The Jerusalem Bible (CZ)

1Když se Ezdráš s pláčem a klaněním před Božím Chrámem takto modlil a vyznával, sešlo se kolem něho obrovské shromáždění Izraele, muži, ženy a děti, a lid velice plakal. 2Tu se ujal slova jeden z Elamových synů, Jechielův syn Šekanja, a řekl Ezdrášovi: „Zradili jsme svého Boha, když jsme pojali za manželky cizí ženy, které jsme si vzali z národů země. Nuže! Navzdory tomu je pro Izraele ještě naděje. 3Před svým Bohem se slavnostně zavážeme, že propustíme všechny své ženy - cizinky i děti, které se z nich narodily, a tak se podřídíme radě mého pána i těch, kteří se chvějí při přikázáních našeho Boha. Ať se jedná podle Zákona! 4Vstaň! Ta záležitost se týká tebe, ale my budeme po tvém boku! Odvahu a do toho!“ 5Ezdráš tedy vstal a uložil předním kněžím i levitům a celému Izraeli přísahu, že budou jednat, jak bylo řečeno. 6Ezdráš odešel z prostranství před Božím Chrámem a odebral se do pokoje Eljašibova syna Jochanana, kde strávil noc, aniž jedl chléb a pil vodu, protože truchlil kvůli nevěrnosti vyhnanců. 7V Judovi a v Jeruzalémě vyhlásili všem vyhnancům, že se mají shromáždit v Jeruzalémě: 8komukoli, kdo by tam do tří dnů nepřišel, měl propadnout - podle náhledu předních mužů a starších - všechen majetek klatbě a on sám měl být vyloučen ze společenství vyhnanců. 9Všichni muži z Judy a z Benjamina se tedy ve třech dnech shromáždili v Jeruzalémě: bylo to devátého měsíce, dvacátého dne toho měsíce; všechen lid se postavil na prostranství Božího Chrámu, chvěl se kvůli té věci i proto, že byl prudký liják. 10Tu kněz Ezdráš vstal a prohlásil jim: „Dopustili jste se nevěrnosti, když jste pojali za manželky cizí ženy: tak se kvůli vám rozrostlo provinění Izraele! 11Nyní však vzdejte dík Jahvovi, Bohu svých otců, a vyplňte jeho vůli tím, že se odloučíte od národů země a od cizích žen.“ 12Celé shromáždění hlasitě odpovědělo: „Ano, musíme jednat podle tvých rozkazů! 13Ale lid je četný a je údobí dešťů: není možno zůstávat venku: a pak to není záležitost na jeden či dva dny, neboť se nás v té věci vzpurně chovalo mnoho. 14Celé shromáždění ať zastupují naši přední mužové: všichni, kdo v našich městech pojali za manželky cizí ženy, přijdou v stanovené dny v doprovodu starších a soudců z každého města, dokud neodvrátíme hněv našeho Boha vyvolaný touto věcí.“ 15Proti tomuto postupu se postavili pouze Asaelův syn Jonatan a Tikvův syn Jachzeja, které podpořili Mešulam a levita Šabtaj. 16Vyhnanci jednali, jak bylo navrženo. Kněz Ezdráš si vybral hlavy rodin podle jejich domů, všechny jmenovitě vyznačené. Začali zasedat prvního dne desátého měsíce, aby tu věc prozkoumali. 17A prvního dne prvního měsíce byli hotovi se všemi muži, kteří pojali za manželky cizí ženy. 18Z kněží, jak se shledalo, pojali za manželky cizí ženy tito: ze synů Josadakova syna Jozua a jeho bratří: Maaseja, Eliezer, Jarib a Gedalja; 19zavázali se přísahou, že své ženy propustí, a za své provinění přinesli v oběť zadostiučinění jednoho berana; 20z Imerových synů: Chanani a Zebadja; 21z Charimových synů: Maaseja, Elija, Šemaja, Jechiel a Uzija; 22z Pašchurových synů: Eljoenaj, Maaseja, Jišmael, Netaneel, Jozabad a Eleasa. 23Z levitů: Jozabad, Šimej, Kelaja - čili Kelita -, Petachja, Jehuda a Eliezer. 24Ze zpěváků: Eljašib a Zakur. Z vrátných: Šalum, Telem a Uri. 25A z Izraelitů: z Pereošových synů: Ramja, Jizija, Malkija, Mijamin, Eleazar, Malkija a Benaja; 26z Elamových synů: Matanja, Zekarja, Jechiel, Abdi, Jeremot a Elija; 27ze Zatuových synů: Eljoenaj, Eljašib, Matanja, Jeremot, Zabad a Aziza; 28z Bebajových synů: Jochanan, Chananja, Zabaj a Atlaj; 29z Bigvajových synů: Mešulam, Maluk, Jedaja, Jašub, Jišal, Jeremot; 30z Pachat-Moabových synů: Adna, Kelal, Benaja, Maaseja, Matanja, Besaleel, Binuj a Menase; 31z Charimových synů: Eliezer, Jišija, Malkija, Šemaja, Šimeon, 32Binjamin, Maluk, Šemarja; 33z Chašumových synů: Matenaj, Matatja, Zabad, Elifelet, Jeremaj, Menase, Šimej; 34z Baniho synů: Maadaj, Amram, Joel, 35Benaja, Bedja, Kelaja, 36Vanja, Meremot, Eljašib, 37Matanja, Matenaj a Jaasaj; 38z Binujových synů: Šimej, 39Šelemja, Natan a Adaja; 40ze Zakajových synů: Šašaj, Šaraj, 41Azareel, Šelemja, Šemarja, 42Šalum, Amarja, Josef; 43z Nebových synů: Jeiel, Matatja, Zabad, Zebina, Jadaj, Joel, Benaja. 44Ti všichni pojali za manželky cizí ženy: propustili je, ženy i děti.


