Český studijní překladŽalmy - 104. kapitola

1 Dobrořeč,a má duše, יהוה! (יהוה, můj Bože,)b jsi velmi veliký!c Obléklsd nádheru a důstojnost.e a Ž 104:35; Ž 66:8; Ž 103:1 b Ž 40:6! c Ž 35:27; 2S 7:22 d Ž 93:1; Ž 102:27 e Ž 21:6; Ž 96:6; Jb 40:10
2 Halíšt1 se světlema jako pláštěm, roztahuješ nebesab jako stanovou plachtu. t1 (zde i následovně chybí u h. ptc. obvyklé zájmeno, takže lze sloveso přeložit 2. os. - v návaznosti na v. Ž 104:1, anebo 3. os. - srv. v. Ž 104:5, resp.: který; srv. v. Ž 104:10.Ž 104:13.Ž 104:14) a 1Tm 6:16; 1J 1:5 b Jb 9:8; Iz 40:22; Iz 44:24; Iz 45:12; Iz 51:13; Jr 10:12; Jr 51:15
3 Na vodách kladeš trámy svých komnat,t2 z oblaků si činíš vůz,a vznášíš se na perutích větru.b t2 Am 9:6v; h.: horních pokojů; LXX, Vul: Přikrýváš vodami jejich komnaty a Ž 68:34; Iz 19:1 b Ž 18:11; 2S 22:11
4 Činíš si z větrůa své posly,t3 své služebníky z planoucího ohně.b t3 n.: anděly a Ž 148:8 b Žd 1:7//
5 Založila zemiv4 na základech — nepohneb se na věky věků. v4 [Míněna země v protikladu k moři a obloze - nikoli Země jako planeta] a Ž 24:2; Ž 89:12; Jb 38:4 b Ž 93:1; Ž 96:10
6 Hlubinua jsi přikrylt5 jako pláštěm, nad horami stályt6 vody.b t5 LXX, Vul: Přikryl jsi ji (tj. zemi) hlubinou t6 LXX, Vul: budou stát a Gn 1:2 b Gn 7:19n
7 Před tvými hrozbamia utíkaly, před hřmotemt7 tvého hromobitíb se v hrůze rozprchly. t7 h.: hlasem a Ž 76:7; Iz 50:2; Na 1:4 b Ž 77:19; Ž 18:14~
8 Vystoupila pohoří, vody klesly do údolí, do míst, která jsi jim určil.
9 Vymezils jim hranice,a které nepřekročí.b Nevrátí se, aby zaplavily zemi.c a Ž 33:7; Gn 1:9; Jb 38:11; Př 8:29 b Jr 5:22 c Gn 9:15~
10 Posílášt1 pramenya do potoků, jež tečou mezi horami, t1 (zde i následovně chybí u h. ptc. obvyklé zájmeno, takže lze sloveso přeložit 2. os. - v návaznosti na v. Ž 104:1, anebo 3. os. - srv. v. Ž 104:5, resp.: který; srv. v. Ž 104:10.Ž 104:13.Ž 104:14) a Ž 74:15; Iz 41:18
11 napájejí všechnu polní zvěř; divocí oslové tu tišít8 žízeň. t8 h.: lámou
12 Sídlí ut9 nich nebeské ptactvo, štěbetát10 mezi listovím.t11 t9 h.: nad … t10 h.: vydává hlas t11 LXX, Vul: mezi skalami
13 Ze svých komnatt12 zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla. t12 h.: horních pokojů
14 Dáváš vyrůsta trávě pro dobytek a rostlinám, (které pěstuje člověk,)t13 aby ze země vydobyl potravu.b t13 h.: pro práci člověka a Ž 147:8; Jb 38:27 b Ž 36:7~; Gn 3:17nn
15 I víno,a které dává radostb lidskému srdci, takže se tvář olejem,c leskne i chléb, jenž posilňujed lidské srdce. a Ř 14:21; Ef 5:18 b Sd 9:13; Kaz 10:19; Za 10:7 c Ž 92:10; Est 2:12; L 7:46 d Gn 18:5; Sd 19:5
16 Sytí se i יהוהt14 stromoví, libanonské cedry, které zasadil. t14 LXX, Vul: polní
