Český studijní překlad2. Samuelova - 13. kapitola, verše 1 - 39

1 Potom se stalo toto: Abšalóm, syn Davidův, měl krásnou sestru jménem Támar a Amnón, syn^a Davidův, se do ní zamiloval. ^a 2S 3:2; 2S 3:3
2 Amnónovi bylo tak úzko, že onemocněl kvůli své sestře Támar, protože byla pannou a Amnónovi připadalo^t1 nesnadné ⁽s ní něco mít.⁾^t2 ^t1 h.: bylo v Am. očích ^t2 n.: jí něco provést; Neh 6:2
3 Amnón měl přítele jménem Jónadab, syna Davidova bratra Šimey.^a Jónadab byl muž velmi chytrý.^t3 ^t3 Gn 3:1!; n.: moudrý ^a 2S 13:32; 2S 21:21; 1Pa 2:13p
4 Ten se ho zeptal: Proč ty, královský syn, jsi ráno co ráno^t4 tak sklíčený? Pověz^a mi to! Amnón mu odpověděl: Zamiloval jsem se do Támary, sestry svého bratra Abšalóma. ^t4 Lv 6:5p ^a Sd 16:6
5 Jónadab mu řekl: Lehni si na postel a dělej,^a že jsi nemocný. Až se tvůj otec na tebe přijde podívat,^b řekni mu: Ať přijde, prosím, má sestra Támar a dá mi pojíst pokrm. Ať dělá jídlo^c přede mnou, abych se mohl dívat. ⁽Od ní⁾^t5 pojím. ^t5 h.: z její ruky; srv. 1S 25:35 ^a 1S 19:14 ^b Ž 41:7p ^c 2S 13:7; 2S 13:10†
6 Amnón si lehl a dělal, že je nemocný. Když se na něj král přišel podívat, Amnón králi řekl: Ať přijde, prosím, má sestra Támar a udělá přede mnou dva koláčky.^t6 Od ní pojím. ^t6 [ve tvaru srdce; čes.~: perníčky]
7 David vzkázal Támaře do domu: Jdi prosím do domu svého bratra Amnóna a udělej mu jídlo.
8 Támar šla do domu svého bratra Amnóna a on ležel. Vzala těsto, uhnětla, udělala před ním koláčky a upekla je.^t7 ^t7 h.: koláčky
9 Pak vzala pánev a vyklopila před ním, ale on odmítl jíst. Amnón řekl: Ať ode mě všichni^t8 odejdou. Všichni^t8 od něj tedy odešli. ^t8 h.: + muži, tj. lidé
10 Támaře Amnón řekl: Přines jídlo do pokoje, ať od tebe pojím. Támar vzala koláčky, které udělala, a přinesla je do pokoje svému bratru Amnónovi.
11 Když se však k němu přiblížila, aby jedl, uchopil ji a řekl jí: Pojď ⁽se mnou spát,⁾^t9 má sestro. ^t9 h.: a lež se mnou; 2S 11:4; Gn 26:10; Ex 22:15
12 Odpověděla mu: Ne, můj bratře, neznásilňuj^t10 mě. Vždyť to se v Izraeli nedělá. Nepáchej takovou hanebnost. ^t10 h.: Nepokořuj; vv. 2S 13:14.2S 13:22.2S 13:32; Gn 34:2; Dt 22:24; Sd 20:5; Pl 5:11
13 Co se mě týče, ⁽kam přinesu svou potupu?⁾^t11 A ty budeš v Izraeli vypadat jako nějaký hanebník.^t12 Promluv, prosím, nyní s králem, on mě tobě neodepře. ^t11 n.: Jak se zbavím své p.; Co si počnu se svou p. ^t12 n.: pošetilec; 2S 6:20; 1S 25:25; Jb 2:10
14 On ji^t13 ale nechtěl uposlechnout, přemohl ji, znásilnil ji a spal s ní. ^t13 h.: její hlas
15 Nato ⁽ji Amnón začal nenávidět velmi velkou nenávistí.⁾^t14 Ano, nenávist, kterou ji nenáviděl, byla větší nežli láska, kterou ji miloval. Amnón jí řekl: ⁽Vstaň a odejdi.⁾^t15 ^t14 n~: k ní A. začal cítit obrovskou n. ^t15 n~: Seber se a táhni
16 Ona mu řekla: Ne, ⁽můj bratře.⁾^t16 Kdybys mě propustil, bylo by to větší zlo nežli to první, které jsi vůči mně spáchal. On ji však nechtěl poslouchat. ^t16 h. ’al ’ódót (které nedává příliš smysl) čteno dle LXX jako ’al ’achí kí; srv. v. 2S 13:12!
