Český studijní překlad2. Samuelova - 1. kapitola
1 I stalo se po Saulově smrti, když se David vrátil z boje proti Amálekovcům, že David zůstal dva dny v Siklagu.
2 Třetího dne se stalo, že přišel kdosi ze Saulova vojska, měl roztržené roucho a na hlavě prsť. Když přišel k Davidovi, padl k zemi a poklonil se.
3 David se ho zeptal: Odkud jdeš? Odpověděl mu: Unikl jsem z izraelského vojska.
4 David se ho zeptal: Co se stalo? Pověz mi to. Řekl mu, že lid utekl z boje, mnozí z lidu padli a zemřeli a také Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi.
5 Nato se David zeptal mládence, který mu to oznámil: Jak víš, že Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi?
6 Mládenec, který mu to oznámil, odpověděl: Ocitl jsem se náhodou v pohoří Gilbóa, a hle, Saul se opíral o své kopí a vozba a jezdci ho stíhali.
7 Obrátil se, uviděl mě a zavolal na mě. Řekl jsem: Tady jsem.
8 Zeptal se mě: Kdo jsi? Odpověděl jsem mu: Jsem Amálekovec.
9 Řekl mi: Postav se nade mnou a usmrť mě, neboť mě postihla křeč, ale ještě je ve mně život.
10 Postavil jsem se nad ním a usmrtil jsem ho, neboť jsem věděl, že již nebude žít poté, co padl. Potom jsem vzal korunu, která byla na jeho hlavě, a náramek, který měl na paži, a přinesl jsem je sem svému pánu.
11 Nato David uchopil své roucho a roztrhl ho, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním.
12 Bědovali, plakali a postili se až do večera kvůli Saulovi a jeho synu Jónatanovi, kvůli יהוה lidu a kvůli domu izraelskému, že padli mečem.
13 Mládence, který mu to oznámil, se David zeptal: Odkud jsi? Odpověděl: Jsem synem cizince, Amálekovce.
14 David mu řekl: Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zabít יהוה pomazaného?
15 Pak David zavolal jednoho ze služebníků a řekl: Přistup a zasáhni proti němu. On ho tedy bil, až zemřel.
16 David mu řekl: Tvoje krev na tvou hlavu, neboť tvá ústa svědčí proti tobě, když jsi řekl: Já jsem usmrtil יהוה pomazaného.
17David zazpíval nad Saulem a jeho synem Jónatanem tento žalozpěv
18 a řekl, aby se Judejci učili Píseň o luku; ano, je zapsána v knize Jašarově:
19 Nádhera Izraele je pobita na tvých návrších; jak to, že padli hrdinové?
20 Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte na ulicích Aškalónu, jinak se budou radovat pelištejské dcery, jinak budou jásat dcery neobřezanců.
21 Hory Gilbóa, ať na vás není rosa ani déšť ani pole přinášející dávky, neboť tam byl zneuctěn štít hrdinů, štít Saulův leží nepomazán olejem.
22 Bez krve pobitých, bez tuku hrdinů Jónatanův luk neustoupil zpět, Saulův meč nevracel se zpět s prázdnou.
23 Saul a Jónatan, milovaní a milí ve svém životě, ani ve své smrti nebyli rozděleni. Byli rychlejší nežli orlové, silnější nežli lvi.
24 Dcery izraelské, plačte nad Saulem, který vás oblékal do karmínu a skvostu, jenž kladl zlaté ozdoby na váš oděv.
25 Jak to, že padli hrdinové uprostřed boje, Jónatan leží pobit na tvých návrších?
26 Je mi úzko kvůli tobě, můj bratře Jónatane, byl jsi mi velmi milý. Tvá láska byla pro mě podivuhodnější nežli láska žen.
27 Jak to, že padli hrdinové, přišly vniveč válečné zbraně?
