The Jerusalem Bible (CZ)

1Tu dal král k sobě svolat všechny starší z Judy a z Jeruzaléma 2a král vstoupil do Jahvova Chrámu se všemi muži z Judy a se všemi obyvateli Jeruzaléma, kněžími a proroky a se vším lidem, od nejmenšího do největšího. Předčítal před nimi vše, co obsahovala kniha smlouvy nalezená v Jahvově Chrámě. 3Král stál na vyvýšeném místě a uzavřel před Jahvem smlouvu, jež jej zavazovala, že bude chodit za Jahvem a dodržovat jeho přikázání, jeho pokyny a jeho zákony z celého svého srdce a ze vší své duše, aby tak uskutečnil ustanovení smlouvy zapsané v té knize. Všechen lid k té smlouvě přistoupil. 4Chilkijahuovi, knězi, jenž byl jeho zástupcem, a strážcům prahu nařídil král, aby vynesli z Jahvovy svatyně všechny předměty, jež byly udělány pro Baala, pro Ašeru a pro veškeré nebeské vojsko; spálil je za Jeruzalémem na poli u Cedronu a popel z nich zanesl do Betelu. 5Odstranil nepravé kněze, které předtím uvedli v úřad judští králové a kteří obětovali na výšinách, v Judových městech a v okolí Jeruzaléma, i kněze, kteří obětovali Baalovi, slunci, měsíci, souhvězdím a veškerému nebeskému vojsku. 6Odnesl z Jahvova Chrámu za Jeruzalémem do údolí Cedronu posvátný kůl a spálil jej v údolí Cedronu; obrátil jej v popel a popel z něho vhodil do hromadného hrobu. 7Zbořil obydlí těch, kdo se oddávali posvátnému smilstvu, jež bylo v Jahvově Chrámě a v němž ženy tkaly závoje pro Ašeru. 8Povolal z judských měst všechny kněze a znesvětil od Geby až po Beršebu výšiny, kde tito kněží předtím obětovali. Zbořil výšinu bran, která byla u brány místodržícího města Jozua, nalevo, když se vchází do městské brány. 9Kněží výšin ovšem nesměli přistupovat k Jahvovu oltáři v Jeruzalémě, ale jedli uprostřed svých bratrů nekvašené chleby.  10Znesvětil Tofet v údolí Ben-Hinom, aby už nikdo nedával svému synovi nebo dceři procházet na Molochovu počest ohněm. 11Odklidil koně, které judští králové zasvětili slunci u vchodu do Jahvova Chrámu, poblíž komnaty kleštěnce Netan-Meleka ve vedlejších budovách, a sluneční vůz spálil ohněm. 12Oltáře, které byly na střeše a které postavili judští králové, a oltáře, které postavil Manases v obou nádvořích Jahvova Chrámu, král rozbořil, roztloukl je tam a prach z nich vhodil do údolí Cedronu. 13Výšiny, které bývaly naproti Jeruzalému, na jih od Olivové brány, a které postavil izraelský král Šalomoun Aštartě, ohyzdě Sidoňanů, Kemošovi, ohyzdě Moabitů, a Milkomovi, ohyzdě Amonitů, král znesvětil. 14Roztloukl také stély, rozsekal posvátné kůly a místa, kde stávaly, zasypal lidskými kostmi. 15Stejně tak s oltářem, jenž býval v Betelu, s výšinou, kterou postavil Nebatův syn Jeroboam, jenž strhl Izraele do hříchu; on rozbořil také tento oltář a tuto výšinu, roztloukl kameny z něho a obrátil je v prach; spálil posvátný kůl. 16Josiáš se otočil a uviděl hroby, které tam byly na té hoře; poslal, aby vzali kosti z těch hrobů, a spálil je na tom oltáři. Takto jej znesvětil a splnil tak Jahvovo slovo, které ohlásil Boží muž, když Jeroboam během svátku stál u toho oltáře. Když se Josiáš otočil, pozvedl oči ke hrobu toho Božího muže, jenž ohlásil tyto věci, 17a zeptal se: „Co to tu vidím za pomník?