Český studijní překladJonáš - 1. kapitola
1 Stalo se יהוה slovo k Jonášovi, synu Amítajovu:
2 Vstaň, jdi do Ninive, toho velkého města, a volej proti němu, protože jeho zlo vystoupilo přede mne.
3 Jonáš vstal, aby utekl pryč od יהוה do Taršíše. Přišel do Jafy a našel loď plující do Taršíše. Zaplatil jízdné a nastoupil na ni, aby se s nimi plavil do Taršíše pryč od יהוה.
4 יהוה však seslal na moře velký vítr, na moři nastala veliká bouře a hrozilo, že se loď rozlomí.
5Námořníci se báli a volali každý ke svému bohu. Předměty, které měli na lodi, vrhali do moře, aby jí odlehčili. Jonáš mezitím sestoupil do zadní části lodi, lehl si a tvrdě spal.
6 Přistoupil k němu velitel posádky a řekl mu: Co je s tebou, ospalče? Vstaň, volej ke svému bohu. Snad si na nás tvůj bůh vzpomene a nezahyneme.
7 Nato řekli jeden druhému: Pojďte, necháme padnout losy, abychom poznali, kvůli komu nás potkalo toto zlo. Nechali padnout losy a los padl na Jonáše.
8 Zeptali se ho: Pověz nám, prosím, kvůli komu nás potkalo toto zlo? Jakou máš práci? Odkud přicházíš? Jaká je tvá země a z kterého lidu jsi?
9 Odpověděl jim: Jsem Hebrej a bojím se יהוה, Boha nebes, který učinil moře i souš.
10 Ti muži se převelice báli a řekli mu: Cos to provedl? Ti muži totiž věděli, že utíká pryč od יהוה, neboť jim to oznámil.
11 Zeptali se ho: Co s tebou máme udělat, aby moře okolo nás utichlo? Moře totiž stále bouřilo.
12 Odpověděl jim: Zvedněte mě a vrhněte mě do moře, a moře okolo vás utichne; neboť já vím, že tato velká bouře na vás přišla kvůli mně.
13 Ti muži přesto veslovali ze všech sil, aby se vrátili k souši, ale nic nezmohli, neboť moře proti nim stále bouřilo.
14 A tak volali k יהוה: Ach, prosíme, יהוה, ať nezahyneme kvůli duši tohoto muže. Nepřičítej nám nevinnou krev. Vždyť ty, יהוה, co chceš, to činíš.
15 Potom zvedli Jonáše, vrhli ho do moře, a moře přestalo zuřit.
16 A ti muži se יהוה převelice báli, obětovali יהוה oběti a činili mu sliby.
