Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Překlad katolického teologa Jana Hejčla (1868-1935). Tento profesor Starého zákona a semitských jazyků na olomoucké teologické fakultě překládal ještě „dle obecného znění latinského se stálým kritickým zřetelem k původním textům" (tj. k textu hebrejsko-aramejskému a septuagintnímu řeckému). Zde verze s deuterokanonickými knihami z roku 1930.
1 Poučná píseň Asafova. Pozor dej, lide můj, na mé naučení, nakloňte ucho své ke slovům úst mých!
2 Otevru svá ústa k poučné písni, záhady dávných dob chci vypravovat.
3 Co jsme slyšeli a zakusili, co nám vypravovali otcové naši,
4 nechceme zatajiti potomkům jejich, vypravujíce příštímu pokolení Hospodinovu, slávu a moc jeho, jakož i zázraky jeho, kteréž učinil.
5 Dal totiž přikázání Jakobovi, zákon ustanovil Israelovi; uložil pak o nich našim otcům, aby je oznamovali svým synům,
6 aby se o nich potomci dověděli, synové, kteří se měli naroditi, aby, až dospějí, zvěstovali je dětem svým,
7 že mají v Boha skládati naději svou, nezapomínati činů Božích, ale přikázání jeho dbáti;
8 že býti nemají jako otcové jejich, pokolení vzpurné a neposlušné, národ, jenž nebyl ustálené mysli, jehožto duch nebyl Bohu věren,
9 jak Efraimovci, dovední lukostřelci, kteří v den bitvy na útěk se dali;
10 nedbali smlouvy s Bohem učiněné, nechtěli jednati podle zákona jeho,
11 zapomněli na jeho dobrodiní, na jeho zázraky, které jim ukázal.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na polích Tanisských.
13 Roztrhl moře a převedl je, postavil vody jako násep.
14 Oblakem je vedl ve dne, celou noc pak světlem ohně.
15 Ráčil protrhnout na poušti skálu, napojil je hojně jak mořem.
16 Kázal, by ze skály potoky vyšly, by tekly vody jako v řekách.
17 Přece však hřešili dále proti němu, ke hněvu dráždíce na poušti Nejvyššího.
18 Pokoušeliť Boha ve svých srdcích, žádajíce pokrmů podle svých choutek.
19 Mluvili rouhavě o Bohu říkajíce: „Zdali Bůh může stůl vystrojiti v poušti?
20 Ano, udeřil sice skálu, že vody se vyvalily a potoky se rozlily; zdali však může také chleba dáti, nebo opatřit maso svému lidu?"
21 Slyšel to Hospodin a rozhněval se, oheň roznítil se na Jakoba, hněv se snesl na Israele,
22 protože nedůvěřovali Bohu, v pomoc jeho nedoufali.
23 I dal přikázání oblakům nahoře, nebeské pak průduchy pozotvíral;
24 déšť manny na ně seslal, aby měli pokrm, nebeský chléb udělil jim.
25 Andělský chléb jedl člověk, do syta potravy jim seslal.
26 Kázal, by zdvihl se v ovzduší východní vítr, a svou mocí přivedl vítr jižní;
27 seslal na ně déšť masa jako prachu, jako mořského písku – opeřenců;
28 kázal, by padali jim do tábora, kolem stanů, ve kterých přebývali.
29 Jedli a nasytili se dokonale, po čem byli prahli, udělil jim.
30 Ještě nenechali lahůdky své, ještě měli pokrm ve svých ústech,
31 tu se na ně snesl Boží hněv: pobil mnohé z velmožů jejich, porazil jinochy israelské.
32 Přes to všecko hřešili i dále, nechtějíce věřit divům jeho;
33 i kázal, by. prchly dni jejich jako pára, aby prchla chvatem jejich léta.
34 Když je hubil, vyhledávali ho, a zase zrána přicházeli k němu;
35 vzpoměli si, že jest Bůh jejich skalou, a Bůh nejvyšší osvoboditelem;
36 i lísali se jemu ústy, a jazykem jej obelhávali;
37 neb jejich srdce nelpělo pevně na něm, aniž věrně šetřili jeho smlouvy.
38 On však byl milosrdný, hříchy jim odpustil, aniž je zahladil; velmi často odvrátil svůj hněv a nedal vzpláti veškerému svému rozhorlení;
39 rozpomněl se, že jsou křehké tělo, vánek, jenž zavěje a nevrátí se.
40 Kolikrát ho roztrpčili na poušti, ke hněvu popudili na pustině!
41 Opět a opět pokoušeli Boha, rmoutili Svatého Israelova.
42 Nepamatovali na jeho ruku, na den, kdy zbavil je násilí nepřítelova,
43 kterak činil v Egyptě zázraky své, svoje divy na Tanisských polích;
44 kterak obrátil v krev řeky jejich, takže nemohli své vody píti;
45 poslal na ně mouchy, které je žraly, jakož i žáby, které je hubily;
46 jejich plodiny dal žravému hmyzu, výtěžek jejich práce kobylkám;
47 kroupám potlouci dal vinice jejich, a kusům ledu smokvoně jejich;
48 dobytek jejich dal na pospas krupobití, a jejich stáda ohnivým bleskům;
49 poslal na ně žár svého rozhorlení, rozhorlení a hněv a soužení, výpravu andělů nesoucích zhoubu;
50 dokořán otevřel cestu svému hněvu, neodepřel smrti život jejich, ano i dobytek jejich na smrt vydal;
51 pobil vše prvorozené v Egyptské zemi, prviny mužské síly v Chamových stanech.
52 Vyvedl pak lid svůj jako ovce, po poušti jej vedl jako stádo;
53 vodil je bezpečně, že neměli strachu, za jejich nepřáteli se zavřelo moře.
54 Přivedl je k svému svatému pohoří, k pohoří, kterého dobyla pravice jeho; vypudiv před nimi pohany vykázal jim losem jejich zemi v dědičné úděly,
55 a v jejich stanech usadil Israele.
56 Avšak pokoušeli a dráždili Boha, nešetřili příkazů Nejvyššího;
57 odpadli nedbavše smlouvy jako otcové jejich, zklamali jak lučiště zrádné.
58 K hněvu ho dráždili svými výšinami, řezbami svými budili žárlivost jeho.
59 Bůh to slyšel, i pohrdl jimi, a v nic uvedl jimi Israele;
60 zavrhl svůj stánek v Silo, stánek, v němž přebýval mezi lidmi;
61 vydal sílu jejich do zajetí, a jejich slávu do rukou nepřítele;
62 odevzdal svůj národ meči, a svým dědictvím opovrhl;
63 mládenec jejich pohltil oheň, a jejich pannám nikdo nezpíval;
64 kněží jejich padli mečem, a jejich vdovy nesměly lkáti.
65 Pán však probudil se jako ze sna, jako hrdina rozjařený vínem;
66 a bil protivníky svoje do zad, dal je na potupu na věčné časy.
67 Pohrdl však stánkem Josefovým, nevyvolil si kmen Efraimův,
68 ale vyvolil si Judovo plémě, horu Sion, kterou si zamiloval;
69 vystavěl si svatyni jako nebe, jako zemi, kterou založil na věky;
70 vyvolil si Davida svého sluhu, povolav ho od stád ovcí. Za dojnicemi když chodil, vzal ho,
71 aby pásl Jakoba, sluhu jeho, Israele, dědičný jeho majetek.
72 I pásl je v poctivosti srdce svého, vodil je svou rukou nad míru moudrou.