Český studijní překlad2. Samuelova - 22. kapitola, verše 21 - 31 (zvýrazněné)
1 David pověděl יהוה slova této písně v den, kdy jej יהוה vysvobodil z ruky všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy.
2 Řekl: יהוה je má skála a má tvrz, můj vysvoboditel.
3 Bůh je má skála, v něm mám útočiště; je můj štít a roh mé záchrany, můj nedobytný hrad a mé útočiště. Můj zachránce, zachraňuješ mě před násilím.
4 Volal jsem k יהוה, jenž je chvályhodný, a byl jsem zachráněn od svých nepřátel.
5 Příboje smrti mě obstoupily, poděsily mě proudy ničemníka.
6 Ovinuly mě provazy podsvětí, potkaly mě léčky smrti.
7 Ve své tísni jsem volal k יהוה, volal jsem ke svému Bohu. Ze svého chrámu uslyšel můj hlas, mé volání o pomoc proniklo k jeho uším.
8 Země se zakymácela a zatřásla, zachvěly se základy nebes, zakymácely se, neboť vzplanul hněvem.
9 Z chřípí mu vystupoval dým, z úst stravující oheň, řeřavé uhlí od něj vzplálo.
10 Roztáhl nebesa a sestupoval, pod nohama hustou temnotu.
11 Vsedl na cheruba a letěl, vznášel se na křídlech větru.
12 Stánkem kolem sebe učinil temnotu, spoustu vody, hustá oblaka.
13 Od záře před ním vzplálo řeřavé uhlí.
14 יהוה zahřměl z nebes, Nejvyšší vydal svůj hlas.
15 Poslal šípy a rozptýlil je, blesky a přivedl je do zmatku.
16 Ukázaly se mořské toky, byly odhaleny základy světa, יהוה hrozbou, dýchnutím dechu jeho chřípí.
17 Vztáhl ruku z výšiny, uchopil mě a vytrhl mě z mocných vod.
18 Vysvobodil mě od mého mocného nepřítele, od těch, kdo mě nenáviděli, kdo byli silnější než já.
19 Vyšli proti mně v den mé pohromy, יהוה mi však byl oporou.
20 Vyvedl mě do volnosti, vytrhl mě, neboť si mě oblíbil.
21יהוה mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mi podle čistoty mých rukou.
22Vždyť jsem dbal na יהוה cesty, nejednal jsem vůči svému Bohu ničemně.
23Všechna jeho nařízení jsou přede mnou, od jeho ustanovení jsem se neodvrátil.
24Byl jsem před ním bezúhonný, měl jsem se na pozoru, abych se neprovinil.
25יהוה mi odplatil podle mé spravedlnosti, podle mé čistoty před jeho zrakem.
26 S věrným jednáš věrně, s bezúhonným člověkem bezúhonně,
27s čistým jednáš čistě, se zvráceným se pouštíš do boje.
28Nuzný lid zachraňuješ, tvoje oči jsou proti povýšeným, snižuješ je.
29Ty jsi, יהוה, mé světlo, יהוה prozařuje mou temnotu.
30S tebou doženu loupežnou hordu, se svým Bohem přeskočím zeď.
31Bůh — jeho cesta je bezúhonná, יהוה řeč je přečištěná, on je štítem všem, kteří v něm mají útočiště.
32 Kdo je Bůh kromě יהוה? Kdo je skálou kromě našeho Boha?
33 Bůh je má mocná pevnost, mou cestu činí bezúhonnou.
34 Činí mé nohy podobné laním, staví mě na má návrší.
35 Učí mé ruce boji, aby moje paže napjaly bronzový luk.
36 Dal jsi mi štít své záchrany, tvá pokora mě činí velkým.
37 Činíš pode mnou prostor pro mé kroky, kotníky se mi nepodvrtnou.
38 Pronásledoval jsem své nepřátele, vyhladil jsem je, nepřestal jsem, dokud jsem s nimi neskoncoval.
39 Skoncoval jsem s nimi, udolal jsem je, nepovstanou, padli mi pod nohy.
40 Přepásal jsi mě udatností k boji, mé protivníky srazíš pode mne.
41 Dals mi vidět záda mých nepřátel, těch, kdo mě nenávidí, zničil jsem je.
42 Vyhlíželi pomoc, ale zachránce nebyl, volali k יהוה, ale neodpověděl jim.
43 Rozdrtil jsem je jako prach země, rozmačkal jsem je a podupal jako bláto na ulicích.
44 Vytrhl jsi mě ze sporů mého lidu, zachoval jsi mě jako vůdce národů, lid, který jsem neznal, mi sloužil.
45 Podlézali mi cizinci, jakmile uslyšeli, uposlechli mě.
46 Cizinci zvadli, s třesením přišli ze svých pevností.
47 Živ je יהוה, požehnaná je má skála, vyvýšený je Bůh, skála mé záchrany,
48 Bůh, který mi dává pomstu, národy přivádí pode mě,
49 vyvádí mě od mých nepřátel. Nad mé protivníky jsi mě vyvýšil, od násilníka jsi mě vysvobodil.
50 Proto ti, יהוה, vzdám chválu mezi národy a budu opěvovat tvé jméno.
51 On je záchrannou věží svému králi, prokazuje milosrdenství svému pomazanému Davidovi a jeho potomstvu až navěky.
