1I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: 2Lidský synu, dvě ženy byly dcerami jedné matky. 3Smilnily v Egyptě, smilnily ve svém mládí. Tam byly mačkány jejich prsy a tam ohmatávali jejich panenské bradavky. 4Jmenovaly se: Starší Ohola a její sestra Oholíba. Byly mé a rodily syny a dcery. Jejich jména znamenají: Ohola Samaří a Oholíba Jeruzalém. 5Ohola smilnila, místo aby byla má, a vášnivě toužila po svých milencích, po blízkých Asyřanech 6oděných rouchy z modré látky, po místodržitelích a správcích, samých překrásných mládencích, jezdcích jezdících na koních. 7Jim, všem nejlepším asyrským synům, dopřávala své smilnění a poskvrnila se se všemi, po kterých vášnivě toužila, se všemi jejich bůžky. 8Ani svého smilnění z dob Egypta nezanechala, protože tam s ní leželi v jejím mládí; oni ohmatávali její panenské bradavky a vylévali na ni své smilnění. 9Proto jsem ji vydal do ruky jejích milenců, do ruky asyrských synů, po nichž vášnivě toužila. 10Oni odhalili její nahotu, vzali její syny i její dcery a ji zabili mečem. Mezi ženami se stala pojmem a vykonali nad ní přísné soudy. 11Její sestra Oholíba to viděla, a přece se vrhala svou vášní do zkázy více než ona a její smilnění bylo větší než smilstva její sestry. 12Vášnivě toužila po asyrských synech, blízkých místodržitelích a správcích dokonale oblečených, jezdcích jezdících na koních, samých překrásných mládencích. 13I viděl jsem, že se poskvrnila. Obě šly stejnou cestou. 14Pokračovala dále ve svém smilnění a viděla muže vyryté na zdi, obrazy Chaldejců provedené červenou barvou. 15Byli přepásáni na bedrech pásem, na hlavách převislé turbany — všichni měli vzhled osádky válečného vozu, podobní babylonským synům, jejichž rodištěm je chaldejská země. 16Vášnivě po nich toužila, když je její oči spatřily, a posílala k nim do Chaldejska posly. 17Tehdy k ní babylonští synové vstoupili na lože něžností a znečistili ji svým smilněním. Poskvrnila se s nimi a její duše se od nich odvrátila. 18Odhalila své smilnění, odhalila i svou nahotu a má duše se od ní odvrátila, tak jako se má duše odcizila od její sestry. 19Rozmnožila své smilnění, když vzpomínala na dny svého mládí, kdy smilnila v egyptské zemi 20a vášnivě toužila po tehdejších záletnících, jichž úd je jako úd oslů a jejichž výron je jako výron koní. 21I hledala jsi hanebnost svého mládí, kdy si muži z Egypta užívali bradavek na tvých mladých prsech. 22Proto, Oholíbo, toto praví Panovník Hospodin: Hle, já proti tobě podnítím tvé milence, od nichž se odcizila tvá duše, a přivedu je na tebe z okolí: 23Babylonské syny a všechny Chaldejce, Pekóda, Šóu a Kóu, s nimi všechny asyrské syny, překrásné mládence, samé místodržitele a správce, samé osádky válečných vozů a vyhlášené jezdce na koních. 24Přitáhnou na tebe s válečnou vozbou i povozy a ve shromáždění národů položí proti tobě dokola velké i malé štíty a přilby. Vydám před nimi rozsudek a budou tě soudit podle svých právních nařízení. 25Dám na tobě průchod své žárlivosti. Naloží s tebou v zlobě: Uřežou ti nos a uši a tvůj ostatek padne mečem. Oni vezmou tvé syny a tvé dcery a tvůj ostatek bude stráven ohněm. 26Svléknou tvá roucha a seberou tvé ozdobné předměty. 27Odklidím totiž od tebe tvou hanebnost a tvé smilstvo z egyptské země; už k nim nepozvedneš své oči a na Egypt si nevzpomeneš. 28Neboť toto praví Panovník Hospodin: Hle, vydám tě do ruky těch, které jsi nenáviděla, do ruky těch, od kterých se odcizila tvá duše. 29Naloží s tebou v nenávisti a poberou všechen tvůj výtěžek, zanechají tě obnaženou a nahou a ukáže se hanba tvých záletů, tvá hanebnost a tvé smilnění. 30Tyto věci na tobě budou páchat, protože jsi chodila smilnit podle způsobu národů, přičemž ses poskvrňovala s jejich bůžky. 31Šla jsi cestou své sestry, dám ti tedy do ruky její kalich. 32Toto praví Panovník Hospodin: Budeš pít kalich své sestry, bude hluboký a široký, aby pojal množství nápoje k zesměšňování a k výsměchu. 33Opilostí a žalem budeš naplněna, kalichem hrůzy a úděsu, kalichem své sestry Samaří. 