Czech Study Bible Translation (CZ)

'smrt'
Total number of matched verses: 410

Jer (28); Ps (28); 1Sam (26); Rom (25); 2Sam (24); Job (24); Pro (22); 2Kgs (20); 1Kgs (15); Rev (14); Num (14); Gen (13); 2Chr (13); Deut (11); Heb (9); Matt (9); Judg (9); 1Cor (9); Acts (9); Isa (9); John (9); Luke (8); 2Cor (8); Ezek (7); Mark (7); Phil (5); Josh (4); 1Chr (4); Eccl (3); Exod (3); Jas (3); 1John (3); Ruth (2); Esth (2); Lev (2); Jonah (1); Hos (1); Lam (1); Col (1); 1Tim (1); 2Tim (1); Song (1); Ezra (1); Hab (1);

Gen 18:25:	Ať je to od tebe vzdáleno, abys učinil takovou věc, že bys usmrtil spravedlivého s ničemou, takže by na tom spravedlivý byl tak jako ničema. Ať je to od tebe vzdáleno! Cožpak soudce celé země nebude jednat podle práva?
Gen 21:16:	Odešla a posadila se naproti opodál na dostřel luku, neboť si řekla: Nebudu se dívat na smrt toho dítěte. Tak seděla naproti, pozvedla hlas a plakala.
Gen 24:67:	Izák uvedl Rebeku do stanu své matky Sáry a vzal si ji. Stala se jeho ženou a Izák si ji zamiloval. Tak po smrti své matky došel útěchy.
Gen 25:11:	Po Abrahamově smrti Bůh požehnal jeho synu Izákovi. Izák sídlil u Bér-lachaj-rói.
Gen 25:32:	Ezau odpověděl: Hle, já se blížím k smrti, k čemu mi je prvorozenství?
Gen 26:18:	Potom Izák znovu vykopal vodní studny, které vykopali za dnů jeho otce Abrahama a které po Abrahamově smrti Pelištejci ucpali. Dal jim stejná jména, jaká jim dal jeho otec.
Gen 27:2:	A řekl: Hle, jsem starý a neznám den své smrti.
Gen 37:18:	Oni ho viděli zpovzdálí, dříve než se k nim přiblížil, a záludně se proti němu domluvili, že ho usmrtí.
Gen 38:7:	Ale Judův prvorozený Ér byl zlý v Hospodinových očích a Hospodin ho usmrtil.
Gen 38:10:	To, co páchal, bylo v Hospodinových očích zlé. Proto usmrtil i jeho.
Gen 42:37:	Rúben svému otci řekl: Dva mé syny můžeš dát usmrtit, jestliže ho nepřivedu k tobě. Svěř ho do mých rukou a já ho přivedu zpět k tobě.
Gen 47:29:	Když se přiblížil čas Izraelovy smrti, zavolal si svého syna Josefa a řekl mu: Jestliže jsem nyní nalezl milost ve tvých očích, vlož, prosím, ruku pod má bedra, a prokaž mi milosrdenství a věrnost: Prosím, nepohřbívej mě v Egyptě.
Gen 50:16:	Vzkázali tedy Josefovi: Tvůj otec před svou smrtí přikázal:
Exod 1:16:	toto: Když pomáháte při porodu Hebrejkám, hleďte na porodní stoličku: Bude-li to syn, usmrťte ho, bude-li to dcera, ať zůstane naživu.
Exod 4:24:	I stalo se cestou v tábořišti, že ho potkal Hospodin a chtěl ho usmrtit.
Exod 21:29:	Jestliže byl býk trkavý již někdy dříve, jeho majiteli to bylo dosvědčeno, ale nehlídal ho, a býk usmrtil muže či ženu, bude býk ukamenován a také jeho majitel bude usmrcen.
Lev 16:1:	Hospodin promluvil k Mojžíšovi po smrti dvou synů Áronových, kteří zemřeli, když předstoupili před Hospodina.
Lev 20:4:	Jestliže by lid země přece nad tímto mužem, když vydal někoho ze svého potomstva Molekovi, přivřel oko a neusmrtil ho,
Num 14:15:	Když usmrtíš tento lid do jednoho muže, národy, které slyšely zprávu o tobě, řeknou:
Num 16:13:	Je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás usmrtil v pustině, že nad námi chceš ještě takto vládnout?
Num 16:29:	Jestliže tito zemřou smrtí všech lidí a postihne je úděl všech lidí, neposlal mě Hospodin.
Num 17:6:	Příštího dne celá pospolitost synů Izraele reptala proti Mojžíšovi a Áronovi slovy: Vy jste usmrtili Hospodinův lid!
