Český studijní překladHebrejům - 6. kapitola, verše - 3

1 Proto opusťme ⁽počáteční ^cučení o Kristu⁾^t1 a nesme se k zralosti;^t2 neklaďme znovu základy ^a z pokání^b z^t3 mrtvých skutků^c a z víry^d v^t4 Boha, ^t1 ř.: slovo počátku Krista ^t2 n.: dokonalosti ^t3 ř.: od (n.: odvrácení se od …) ^t4 ř. epi (theon) - na / k … (Sk 14:15); srv. 1Te 1:8 (pros ton …); 1P 1:21p ^a L 6:48; 1K 3:10; 2Tm 2:19 ^b Žd 6:6; Žd 12:17; Mt 3:2p ^c Žd 9:14 ^d Žd 4:2!; Žd 11:6; 1P 1:5
2 z učení o křtech,^t5 o vzkládání rukou,^a o vzkříšení mrtvých^b a o věčném soudu.^c ^t5 n.: omýváních; Sk 19:3n ^a Mt 19:13; Sk 6:6; Sk 8:17; Sk 13:3; Sk 28:8 ^b Mt 22:31; Sk 17:32; 1K 15:32 ^c Kaz 12:14; Sk 24:25; Ř 2:5; 2P 3:7; Ju 1:15; Zj 20:12
3 A to ^fučiníme,^t6 jestliže to ^cBůh dovolí. ^t6 var.: učiňme
4 Neboť ty, kteří byli jednou osvíceni,^a okusili nebeského daru^b a stali se účastníky Ducha Svatého,^c ^a Žd 10:32 ^b J 4:10; Ef 2:8 ^c Žd 2:4
5 okusili^a dobrého Božího ^rslova i moci^t7 budoucího věku,^b ^t7 n.: sil / mocných věcí (ř. pl.) ^a 1P 2:3 ^b Žd 2:5; Mt 12:32
6 a odpadli,^t8 je nemožné znovu obnovovat ku pokání,^a ^sneboť si ^sopět ^skřižují Syna ^cBožího a ^svystavují ho ^sveřejnému ^sposměchu.^b ^t8 HL; Žd 3:12v; Mk 14:29v ^a Žd 10:26~; 1J 5:16~ ^b Mt 1:19†
7 Vždyť zem, která pije déšť, jenž na ni často přichází, a plodí užitečnou bylinu těm, pro něž je také obdělávána,^a dostává od ^cBoha požehnání. ^a 2Tm 2:6
8 ^sKdyž však ^snese trní a bodláky,^a je neužitečná^t9 a blízká prokletí; jejím koncem^b je spálení. ^t9 ř.: neosvědčená ^a Gn 3:17 ^b Fp 3:19!; 2P 2:20
9 ^sCo ^sse však ^stýká vás, milovaní,^a ^pjsme přesvědčeni o lepších^b věcech, o tom, ^sco ^snáleží k záchraně, přestože tak mluvíme. ^a Ř 12:19p ^b Žd 7:19; Žd 7:22; Žd 8:6; Žd 9:23; Žd 10:34; Žd 11:16; Žd 11:35; Žd 11:40; Fp 1:23
10 Neboť ^cBůh není nespravedlivý,^a ^stakže ^sby ^szapomněl na vaši práci a lásku,^b kterou jste projevili jeho^t10 jménu, ^skdyž ^sjste ^sposloužili^c— a ještě sloužíte — svatým.^d ^t10 n.: kvůli jeho … ^a Ř 3:5 ^b 1Te 1:3 ^c Žd 10:34~ ^d Žd 13:24!
11 Toužíme však, ^saby každý z vás ^sprojevoval stejnou horlivost^a k nabytí ^splné ^sjistoty^b naděje,^c ⁽která vytrvá až do konce⁾,^t11 ^t11 n.: která směřuje až k cíli ^a Ř 12:11; 2K 8:7n ^b Žd 10:22 ^c Žd 3:6
12 abyste nezlenivěli,^a ale napodobili^t12 ty, kteří ^sjsou skrze víru a trpělivost^t13 ^sdědici^b zaslíbení.^c ^t12 Žd 13:7; ř.: (se stali) napodobiteli … (srv. 1K 4:16p) ^t13 n.: vytrvalost; 2Te 1:4 ^a Žd 5:11† ^b Žd 6:17; Žd 1:14 ^c Žd 8:6; Žd 9:15; Žd 10:36; Žd 11:9; Ř 4:13; 2P 1:4
13 ^sKdyž ^cBůh ^sdal ^szaslíbení Abrahamovi a neměl nikoho vyššího, při kom ^sby ^sučinil ^spřísahu,^a ‚přísahal při sobě samém‘.^b ^a L 1:73 ^b Gn 22:16n
14 Řekl: ‚Jistě tě ⁽^fzahrnu požehnáním⁾^t14 a ⁽velmi tě ^frozmnožím⁾.^t15‘ ^t14 ř.: žehnaje požehnám ^t15 ř.: rozmnožuje tě rozmnožím
15 A tak ^strpělivě ^svyčkal^t16 a dosáhl toho zaslíbení. ^t16 srv. Gn 12:4 s Gn 21:5
16 Neboť lidé přísahají při větším, než jsou sami; a přísaha^a je zárukou,^t17 která ukončuje každý jejich spor. ^t17 n.: potvrzením, které ^a Ex 22:11
17 ^sKdyž tedy ^cBůh ^schtěl ještě hojněji ukázat dědicům^a zaslíbení nepohnutelnost^t18 svého úmyslu, zaručil jej přísahou, ^t18 n.: nezměnitelnost; v. Žd 6:18† ^a Žd 6:12
18 abychom skrze dvě nepohnutelné skutečnosti, v nichž není možné, ^saby ^cBůh ^slhal,^a měli mocné povzbuzení^t19 my, kteří jsme se utekli ^sk ^spevnému ^suchopení předkládané naděje.^b ^t19 1K 14:3p; 2K 1:3; Fp 2:1; Fm 1:7; n.: potěšení; L 2:25 ^a Nu 23:19; Tit 1:2 ^b Žd 3:6
19 Máme ji jako kotvu^a duše, bezpečnou a pevnou, ^skterá ^svchází až do vnitřku za oponu,^b ^a Sk 27:29n; Sk 27:40† ^b Žd 9:3; Žd 10:20; Lv 16:2; Mt 27:51p
20 kam kvůli nám vešel náš předchůdce^t20 Ježíš, ^skterý ^sse ⁽na věčnost⁾^a ^sstal veleknězem^b podle řádu Melchisedechova. ^t20 HL; ř.: ten, který běží vepředu ^a J 6:51 ^b Žd 2:17!

Zobrazit ve Studijní on-line bibli