Treasury of Scripture Knowledge
 1   Ezra 10:1 Ezra encouraged to reform the strange marriages.
Ezra 10:6 Ezra assembles the people.
Ezra 10:9 The people repent, and promise amendment.
Ezra 10:15 The care to perform it.
Ezra 10:18 The names of them which had married strange wives.
when Ezra.
Dan 9:3 Dan 9:4 Dan 9:20 Acts 10:30
when he had.
Lev 26:40 Lev 26:41 Ps 32:5 Hos 14:2 1John 1:8 - 1John 1:10
weeping.
Ps 119:136 Jer 9:1 Jer 13:17 Zech 12:10 Luke 19:41 Rom 9:2
before the house.
1Kgs 8:30 1Kgs 9:3 2Chr 20:9
a very great.
Deut 31:12 2Chr 20:13 Neh 10:28 Joel 2:16 - Joel 2:18 Acts 21:5
very sore. Heb. a great weeping.
Judg 2:4 Judg 2:5 Neh 8:9

 2   Shechaniah.
Ezra 10:26 Neh 3:29
Elam.
Ezra 2:7 Ezra 2:31 Neh 7:12 Neh 7:34
We have trespassed. Shechaniah here speaks in the name of the people, not acknowledging himself culpable; for he is not in the following list.
Compare.
Jas 2:9 Exod 34:12 Neh 13:27
yet now there is hope.
Exod 34:6 Exod 34:7 Isa 55:6 Isa 55:7 Jer 3:12 Jer 3:13 1John 1:7 - 1John 1:9

 3   let us make. Nichrath berith, "let us cut a covenant:"
Deut 29:12 Josh 9:6 2Kgs 11:17 2Chr 29:10 2Chr 34:31 2Chr 34:32 Neh 9:38 Neh 10:29 - Neh 10:39
put away. Heb. bring forth. according to the counsel.
2Chr 30:12
of those that.
Ezra 9:4 2Chr 34:21 2Chr 34:27 Ps 119:59 Ps 119:120 Isa 66:2 Ezek 9:4
at the commandment.
Deut 7:2 Deut 7:3 Josh 23:12 Josh 23:13
let it.
Neh 8:14 Neh 13:1 - Neh 13:3 Isa 8:20
Shechaniah's counsel, which he was then so clear in, will not hold now: such marriages, it is certain, are contrary to the will of God, and ought not to be made; but they are not null. Our rule under the gospel is Quod fieri non debuit, factum valet, "That which ought not to have been done must, when done, abide." See
1Cor 7:12 1Cor 7:13

 4   Arise.
Josh 7:10 - Josh 7:26 1Chr 22:16 1Chr 22:19 Eccl 9:10
for this matter. By the decree of Artaxerxes, Ezra was authorised to do every thing that the law of God required.
Ezra 7:23 - Ezra 7:28 Mark 13:34
we also will.
Josh 1:16 - Josh 1:18 1Chr 28:10 1Chr 28:21
be of good.
Isa 35:3 Isa 35:4 Heb 10:24 Heb 12:12 Heb 12:13

 5   arose.
Pro 1:5 Pro 9:9 Pro 15:23 Pro 25:11 Pro 25:12 Pro 27:9
made.
Ezra 10:3 Neh 5:12 Neh 10:29 Neh 13:25 Matt 26:63

