Český studijní překladPrvní list Tesalonickým - 4. kapitola
1 Nakonec vás, bratři, žádáme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste se ještě více rozhojňovali v tom, co jste od nás převzali a co už také činíte — totiž jak máte žít, abyste se líbili Bohu.
2 Vždyť víte, které příkazy jsme vám vydali skrze Pána Ježíše.
3Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali smilstva,
4 aby každý z vás uměl zacházet se svou nádobou ve svatosti a úctě,
5 ne v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha,
6 a aby nikdo nepřekračoval meze a neklamal v této věci svého bratra, protože Pán je mstitelem v těch všech věcech, jak jsme vám také předem řekli a plně dosvědčili.
7 Neboť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k tomu, abychom žili v posvěcení.
8 Proto kdo toto odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který také do vás dává svého Svatého Ducha.
9 O bratrské lásce vám není potřeba psát, neboť jste sami vyučeni od Boha, abyste milovali jeden druhého.
10 A opravdu tak činíte všem bratřím v celé Makedonii. Vyzýváme vás však, bratři, abyste se v tom ještě více rozhojňovali
11 a zakládali si na pokojném životě, věnovali se vlastním věcem a pracovali vlastníma rukama, jak jsme vám přikázali,
12 a abyste žili slušně před těmi, kteří jsou vně, a nikoho nepotřebovali.
13 Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději.
14 Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním.
15 Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli,
16 protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve.
17 Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem.
18 Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte.
