1Sbormistrův. Jahvova služebníka Davida, jenž se k Jahvovi obrátil slovy této písně, když ho Jahve osvobodil ode všech jeho nepřátel a ze Saulovy ruky. Řekl: 2Miluji tě, Jahve, má sílo, (můj zachránce, zachránils mě před násilím). 3Jahve je má skála a má tvrz, můj osvoboditel, je to můj Bůh. V něm hledám ochranu, ve své skále, svém štítě a své síle spásy, své pevnosti a svém útočišti. 4Vzývám Jahva, hodného chvály, a jsem zachráněn před svými nepřáteli. 5Oblévaly mě vlny smrti, děsily mě přívaly Beliálovy; 6ovíjely mě sítě šeolu, čekaly na mne léčky smrti. 7Ve své tísni jsem vzýval Jahva a ke svému Bohu jsem zakřičel; on ze svého chrámu uslyšel můj hlas a můj křik dolehl k jeho uším. 8A země se roztřásla a zavrávorala, základy hor se zachvěly, (jeho hněvem byly roztřeseny); 9k jeho chřípí vystoupil dým a sžíral oheň z jeho úst, (vzplanulo tam řeřavé uhlí). 10Naklonil nebesa a sestoupil, temný mrak pod nohama; 11seděl na cherubovi a letěl, vznášel se na křídlech větru. 12Z temnot si udělal závoj, jeho stan - temnota vod, jeden mrak na druhém; 13záře před ním zažehla krupobití a řeřavé uhlí. 14Jahve zahřměl z nebes, Nejvyšší pozvedl svůj hlas; 15vystřelil své šípy a rozprášil je, vrhl blesky a zahnal je. 16A ukázalo se dno moře, odhalily se základy světa, když zaburácela, Jahve, tvá hrozba, když zadul dech tvého chřípí. 17Sesílá shůry a chápe se mě, vytahuje mě z nesmírných vod, 18vysvobozuje mě od mocného nepřítele, od protivníků silnějších, než jsem já. 19Čekali na mne v den mého neštěstí, ale mou oporou byl Jahve; 20on mě vyprostil, dal mi volnost, zachránil mě, neboť mě má rád. 21Jahve mi odplácí podle mé spravedlnosti, odměňuje mě podle čistoty mých rukou, 22neboť jsem zachovával Jahvovy cesty, neodchýlil jsem se daleko od svého Boha. 23Jeho soudy mám všechny před sebou, nezamítl jsem jeho nařízení, 24ale jsem vůči němu bezúhonný, mám se na pozoru před hříchem. 25A Jahve mě odměňuje podle mé spravedlnosti, mé čistoty, kterou vidí na vlastní oči. 26Jsi věrný vůči věrnému, bezúhonný vůči bezúhonnému, 27čistý vůči tomu, kdo je čistý, ale lstivý vůči prohnanému, 28ty, jenž zachraňuješ lid pokorných a ponižuješ povýšené oči. 29Ty, Jahve, jsi má svítilna, můj Bůh ozařuje mou temnotu; 30s tebou prolamuji opevnění, se svým Bohem přeskakuji hradbu. 31Bůh, jeho cesta je bezúhonná a Jahvovo slovo ryzí. On je štít pro každého, kdo v něm hledá ochranu. 32Kdo je tedy Bůh kromě Jahva, kdo je Skála, ne-li náš Bůh? 33Ten Bůh, jenž mě opásává silou a činí mou cestu bezúhonnou, 34díky němuž se mé nohy vyrovnají nohám laní a díky němuž stojím na výšinách, 35jenž cvičí mé ruce k boji, mé rámě k napnutí železného luku. 36Dáváš mi svůj štít spásy, (tvá pravice mě podpírá), bez ustání mi popřáváš sluchu, 37dáváš volnost mým krokům a mé kotníky nijak neochably. 38Pronásleduji své nepřátele a doháním je, nepřestávám, dokud s nimi není konec, 39pobíjím je, nemohou povstat, padají, mám je pod nohama. 40Opásal jsi mě silou k boji, díky tobě přede mnou útočníci prchají; 41díky tobě vidím záda svých nepřátel a vyhlazuji ty, kdo mě nenávidí. 42Křičí, a zachránce nikde, k Jahvovi, avšak žádná odpověď; 43drtím je jako písek ve větru, šlapu po nich jak po blátě v uličkách. 44Vysvobozuješ mě z rozepří mého lidu a stavíš mě národům do čela, lid, jejž jsem neznal, je mi poddán, 45dvoří se mi synové cizinců, jen napínají uši a poslouchají mě, 46synové cizinců slábnou, třesou se a opouštějí své útulky. 47Ať žije Jahve. A buď velebena má Skála, buď vyvyšován Bůh mé spásy, 48ten Bůh, jenž mi dopomáhá k pomstě a sklání pode mne národy! 49Když mě osvobozuješ od zuřivých nepřátel, vyvyšuješ mě nad ty, kdo na mne útočí, osvobozuješ mě od násilníka. 50Proto tě budu chválit, Jahve, u pohanů chci hrát tvému jménu. 51On znovu a znovu vysvobozuje svého krále a projevuje lásku svému pomazanému, Davidovi a jeho potomkům navěky.