“ Muži z města mu odpověděli: „To je hrob Božího muže, jenž přišel z Judy a jenž ohlásil ty věci, které ty jsi vykonal proti tomu oltáři.“ - 18„Ponechte jej v pokoji,“ řekl král, „a nikdo ať neruší jeho kosti. “ Ponechali tedy jeho kosti netknuté spolu s kostmi proroka, jenž byl ze Samařska. 19Josiáš rovněž odstranil všechny chrámy na výšinách, které byly v samařských městech a které postavili izraelští králové, aby dráždili Jahva, a naložil s nimi stejně, jako jednal v Betelu. 20Všechny kněze těch výšin, kteří tam byli, pozabíjel na těch oltářích a spálil tam lidské kosti. Potom se vrátil do Jeruzaléma. 21Král dal všemu lidu tento příkaz: „Oslavte Velikonoce ke cti Jahva, svého Boha, tak jak je to zapsáno v této knize smlouvy.“ 22Takové Velikonoce jako tyto se neslavily ode dnů soudců, kteří spravovali Izraele, a po celou dobu izraelských králů a judských králů. 23Teprve v osmnáctém roce krále Josiáše se v Jeruzalémě k Jahvově cti slavily takové Velikonoce. 24Navíc Josiáš odklidil zaklínače a věštce, domácí bůžky a modly a všechny ohavnosti, jež se vídávaly v judské zemi a v Jeruzalémě, a vyplnil tak slova Zákona zapsaná v knize, kterou nalezl kněz Chilkijahu v Jahvově Chrámě. 25Před ním nebyl žádný král, jenž by se byl jako on obrátil k Jahvovi z celého svého srdce, ze vší své duše a ze vší své síly, v úplné věrnosti Mojžíšovu Zákonu, a po něm nepovstal takový, jenž by se s ním dal srovnat. 26A Jahve přesto neupustil od zápalu svého velikého hněvu, jenž vzplanul proti Judovi kvůli pohoršení, která mu způsobil Manases. 27Jahve rozhodl: „Odstraním od sebe i Judu, tak jako jsem odstranil Izraele, zavrhnu toto město, které jsem vyvolil, Jeruzalém, a Chrám, o němž jsem řekl: Zde bude mé Jméno.“ 28Zbytek Josiášových příběhů a vše, co udělal, není to snad zapsáno v knize Letopisů judských králů? 29Za jeho časů táhl faraon Necho, egyptský král, naproti asyrskému králi k řece Eufratu. Král Josiáš vytáhl proti němu, ale Necho ho při první srážce v Megidu zahubil. 30Jeho služebníci převezli z Megida jeho tělo na voze, dovezli ho nazpět do Jeruzaléma a pohřbili ho do jeho hrobu. Lid země vzal Josiášova syna Joachaze, pomazali ho a prohlásili ho za krále namísto jeho otce. 31Joachazovi bylo, když nastoupil, třiadvacet let a vládl v Jeruzalémě tři měsíce; jeho matka se jmenovala Chamital, Jirmejahuova dcera, a byla z Libny. 32Dělal, co se Jahvovi nelíbí, zcela tak jako to dělávali jeho otcové. 33Faraon Necho ho v Rible na území Hamatu uvrhl do okovů, aby už v Jeruzalémě nevládl, a zemi uložil daň sta talentů stříbra a... talentů zlata. 34Faraon Necho ustanovil králem Josiášova syna Eljakima namísto jeho otce Josiáše a změnil mu jméno na Jojakim. Joachaze pak vzal, odvedl ho do Egypta a on tam zemřel. 35Jojakim odevzdal faraonovi stříbro a zlato, ale aby odevzdal částku, kterou faraon požadoval, musel zemi uložit daň, od každého vybral podle jeho majetku zlato a stříbro, jež se mělo dát faraonovi Nechovi. 36Jojakimovi bylo, když nastoupil, pětadvacet let a vládl v Jeruzalémě jedenáct let; jeho matka se jmenovala Zebida, Pedajova dcera, a byla z Rumy. 37Dělal, co se Jahvovi nelíbí, zcela tak jako to dělávali jeho otcové.