 6   the chamber.
Neh 13:5
Johanan.
Neh 3:1 Neh 3:20 Neh 12:10 Neh 12:22 Neh 13:28
he did eat.
Deut 9:18 Job 23:12 John 4:31 - John 4:34
he mourned.
Ezra 9:4 Isa 22:12 Dan 9:3

 7   they made.
Ezra 1:1 2Chr 30:5

 8   And that whosoever.
Ezra 7:26 Judg 21:5 1Sam 11:7
forfeited. Heb. devoted.
Lev 27:28 Josh 6:19
himself separated.
Neh 13:3 Matt 18:17 John 9:22 John 9:34 John 16:2 1Cor 5:13

 9   the ninth month. That is, some time in December, which is the coldest and most rainy time of the year in Palestine. Dr. Russel, in his account of the weather at Aleppo, which very much resembles that in Judea, says, that the natives reckon the severity of the winter, which they call marbania, to last but forty days, beginning from the 12th of December, and ending the 20th of January, and that this computation comes in fact very near the truth: and that the air during this time is excessively piercing, even to those that are just come from a cold climate.
Ezra 7:8 Ezra 7:9 Esth 2:16
trembling.
1Sam 12:17 1Sam 12:18 Jer 10:10 Jer 10:13
great rain. Heb. showers.


 10   taken. Heb. caused to dwell. or, brought back. toincrease.
Ezra 9:6 Num 32:14 Josh 22:17 Josh 22:18 2Chr 28:13 Matt 23:32

 11   make confession.
Lev 26:40 - Lev 26:42 Josh 7:19 Ps 32:5 Pro 28:13 Jer 3:13 1John 1:7 - 1John 1:9
do his.
Isa 1:16 - Isa 1:18 Isa 56:4 Rom 12:2 Col 1:10 Heb 13:21
separate.
Ezra 9:1 Neh 13:3 2Cor 6:17
and from the.
Deut 7:3 Deut 7:4 1Cor 2:12 - 1Cor 2:14

 12   As thou hast said. They all resolved to do what Ezra had commanded; and they did put away their wives, even those by whom they had children, (ver. 44 Ezra 10:44,) each of whom doubtless received a portion according to the circumstances of her husband, and was not turned away desolate. Humanity must have dictated this, and no law of God is contrary to humanity.
so must we do.
Ezra 10:3 Ezra 10:4 Neh 13:23 Ps 78:37 Ps 78:57

 13   the people.
Ezra 10:18 - Ezra 10:44 Matt 7:13 Matt 7:14
we are many that have transgressed in this thing. or, we have greatly offended in this thing.


 14   our rulers.
Deut 17:9 Deut 17:18 Deut 17:19 2Chr 19:5 - 2Chr 19:7
the fierce.
Num 25:4 Deut 13:17 Josh 7:26 2Chr 29:10 2Chr 30:8 Ps 78:38 Isa 12:1
for this matter be turned from us. or, be turned from us,till this matter be dispatched.


 15   were employed. Heb. stood. Meshullam.
Neh 3:6 Neh 10:20 Neh 12:33
Shabbethai.
Neh 11:16

 16   to examine the matter.
Deut 13:14 Job 29:16 John 7:51

 17   A.M. 3548. B.C. 456. the first day. The cases brought before the council were either so many, or so complicated, that, though they separated themselves from other employments, yet they were three whole months in examining into their affairs, and making the necessary separations required by the law.
Ezra 10:17

 18   the sons.
Ezra 9:1 Lev 21:7 Lev 21:13 - Lev 21:15 1Sam 2:22 - 1Sam 2:24 Neh 13:28 Jer 23:11 Jer 23:14 Ezek 44:22 Mal 2:8 Mal 2:9 1Tim 3:11
Jeshua.
Ezra 2:2 Ezra 3:2 Ezra 5:2 1Chr 6:14 1Chr 6:15 Neh 12:10 Hag 1:1 Zech 3:1
Joshua. Maaseiah.
Neh 8:4 Neh 8:7

 19   gave their hands. They bound themselves in the most solemn manner to do as the rest of the delinquents had done, and make and acknowledgment to God of their iniquity, by offering each a ram for a trespass offering.
2Kgs 10:15 1Chr 29:24 2Chr 30:8
*marg:
Ezra 10:19 Lam 5:6 Gal 2:9
a ram.
Lev 5:15 Lev 5:16 Lev 6:4 Lev 6:6

