Bible 21Evangelium podle Lukáše - 1. kapitola
1 Už mnozí se pokusili sepsat vyprávění o věcech, které se mezi námi udály,
2 tak jak nám je předali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky Slova.
3 I já jsem se proto rozhodl po pořádku ti o tom napsat, vznešený Teofile, neboť jsem to všechno znovu pečlivě prozkoumal,
4 abys poznal, jak spolehlivé je učení, které jsi přijal.
5 Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z Abiášova kněžského oddílu. Jeho manželka byla z dcer Áronových a jmenovala se Alžběta.
6 Ačkoli byli oba v Božích očích spravedliví a žili bezúhonně podle všech Hospodinových přikázání a ustanovení,
7 neměli dítě. Alžběta byla neplodná a oba už byli v pokročilém věku.
8 Jednou, když přišla řada na jeho oddíl, Zachariáš konal před Bohem kněžskou službu.
9 Podle zvyku kněžského úřadu na něj padl los, aby vešel do Hospodinova chrámu a obětoval kadidlo.
10 V čase zapalování kadidla se venku sešlo veliké množství lidí k modlitbě.
11 Vtom se Zachariášovi ukázal Hospodinův anděl; stál vpravo od kadidlového oltáře.
12 Když ho Zachariáš spatřil, byl ohromen a přemožen strachem.
13 Anděl mu však řekl: "Neboj se, Zachariáši! Tvá prosba byla vyslyšena. Tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
14 Budeš se z toho radovat a veselit a z jeho narození budou mít radost mnozí,
15 neboť bude v Hospodinových očích veliký. Nebude pít víno ani opojný nápoj a už z lůna své matky bude naplněn Duchem svatým.
16 Mnohé ze synů Izraele obrátí k Hospodinu, jejich Bohu.
17 Před jeho tváří půjde v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a nepovolné k moudrosti spravedlivých, aby přichystal Pánu připravený lid."
18 "Podle čeho to poznám?" zeptal se anděla Zachariáš. "Vždyť jsem stařec! I moje manželka je v pokročilém věku."
19 Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Boží tváří! Byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tu radostnou novinu.
20 Protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní, hle, budeš němý a nepromluvíš až do dne, kdy se ty věci stanou."
21 Lidé zatím čekali na Zachariáše a divili se, že se tak dlouho zdržuje v chrámu.
22 Když konečně vyšel, nemohl s nimi mluvit, a tak poznali, že musel mít v chrámu vidění. Zůstával totiž němý a dorozumíval se s nimi posunky.
23 Po uplynutí své týdenní služby se pak vrátil domů.
24 Jeho manželka Alžběta zanedlouho počala, ale pět měsíců to tajila. Říkala si:
25 "Takto se ke mně zachoval Hospodin - přišel čas, kdy na mě pohlédl a zbavil mě veřejné pohany!"
26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského města jménem Nazaret
27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. Ta panna se jmenovala Marie.
28 Když k ní přišel, řekl: "Zdravím tě, milostí obdařená, Hospodin s tebou!"
29 Ta slova ji rozrušila. Co to bylo za pozdrav? přemýšlela.
30 Anděl jí ale řekl: "Neboj se, Marie, vždyť jsi nalezla milost u Boha!
31 Hle, počneš, porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
32 Bude veliký, bude nazýván Synem Nejvyššího a Hospodin, náš Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida.
33 Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování bude bez konce."
34 "Jak se to stane?" zeptala se Marie anděla. "Vždyť jsem ještě nepoznala muže."
35 "Sestoupí na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího," odpověděl jí anděl. "To svaté dítě, které se narodí, proto bude nazýváno Syn Boží.
36 A hle, tvá příbuzná Alžběta, o níž se říkalo, že je neplodná, i ona přes své stáří počala syna a je v šestém měsíci.
37 U Boha přece není nic nemožné."
38 Marie řekla: "Hle, jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova!" Tehdy od ní anděl odešel.
39 V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova.
40 Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
41 Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, děťátko v jejím lůnu poskočilo. Alžběta byla naplněna Duchem svatým
42 a hlasitě zvolala: "Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!
43 Jaká čest, že ke mně přišla matka mého Pána!
44 Hle, jakmile tvůj pozdrav došel k mým uším, děťátko v mém lůnu poskočilo radostí.
45 Blaze té, která uvěřila, neboť se naplní, co jí Hospodin slíbil."
46 Marie na to řekla: "Má duše velebí Hospodina
47 a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
48 neboť si všiml ponížení své služebnice. Hle, od nynějška všechna pokolení budou vyprávět o mé blaženosti,
49 neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství k těm, kdo jej ctí, trvá od pokolení do pokolení.
51 Svou paží dokázal moc, rozehnal ty, kdo mají v srdci pyšné myšlenky.
52 Mocné svrhl z trůnů a ponížené povýšil.
53 Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se Izraele, svého služebníka; pamatoval na milosrdenství -
55 jak zaslíbil našim otcům - vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.
56 Marie pak u ní zůstala asi tři měsíce a potom se vrátila domů.
57 Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna.
58 Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, jak jí Hospodin prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
59 Osmého dne, když přišli dítě obřezat, chtěli mu dát jméno podle jeho otce, Zachariáš.
60 Jeho matka jim na to řekla: "Ne, bude se jmenovat Jan."
61 Namítli jí: "Vždyť se tak ve tvém příbuzenstvu nikdo nejmenuje!"
62 Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat.
63 Požádal o tabulku a napsal: "Jmenuje se Jan." Všichni se podivili
64 a vtom se mu otevřela ústa, rozvázal se mu jazyk a on dobrořečil Bohu.
65 Na všechny jejich sousedy přišla bázeň a lidé si o tom všem povídali po celých judských horách.
66 Všichni, kdo o tom slyšeli, si to uchovávali v srdci a říkali: "Co to bude za dítě?" A ruka Hospodinova byla s ním.
67 Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:
68 "Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
69 Vyzdvihl nám roh spásy v domě svého služebníka Davida,
70 jak to sliboval ústy svých svatých proroků, kteří byli už od věků.
71 Spasil nás od našich nepřátel a z ruky všech, kdo nás nenávidí.
72 Prokázal milosrdenství našim otcům a vzpomenul na svou svatou smlouvu -
73 na přísahu, kterou dal našemu otci Abrahamovi,
74 že nás vysvobodí z ruky nepřátel, abychom beze strachu sloužili jemu
75 ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří po všechny dny svého života.
76 A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,
77 dát jeho lidu poznat spasení v odpuštění jejich hříchů
78 pro niterné milosrdenství našeho Boha, v němž nás navštíví jako Svítání shůry,
79 aby se ukázal bydlícím v temnotě a stínu smrti a přivedl naše nohy na cestu pokoje."
80 Chlapec pak rostl a sílil v duchu a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.