17 Hnízdí na nich ptactvo; (čáp domov na cypřiších.)t15 t15 h.: čáp - cypřiše jsou jeho dům; (pro spojení cedrů a cypřišů srv. Iz 14:8; Iz 37:24)
18 Vysoká pohoří patří kozorožcům,a skály jsou útočištěm pro damany.b a Jb 39:1 b Př 30:26
19 Učinilt16 jsi měsíc (k určování času,)t17 slunce ví, (kdy zapadnout.)t18 t16 TM: 3. os. t17 h.: ke svátkům [tj. pravidelný čas, kdy se konaly svátky (srv. Nu 9:2; Nu 28:2)]; Gn 18:14; 2Kr 4:17 t18 h.: svůj západ;74,16; Gn 1:14
20 Navodíš tmu, nastane noc.a V ní se hemží všechna lesní zvěř.b a Ž 74:16~; Iz 45:7~ b Iz 56:9
21 Mladí lvia řvou po kořisti a žádají od Boha svou potravu.b a Jb 38:39; Iz 5:29; Ez 19:3 b Ž 104:27; Ž 147:9v; Jl 1:20~
22 Vzchází slunce — stahují se a uléhají do svých doupat.a a Jb 37:8; Na 2:13
23 Člověk vychází ke svému dílu a ke své službě až do večera.
24 Jak mnohá jsou tvá díla,t19 יהוה! Všechna jsi je moudřea učinil.b Země je plná tvých tvorů.t20 t19 n.: výtvory (zde ve smyslu: stvoření); v. Ž 104:13.Ž 104:31; Ž 8:4; Ž 92:6; Ž 145:4 t20 h.: … vlastnictví (srv. Př 4:7) a Př 3:19; Jr 10:12 b Gn 1:31
25 Hlet21 moře, velké a široširé — tam se toho hýbe!t22 Bezpočet živočichů malých i velikých. t21 n.: Zde je t22 h.: tam je plazů; Gn 1:24nn; Ž 69:35
26 Plují tam lodě — i livjátán,a kterého jsi vytvořil, aby ses z něj radoval.t23 t23 n.: aby se v něm (tj. v moři) radoval a Ž 74:14; Jb 3:8; Jb 40:25 - Jb 40:32; Iz 27:1
27 Ti všichni vzhlížejí k tobě, že jim dáš potravu ve svůj čas.a a Ž 104:21; Ž 145:15
28 Dáváš jim, a oni si berou, otvíráša svou ruku a sytíb se dobrem. a Ž 145:16 b Ž 104:13; Ž 65:5
29 Když skryješ svou tvář,a děsíb se, když jim odejmeš ducha,c hynou a navracejí se v prach.d a Ž 13:2!; Dt 31:17 b Ž 30:8 c Ž 146:4 d Ž 90:3; Ž 103:14; Gn 3:19; Jb 10:9; Kaz 12:7
30 Když posíláš svého ducha, jsou stvořeni.a Tak obnovuješ tvářt24 země. t24 n~: povrch; Gn 2:6; Dt 6:15 a Ez 37:5~; Ez 37:9~
31 Kéž יהוה slávaa trvá věčně! Kéž se יהוה raduje ze svého díla!b a Ž 19:2; Ex 16:7; Lv 9:6; Ř 11:36 b Gn 1:31~
32 Pohlédne na zemi a ta se roztřese, dotkne se hor a vzplanou.a a Ž 144:5
33 Budu zpívata יהוה po celý svůj život,b budu opěvovatc svého Boha, dokud budu.d a Ž 13:6p; Ž 108:2; Ž 144:9 b Ž 63:5 c Ž 98:5; Ž 147:7 d Ž 34:2~; Ž 146:2~
34 Kéž ho mé promlouvání potěší — já se radujia v יהוה! a Ž 9:3; Ž 97:12
35 Kéž hříšníci vyhynou ze země, kéž už ničemové zmizí!a Dobrořeč,b má duše, יהוה. Haleluja!v25 v25 ponechán zažitý zkrácený výraz - h. Hallelujah, tj. chvalte יהוה; [první z 23 užití v Ž (buď na začátku, či na konci Ž); Ž 105:45!; Ž 106:1; Ž 111:1; Ž 135:1; Ž 146:1; Zj 19:1.Zj 19:3.Zj 19:4.Zj 19:6] a Ž 7:10; Ž 37:10; Ž 59:14 b Ž 104:1

Skrýt poznámky překladatelů

Jób 103. kapitola     105. kapitola Přísloví

Zobrazit ve Studijní on-line bibli
www.obohu.cz © 2011 - 2100