ř. "μεθοδειας" (methodeias), které Kraličtí přeložili jako "útokům", znamená doslova "úskokům" (mazaným klamům, podvodům).
Ef 6,12: ř. "εν τοις επουρανιοις" (en tois epúraniois), které Kraličtí přeložili "vysoko", znamená "v nebesích".
Ef 6,17: ř. "περικεφαλαιαν" (perikefalaian), které Kraličtí přeložili jako "Lebku", znamená "Přilbu".
Ef 6,20: ř. "πρεσβευω" (prezbeuó), které Kraličtí přeložili jako "úřad konám", znamená "jsem vyslancem".
Fp 1,9: ř. "αισθησει" (aisthései), které Kraličtí přeložili jako "smyslu", znamená "chápavosti" (inteligenci, porozumění, schopnosti porozumět).
Fp 1,13: ř. "φανερους γενεσθαι" (fanerús genesthai), které Kraličtí přeložili jako "rozhlášeno jest", znamená doslova "stalo se zjevným".
Fp 1,18: ř. "προφασει" (profasei), které Kraličtí přeložili jako "v samé tvárnosti", znamená "pod nějakou záminkou" (s předstíráním).
Fp 2,5: Srozumitelně řečeno: "Ať je tedy ve vás smýšlení jako v Kristu Ježíši."
Fp 2,6: Doslovný překlad je: "Který jsa ve způsobu Božím, nepokládal za vytouženou kořist býti roven Bohu."
Fp 4,23: V Textu receptu je navíc ještě text: Filipským z Říma napsal Epafroditas.
Ko 1,1: Kraličtí v závěru vynechali slovo "bratr" - "a bratr Timoteus"
Ko 1,13: doslova "Syna své lásky"
Ko 2,13: varianta: odpustil nám
Ko 2,21: Kraličtí přidali: Když se říká:
Ko 3,19: doslova "nemějte vůči nim hořkost"
Ko 3,25: Kraličtí v závěru verše přidali navíc: "u Boha".
Ko 4,3: ř. "δεδεμαι" (dedemai), které Kraličtí přeložili jako "v vězení", znamená doslova "spoután".
Ko 4,6: ř. "εν χαριτι" (en chariti), které Kraličtí přeložili jako "příjemná", znamená doslova "milostivá".
Ko 4,11: ř. "εκ περιτομης" (ek peritomés), které Kraličtí přeložili jako "Židé", znamená doslova "z obřezaných".
Ko 4,13: Doslova "má velkou horlivost pro vás".
Ko 4,18: V Textu Receptu je navíc: Pro Kolosské napsáno z Říma Tychikem a Onesimem.
1Te 2,9: ř. "μοχθον" (mochthon), které Kraličtí přeložili jako "ustávání", znamená "umdlévání" (vyčerpání z těžké práce).
1Te 2,15: ř. "εκδιωξαντων" (ekdióksantón), které Kraličtí přeložili jako "vyhnali", znamená "pronásledovali".
1Te 5,15: ř. "το αγαθον διωκετε" (to agathon diókete), které Kraličtí přeložili jako "účinnosti dokazujte", znamená "následujte to dobré" (usilujte o to dobré).
1Te 5,28: V textu Receptu ještě následuje text: "První dopis Tesalonickým, napsaný z Athén."
2Te 2,8: ř. "αναλωσει" (analósei), které Kraličtí přeložili jako "zabije", znamená doslova "stráví" (pohltí).
2Te 3,18: V textu Receptu je navíc ještě text: "Druhý dopis Tesalonickým napsaný z Atén".
1Tm 1,19: Řecké "απωσαμενοι" (apósamenoi), které Kraličtí přeložili jako "potrativše", znamená "odmítli" (zavrhli) - jedná se o rozhodnutí vůle, nikoli o nějakou ztrátu nedopatřením. Řecké "εναυαγησαν" (enauagésan), které Kraličtí přeložili jako "zhynuli", znamená "ztroskotali".
1Tm 4,9: ř. "πασης αποδοχης" (pasés apodochés), které Kraličtí přeložili jako "všelijak oblíbena", znamená "veškerého přijetí" (souhlasu).