 20   Immer.
Ezra 2:37 1Chr 24:14 Neh 7:40

 21   Harim.
Ezra 2:39 1Chr 24:8 Neh 7:42

 22   Pashur.
Ezra 2:38 1Chr 9:12 Neh 7:41

 23   Jozabad.
Ezra 8:33 Neh 11:16
Kelita.
Neh 10:10

 24   Ezra 10:24

 25   Moreover of Israel. That is, as Calmet observes, simple Israelites; thus distinguished from the priests, Levites, and singers, mentioned in ver. 18, 23, 24. Ezra 10:18, Ezra 10:23, Ezra 10:24.
sons of Parosh.
Ezra 2:3 Neh 7:8

 26   Elam.
Ezra 10:2 Ezra 2:7 Ezra 2:31 Ezra 8:7 Neh 7:12 Neh 7:34
Jehiel.
Ezra 10:2

 27   Zattu.
Ezra 2:8 Neh 7:13

 28   Bebai.
Ezra 2:11 Ezra 8:11 Neh 7:16

 29   Bani.
Ezra 2:10 Neh 7:15
Binnui. Malluch.
Neh 10:4

 30   Pahath-moab.
Ezra 2:6 Ezra 8:4 Neh 7:11

 31   Harim.
Ezra 2:32 Neh 7:35
Malchiah. This variation only exists in the translation, the original being uniformly Malchijah, or rather, Malkeeyah.
Neh 3:11
Malchijah.


 32   Ezra 10:32

 33   Hashum.
Ezra 2:19 Neh 7:22

 34   Bani.
Ezra 10:29

 35   Ezra 10:35

 36   Ezra 10:36

 37   Ezra 10:37

 38   Ezra 10:38

 39   Ezra 10:39

 40   Machnadebai. or, Mabnadebai, according to some copies.


 41   Ezra 10:41

 42   Ezra 10:42

 43   Nebo.
Ezra 2:29 Neh 7:33

 44   strange wives.
Pro 2:16 Pro 5:3 Pro 5:20
and some of them. This observation was probably intended to shew that only a few of them had children, and also how rigorously the law was put in execution. According to a passage in Justin Martyr's Dialogue with Trypho, a Jew, Ezra offered a paschal lamb on this occasion, and addressed the people thus: "And Ezra said to the people, This pass-over is our Saviour and our Refuge; and if ye will be persuaded of it, and let it enter into your hearts, that we are to humble to Him in a sign, and afterwards shall believe in Him, this place shall not be destroyed for ever, saith the Lord of hosts; but, if ye will not believe in Him, nor hearken to his preaching, ye shall be a laughing-stock to the Gentiles." This was probably a marginal note added by some early Christian.

CONCLUDING REMARKS ON THE BOOK OF EZRA.
This book details the events of a very interesting period of the Sacred History, when, according to the decree of Providence, the Jewish people were to be delivered from their captivity, at the expiration of seventy years, and restored to the land of their fathers. This book informs us how the Divine goodness accomplished this most gracious design, and the movers and agents He employed on the occasion. Ezra was undoubtedly the chief agent under God in effecting this arduous work; and his zeal, piety, knowledge, and discretion, appear here in a most conspicuous point of view, and claim our utmost admiration. Descended from Seraiah, in a direct line from Aaron, he seems to have united all the requisites of a profound statesmen with the functions of the sacerdotal character. He appears to have made the Sacred Scriptures, during the captivity, his peculiar study; and, perhaps assisted by Nehemiah and the great synagogue, he corrected the errors which had crept into the Sacred Writings, through the negligence or mistake of transcribers; he collected all the books of which the Sacred Scriptures then consisted, disposed them in their proper order, and settled the canon of Scriptures for his time; he occasionally added, under the dictation of the Holy Spirit, whatever appeared necessary for the purpose of illustrating, completing, or connecting them; he substituted the modern for the ancient names of some places, which had now become obsolete; and transcribed the whole of the Scriptures into the Chaldee character. He is said to have lived to the age of 120 years, and, according to Josephus, was buried in Jerusalem; but the Jews believe he died in Persia, in a second journey to Artaxerxes, where his tomb is shown in the city of Zamusa. Though not styled a prophet, he wrote under the Divine Spirit; and the canonical authority of his book has never been disputed. It is written with all the spirit and fidelity that could be displayed by a writer of contemporary times; and those parts which chiefly consist of letters, decrees, etc., are written in Chaldee, because it seemed more suitable to the fidelity of a sacred historian to give these official documents, as they may be termed, in the original language, especially as the people, recently returned from the captivity, were familiar, and perhaps more conversant with the Chaldee, than with the Hebrew.