Czech Study Bible Translation (CZ)

1 David utekl^a z Nájótu u Rámy, ⁽přišel za Jónatanem a zeptal se:^)t1 Co jsem udělal?^b Jaká je má vina a jaký je můj hřích vůči tvému otci, že usiluje o můj život?^{t2 t1} h.: šel a řekl před J. ^t2 h.: hledá mou duši; 1S 23:15; 2S 4:8; 2S 16:11 ^a 1S 19:18; 1S 21:11 ^b 1S 17:29

2 Odpověděl mu: ⁽Ať je to od tebe vzdáleno,^)t3 nezemřeš. Podívej, můj otec neudělá^t4 nic ⁽velkého ani malého,^)t5 aniž by mi^t6 to prozradil.^t7 Proč by můj otec něco takového přede mnou skrýval? ⁽Není tomu tak.^{)t8 t3} n~: To nikdy!; 1S 14:45; 1S 22:15* ^t4 K.: udělá jemu ^t5 n~: důležitého ani obyčejného; Nu 22:18 ^t6 h.: mému uchu; 1S 22:17 ^t7 n.: odhalil; Am 3:7 ^t8 n.: To není možné

3 David se ještě zapřísahal: Tvůj otec dobře ví, že jsem ⁽nalezl milost ve tvých očích^)t9 a řekl si: Ať se to Jónatan nedozví, jinak se bude trápit. Avšak jakože živ je Hospodin a jakože ⁽živ jsi ty,^)t10 jen ⁽krok je mezi mnou a smrtí.^{)t11 t9} n: u tebe získal přízeň; v. 1S 20:29; 1S 1:18 ^t10 h.: je živa tvá duše; 1S 1:26; 1S 17:55; 1S 25:6 ^t11 n~: krůček mě dělí od smrti

4 Jónatan Davidovi pověděl: ⁽Cokoliv řekneš,^)t12 to pro tebe udělám. ^t12 h.: Co řekne tvá duše

5 Nato David Jónatanovi řekl: Podívej, zítra je novoluní^v13 a já mám zasednout s králem k jídlu. Propusť mě, abych se až do třetího večera ukryl^a na poli. ^v13 [svátek Róš Chódeš (Nu 10:10; Nu 28:11 - Nu 28:15; 2Kr 4:23; Iz 1:13; Ko 2:16), kdy ustávala práce (Am 8:5)] ^a 1S 19:2

6 Jestliže ⁽mě bude tvůj otec postrádat,^)t14 řekni: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení, aby si mohl odběhnout do svého města Betléma, neboť je tam každoroční^t15 oběť pro celou čeleď. ^t14 n.: tvůj otec zjistí, že chybím; 1S 17:18 ^t15 1S 1:21; 1S 2:19

7 Jestliže řekne: Dobře, ⁽znamená to pokoj pro tvého otroka.^)t16 Ale jestliže se velmi rozzlobí, věz, že ⁽je rozhodnut vykonat něco zlého.^{)t17 t16} n~: bude se tvému služebníkovi dařit dobře ^t17 h.: zlo od něj došlo konce (tj. uzrálo)

8 Prokaž^t18 svému otroku milosrdenství,^a neboť jsi uvedl svého otroka v Hospodinovu smlouvu se sebou. Jestliže je na mně vina,^b usmrť mě ty. Proč bys mě vodil ke svému otci? ^t18 h.: Uděláš na … (na rozdíl od obvyklé vazby 1S 15:6; 2S 2:5: udělali jste se …) ^a 1S 15:6; 2S 2:5 ^b 1S 20:1; 2S 14:32!

9 Jónatan odpověděl: Ať je to od tebe vzdáleno.^a Jestliže se opravdu dozvím, že ⁽můj otec je rozhodnut^b vykonat vůči tobě něco zlého,^{)t19 (}oznámím ti to.^{)t20 t19} h.: dovršilo se zlo od mého otce, aby přišlo na tebe; srv. Est 7:7 ^t20 h.: cožpak ti to neoznámím? ^a 1S 20:2 ^b 1S 20:7; 1S 20:33

10 David se zeptal Jónatana: Kdo mi to oznámí, když^t21 ti tvůj otec odpoví tvrdě? ^t21 n.: +nebo co

11 Jónatan řekl Davidovi: Pojď, vyjděme na pole. A oba vyšli na pole.

12 Jónatan řekl Davidovi: ⁽Při Hospodinu, Bohu Izraele,^)t22 zítra^t23 touto dobou či pozítří se vyptám svého otce. Jestliže ⁽bude s Davidem dobře,^)t24 tehdy pošlu^t25 za tebou a prozradím^a ti^t26 to. ^t22 n.: Hospodin, Bůh Izraele, je svědkem; var: Jakože je živ H. … ^t23 n.: + přísahám, že ^t24 1S 16:16; n~: bude Davidovi nakloněn ^t25 h.: což nepošlu tehdy; srv. v. 1S 20:9! ^t26 h.: ve tvé uši ^a 1S 20:2