1Tm 5,12: ř. "εχουσαι" (echúsai), které Kraličtí přeložili jako "Jsouce již hodné", znamená "Majíce".
1Tm 5,17: ř. "πρεσβυτεροι" (prezbyteroi), které Kraličtí přeložili jako "Předložení", znamená "Starší".
1Tm 5,19: Předložka "κατα" (kata) se překládá "podle" i "proti". Zde bohužel překladatelé nezvolili správně. Verš by měl začínat "Podle staršího žaloby nepřijímej ...". Tento verš říká, že ani starší nemají žádnou výjimku, a že i jejich svědectví má být potvrzeno od dvou nebo tří svědků.
1Tm 6,21: V Textu Receptu ještě následuje text: "Amen. Třetí list Timoteovi, napsaný v Laodikeji, jež je metropolí Frygie Pakatianské."
2Tm 1,8: ř. "συγκακοπαθησον" (synkakopathéson), které Kraličtí přeložili jako "čitedlen buď úzkostí", znamená "měj podíl na utrpení"
2Tm 2,23: ř. "απαιδευτους ζητησεις" (apaideutús zétéseis), které Kraličtí přeložili jako "nevzdělavatelných otázek", znamená "nerozumných sporů" (ve smyslu sporných otázek týkajících se zákona)
2Tm 4,1: ř. "επιφανειαν" (epifaneian), které Kraličtí přeložili jako "příchodu svém slavném", znamená prostě "zjevení".
2Tm 4,3: V textu doslova stojí, že si lidé, kteří nesnesou zravé učení, najdou učitele, kteří budou "lechtat jejich ucho".
2Tm 4,4: Staročeské "k básněm" znamená "k bájím".
2Tm 4,6: ř. "αναλυσεως" (analyseós), které Kraličtí přeložili jako "rozdělení", znamená "odchodu" (ve smyslu smrti).
2Tm 4,13: ř. "φαιλονην" (failonén), které Kraličtí přeložili jako "truhličku", se obvykle překládá "cestovní plášť".
2Tm 4,22: V textu Receptu ještě následuje text: "Druhý list od Pavla z Říma Timoteovi, který byl ustaven v efezské círki jako první biskup. Dopis byl napsán v době, kdy Pavel podruhé předstoupil před císaře Neróna."
Tit 1,5: ř. slovo "διεταξαμην" (dietaksamén) neznamená "zřídil", ale "přikázal"
Tit 2,3: "v oděvu příslušném" v řeckém textu vůbec není
Žd 1,2: ř. "τους αιωνας εποιησεν" (tús aiónas epoiésen), které Kraličtí přeložili jako "věky učinil", může znamenat i "učinil světy" (vesmír).
Žd 1,3: ř. "χαρακτηρ της υποστασεως" (charaktér tés hypostaseós), které Kraličtí přeložili jako "obraz osoby jeho", znamená "obraz jeho podstaty".
Žd 2,10: ř. "τελειωσαι" (teleiósai), které Kraličtí přeložili jako "posvětil", znamená "učinil dokonalými"
Žd 2,17: ř. "ιλασκεσθαι" (hilaskesthai), které Kraličtí přeložili jako "očištění", znamená "smíření"
Žd 4,1: Závěr verše by měl být přeložen spíše "aby se nezdálo, že to někdo z vás promeškal"
Žd 4,3: ř. "ει εισελευσονται" (ei eiseleusontai), které Kraličtí přeložili jako "žeť nevejdou", znamená doslova "jestli vejdou"
Žd 4,5: ř. "ει εισελευσονται" (ei eiseleusontai), které Kraličtí přeložili jako "žeť nevejdou", znamená doslova "jestli vejdou"
Žd 4,6: ř. "απολειπεται" (apoleipetai), které Kraličtí přeložili jako "vždy na tom jest", znamená "zůstává"
Žd 4,9: ř. "σαββατισμος" (sabbatizmos), které Kraličtí přeložili jako "svátek", znamená "svátek Jehovova odpočinutí" - paralela k hebrejskému "שַׁבַּת שַׁבָּתוֹן" (šabat šabatón)
Žd 5,5: ř. "εαυτον εδοξασεν" (heauton edoksasen), které Kraličtí přeložili jako "sobě té cti osobil", znamená "sebe oslavil"
Žd 7,15: ř. "κατα την ομοιοτητα" (kata tén homoiotéta), které Kraličtí přeložili jako "podlé řádu", znamená doslova "podle podobnosti" (podobný)
Žd 8,9: ř. "ημελησα αυτων" (émelésa autón), které Kraličtí přeložili jako "opustil jsem je", znamená "přestal jsem se o ně starat".
