Český studijní překladNumeri (Čtvrtá Mojžíšova) - 14. kapitola, verše 1 - 38 (zvýrazněné)
1Celá pospolitost pozvedla a vydávala svůj hlas. Lid oné noci plakal.
2Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá pospolitost jim říkala: Kéž bychom byli zemřeli v egyptské zemi anebo kéž bychom zemřeli v této pustině!
3Proč nás יהוה přivedl do této země, abychom padli mečem? Naše ženy a malé děti se stanou kořistí. Nebylo by pro nás lepší vrátit se do Egypta?
4A říkali jeden druhému: Ustanovme si vůdce a vraťme se do Egypta.
5Mojžíš a Áron padli na tvář před celým shromážděním pospolitosti synů Izraele.
6Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, z těch kteří prozkoumali zemi, roztrhli svá roucha
7a říkali celé pospolitosti synů Izraele: Země, kterou jsme prošli, abychom ji prozkoumali, je převelice dobrá země.
8Jestliže v nás יהוה najde zalíbení, přivede nás do této země a dá nám ji — zemi, která oplývá mlékem a medem.
9Jenom se nebouřete proti יהוה! A lidu té země se nebojte, vždyť jsou pro nás jako chleba. Jejich ochrana od nich odstoupila, ale s námi je יהוה, nebojte se jich!
10Když celá pospolitost říkala, že na ně budou házet kamení, všem synům Izraele se u stanu setkávání ukázala יהוה sláva.
11יהוה řekl Mojžíšovi: Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat? Jak dlouho mi nebudou věřit přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich učinil?
12Pobiji je morem a vyvlastním je, z tebe však udělám větší a mocnější národ, nežli jsou oni.
13Mojžíš nato řekl יהוה: Když se o tom doslechnou Egypťané, z jejichž středu jsi svou silou vyvedl tento lid,
14řeknou to obyvatelům této země. Slyšeli, že ty, יהוה, jsi uprostřed tohoto lidu, že ty, יהוה, ses ukazoval tváří v tvář, že tvůj oblak stál nad nimi a že v oblakovém sloupu jsi před nimi chodil ve dne a v ohnivém sloupu v noci.
15Když usmrtíš tento lid do jednoho muže, národy, které slyšely zprávu o tobě, řeknou:
16Protože יהוה nebyl schopen přivést tento lid do země, kterou jim odpřisáhl, pobil je v pustině.
17Ať se nyní, prosím, ukáže, že je veliká Panovníkova síla, tak jak jsi řekl:
18יהוה je pomalý k hněvu a hojný v milosrdenství, odpouští vinu a přestoupení. Jistě však nenechá viníka bez trestu, ale navštěvuje s trestem vinu otců na synech, na třetí i čtvrté generaci.
19Odpusť, prosím, vinu tohoto lidu podle svého velkého milosrdenství, tak jako jsi odpouštěl tomuto lidu od Egypta až doposud.
20יהוה řekl: Na tvé slovo odpouštím.
21Avšak jakože jsem živ, יהוה sláva naplní celou zemi.
22Žádný z mužů, kteří viděli mou slávu a má znamení, která jsem činil v Egyptě a v pustině, a pokoušeli mě takto desetkrát a neuposlechli mě,
23neuvidí zemi, kterou jsem odpřisáhl jejich otcům; žádný, kdo mnou pohrdal, ji neuvidí.
24Avšak svého otroka Káleba, protože smýšlel jinak a šel za mnou naplno, toho přivedu do země, do níž vešel, a jeho potomstvo si ji podrobí.
25V údolí sídlí Amálekovci a Kenaanci. Zítra se obraťte a vyrazte do pustiny směrem k Rákosovému moři.
26יהוה promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
27Jak dlouho se mám zabývat s touto zlou pospolitostí, která proti mně reptá? Slyšel jsem reptání synů Izraele, kterým proti mně reptali.
28Řekni jim: Jakože jsem živ, je יהוה výrok, naložím s vámi tak, jak jste mě prosili.
29V této pustině padnou vaše mrtvoly, všichni vaši spočítaní v celém počtu od dvacetiletých výše, kteří reptali proti mně.
30Nevejdete do země, o níž jsem pozvednutím ruky přísahal, že v ní budete přebývat — jenom Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Núnův.
31Vaše malé děti, o nichž jste řekli, že se stanou kořistí, ty tam přivedu a poznají zemi, kterou jste vy pohrdli.
32Vaše mrtvoly padnou v této pustině
33a vaši synové budou pastýři v pustině po čtyřicet let a ponesou vaše smilstvo, dokud v pustině nepadnou všechny vaše mrtvoly.
34Podle počtu dnů, v nichž jste prozkoumali zemi, čtyřicet dnů, za každý den jeden rok po čtyřicet let ponesete své viny a poznáte mou nelibost.
35Já יהוה jsem promluvil: Takto naložím s celou touto zlou pospolitostí těch, kteří se proti mně smluvili: Zahynou v této pustině, tady zemřou.
36Ti muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi, kteří se vrátili a podnítili celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pomluvili tu zemi,
37ti muži, kteří zle pomlouvali zemi, zemřeli ranou od יהוה.
38Jedině Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, zůstali naživu z oněch mužů, kteří šli prozkoumat zemi.
39 Mojžíš promluvil tato slova ke všem synům Izraele a lid velmi truchlil.
40 Časně zrána vstali, aby vystoupili na vrchol pohoří se slovy: Zde jsme, vytáhněme na to místo, o kterém יהוה mluvil. Ano, zhřešili jsme.
41 Mojžíš však řekl: Proč jenom přestupujete יהוה příkaz? To se nezdaří!
42 Netáhněte, neboť יהוה není ve vašem středu! Ať nejste poraženi od svých nepřátel,
43 vždyť jsou tam před vámi Amálekovci a Kenaanci — padnete mečem. Protože jste se od יהוה odvrátili, יהוה s vámi nebude.
44 Oni si však troufali vystoupit na vrchol pohoří, ale truhla יהוה smlouvy ani Mojžíš se nepohli ze středu tábora.
45 Tu sestoupili Amálekovci a Kenaanci, kteří v tom pohoří bydleli, a pobíjeli je a rozháněli je až po Chormu.