Num 23:10:	Kdo spočítá Jákobův prach, kdo sečte čtvrtinu Izraele? Kéž by zemřela má duše smrtí přímých a můj konec ať je jako jeho!
Num 35:17:	Jestliže ho udeří kamenem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
Num 35:18:	Anebo jestliže ho udeří dřevěným předmětem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
Num 35:19:	Vraha usmrtí krevní mstitel; jakmile ho potká, usmrtí ho.
Num 35:21:	anebo jej z nepřátelství udeří rukou, takže zemře, ten, kdo zabil, bude jistě usmrcen, je vrahem. Krevní mstitel toho vraha usmrtí, jakmile ho potká.
Num 35:23:	anebo na něj nechá z nepozornosti padnout jakýkoliv kámen, kterým je možno usmrtit, takže zemře, ačkoliv nebyl jeho nepřítelem a neusiloval o jeho zlo,
Num 35:25:	Pospolitost vysvobodí vraha z ruky krevního mstitele a pospolitost jej přivede zpět do jeho útočištného města, kam utekl. V něm zůstane do smrti velekněze, který byl pomazán posvátným olejem.
Num 35:28:	neboť vrah musí zůstat ve svém útočištném městě až do smrti velekněze a teprve po smrti velekněze se může vrátit do země svého vlastnictví.
Num 35:31:	Nevezmete výkupné za život vraha. Je to ničema vinný smrtí; jistě bude usmrcen.
Num 35:32:	Nevezmete výkupné za toho, který utekl do svého útočištného města, aby se mohl vrátit a bydlet ve své zemi před smrtí velekněze.
Deut 9:28:	Ať neřeknou obyvatelé země, ze které jsi nás vyvedl: Hospodin je nebyl schopen přivést do země, o které jim řekl. Z nenávisti k nim je vyvedl, aby je v pustině usmrtil.
Deut 13:10:	ale rozhodně ho zabij. Ať je tvá ruka jako první proti němu, abys ho usmrtil, a potom ruka všeho lidu.
Deut 17:7:	Ruka svědků ať je proti němu jako první, aby ho usmrtili, a potom ruka všeho lidu. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.
Deut 19:6:	Jinak bude krevní mstitel vraha pronásledovat, neboť je jeho srdce rozpálené, dostihne ho, protože cesta je dlouhá, zabije ho, i když mu nenáleží rozsudek smrti, jelikož ho dříve předtím neměl v nenávisti.
Deut 21:22:	Jestliže někdo spáchá hřích, za který je hoden rozsudku smrti, ať je usmrcen; pověs ho na strom.
Deut 22:26:	Dívce ale nic nedělej. Dívce nenáleží trest smrti, protože to je případ, jako když někdo povstane proti svému bližnímu a zavraždí ho.
Deut 30:15:	Pohleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.
Deut 30:19:	Povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi. Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo,
Deut 31:27:	Vždyť já znám tvou vzpouru a tvou tvrdou šíji! Jestliže jste se vzpírali vůči Hospodinu nyní, když ještě žiji s vámi, tím spíše po mé smrti.
Deut 31:29:	Neboť vím, že po mé smrti se jistě vrhnete do zkázy, odvrátíte se od cesty, kterou jsem vám přikázal a postihne vás v budoucích dnech zlo, protože budete páchat to, co je zlé v Hospodinových očích, a budete ho provokovat k hněvu dílem svých rukou.
Deut 33:1:	Toto je požehnání, kterým požehnal Mojžíš, muž Boží, synům Izraele před svou smrtí.
Josh 1:1:	I stalo se po smrti Mojžíše, otroka Hospodinova, že Hospodin řekl Jozuovi, synu Núnovu, služebníku Mojžíšovu:
Josh 2:13:	A necháte žít mého otce i matku, mé bratry i sestry a všechno, co jim patří, a vysvobodíte naše duše od smrti.
Josh 11:17:	Od hory Chalak zvedající se k Seíru a až k Baal-gádu v libanonském údolí pod pohořím Chermón. Všechny jejich krále zajal, pobil je a usmrtil.
Josh 20:6:	V onom městě bude bydlet, dokud se nepostaví před shromáždění k soudu, až do smrti velekněze, který bude v oněch dnech. Tehdy se vrah navrátí a přijde do svého města a do svého domu, do města, odkud utekl.
Judg 1:1:	I stalo se po smrti Jozua, že se synové Izraele doptávali Hospodina: Kdo z nás vytáhne proti Kenaancům jako první, aby s nimi vedl válku?
Judg 5:18:	Zabulón je lid, který vydal svou duši na smrt. Rovněž Neftalí na výšinách krajiny.