13 Jestliže můj otec zamýšlí^t27 vůči tobě zlo, ať tak Hospodin učiní Jónatanovi a ještě přidá,^a pokud ti to neprozradím a nepropustím tě, abys odešel^t28 v pokoji. Ať je Hospodin s tebou, tak jako^b byl s mým otcem. ^t27 n.: připravuje; h.: se líbí mému otci ^t28 h.: a půjdeš ^a 1S 14:44; 1S 25:22* ^b 1S 10:7; 1S 18:12; 2S 5:10; Joz 1:17; 1Kr 1:37

14 Dokud ještě žiji, prokazuj mi ⁽Hospodinovo milosrdenství,^{)t29 (}abych nezemřel.^{)t30 t29} tj. věrnost přísahanou ve smlouvě před Hospodinem ^t30 n.: a až zemřu,

15 Navěky ⁽neodejmi své milosrdenství mému domu,^t31 i potom, co Hospodin do jednoho vyhladí^)t32 Davidovy nepřátele z povrchu země. ^t31 tj. mé rodině; 2S 9:1 ^t32 h.: nevytneš … až vytne

16 Tak Jónatan uzavřel s domem Davidovým^a smlouvu a dodal: ⁽Ať Hospodin vyžaduje její naplnění i skrze^)t33 Davidovy nepřátele. ^t33 h.: Ať /+ji/ H. hledá z ruky; srv. Iz 1:12 ^a 2S 3:1; 2S 3:6; 1Kr 12:20nn; Iz 7:2

17 Jónatan znovu zapřísahal Davida při své lásce k němu, protože ho miloval ⁽jako sám sebe.^{)t34 t34} 1S 18:1.1S 18:3; h.: láskou své duše

18 Jónatan mu řekl: Zítra je novoluní. Budeš postrádán,^a protože tvé sedadlo bude prázdné. ^a 1S 20:6

19 Třetího dne rychle sestup, jdi na místo, kde ses ukrýval v den činu,^t35 a zůstaň u ⁽kamene Ezelu.^{)t36 t35} n.: minulého incidentu / minule; 1S 19:2nn ^t36 n.: hromady kamení; srv. v. 1S 20:41

20 Já vystřelím tři šípy^a v tu stranu, jako bych střílel^t37 na terč. ^t37 h.: posílal ^a 2Kr 13:15srv

21 Pak zrovna pošlu služebníka^t38 se slovy: Jdi a najdi šípy. Jestliže služebníkovi jasně řeknu: Podívej, šípy jsou ⁽blíž k tobě,^)t39 seber je, pak přijď, protože to znamená pokoj pro tebe^t40 a nic ti nehrozí,^t41 jakože živ je Hospodin. ^t38 1S 9:3p ^t39 h.: od tebe a sem; n.: na této straně ^t40 v. 1S 20:7; h.: pokoj tobě ^t41 n.: se neděje; h.: není věc

22 Jestliže však mladíkovi^a řeknu: Podívej, šípy jsou ⁽dál od tebe,^)t42 jdi, protože tě Hospodin posílá pryč. ^t42 h.: od tebe a dál; n.: na vzdálenější straně ^a 1S 17:56

23 ⁽Ohledně věci, o které jsme se já a ty domluvili,^)t43 ať je Hospodin svědkem^a mezi mnou a tebou navěky. ^t43 n.: Slovo, které jsme si já a ty řekli; vv. 12-17 ^a 1S 20:42; 1S 12:5; Gn 31:49n

24 David se pak ukryl na poli. Když nastalo novoluní, král zasedl ⁽za stůl k jídlu.^{)t44 t44} n.: k jídlu /h.: chlebu/, aby pojedl; srv. v. 1S 20:5+27

25 Král seděl na svém sedadle jako jindy, na sedadle u stěny. ⁽Když Jónatan vstal, Abnér si sedl^)t45 Saulovi po boku. Davidovo místo bylo prázdné. ^t45 n.: Jónatan stál, zatímco Abnér seděl; LXX: byl naproti

26 Saul onen den nic nepověděl, neboť si řekl: ⁽Něco se mu přihodilo,^{)t46 (}je nečistý, ano,^)t47 není čistý. ^t46 n.: Je to náhoda; $ ^t47 n: Náhodně se znečistil a ještě; 1S 16:5; Lv 7:20; Lv 15:5.Lv 15:16

27 Stalo se, že příští den, druhý den ⁽nového měsíce,^)t48 bylo Davidovo místo zase prázdné. Saul řekl Jónatanovi, svému synu: Proč nepřišel syn Jišajův ani včera ani dnes ke stolu? ^t48 n.: po novoluní