34Budeš pít a vypiješ jej do dna, rozhryžeš jeho střepy a rozdrásáš si prsy, protože já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina. 35Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož jsi na mě zapomněla a odvrhla jsi mě za svá záda, nes i ty svou hanebnost a své smilnění. 36I řekl mi Hospodin: Lidský synu, budeš soudit Oholu a Oholíbu? Oznam jim jejich ohavnosti. 37Neboť cizoložily a na jejich rukou je krev. Cizoložily se svými bůžky a dokonce své syny, které mi porodily, jim přivedly za pokrm. 38Ještě toto mi provedly: V onen den znečistily mou svatyni a znesvětily mé soboty. 39Když pobíjeli své syny pro své bůžky, v onen den přišli do mé svatyně, aby ji znesvětili. Hle, toto spáchali uprostřed mého domu. 40Nadto však budou posílat pro muže přicházející zdaleka. Když k nim byl poslán posel, hle, přišli. Umyla ses pro ně, nalíčila sis oči a ozdobila ses ozdobou. 41Posadila ses na drahocenné lůžko, před ním byl prostřený stůl a na něj jsi postavila mé kadidlo a můj olej. 42Hlas spokojeného davu zněl ve městě, naproti mužům z množství lidí, pijanům přivedeným z pustiny. I dávali jim náramky na ruce a krásnou korunu na hlavy. 43I řekl jsem o ní, opotřebované cizoložstvím: Teď s ní budou páchat smilnění a ona s nimi. 44A vcházel k ní, jako se vchází k prostitutce. Tak vcházeli k Ohole a k Oholíbě, hanebným ženám. 45Avšak spravedliví muži, ti je budou soudit soudem pro cizoložnice a soudem pro ty, které prolévají krev, protože jsou cizoložnice a mají na rukou krev. 46Neboť toto praví Panovník Hospodin: Svolej proti nim shromáždění a vydej je úděsu a loupení. 47Shromáždění pak na ně bude házet kamení a vymýtí je svými meči. Jejich syny i jejich dcery zabijí a jejich domy spálí ohněm. 48Odstraním ze země hanebnost, všechny ženy se dají varovat a nebudou jednat podle vaší hanebnosti. 49Uvalí na vás vaši hanebnost a ponesete hříchy smilnění se svými bůžky. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.
Jamieson Fausset Brown Bible Commentary 2 ISRAEL'S AND JUDAH'S SIN AND PUNISHMENT ARE PARABOLICALLY PORTRAYED UNDER THE NAMES AHOLAH AND AHOLIBAH. (Eze. 23:1-49)
two . . . of one mother--Israel and Judah, one nation by birth from the same ancestress, Sarah.
3 Even so early in their history as their Egyptian sojourn, they committed idolatries (see on
Ezek 20:6-
Ezek 20:8;
Josh 24:14).
in their youth--an aggravation of their sin. It was at the very time of their receiving extraordinary favors from God (
Ezek 16:6,
Ezek 16:22).
they bruised--namely, the Egyptians.
4 Aholah--that is, "Her tent" (put for worship, as the first worship of God in Israel was in a tent or tabernacle), as contrasted with Aholibah, that is, "My tent in her." The Beth-el worship of Samaria was of her own devising, not of God's appointment; the temple-worship of Jerusalem was expressly appointed by Jehovah, who "dwelt" there, "setting up His tabernacle among the people as His" (
Exod 25:8;
Lev 26:11-
Lev 26:12;
Josh 22:19;
Ps 76:2).
the elder--Samaria is called "the elder" because she preceded Judah in her apostasy and its punishment.
they were mine--Previous to apostasy under Jeroboam, Samaria (Israel, or the ten tribes), equally with Judah, worshipped the true God. God therefore never renounced the right over Israel, but sent prophets, as Elijah and Elisha, to declare His will to them.
5 when . . . mine--literally, "under Me," that is, subject to Me as her lawful husband.
neighbours--On the northeast the kingdom of Israel bordered on that of Assyria; for the latter had occupied much of Syria. Their neighborhood in locality was emblematical of their being near in corruption of morals and worship. The alliances of Israel with Assyria, which are the chief subject of reprobation here, tended to this (
2Kgs 15:19;
2Kgs 16:7,
2Kgs 16:9;
2Kgs 17:3;
Hos 8:9).
6 blue--rather, "purple" [FAIRBAIRN]. As a lustful woman's passions are fired by showy dress and youthful appearance in men, so Israel was seduced by the pomp and power of Assyria (compare
Isa 10:8).
horsemen--cavaliers.
7 all their idols--There was nothing that she refused to her lovers.