Judg 9:54:	Rychle zavolal na služebníka, svého zbrojnoše, a řekl mu: Vytáhni svůj meč a usmrť mě. Jinak o mně budou říkat: Zabila jej žena. Jeho služebník jej tedy probodnul a on zemřel.
Judg 13:7:	A řekl mi: Hle, ty budeš těhotná a porodíš syna. Teď nebudeš pít víno ani pivo a nebudeš jíst žádnou nečistotu, protože ten chlapec bude Boží nazír od samého těhotenství až do dne své smrti.
Judg 13:23:	Ale jeho žena mu odpověděla: Kdyby se Hospodinu zalíbilo nás usmrtit, nepřijal by z naší ruky zápalnou a přídavnou oběť, ani by nám neukázal všechny tyto věci a nezvěstoval by nám po celý ten čas něco takového.
Judg 15:13:	Prohlásili tedy před ním: Ne, jenom tě pevně svážeme a vydáme tě do jejich ruky. Určitě tě neusmrtíme. Svázali ho do dvou nových popruhů a odvedli ho od té skály.
Judg 16:16:	I stalo se, když na něho naléhala svými slovy celé dny, dotírala na něho, že se jeho duše k smrti unavila.
Judg 16:30:	Samson řekl: Ať má duše zemře s Pelištejci. Napnul sílu a ten dům spadl na vladaře a na všechen lid, který v něm byl. Mrtvých, které usmrtil při svém skonu, bylo více, než těch, které usmrtil za svého života.
Judg 20:13:	Nyní tedy vydejte ty ničemníky, kteří jsou v Gibeji. Usmrťme je a vyhlaďme zlo z Izraele. Ale synové Benjamínovi nechtěli uposlechnout své bratry, syny Izraele.
Ruth 1:17:	Kde zemřeš, zemřu já a tam budu pohřbena. Ať mi tak učiní Hospodin a ještě přidá, že jedině smrt mě od tebe oddělí.
Ruth 2:11:	Bóaz jí odpověděl. Řekl: Je mi dobře známo všechno, co jsi udělala pro svou tchýni po smrti svého muže; že jsi opustila svého otce, svou matku i svou rodnou zemi a odešla k lidu, který jsi nikdy dříve neznala.
1Sam 2:25:	Jestliže člověk zhřeší proti člověku, přimluví se za něj Bůh. Ale jestliže někdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se přimluví za něj? Ale neuposlechli svého otce, neboť Hospodin se rozhodl je usmrtit.
1Sam 5:10:	Tak poslali Boží truhlu do Ekrónu. Stalo se, že když přišla Boží truhla do Ekrónu, Ekróňané volali: Přenesli k nám truhlu Boha Izraele, aby usmrtili nás i náš lid.
1Sam 5:11:	Poslali posly, shromáždili všechna pelištejská knížata a řekli: Pošlete truhlu Boha Izraele pryč. Ať se navrátí na své místo, aby neusmrtila nás ani náš lid. Neboť v celém městě byl smrtelný zmatek, Boží ruka tam dolehla velmi těžce.
1Sam 11:12:	Lid řekl Samuelovi: Kdo to povídal: Saul že by měl nad námi kralovat? Vydejte ty muže, ať je usmrtíme!
1Sam 15:3:	Nyní jdi, pobij Amálekovce a zasvěťte zkáze všechno, co jim patří. Neměj s nimi soucit, ale usmrť muže i ženy, děti i kojence, býky i ovce, velbloudy i osly.
1Sam 15:32:	Pak Samuel řekl: Přiveďte ke mně amáleckého krále Agaga. Agag k němu šel v poutech. Řekl si: Jistě ustoupila hořká smrt.
1Sam 15:35:	Samuel již Saula neviděl až do dne své smrti, ale truchlil nad Saulem. A Hospodin litoval, že ustanovil Saula králem nad Izraelem.
1Sam 17:35:	vyrazil jsem za ním, bil jsem ho a vysvobodil jsem ji z jeho tlamy. Když proti mně povstal, chytil jsem ho za čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil.
1Sam 17:50:	Tak David přemohl Pelištejce prakem a kamenem, ubil Pelištejce a usmrtil ho. David neměl v ruce meč.
1Sam 17:51:	Potom David přiběhl, postavil se nad Pelištejcem, vzal jeho meč, vytáhl ho z pochvy, usmrtil jej a usekl mu s ním hlavu. Když Pelištejci viděli, že je jejich hrdina mrtev, utíkali.