Žd 9,1: Na místě, kam Kraličtí vložili text "ona smlouva" v některých zdrojích Textu Receptu není nic, a v některých je "σκηνη" (skéné) - tedy "stánek".
Žd 9,4: V tomto verši se dvakrát nachází řecké slovo "διαθηκη" (diatkéké), které má význam "nařízení, smlouva, závěť, ...". Překladatelé jej v prvním případě přeložili jako "smlouva" (truhlu smlouvy) a v druhém případě jako "zákon" (dsky zákona). Překladatelé novějších českých tuto chybu obvykle opakují, a tak mají lidé v hlavě namísto "smlouvy" mezi Bohem a lidmi pouze "zákon" - seznam příkazů, zákazů a nařízení. Řečtina má pro "zákon" samostatné slovo - "νομος" (nomos).
Žd 10,34: ř. "συνεπαθησατε" (synepathésate), které Kraličtí přeložili jako "čitelni jste byli", znamená "měli jste soucit"
Žd 11,3: V řeckém textu není "z ničeho", ale "ne z viditelného" - "μη εκ φαινομενων" (mé ek fainomenón).
Žd 11,19: ř. "εν παραβολη" (en parabolé), které Kraličtí přeložili jako "jako z mrtvých vzkříšeného", znamená "jako podobenství" (jako předobraz).
Žd 12,18: ř. "γνοφω" (gnofó), které Kraličtí přeložili jako "vichru", znamená "temnotě" (temnému mračnu - vztahuje se k oblaku, který provázel Izraelce na poušti)
Žd 13,16: ř. "ευποιιας" (eupoiias), které Kraličtí přeložili jako "účinnost", znamená doslova "konání dobra" (dobročinnost)
Žd 13,25: V Textu Receptu je navíc text: "Hebrejcům (židům) napsal z Itálie Timoteus."
Jk 1,2: "Za největší radost mějte" - v ř. textu není nic o největší radosti, ale stojí tam, že máme považovat za radost (radostnou zprávu, radostnou událost) "všechno".
Jk 1,21: "ř. περισσειαν κακιας" znamená nadbytek (přemíru) špatnosti (neřesti), nikoli "ohyzdnost zlosti"
Jk 2,11: "ř. slovo μοιχευσης" (moicheusés) znamená "cizoložníci" nikoli smilnící (Písmo rozlišuje mezi cizoložstvím a smilstvem - a to i ve SZ)
Jk 4,2: ř. "φονευετε" (foneuete) znamená "vraždíte", nikoli "závidíte" ("φονεύς" (foneús) znamená vrah),
Jk 4,4: "učiněn bývá" na konci verše nevystihuje správně význam - ř. "καθισταται" (kathistatai) znamená "stává se". Je naším rozhodnutím, jestli chceme být přátelé Boha nebo světa.
Jk 5,15: v řečtině je zde na místě překládaném jako "modlitba" "εὐχή" (euché). Toto slovo se v NZ vyskytuje pouze zde a v Sk 18,18: a Sk 21,23, kde je překládáno jako "slib".
1P 1,1: namísto "příchozím" je v originále "vyvoleným cizincům" ("εκλεκτοις παρεπιδημοις" (eklektois parepidémois))
1P 2,9: "λαος εις περιποιησιν" (laos eis peripoiésin) - přeloženo jako "lid dobytý", ale znamená spíše "lid k zachování, k záchraně"
1P 2,11: "κατα της ψυχης" (kata tés psychés) - přeloženo jako "proti duši" by mělo být přeloženo "podle duše"
1P 3,12: ten "zůřivý" (oblíčej) si Kraličtí vymysleli
Ju 1,19: "ψυχικοι" (psychikoi) přeložené i na ostatních místech jako "hovadní" znamená "duševní (ve smyslu neduchovní)"; slovo "Kristus" (Kristova) se nevyskytuje v žádném řeckém zdroji NZ
Zj 2,3: Přesnější překlad "κεκοπιακας και ου κεκμηκας" (kekopiakas kai ú kekmékas) by byl "namáhal ses a neochabnul (nezemdlel)"
Zj 2,9: Na místě staročeského slova "zběř" je v originále "συναγωγη" (synagógé) - synagoga, sbor, shromáždění.