17 Zavolal služebníka,^t17 který mu sloužil, a řekl: Pošlete tuhle pryč ode mě a zavři za ní dveře na závoru. ^t17 v. 2S 13:28n.2S 13:34; 2S 1:15p
18 Měla na sobě ⁽dlouhé roucho s rukávy,⁾^t18 neboť taková roucha oblékaly královské dcery panny. Když ji jeho služebník vyvedl ven a zavřel za ní dveře na závoru, ^t18 srv. Gn 37:3! [h. pas možno chápat různě: buď jako dlaň ruky, či chodidlo nohy, odtud - dlouhé šaty, s dlouhými rukávy. Tradiční výraz pestrobarevný je převzat podle LXX]; $
19 Támar si dala^t19 popel^a na hlavu, roztrhla^b dlouhé roucho s rukávy, které měla na sobě, položila si ruku na hlavu,^c šla a stále^t20 naříkala. ^t19 h.: vzala a vysypala ^t20 srv. 1S 6:12! ^a Jon 3:6; Jr 6:26; Jb 2:12srv ^b 2S 3:31; 1Kr 21:27 ^c Jr 2:37
20 Její bratr Abšalóm se jí zeptal: Cožpak s tebou nebyl tvůj bratr Amnón? Teď ale, má sestro, umlkni. Je to tvůj bratr. ⁽Neber si to tak.⁾^t21 Támar pak bydlela opuštěná^a v domě svého bratra Abšalóma. ^t21 n.: Nemysli na to / Nedumej o tom; h.: Nepokládej své srdce k této věci; srv. v. 2S 13:33; Ex 7:23; 1S 4:20; Jr 12:11; Jr 31:21; Př 24:32 ^a Pl 1:13; Pl 1:16
21 Když se král David o všech těch věcech doslechl, velice se rozzlobil.^t22 ^t22 LXX přidává: ale nenapomenul svého syna Amnóna, protože ho miloval; byl totiž jeho prvorozeným; srv. 1K 1:6
22 Abšalóm ovšem s Amnónem ⁽nemluvil ani ve zlém ani v dobrém.⁾^t23 Nenáviděl totiž Amnóna za to, že znásilnil jeho sestru Támaru. ^t23 n~: vůbec nemluvil; srv. Gn 24:50p
23 Po dvou letech se stalo, že Abšalóm měl stříž^a ovcí v Baal-chasóru,^v24 který je u Efrajima. Abšalóm pozval všechny královské syny. ^v24 [místo 9 km SSV od Bét-elu, snad dnešní Džebel el-Acúr] ^a 1S 25:7
24 Abšalóm přišel ke králi a řekl: Pohleď, tvůj otrok má stříž ovcí. Nechť jde král a jeho otroci s tvým otrokem.
25 Král Abšalómovi odpověděl: Ne, můj synu, nechoďme všichni. Nebudeme tě zatěžovat. Ačkoliv ho nutil,^a nechtěl jít, ale požehnal mu. ^a 1S 28:23
26 Pak se Abšalóm ⁽zeptal: Ani můj bratr Amnón s námi nemůže jít?⁾^t25 Král mu řekl: Proč by měl jít s tebou? ^t25 n.: řekl: Když ne, tak ať s námi jde můj bratr Amnón!