Treasury of Scripture Knowledge
 1   2Kgs 23:1 Josiah causes the book to be read in a solemn assembly.
2Kgs 23:3 He renews the covenant of the Lord.
2Kgs 23:4 He destroys idolatry.
2Kgs 23:15 He burns dead men's bones upon the altar of Beth-el, as was fore-prophesied.
2Kgs 23:21 He keeps a most solemn passover.
2Kgs 23:24 He puts away witches and all abomination.
2Kgs 23:26 God's final wrath against Judah.
2Kgs 23:29 Josiah, provoking Pharaoh-nechoh, is slain at Megiddo.
2Kgs 23:31 Jehoahaz, succeeding him, is imprisoned by Pharaoh-nechoh, who makes Jehoiakim king.
2Kgs 23:36 Jehoiakim's wicked reign.
the king.
Deut 31:28 2Sam 6:1 2Chr 29:20 2Chr 30:2 2Chr 34:29 2Chr 34:30 - 2Chr 34:33

 2   both small and great. Heb. from small even unto great.
Gen 19:11 1Sam 5:9 1Sam 30:2 2Chr 15:13 Esth 1:5 Job 3:19 Ps 115:13 Acts 26:22 Rev 20:12
he read.
Deut 31:10 - Deut 31:13 2Chr 17:9 Neh 8:1 - Neh 8:8 Neh 9:3 Neh 13:1
the book.
2Kgs 22:8 Deut 31:26 1Kgs 8:9

 3   stood.
2Kgs 11:14 2Kgs 11:17 2Chr 23:13 2Chr 34:31 2Chr 34:32
made a covenant.
Exod 24:7 Exod 24:8 Deut 5:1 - Deut 5:3 Deut 29:1 Deut 29:10 - Deut 29:15 Josh 24:25 2Chr 15:12 - 2Chr 15:14 2Chr 23:16 2Chr 29:10 Ezra 10:3 Neh 9:38 Neh 10:28 - Neh 10:39 Jer 50:5 Heb 8:8 - Heb 8:13 Heb 12:24 Heb 13:20
to walk.
Deut 8:19
his commandments.
Deut 4:45 Deut 5:1 Deut 6:1 Ps 19:7 - Ps 19:9
with all their heart.
Deut 6:5 Deut 10:12 Deut 11:13 Matt 22:36 Matt 22:37
And all.
Exod 24:3 Josh 24:24 2Chr 34:32 2Chr 34:33 Eccl 8:2 Jer 4:2

 4   priests of the second order. These were either such as occasionally supplied the high priest's office, or those of the second course or order established by David. See the References.
1Chr 24:4 - 1Chr 24:19 Matt 26:3 Matt 27:1
the keepers.
2Kgs 22:4 1Chr 26:1 - 1Chr 26:19
to bring.
2Kgs 21:3 2Kgs 21:7 2Chr 33:3 2Chr 33:7 2Chr 34:3 2Chr 34:4
Baal.
2Kgs 17:16 Judg 2:13 1Kgs 16:31 1Kgs 18:19 1Kgs 18:26 1Kgs 18:40 1Kgs 19:18 Isa 27:9 Jer 7:9
Kidron.
2Sam 15:23 John 18:1
Cedron. Beth-el.
1Kgs 12:29 Hos 4:15 Amos 4:4

 5   put down. Heb. caused to cease. the idolatrous priests. Heb. Chemarim.
Hos 10:5
*marg: "Foretold. Zeph 1:4, Zeph 1:5."
2Kgs 23:5
"Foretold. Zeph 1:4, Zeph 1:5."
planets. or, twelve signs, or constellations. So the Vulgate duodecim signa, "the twelve signs," i.e., the zodiac; which is the most probable meaning of the word mazzaloth, from the Arabic manzeel, a caravanserai, house, or dwelling, as being the apparent dwellings of the sun in his annual course; and the Targumists and Rabbins often employ the words tereysar mazzalaya, to denote the signs of the zodiac.
all the host.
2Kgs 21:3 2Kgs 21:4 Jer 8:1 Jer 8:2 Jer 44:17 - Jer 44:19

 6   the grove. Or rather, Asherah, or Astarte.
2Kgs 21:7 Judg 3:7 1Kgs 14:23 1Kgs 16:33 Jer 17:2
and burned.
Exod 32:20 Deut 7:25 Deut 9:21
the graves.
2Kgs 10:27 2Chr 34:4
the children. Probably the common people.


