Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Jan Ladislav Sýkora (16. dubna 1852 Železnice – 26. srpna 1928 Jičín, pohřben v rodné Železnici u Jičína) byl český římskokatolický teolog, kněz, novozákonní biblista, překladatel Nového zákona, vysokoškolský pedagog a rektor Univerzity Karlovy. Po maturitě na gymnáziu v Jičíně vystudoval teologii v Praze, po vysvěcení na kněze (1877) působil jako kaplan a katecheta ve Velvarech a v Praze a roku 1884 získal doktorát teologie. V letech 1887-1891 byl katechetou na českém učitelském ústavu a docentem katechetiky na teologické fakultě UK. Po jejím rozdělení roku 1891 byl jmenován profesorem biblistiky a exegeze na české teologické fakultě UK, kde byl v letech 1895, 1901 a 1904 děkanem a v letech 1901-1902 rektorem UK. Z titulu funkce rektora se na přelomu století zapojil i do vysoké politiky. V letech 1901–1902 zasedal coby virilista na Českém zemském sněmu. Roku 1899 se stal kanovníkem kapituly u Všech Svatých na hradě Pražském[1] a pro zásluhy jmenován konsistorním radou. Roku 1908 mu císař František Josef I. udělil Řád železné koruny III. třídy (ten do r. 1884 zakládal nárok na udělení rytířského šlechtického titulu).
Vedle několika katechetických knížek je jinak Sýkorovo dílo soustředěno kolem Bible, přesněji řečeno Nového zákona, a vyvrcholilo jeho novým českým překladem. Sýkora překládal z latinské Vulgáty, jak bylo tehdy v katolické církvi zvykem, svůj překlad však stále konfrontoval s původním řeckým textem. Protože měl také velmi dobrý jazykový cit, vznikl tak překlad, který se v katolické církvi s drobnými úpravami používal až téměř do konce 20. století. Své přednášky z biblické hermeneutiky a úvodu do Nového zákona vydal nejprve latinsky, Úvod později také časky. Sýkora dále přispíval do Slovníku paedagogického, Ottova slovníku naučného a do Časopisu katolického duchovenstva. (zdroj: Wikipedie)
1 Konavše pak cestu přes Amfipoli a Apollonii, přišli do Thessaloniky, kde byla synagoga židovská.
2 I vešel k nim Pavel podle svého obyčeje a rozmlouval s nimi z Písem po tři soboty,
3 vysvětluje a dokládaje, že Kristus musil trpěti a z mrtvých vstáti, a tím že je ten Kristus Ježíš, „kterého já zvěstuji vám“.
4 I uvěřili někteří z nich a připojili se k Pavlovi a Silovi, taktéž veliké množství proselytů a pohanů, i žen vznešených nemálo.
5 Ale židé rozhorlivše se přibrali k sobě některé muže špatné z lidu pouličního a způsobivše hluk pobouřili město; i postavili se k domu Jásonovu a hleděli je vyvésti před lid,
6 nenalezše jich však, vlekli Jásona a některé bratry k náčelníkům města křičíce: „Ti, kteří pobuřují svět, přišli také sem,
7 a Jáson je přijal; a ti všichni jednají proti ustanovením císařovým pravíce, že králem jest jiný, a to Ježíš.“
8 I rozrušili lid a náčelníky města, kteří to slyšeli;
9 ale oni dostávše rukojemství od Jásona i ostatních, propustili je,
10 Bratři však hned za noci vypravili Pavla a Silu do Beree, a přišedše (tam) odebrali se do synagogy židovské.
11 Tito byli šlechetnější než Thessaloničtí, neboť přijali slovo s veškerou ochotou, každého dne zkoumajíce Písma, zdali tomu tak jest.
12 Mnozí tedy z nich uvěřili; také nemálo pohanských žen vznešených i mužů.
13 Když však lidé thessaloničtí se dověděli, že Pavel kázal slovo Boží i v Berei, přišli a také tam pobuřovali a rozrušovali lid.
14 Tehdy však bratři vypravili Pavla hned, aby šel až k moři; ale Silas a Timotheus zůstali tam.
15 Ti pak, kteří provázeli Pavla, dovedli ho až do Athén, a dostávše od něho pro Sílu a Timothea příkaz, aby co nejrychleji přišli k němu, odešli.
16 Mezitím, co je Pavel v Athénách očekával, rozněcoval se v něm duch jeho, poněvadž viděl, že město jest plno model.
17 I rozmlouval v synagoze se židy a s proselyty i na náměstí každého dne s těmi, kteří tam právě byli přítomni.
18 Ale někteří filosofové epikurejští a stoičtí hádali se s ním, a jedni pravili: „Co asi chce mluvka tento povídati?“ Jiní však (řekli): „Zdá se býti zvěstovatelem cizích bohů“; neboť zvěstoval jim Ježíše a zmrtvýchvstání.
19 I uchopili ho a dovedli do Areopagu řkouce: „Můžeme-li zvěděti, jaké jest to nové učení, které hlásáš?
20 Neboť jakési věci podivné dáváš nám slyšeti. Proto chceme zvěděti, co to asi jest.“
21 Athéňané totiž všickni, i cizinci tam se zdržující, neměli času pro nic jiného, než aby povídali neb poslouchali něco nového.
22 Pavel tedy postaviv se uprostřed Areopagu řekl: „Muži athénští, vidím, že jste v každé příčině velice bohabojní.
23 Neboť když jsem procházel a prohlížel vaše posvátnosti, nalezl jsem také oltář, na kterém bylo napsáno: ,Neznáámému Bohu.‘ Co tedy neznajíce ctíte, to já zvěstuji vám:
24 Bůh, který učinil svět a všecko, co jest v něm, ten jsa pánem nebe i země, nebydlí v chrámech udělaných,
25 ani nebývá obsluhován rukama lidskýma, jakoby něčeho potřeboval, sám dávaje všechněm život i dýchání a všecko;
26 a učinil, aby z jednoho(praotce) všecko pokolení lidské přebývalo na veškerém povrchu zemském, ustanoviv určité časy a meze přebývání jejich,
27 by hledali Boha, zdali by se ho snad domakali neb jej nalezli, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás,
28 neboť v něm žijeme a se hýbáme i trváme, jakož i někteří z vašich básníků pravili: ,Neboť jsme i rod jeho.'
29 Jsouce tedy rodem Božím, nemáme se domnívati, že božství podobno jest zlatu neb stříbru neb kameni, výrazu lidského umění neb důmyslu.
30 Časy té nevědomosti Bůh přehlédnuv, nyní ohlašuje lidem, aby všickni všudy činili pokání,
31 poněvadž ustanovil den, ve kterém bude souditi svět spravedlivě skrze muže, kterého (k tomu) určil, dávaje všem víru tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“
32 Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, jedni se posmívali, jiní řekli: „Poslechneme tě o tom někdy jindy.“
33 Tak vyšel Pavel ze shromáždění jejich.
34 Ale někteří muži přidrževše se ho uvěřili; mezi nimi též Dionysius Areopagita a žena jménem Damaris a jiní s nimi.