Bible Kralická (1613) + Textus ReceptusPrvní list Timoteovi - 4. kapitola
1 Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských,
2 V pokrytství lež mluvících, a cejchované majících svědomí své,
3 Zbraňujících ženiti se, přikazujících zdržovati se od pokrmů, kteréž Bůh stvořil k užívání s díkčiněním věřícím a těm, kteříž poznali pravdu.
4 Nebo všeliké stvoření Boží dobré jest, a nic nemá zamítáno býti, což se s díků činěním přijímá.
5 Posvěcuje se zajisté skrze slovo Boží a modlitbu.
6 Toto předkládaje bratřím, budeš dobrý služebník Jezukristův, vykrmený slovy víry a pravého učení, kteréhož jsi následoval.
7 Světské pak a babské básně zavrz, ale cvič se v pobožnosti.
8 Nebo tělesné cvičení malého jest užitku, ale pobožnost ke všemu jest užitečná, a má i nynějšího i budoucího života zaslíbení.
9 Věrnáť jest tato řeč, a hodná, aby všelijak oblíbena byla.
10 Proto zajisté i pracujeme, i pohanění neseme, že naději máme v Bohu živém, kterýž jest ochránce všech lidí, a zvláště věřících.
11 Ty věci předkládej, a uč.
12 Nižádný mladostí tvou nepohrdej, ale buď příkladem věrných v řeči, v obcování, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě.
13 Dokudž nepřijdu, buď pilen čítání, napomínání, učení.
14 Nezanedbávej daru, kterýž jest v tobě, jenžť jest dán skrze proroctví s vzkládáním rukou starších.
15 O tom přemyšluj, v tom buď, aby prospěch tvůj zjevný byl všechněm.
16 Budiž sebe pilen i učení, v tom trvej; nebo to čině, i samého sebe spasíš, i ty, kteříž tebe poslouchají.
1 το δε πνευμα ρητως λεγει οτι εν υστεροις καιροις αποστησονται τινες της πιστεως προσεχοντες πνευμασιν πλανοις και διδασκαλιαις δαιμονιων
2 εν υποκρισει ψευδολογων κεκαυτηριασμενων την ιδιαν συνειδησιν
3 κωλυοντων γαμειν απεχεσθαι βρωματων α ο θεος εκτισεν εις μεταληψιν μετα ευχαριστιας τοις πιστοις και επεγνωκοσιν την αληθειαν
4 οτι παν κτισμα θεου καλον και ουδεν αποβλητον μετα ευχαριστιας λαμβανομενον
5 αγιαζεται γαρ δια λογου θεου και εντευξεως
6 ταυτα υποτιθεμενος τοις αδελφοις καλος εση διακονος ιησου χριστου εντρεφομενος τοις λογοις της πιστεως και της καλης διδασκαλιας η παρηκολουθηκας
7 τους δε βεβηλους και γραωδεις μυθους παραιτου γυμναζε δε σεαυτον προς ευσεβειαν
8 η γαρ σωματικη γυμνασια προς ολιγον εστιν ωφελιμος η δε ευσεβεια προς παντα ωφελιμος εστιν επαγγελιαν εχουσα ζωης της νυν και της μελλουσης
9 πιστος ο λογος και πασης αποδοχης αξιος
10 εις τουτο γαρ και κοπιωμεν και ονειδιζομεθα οτι ηλπικαμεν επι θεω ζωντι ος εστιν σωτηρ παντων ανθρωπων μαλιστα πιστων
11 παραγγελλε ταυτα και διδασκε
12 μηδεις σου της νεοτητος καταφρονειτω αλλα τυπος γινου των πιστων εν λογω εν αναστροφη εν αγαπη εν πνευματι εν πιστει εν αγνεια
13 εως ερχομαι προσεχε τη αναγνωσει τη παρακλησει τη διδασκαλια
14 μη αμελει του εν σοι χαρισματος ο εδοθη σοι δια προφητειας μετα επιθεσεως των χειρων του πρεσβυτεριου
15 ταυτα μελετα εν τουτοις ισθι ινα σου η προκοπη φανερα η εν πασιν
16 επεχε σεαυτω και τη διδασκαλια επιμενε αυτοις τουτο γαρ ποιων και σεαυτον σωσεις και τους ακουοντας σου