 7   the sodomites.
Gen 19:4 Gen 19:5 1Kgs 14:24 1Kgs 15:12 1Kgs 22:46 2Chr 34:33 Rom 1:26 Rom 1:27
where.
Exod 35:25 Exod 35:26 Ezek 8:14 Ezek 16:16 Hos 2:13
hangings. Heb. houses.


 8   from, etc. The northern and southern borders of Judah.
Geba.
Josh 21:17 1Kgs 15:22 1Chr 6:60 Isa 10:29 Zech 14:10
Beer-sheba.
Gen 21:31 Gen 26:23 Judg 20:1 1Kgs 19:3

 9   the priests.
Ezek 44:10 - Ezek 44:14 Mal 2:8 Mal 2:9
but they did.
1Sam 2:36 Ezek 44:29 - Ezek 44:31

 10   Topheth.
Isa 30:33 Jer 7:31 Jer 7:32 Jer 19:6 Jer 19:11 - Jer 19:13
Tophet. the valley.
Josh 15:8 2Chr 28:3 2Chr 33:6 Jer 19:2 Jer 32:35 Matt 5:22
*Gr:
2Kgs 23:10
might make.
2Kgs 16:3 2Kgs 17:17 2Kgs 21:6 Lev 18:21 Deut 18:10 Jer 32:35 Ezek 16:21 Ezek 20:26 Ezek 20:31 Ezek 23:37 - Ezek 23:39

 11   the sun.
2Kgs 23:5 2Chr 14:5 2Chr 34:4 Ezek 8:16
house of the Lord. Throughout the East, the horse because of his swiftness and utility, was dedicated to the sun; and the Greeks and Romans feigned that the chariot of the sun was drawn by four horses, Pyrous, Eous, Aithon, and Phlegon: and hence also chariots were dedicated to that luminary. Jarchi says, that those who adored the sun had horses, which they mounted every morning, to go out to meet him at his rising. The kings of Judah had imitated these idolatrous customs, and kept the horses of the sun even at the entrance of the temple of the Lord!
chamberlain. or, eunuch, or officer.


 12   on the top.
Deut 22:8 Jer 19:13 Zeph 1:5
which Manasseh.
2Kgs 21:5 2Kgs 21:21 2Kgs 21:22 2Chr 33:5 2Chr 33:15
brake them down from thence. or, ran from thence. cast.
2Kgs 23:6

 13   the mount of corruption. that is, the mount of Olives. Houbigant, deriving the Hebrew mashchith from mashach, "to anoint," reads "the Mount of Olives." Jarchi, following the Chaldee, also says this was the Mount of Olives; for this is the mount hammishchah, of unction: but because of the idolatrous purposes for which it was used, the Scripture changed the appellation to the mount of hammashchith, corruption.
Solomon.
1Kgs 11:7 Neh 13:26
Ashtoreth.
Judg 2:13 Judg 10:6 1Sam 7:4 1Sam 12:10 1Kgs 11:5 1Kgs 11:33
Chemosh.
Num 21:29 Judg 11:24 Jer 48:7 Jer 48:13 Jer 48:16
Milcom.
Zeph 1:5
Malcham.


