Český studijní překladList Římanům - 11. kapitola, verše 34 - 36 (zvýrazněné)
1 Pravím tedy: Zavrhl snad Bůh svůj lid? Naprosto ne! Vždyť i já jsem Izraelec, potomek Abrahamův, z kmene Benjamínova.
2 Bůh nezavrhl svůj lid, který předem poznal. Což nevíte, co praví Písmo o Eliášovi, když vypráví , jak si stěžuje Bohu na Izrael?
3 ‚Pane, tvé proroky zabili, tvé oltáře rozbořili; já jediný jsem zůstal, a i o mou duši usilují.‘
4 Co mu však řekl božský výrok? ‚Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili koleno před Baalem. ‘
5 Tak i v nynějším čase zůstal ostatek lidu podle vyvolení z milosti.
6 Jestliže však z milosti, pak již ne ze skutků, jinak by milost již nebyla milostí.
7 Co tedy? Oč Izrael usiluje, toho nedosáhl, ale dosáhli toho vyvolení. Ostatní byli zatvrzeni,
8 jak je napsáno: ‚ Bůh jim dal ducha otupělosti, oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.‘
9 A David praví: ‚Ať se jim jejich stůl stane léčkou a pastí, kamenem úrazu a odplatou.
10 Ať se jejich oči zatmějí, aby neviděli, a jejich záda sehni navždy.‘
11 Ptám se tedy: Což klopýtli proto, aby padli? Naprosto ne! Ale jejich proviněním se dostalo záchrany pohanům, aby to vzbudilo jejich žárlivost.
12 Jestliže jejich provinění znamená bohatství pro svět a jejich porážka bohatství pro pohany , oč více bude znamenat jejich plnost!
13 Ale vám, pohanům, pravím: Právě proto, že jsem apoštolem pohanů, oslavuji svoji službu,
14 zdali bych nějak nemohl vzbudit žárlivost svých pokrevních bratrů a některé z nich zachránit.
15 Neboť jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa, co jiného bude znamenat jejich přijetí než život po zmrtvýchvstání ?
16 Jsou-li prvotiny svaté, je svaté i těsto; je-li kořen svatý, jsou svaté i větve.
17 Jestliže však některé větve byly vylomeny a ty, planá oliva, jsi byl naroubován na jejich místo a stal ses účastníkem kořene i tučnosti olivy,
18 nevynášej se nad ty větve! Jestliže se vynášíš, nezapomeň, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen tebe.
19 Řekneš tedy: Větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.
20 Dobře. Nevěrou byly vylomeny, ty však stojíš vírou. Nepovyšuj se, ale boj se!
21 Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, ani tebe nijak neušetří.
22 Považ tedy dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří padli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet; jinak budeš vyťat i ty.
23 A oni, nezůstanou-li v nevěře, budou naroubováni, neboť Bůh má moc je znovu naroubovat.
24 Jestliže tys byl vyťat z olivy od přírody plané a proti přírodě naroubován na olivu ušlechtilou, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří.
25 Nechci totiž, bratři, abyste nevěděli o tomto tajemství — abyste nebyli moudří sami u sebe — že část Izraele se zatvrdila, dokud nevejde plnost pohanů.
26 Bude však zachráněn celý Izrael, jak je napsáno: ‚Ze Siónu přijde Vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnosti;
27 a to bude má smlouva s nimi, až odejmu jejich hříchy.‘
28 Podle evangelia jsou nepřátelé kvůli vám; ale podle vyvolení zůstávají milovanými pro své otce.
29 Vždyť dary milosti a Boží povolání jsou neodvolatelné.
30 Jako vy jste kdysi neposlouchali Boha, nyní však se vám dostalo milosrdenství pro jejich neposlušnost,
31 tak i oni nyní upadli v neposlušnost pro milosrdenství prokázané vám , aby také došli milosrdenství.
32 Bůh totiž všechny uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.
33 Ó hlubino bohatství a moudrosti i poznání Božího! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nepostižitelné jeho cesty!
34‚Kdo poznal Pánovu mysl a kdo se stal jeho rádcem?‘
35‚Anebo kdo mu dal něco dopředu, aby mu to on musel odplatit?‘
36Vždyť z něho a skrze něho a pro něho jsou všechny věci. Jemu buď sláva na věky. Amen.
