Český studijní překladTitovi - 1. kapitola
1 Pavel, otrok Boží a apoštol Ježíše Krista pro víru Božích vyvolených a pro poznání pravdy, která je podle zbožnosti
2 na základě naděje věčného života, jejž před věčnými časy zaslíbil Bůh, který nemůže lhát
3 a který ve svůj čas zjevil své slovo ve zvěsti, která mi byla svěřena podle příkazu našeho Zachránce Boha —
4 Titovi, vlastnímu synu podle společné víry: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Zachránce.
5 Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal:
6 je-li kdo bez úhony, muž jedné ženy, jenž má věřící děti, jemuž se nedá vytknout prostopášnost nebo nepoddajnost.
7Neboť biskup musí být bez úhony jako Boží správce; ne samolibý, ne popudlivý, ne pijan, ne rváč, ne zištný,
8 ale pohostinný, milující dobro, rozvážný, spravedlivý, zbožný, ukázněný,
9 musí se pevně držet spolehlivého slova, jak bylo vyučováno , aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.
10 Neboť je mnoho nepoddajných, prázdných mluvků a svůdců, obzvláště těch ze Židů.
11 Těm je třeba zacpávat ústa, neboť rozvracejí celé rodiny, když pro hanebný zisk učí, co by neměli.
12 Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: ‚Kréťané byli vždycky lháři, zlá zvěř, líná břicha.‘
13 Toto svědectví je pravdivé. Z toho důvodu je přísně kárej, aby byli zdraví ve víře
14 a nedbali na židovské báje a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
15 Čistým je vše čisté. Avšak poskvrněným a nevěřícím nic není čisté, ale je poskvrněná jak jejich mysl, tak svědomí.
16 Vyznávají, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají. Jsou ohavní a neposlušní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému skutku.