Jamieson Fausset Brown Bible Commentary 1 "The servant of the LORD," which in the Hebrew precedes "David," is a significant part of the title (and not a mere epithet of David), denoting the inspired character of the song, as the production of one entrusted with the execution of God's will. He was not favored by God because he served Him, but served Him because selected and appointed by God in His sovereign mercy. After a general expression of praise and confidence in God for the future, David gives a sublimely poetical description of God's deliverance, which he characterizes as an illustration of God's justice to the innocent and His righteous government. His own prowess and success are celebrated as the results of divine aid, and, confident of its continuance, he closes in terms of triumphant praise. 2Sa. 22:1-51 is a copy of this Psalm, with a few unimportant variations recorded there as a part of the history, and repeated here as part of a collection designed for permanent use. (Psa. 18:1-50)
I will love thee--with most tender affection.
2 The various terms used describe God as an object of the most implicit and reliable trust.
rock--literally, "a cleft rock," for concealment.
strength--a firm, immovable rock.
horn of my salvation--The horn, as the means of attack or defense of some of the strongest animals, is a frequent emblem of power or strength efficiently exercised (compare
Deut 33:17;
Luke 1:69).
tower--literally, "high place," beyond reach of danger.
3 to be praised--for past favors, and worthy of confidence.
4 sorrows--literally, "bands as of a net" (
Ps 116:3).
floods--denotes "multitude."
5 death--and hell (compare
Ps 16:10) are personified as man's great enemies (compare
Rev 20:13-
Rev 20:14).
prevented--encountered me, crossed my path, and endangered my safety. He does not mean he was in their power.
6 He relates his methods to procure relief when distressed, and his success.
temple--(Compare
Ps 11:4).
7 God's coming described in figures drawn from His appearance on Sinai (compare
Deut 32:22).
8 smoke out . . . his nostrils--bitter in His wrath (compare
Ps 74:1).
by it--that is, the fire (
Exod 19:18).
9 darkness--or, a dense cloud (
Exod 19:16;
Deut 5:22).
10 cherub--angelic agents (compare
Gen 3:24), the figures of which were placed over the ark (
1Sam 4:4), representing God's dwelling; used here to enhance the majesty of the divine advent. Angels and winds may represent all rational and irrational agencies of God's providence (compare
Ps 104:3-
Ps 104:4).
did fly--Rapidity of motion adds to the grandeur of the scene.
11 dark waters--or, clouds heavy with vapor.
12 Out of this obscurity, which impresses the beholder with awe and dread, He reveals Himself by sudden light and the means of His terrible wrath (
Josh 10:11;
Ps 78:47).
13 The storm breaks forth--thunder follows lightning, and hail with repeated lightning, as often seen, like balls or coals of fire, succeed (
Exod 9:23).