8 whoredoms brought from Egypt--the calves set up in Dan and Beth-el by Jeroboam, answering to the Egyptian bull-formed idol Apis. Her alliances with Egypt politically are also meant (
Isa 30:2-
Isa 30:3;
Isa 31:1). The ten tribes probably resumed the Egyptian rites, in order to enlist the Egyptians against Judah (
2Chr 12:2-4).
9 God, in righteous retribution, turned their objects of trust into the instruments of their punishment: Pul, Tiglath-pileser, Esar-haddon, and Shalmaneser (
2Kgs 15:19,
2Kgs 15:29;
2Kgs 17:3,
2Kgs 17:6,
2Kgs 17:24;
Ezra 4:2,
Ezra 4:10). "It was their sin to have sought after such lovers, and it was to be their punishment that these lovers should become their destroyers" [FAIRBAIRN].
10 became famous--literally, "she became a name," that is, as notorious by her punishment as she had been by her sins, so as to be quoted as a warning to others.
women--that is, neighboring peoples.
11 Judah, the southern kingdom, though having the "warning" (see on
Ezek 23:10) of the northern kingdom before her eyes, instead of profiting by it, went to even greater lengths in corruption than Israel. Her greater spiritual privileges made her guilt the greater (
Ezek 16:47,
Ezek 16:51;
Jer 3:11).
12 (
Ezek 23:6,
Ezek 23:23).
most gorgeously--literally, "to perfection." GROTIUS translates, "wearing a crown," or "chaplet," such as lovers wore in visiting their mistresses.
13 one way--both alike forsaking God for heathen confidences.
14 vermilion--the peculiar color of the Chaldeans, as purple was of the Assyrians. In striking agreement with this verse is the fact that the Assyrian sculptures lately discovered have painted and colored bas-reliefs in red, blue, and black. The Jews (for instance Jehoiakim,
Jer 22:14) copied these (compare
Ezek 8:10).
15 exceeding in dyed attire--rather, "in ample dyed turbans"; literally, "redundant with dyed turbans." The Assyrians delighted in ample, flowing, and richly colored tunics, scarfs, girdles, and head-dresses or turbans, varying in ornaments according to the rank.
Chaldea, . . . land of their nativity--between the Black and Caspian Seas (see on
Isa 23:13).
princes--literally, a first-rate military class that fought by threes in the chariots, one guiding the horses, the other two fighting.
16 sent messengers . . . into Chaldea-- (
Ezek 16:29). It was she that solicited the Chaldeans, not they her. Probably the occasion was when Judah sought to strengthen herself by a Chaldean alliance against a menaced attack by Egypt (compare
2Kgs 23:29-35;
2Kgs 24:1-7). God made the object of their sinful desire the instrument of their punishment. Jehoiakim, probably by a stipulation of tribute, enlisted Nebuchadnezzar against Pharaoh, whose tributary he previously had been; failing to keep his stipulation, he brought on himself Nebuchadnezzar's vengeance.
17 alienated from them--namely, from the Chaldeans: turning again to the Egyptians (
Ezek 23:19), trying by their help to throw off her solemn engagements to Babylon (compare
Jer 37:5,
Jer 37:7;
2Kgs 24:7).
18 my mind was alienated from her--literally, "was broken off from her." Just retribution for "her mind being alienated (broken off) from the Chaldeans" (
Ezek 23:17), to whom she had sworn fealty (
Ezek 17:12-
Ezek 17:19). "Discovered" implies the open shamelessness of her apostasy.
19 Israel first "called" her lusts, practised when in Egypt, "to her (fond) remembrance," and then actually returned to them. Mark the danger of suffering the memory to dwell on the pleasure felt in past sins.
20 their paramours--that is, her paramours among them (the Egyptians); she doted upon their persons as her paramours (
Ezek 23:5,
Ezek 23:12,
Ezek 23:16).
flesh--the membrum virile (very large in the ass). Compare
Lev 15:2, Margin;
Ezek 16:26.
issue of horses--the seminal issue. The horse was made by the Egyptians the hieroglyphic for a lustful person.
21 calledst to remembrance--"didst repeat" [MAURER].
in bruising--in suffering . . . to be bruised.
22 lovers . . . alienated-- (
Ezek 23:17). Illicit love, soon or late, ends in open hatred (
2Sam 13:15). The Babylonians, the objects formerly of their God-forgetting love, but now, with characteristic fickleness, objects of their hatred, shall be made by God the instruments of their punishment.
23 Pekod, &c.-- (
Jer 50:21). Not a geographical name, but descriptive of Babylon. "Visitation," peculiarly the land of "judgment"; in a double sense: actively, the inflicter of judgment on Judah; passively, as about to be afterwards herself the object of judgment.