27 Ale Abšalóm ho nutil, až s ním poslal Amnóna a všechny královské syny.^t26 ^t26 LXX přidává: a Abšalóm udělal hostinu, jako mívá král; srv. 1S 25:36
28 Potom dal Abšalóm svým služebníkům příkaz: Dívejte se, a až bude ⁽Amnón v dobrém rozmaru⁾^t27 z vína a řeknu vám: Udeřte na Amnóna — usmrťte ho a nebojte se. Vždyť jsem vám to přikázal^a já. Buďte silní^b a udatní.^t28 ^t27 h.: Amnónovo srdce dobré; Est 1:10; Sd 16:25 ^t28 n.: buďte jako bojovníci (2S 17:10; Dt 3:18); h.: buďte synové síly; 2S 2:7 ^a 2S 11:15srv; 1S 22:17n ^b 2S 10:12; Dt 11:8; 2Pa 19:11
29 Abšalómovi služebníci provedli Amnónovi to, co Abšalóm přikázal. Nato všichni královští synové vstali, nasedli^t29 každý na svého mezka^a a utekli. ^t29 n.: vyjeli …; 1S 25:42; 1S 30:17 ^a 2S 18:9; 1Kr 1:33
30 Když byli na cestě, přišla k Davidovi zpráva: Abšalóm zabil všechny královské syny, nezůstal z nich ani jeden.
31 Král povstal, roztrhl své roucho a lehl si na zem. Všichni jeho otroci stáli s roztrženými^a rouchy. ^a 2S 1:2; 2S 15:32
32 Nato promluvil Jónadab, syn Davidova bratra Šimey: Ať si můj pán nemyslí, že usmrtili všechny mládence, královské syny. Vždyť jenom Amnón zemřel. Vždyť ⁽Abšalóm byl rozhodnut⁾^t30 ode dne, kdy Amnón znásilnil jeho sestru Támaru. ^t30 h. text je zde obtížný a lze chápat různě: A. učinil příkaz / to bylo položeno na A. ústa
33 Tak ať si to můj pán a král ⁽tak nebere⁾^a a neříká: Všichni královští synové jsou mrtví, protože zemřel jenom Amnón. ^a 2S 13:20!
34 Abšalóm utekl. Když strážný služebník pozvedl oči, uviděl, že právě ⁽cestou za ním⁾^t31 přichází po úbočí hory množství lidu. ^t31 n. (možno též číst jako): choronajimskou cestou / od západu
35 Jónadab řekl králi: Pohleď, královští synové přicházejí. Jak řekl tvůj otrok, tak se stalo.
36 Když domluvil, královští synové právě přišli. ⁽Pozvedli svůj hlas a plakali.⁾^a Také král a všichni jeho otroci plakali velmi velkým pláčem.^t32 ^t32 srv. v. 2S 13:15 ^a 2S 3:32; Jb 2:12*
37 Abšalóm utekl a šel k Talmajovi,^v33 synu Amíhudovu,^t34 gešúrskému králi. David po všechny dny truchlil^a nad svým synem. ^v33 tj. svému dědečkovi; 2S 3:3 ^t34 K: Amíchúrovu ^a 1S 15:35
38 Abšalóm utekl a šel do Gešúru.^a Zůstal tam tři roky. ^a 2S 3:3
39 Pak král David ⁽zatoužil jít⁾^t35 za Abšalómem, neboť ⁽došel útěchy nad⁾^t36 ⁽Amnónovou smrtí.⁾^t37 ^t35 Dt 28:32; n. (také možno chápat jako): zanechal tažení za Abšalómem (1S 23:13; Sd 20:28); $ ^t36 n.: se smířil s ^t37 h.: Amnónem, že zemřel

Zobrazit ve Studijní on-line bibli