Český studijní překladEvangelium podle Lukáše - 17. kapitola
1 Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pohoršení, běda však tomu, skrze koho přicházejí.
2 Pro toho by bylo lépe, kdyby mu přivázali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Mějte se na pozoru. Zhřeší-li tvůj bratr, pokárej ho, a uzná-li svou vinu , odpusť mu.
4 A zhřeší-li proti tobě sedmkrát za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: ‚Uznávám svou vinu, odpusť mi‘, odpustíš mu.“
5 Apoštolové řekli Pánu: „Přidej nám víry!“
6 Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře‘, a poslechla by vás.“
7 „Kdo z vás, kdo má otroka, který oře nebo pase stádo, mu řekne, když se vrátí z pole: ‚Pojď hned a ulehni ke stolu‘?
8 Neřekne mu spíše: ‚Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty‘?
9 Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co mu bylo přikázáno? Nemyslím.
10 Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme nehodní otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.‘“
11 A stalo se, když byl na cestě do Jeruzaléma, že procházel Samařskem a Galileou.
12 Když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocných mužů, kteří zůstali stát opodál
13 a hlasitě zvolali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“
14 Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ A stalo se, když odcházeli, že byli očištěni.
15 Jeden z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval Boha;
16 padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samařan.
17 Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?
18 Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal chválu Bohu, kromě tohoto cizince?“
19 A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“
20 Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „ Boží království nepřichází tak, abyste ho mohli pozorovat ;
21 ani neřeknou: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘. Neboť hle, Boží království je mezi vámi.“
22 Učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy zatoužíte spatřit aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale nespatříte.
23 A budou vám říkat: ‚Hle, zde je‘ nebo ‚hle, tam!‘ Nechoďte a neběhejte za nimi.
24 Neboť jako blýskající se blesk září z jedné končiny pod nebem do druhé končiny pod nebem, tak bude Syn člověka ve svém dni .
25 Napřed však musí mnoho vytrpět a být tímto pokolením zavržen.
26 A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka:
27 jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.
28 Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli,
29 avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny.
30 Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka.
31Kdo bude v onen den na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.
32 Pamatujte na Lotovu ženu.
33 Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu.
34 Pravím vám, že té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat, a druhý zanechán.
35 Dvě budou spolu mlít, jedna bude vzata, a druhá zanechána.
36 Dva budou na poli, jeden bude vzat, a druhý zanechán.“
37 Řekli mu: „Kde to bude, Pane?“ On jim řekl: „Kde je tělo, tam se shromáždí i supi. “