Zj 2,11: Kraličtí přeložili "ου μη αδικηθη" (ú mé adikéthé) jako "nebude uražen". Znamená to "neutrpí škodu".
Zj 2,17: ten "kamének" je překladem řeckého "ψηφος" (pséfos). Znamená to oblázek (malý ohlazený kamínek). To, že je bílý, je zřejmě symbolické. Oblázky (černé a bílé) se používaly u starodávných soudů jako forma hlasování: černý oblázek = vinen, bílý oblázek = nevinen
Zj 2,20: staročeské "svozovala" znamená "sváděla"
Zj 6,14: Přesnější překlad by byl, že "nebe se oddělilo, jako když se sroluje svitek"
Zj 7,4: V dostupných verzích Textu Receptu je na místě "144" (součást počtu 144 000) zkratka "ρμδ" (rmd), což je číselná hodnota písmen - 100 (ρ) + 40 (μ) + 4 (δ) = 144
Zj 7,5: V dostupných verzích Textu Receptu je v tomto a v následujících verších číslo "12" zapsáno hodnotou znaků jako "ιβ" (ib) - 10 (ι) + 2 (β) = 12.
Zj 11,1: ř. "τους προσκυνουντας" (tús proskynúntas) znamená "kteříž se klaní", nikoli "kteříž se modlí"
Zj 11,18: Vhodnější překlad závěru verše by byl "a aby zničeni byli ti, kteříž ničí zemi".
Zj 12,8: ř. "ουκ ισχυσαν" (úk ischysan), které Kraličtí přeložili "nic neobdrželi", znamená "neobstáli"
Zj 14,11: Slovo, které Kraličtí přeložili jako "vstoupíť" je "αναβαινει" (anabainei) - to znamená "vystupuje".
Zj 14,20: Opět je zde dvakrát přeloženo "ληνος" (lénos) jako jezero. Správný překlad je "lis" (lis na víno).
Zj 15,4: Na místě, které Kraličtí přeložili jako "soudové", je "δικαιωματα" (dikaiómata). Nejpřesnější překlad by byl asi "spravedlnosti" - spravedlivé soudy. V tomto slově je podstatným právě ten prvek spravedlnosti.
Zj 17,6: ř. "μαρτυρων" (martyrón), které Kraličtí přeložili jako "mučedlníků", má primární význam "svědků". Domnívám se, že takto by měly být překládány všechny výskyty - stejně jako je tomu tak vždy v Septuagintě. Někdy může být svědek zároveň mučedníkem, ale neplatí to vždy.
Zj 18,2: ř. "φυλακη" (fylaké), které Kraličtí přeložili jako "stráž", se častěji překládá jako "vězení".
Zj 18,3: Na místě, které Kraličtí přeložili jako "z zboží", je "εκ της δυναμεως" (ek tés dynameós) - to znamená "z moci".
Zj 18,8: V závěru verše je v Textu Receptu "nebo silný jest Pán Bůh, kterýž jej odsoudí".
Zj 18,16: ř. "ηρημωθη" (érémóthé), které Kraličtí přeložili "zahynula", znamená doslova "zpustla" (byla zpustošena).
Zj 20,9: V závěru verše je "κατεφαγεν αυτους" (katefagen autús), to znamená "pozřel je" (strávil je).
Zj 21,13: Na místě, které Kraličtí přeložili jako "od půlnoci", je "απο βορρα" (apo borra) - to znamená "od severu". Na místě, které Kraličtí přeložili "od poledne", je "απο νοτου" (apo notú) - to znamená "od jihu".
Zj 22,11: Slovo, které Kraličtí přeložili jako "smrdí", je "ρυπων" (rypón) - to znamená "je poskvrněný".
Chcete se k článku vyjádřit?
Pošlete mi komentář přímo na e-mail!