Shoa . . . Koa--"rich . . . noble"; descriptive of Babylon in her prosperity, having all the world's wealth and dignity at her disposal. MAURER suggests that, as descriptive appellatives are subjoined to the proper name, "all the Assyrians" in the second hemistich of the verse (as the verse ought to be divided at "Koa"), so Pekod, Shoa, and Koa must be appellatives descriptive of "The Babylonians and . . . Chaldeans" in the first hemistich; "Pekod" meaning "prefects"; Shoa . . . Koa, "rich . . . princely."
desirable young men--strong irony. Alluding to
Ezek 23:12, these "desirable young men" whom thou didst so "dote upon" for their manly vigor of appearance, shall by that very vigor be the better able to chastise thee.
24 with chariots--or, "with armaments"; so the Septuagint; "axes" [MAURER]; or, joining it with "wagons," translate, "with scythe-armed wagons," or "chariots" [GROTIUS].
weels--The unusual height of these increased their formidable appearance (
Ezek 1:16-
Ezek 1:20).
their judgments--which awarded barbarously severe punishments (
Jer 52:9;
Jer 29:22).
25 take away thy nose . . . ears--Adulteresses were punished so among the Egyptians and Chaldeans. Oriental beauties wore ornaments in the ear and nose. How just the retribution, that the features most bejewelled should be mutilated! So, allegorically as to Judah, the spiritual adulteress.
26 strip . . . of . . . clothes--whereby she attracted her paramours (
Ezek 16:39).
27 Thus . . . make . . . lewdness to cease--The captivity has made the Jews ever since abhor idolatry, not only on their return from Babylon, but for the last nineteen centuries of their dispersion, as foretold (
Hos 3:4).
28 (
Ezek 23:17-
Ezek 23:18;
Ezek 16:37).
29 take away . . . thy labour--that is, the fruits of thy labor.
leave thee naked--as captive females are treated.
31 her cup--of punishment (
Ps 11:6;
Ps 75:8;
Jer 25:15, &c.). Thy guilt and that of Israel being alike, your punishment shall be alike.
34 break . . . sherds--So greedily shalt thou suck out every drop like one drinking to madness (the effect invariably ascribed to drinking God's cup of wrath,
Jer 51:7;
Hab 2:16) that thou shalt crunch the very shreds of it; that is, there shall be no evil left which thou shalt not taste.
pluck off thine own breasts--enraged against them as the ministers to thine adultery.
35 forgotten me-- (
Jer 2:32;
Jer 13:25).
cast me behind thy back-- (
1Kgs 14:9;
Neh 9:26).
bear . . . thy lewdness--that is, its penal consequences (
Pro 1:31).
36 A summing up of the sins of the two sisters, especially those of Judah.
wilt thou judge--Wilt thou (not) judge (see on
Ezek 20:4)?
38 the same day--On the very day that they had burned their children to Molech in the valley of Gehenna, they shamelessly and hypocritically presented themselves as worshippers in Jehovah's temple (
Jer 7:9-
Jer 7:10).
40 messenger was sent--namely, by Judah (
Ezek 23:16;
Isa 57:9).
paintedst . . . eyes-- (
2Kgs 9:30, Margin;
Jer 4:30). Black paint was spread on the eyelids of beauties to make the white of the eye more attractive by the contrast, so Judah left no seductive art untried.
41 bed--divan. While men reclined at table, women sat, as it seemed indelicate for them to lie down (
Amos 6:4) [GROTIUS].
table--that is, the idolatrous altar.
mine incense--which I had given thee, and which thou oughtest to have offered to Me (
Ezek 16:18-
Ezek 16:19;
Hos 2:8; compare
Pro 7:17).
42 Sabeans--Not content with the princely, handsome Assyrians, the sisters brought to themselves the rude robber hordes of Sabeans (
Job 1:15). The Keri, or Margin, reads "drunkards."
upon their hands--upon the hands of the sisters, that is, they allured Samaria and Judah to worship their gods.
43 Will they, &c.--Is it possible that paramours will desire any longer to commit whoredoms with so worn-out an old adulteress?
45 the righteous men--the Chaldeans; the executioners of God's righteous vengeance (
Ezek 16:38), not that they were "righteous" in themselves (
Hab 1:3,
Hab 1:12-
Hab 1:13).
46 a company--properly, "a council of judges" passing sentence on a criminal [GROTIUS]. The "removal" and "spoiling" by the Chaldean army is the execution of the judicial sentence of God.
47 stones--the legal penalty of the adulteress (
Ezek 16:40-
Ezek 16:41;
John 8:5). Answering to the stones hurled by the Babylonians from engines in besieging Jerusalem.
houses . . . fire--fulfilled (
2Chr 36:17,
2Chr 36:19).
48 (
Ezek 23:27).
that all . . . may be taught not to do, &c.-- (
Deut 13:11).
49 bear the sins of your idols--that is, the punishment of your idolatry.
know that I am the Lord God--that is, know it to your cost . . . by bitter suffering.