14 The fiery brightness of lightning, in shape like burning arrows rapidly shot through the air, well represents the most terrible part of an awful storm. Before the terrors of such a scene the enemies are confounded and overthrown in dismay.
15 The tempest of the air is attended by appropriate results on earth. The language, though not expressive of any special physical changes, represents the utter subversion of the order of nature. Before such a God none can stand.
16 from above--As seated on a throne, directing these terrible scenes, God--
sent--His hand (
Ps 144:7), reached down to His humble worshipper, and delivered him.
many waters--calamities (
Job 30:14;
Ps 124:4-
Ps 124:5).
18 prevented-- (
Ps 18:3).
19 a large place--denotes safety or relief, as contrasted with the straits of distress (
Ps 4:1). All his deliverance is ascribed to God, and this sublime poetical representation is given to inspire the pious with confidence and the wicked with dread.
20 The statements of innocence, righteousness, &c., refer, doubtless, to his personal and official conduct and his purposes, during all the trials to which he was subjected in Saul's persecutions and Absalom's rebellions, as well as the various wars in which he had been engaged as the head and defender of God's Church and people.
23 upright before him--In my relation to God I have been perfect as to all parts of His law. The perfection does not relate to degree.
mine iniquity--perhaps the thought of his heart to kill Saul (
1Sam 24:6). That David does not allude to all his conduct, in all relations, is evident from
Ps 51:1, &c.
25 God renders to men according to their deeds in a penal, not vindictive, sense (
Lev 26:23-
Lev 26:24).
merciful--or, "kind" (
Ps 4:3).
26 froward--contrary to.
27 the afflicted people--that is, the humbly pious.
high looks--pride (
Ps 101:5;
Ps 131:1).
28 To give one light is to make prosperous (
Job 18:5-
Job 18:6;
Job 21:17).
thou--is emphatic, as if to say, I can fully confide in Thee for help.
29 And this on past experience in his military life, set forth by these figures.
30 God's perfection is the source of his own, which has resulted from his trust on the one hand, and God's promised help on the other.
tried--"as metals are tried by fire and proved genuine" (
Ps 12:6). Shield (
Ps 3:3). Girding was essential to free motion on account of the looseness of Oriental dresses; hence it is an expressive figure for describing the gift of strength.
33 God's help farther described. He gives swiftness to pursue or elude his enemies (
Hab 3:19), strength, protection, and a firm footing.
35 thy gentleness--as applied to God--condescension--or that which He gives, in the sense of humility (compare
Pro 22:4).
36 enlarged my steps--made ample room (compare
Pro 4:12).
37 In actual conflict, with God's aid, the defeat of his enemies is certain. A present and continued success is expressed.
39 that rose up against me--literally, "insurgents" (
Ps 3:1;
Ps 44:5).
40 given me the necks--literally, "backs of the necks"; made them retreat (
Exod 23:27;
Josh 7:8).
42 This conquest was complete.
43 Not only does He conquer civil foes, but foreigners, who are driven from their places of refuge.
44 submit, &c.--(compare Margin)--that is, show a forced subjection.
46 The Lord liveth--contrasts Him with idols (
1Cor 8:4).
47 avengeth me--His cause is espoused by God as His own.
48 liftest me up--to safety and honors.
49 Paul (
Rom 15:9) quotes from this doxology to show that under the Old Testament economy, others than the Jews were regarded as subjects of that spiritual government of which David was head, and in which character his deliverances and victories were typical of the more illustrious triumphs of David's greater Son. The language of
Ps 18:50 justifies this view in its distinct allusion to the great promise (compare
2Sam 7:12). In all David's successes he saw the pledges of a fulfilment of that promise, and he mourned in all his adversities, not only in view of his personal suffering, but because he saw in them evidences of danger to the great interests which were committed to his keeping. It is in these aspects of his character that we are led properly to appreciate the importance attached to his sorrows and sufferings, his joys and successes.