 14   he brake.
Exod 23:24 Num 33:52 Deut 7:5 Deut 7:25 Deut 7:26 2Chr 34:3 2Chr 34:4 Mic 1:7
images. Heb. statues. the bones of men.
2Kgs 23:16 Num 19:16 Num 19:18 Jer 8:1 Jer 8:2 Ezek 39:12 - Ezek 39:16 Matt 23:27 Matt 23:28

 15   the altar.
2Kgs 10:31 1Kgs 12:28 - 1Kgs 12:33 1Kgs 14:16 1Kgs 15:30 1Kgs 21:22
stamped.
2Kgs 23:6

 16   burned.
1Kgs 13:1 1Kgs 13:2 1Kgs 13:32 Matt 24:35 John 10:35
who proclaimed. The Septuagint and Hexaplar Syriac at Paris insert, "when Jeroboam stood by the altar at the feast. And turning about, he cast his eyes on the sepulchre of the man of God"--


 17   It is the sepulchre.
1Kgs 13:1 1Kgs 13:30 1Kgs 13:31

 18   alone. Heb. to escape. the bones of the prophet.
1Kgs 13:1 - 1Kgs 13:22 1Kgs 13:31

 19   the houses.
2Kgs 17:9 1Kgs 12:31 1Kgs 13:32
the cities.
2Chr 30:6 - 2Chr 30:11 2Chr 31:1 2Chr 34:6 2Chr 34:7
the kings.
2Kgs 8:18 1Kgs 16:33 Mic 6:16
to provoke the Lord.
2Kgs 17:16 - 2Kgs 17:18 2Kgs 21:6 Ps 78:58 Jer 7:18 Jer 7:19 Ezek 8:17 Ezek 8:18

 20   he slew. or, he sacrificed.
2Kgs 10:25 2Kgs 11:18 Exod 22:20 Deut 13:5 1Kgs 13:2 1Kgs 18:40 Isa 34:6 Zech 13:2 Zech 13:3
burned.
2Chr 34:5

 21   Keep.
2Chr 35:1 - 2Chr 35:19
as it is written.
Exod 12:3 - Exod 12:20 Lev 23:5 - Lev 23:8 Num 9:2 - Num 9:5 Num 28:16 - Num 28:25 Deut 16:1 - Deut 16:8

 22   Surely.
2Chr 35:18 2Chr 35:19
of the kings.
2Chr 30:1 - 2Chr 30:3 2Chr 30:13 - 2Chr 30:20 2Chr 35:3 - 2Chr 35:17

 23   2Kgs 23:23

 24   Moreover. "His eighteenth year ending."
the workers.
2Kgs 21:3 2Kgs 21:6 1Sam 28:3 - 1Sam 28:7 Isa 8:19 Isa 19:3 Acts 16:16 - Acts 16:18 Rev 22:15
images. or, teraphim.
Gen 31:19 Judg 17:5 Judg 18:17 Judg 18:18 Hos 3:4
that he might.
Lev 19:31 Lev 20:27 Deut 18:10 - Deut 18:12 Isa 8:20 Rom 3:20 Jas 1:25
the book.
2Kgs 22:8 - 2Kgs 22:13 2Chr 34:14 - 2Chr 34:19

 25   A.M. 3363-3394. B.C. 641-610. unto him.
2Kgs 18:5
that turned.
2Kgs 23:3 Deut 4:29 Deut 6:5 1Kgs 2:4 1Kgs 8:48 1Kgs 15:5 Jer 29:13
according.
Neh 10:29 Mal 4:4 John 1:17 John 7:19

 26   Notwithstanding.
2Kgs 21:11 - 2Kgs 21:13 2Kgs 22:16 2Kgs 22:17 2Kgs 24:2 2Kgs 24:4 2Chr 36:16 Jer 3:7 - Jer 3:10 Jer 15:1 - Jer 15:4
provocations. Heb. angers.


 27   I will remove.
2Kgs 17:18 2Kgs 17:20 2Kgs 18:11 2Kgs 21:13 2Kgs 24:3 2Kgs 25:11 Deut 29:27 Deut 29:28 Ezek 23:32 - Ezek 23:35
out of my sight.
Ps 51:11 Jer 31:37 Jer 33:24 Lam 2:7
My name.
2Kgs 21:4 2Kgs 21:7 1Kgs 8:29 1Kgs 9:3