28 Jónatan Saulovi odpověděl: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení^a jít do Betléma. ^a 1S 20:6

29 Řekl: Propusť mne, prosím, neboť máme ve městě ⁽rodinnou oběť^)t49 a můj bratr mi to přikázal. A tak jestliže jsem nalezl milost^a ve tvých očích, nech mě odejít, abych viděl své bratry. Proto nepřišel ke královskému stolu. ^t49 n.: obětní hod pro naši čeleď ^a 1S 20:3; 1S 25:8*

30 Saul vzplál proti Jónatanovi hněvem a řekl mu: Ty ⁽synu zvrácené^a odbojnice.^)v50 Vždyť jsem to věděl, že je ti milý^t51 syn Jišajův, ke tvé hanbě a k hanbě nahoty tvé matky. ^v50 n~: jeden zvrhlý buřiči (srv. příbuzné h. výrazy - Joz 22:22; 2Kr 18:7; Neh 2:19); [jako projev své žárlivosti a nenávisti vůči Davidovi použil Saul velice silná emotivní slova (něco jako: zkurvenej spratku), která většina překladů zjemňuje vzhledem k očekávání čtenářů vůči Písmu svatému] ^t51 Př 21:3; n~: jsi vstoupil do smlouvy; n.: si vyvoluješ / dáváš přednost ^a Př 12:8srv

31 Vždyť po všechny dny, co bude syn Jišajův živ na zemi, nebudeš pevně stát ty ani tvé království. Teď pošli a doveď ho ke mně, protože ⁽je synem smrti.^{)t52 t52} n.: jistě zemře / propadl smrti; 1S 26:16; 2S 12:5; 1Kr 2:26v

32 Jónatan odpověděl svému otci Saulovi a řekl mu: Proč by měl být^a usmrcen? Co provedl? ^a 1S 19:6::; 1S 19:17

33 Saul po něm vrhl kopí,^a aby ho probodl. A tak Jónatan poznal, že jeho otec je rozhodnut^b Davida usmrtit. ^a 1S 18:11; 1S 19:10 ^b 1S 20:9

34 Jónatan planoucí hněvem vstal od stolu a druhý den měsíce nejedl pokrm, protože se trápil kvůli Davidovi, že ho jeho otec vystavil hanbě.^{a a} Př 28:7srv; Jb 19:3

35 Ráno se stalo, že Jónatan vyšel na pole na setkání s Davidem. Byl s ním mladý služebník.^{t53 t53} v. 1S 20:21; 36nn; 1S 14:1; n: chlapec

36 Řekl svému služebníkovi: Běž a najdi šípy, které vystřelím. Zatímco služebník běžel, vystřelil před něj šípy.^{t54 t54} dle var.; TM: sg.; srv. v. 1S 20:20

37 Když služebník přišel na ⁽místo, kam dopadly šípy, které^)t55 Jónatan vystřelil, Jónatan za služebníkem zavolal: Šípy^t55 jsou ještě dál od tebe.^{t56 t55} dle var.; TM: sg; h.: místo šípu ^t56 h.: od tebe a dál; v. 1S 20:22

38 Jónatan za služebníkem zavolal: Rychle, pospěš si, neotálej!^t57 Jónatanův služebník posbíral šípy a přišel ke svému pánu. ^t57 srv. Jr 4:6; Jr 14:6; h.: nestůj; n.: Co stojíš?

39 Služebník o ničem nevěděl. Jen Jónatan a David znali tu úmluvu.^{t58 t58} h.: věc; n~: o tom věděli

40 Jónatan dal svou výstroj^t59 služebníkovi, který byl s ním, a řekl mu: Jdi a odnes to do města. ^t59 1S 14:1; n.: své zbraně

41 Když služebník odešel, David vstal^v60 zpoza hromady,^t61 padl tváří k zemi^a a třikrát se poklonil. Jeden druhého políbili a jeden jako druhý plakali, ⁽ale David víc.^{)t62 v60} [pro spojení slov vstát + klanět se (poklonit) srv. Gn 19:1; Gn 23:7; Gn 33:10; Lv 19:32; 1S 20:41; 1S 25:41; 1Kr 2:19; Jb 29:8; Iz 49:7] ^t61 dle LXX; TM: od jihu; $; srv. v. 1S 20:19 ^t62 n.: až se David vzchopil / ovládl; h.: stal velkým; $ ^a 1S 24:9; 2S 14:4; 2S 14:22; Rut 2:10; 1Kr 1:23; Gn 33:3; Gn 42:6

42 Jónatan řekl Davidovi: ⁽Jdi v pokoji,^)a protože^t63 jsme si my dva přísahali^t64 v Hospodinově jménu^b slovy: Hospodin budiž^c svědkem mezi mnou a tebou i mezi potomstvem^d mým a tvým až navěky. ^t63 n.: jak ^t64 n.: + přátelství; Př 18:24 ^a 1S 1:17; Ex 4:18; Sd 18:6; 2S 3:21 ^b Jr 12:16srv; Iz 48:1; 1S 28:10v ^c 1S 20:23 ^d 2S 9:1