 28   the rest.
2Kgs 20:20

 29   A.M. 3394. B.C. 610.
Pharaoh-nechoh. Pharaoh-nechoh, called [Nekos,] Necos, the son of Psammiticus, by Herodotus, was now was now marching "to make war upon the Medes and Babylonians, who had dissolved the Assyrian empire," the king of the latter being the famous Nabopollasar, who had also become king of Assyria.
2Kgs 23:33 2Kgs 23:34 2Kgs 23:35 2Chr 35:20 - 2Chr 35:24 Jer 46:2
Euphrates.
2Kgs 24:7 2Chr 35:20 Jer 46:2
Josiah went.
2Chr 35:20 - 2Chr 35:23
slew him.
2Kgs 22:20 Eccl 8:14 Eccl 9:1 Eccl 9:2 Isa 57:1 Isa 57:2 Rom 11:33
Megiddo. Megiddo, called [Magdolon,] Magdolum, by Herodotus, was situated in the tribe of Manasseh, west of Jordan, in the valley of Jezreel, and not far fron Hadad-Rimmon, or Maximianopolis. This shews that Josiah reigned over the country formerly possessed by the ten tribes; and it is also probable, that Nechoh had landed his troops at or near Cesarea of Palestine.
2Kgs 9:27 Josh 17:11 Judg 1:27 Judg 5:19 1Kgs 4:12 Zech 12:11
Megiddon.
Rev 16:16
Armageddon. he had seen him.
2Kgs 14:8 2Kgs 14:11

 30   servants.
2Kgs 9:28 1Kgs 22:33 - 1Kgs 22:38 2Chr 35:24
the people.
2Kgs 14:21 2Kgs 21:24 2Chr 36:1 2Chr 36:2 - 2Chr 36:4

 31   Jehoahaz.
1Chr 3:15 Jer 22:11
Shallum. Hamutal.
2Kgs 24:18

 32   2Kgs 21:2 - 2Kgs 21:7 2Kgs 21:21 2Kgs 21:22

 33   put him.
2Chr 36:3 2Chr 36:4 Ezek 19:3 Ezek 19:4
Riblah. Theodoret (in Jer ch. 46, Jer 46:1) expressly affirms that Riblah or Reblatha was in his time called Emesa. [Kome de estin he Reblatha tes nun kaloumenes Emeses. ] Emesa was a city of Syria, situated on the Orontes, and, according to the Antonine Itinerary, 18 miles from Laodicea ad Libanum. It is now called Homs, or Hems, about eight hours, or twenty-four miles S. E. of Hamah or Hamath, in the road to Damascus. The present town only occupies about one quarter of the space contained within the ancient walls, which apparently date from the time of the Saracens. Here is nothing remarkable, except a Roman sepulchre, and a large castle in ruins.
2Kgs 25:6 Num 34:11 Jer 39:5 Jer 39:6 Jer 52:9 Jer 52:10 Jer 52:26 Jer 52:27
Hamath.
Num 13:21 1Kgs 8:65
that he might not reign. or, because he reigned. put, etc. Heb. set a mulct upon the land.
2Kgs 18:14 Exod 21:22 2Chr 36:3 Pro 19:19

 34   Eliakim.
Josh 18:18 2Chr 36:3 2Chr 36:4
the son.
1Chr 3:15
turned.
2Kgs 24:17 Gen 41:45 Dan 1:7
Jehoiakim. "Called Jakim, Matt 1:11."
he came.
Jer 22:11 Jer 22:12 Ezek 19:3 Ezek 19:4

 35   the silver.
2Kgs 23:33
taxed.
2Kgs 15:19 2Kgs 15:20

 36   A.M. 3394-3405. B.C. 610-599. Jehoiakim.
1Chr 3:15 2Chr 36:5 Jer 1:3
Rumah. Josephus here reads Abuma; but he also speaks of Ruma, a village of Galilee.


 37   he did.
Jer 22:13 - Jer 22:17 Jer 26:20 - Jer 26:23 Jer 36:23 - Jer 36:26 Jer 36:31 Ezek 19:5 - Ezek 19:9
all that.
2Chr 28:22 - 2Chr 28:25 2Chr 33:4 - 2Chr 33:10 2Chr 33:22 2Chr 33:23