1Sam 19:1:	Saul řekl svému synu Jónatanovi a všem svým otrokům, aby Davida usmrtili. Ale Saulův syn Jónatan si Davida velmi oblíbil.
1Sam 19:2:	Jónatan Davidovi oznámil: Můj otec Saul tě chce usmrtit. Tak se měj ráno na pozoru; zůstaň v úkrytu, ať jsi schovaný.
1Sam 19:5:	Vystavil svůj život nebezpečí, zabil Pelištejce a Hospodin způsobil velkou záchranu celému Izraeli. Viděl jsi to a radoval ses. Proč bys hřešil proti nevinné krvi a Davida bezdůvodně usmrtil?
1Sam 19:11:	Saul poslal k Davidovu domu posly, aby ho střežili a ráno jej usmrtili. Avšak Davidovi jeho žena Míkal oznámila: Jestliže si této noci nezachráníš život, zítra budeš mrtev.
1Sam 19:15:	Saul ovšem ty posly poslal, aby se na Davida podívali. Řekl: Přineste mi ho na posteli, abych ho mohl usmrtit.
1Sam 19:17:	Saul se potom Míkal zeptal: Proč jsi mě takto podvedla a propustila jsi mého nepřítele, aby se zachránil? Míkal Saulovi odpověděla: On mi řekl: Propusť mě. Proč bych tě měl usmrtit?
1Sam 20:3:	David se ještě zapřísahal: Tvůj otec dobře ví, že jsem nalezl milost ve tvých očích a řekl si: Ať se to Jónatan nedozví, jinak se bude trápit. Avšak jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, jen krok je mezi mnou a smrtí.
1Sam 20:8:	Prokaž svému otroku milosrdenství, neboť jsi uvedl svého otroka v Hospodinovu smlouvu se sebou. Jestliže je na mně vina, usmrť mě ty. Proč bys mě vodil ke svému otci?
1Sam 20:31:	Vždyť po všechny dny, co bude syn Jišajův živ na zemi, nebudeš pevně stát ty ani tvé království. Teď pošli a doveď ho ke mně, protože je synem smrti.
1Sam 20:33:	Saul po něm vrhl kopí, aby ho probodl. A tak Jónatan poznal, že jeho otec je rozhodnut Davida usmrtit.
1Sam 22:17:	Běžcům, kteří stáli kolem něj, král řekl: Obraťte se a usmrťte Hospodinovy kněze, neboť také jejich ruka je s Davidem. Vždyť věděli, že je na útěku, a neprozradili mi to. Královi otroci však nechtěli vztáhnout ruku a zasáhnout proti Hospodinovým kněžím.
1Sam 22:18:	Nato král řekl Dóegovi: Obrať se ty a zasáhni proti kněžím. Dóeg Edómský se obrátil, sám zasáhl proti kněžím a usmrtil v onen den osmdesát pět mužů, kteří nosili lněný efód.
1Sam 26:16:	To není dobré, co jsi učinil. Jakože je živ Hospodin, jste syny smrti, protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, které byly u jeho hlavy.
1Sam 28:9:	Žena mu řekla: Podívej, ty víš, co udělal Saul, jak vyhladil ze země ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce. Proč mě chceš chytit do pasti a usmrtit mě?
1Sam 30:2:	Zajali ženy a ty, kdo v něm byli, od nejmenšího do největšího. Nikoho neusmrtili, ale odvedli je a šli svou cestou.
1Sam 30:15:	David se ho zeptal: Zavedeš mě k té loupežné hordě. On odpověděl: Přísahej mi při Bohu, že mě neusmrtíš ani nevydáš do ruky mého pána, a zavedu tě k té loupežné hordě.
2Sam 1:1:	I stalo se po Saulově smrti, když se David vrátil z boje proti Amálekovcům, že David zůstal dva dny v Siklagu.
2Sam 1:9:	Řekl mi: Postav se nade mnou a usmrť mě, neboť mě postihla křeč, ale ještě je ve mně život.
2Sam 1:10:	Postavil jsem se nad ním a usmrtil jsem ho, neboť jsem věděl, že již nebude žít poté, co padl. Potom jsem vzal korunu, která byla na jeho hlavě, a náramek, který měl na paži, a přinesl jsem je sem svému pánu.
2Sam 1:16:	David mu řekl: Tvoje krev na tvou hlavu, neboť tvá ústa svědčí proti tobě, když jsi řekl: Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.
2Sam 1:23:	Saul a Jónatan, milovaní a milí ve svém životě, ani ve své smrti nebyli rozděleni. Byli rychlejší nežli orlové, silnější nežli lvi.
2Sam 3:30:	Jóab a jeho bratr Abíšaj zabili Abnéra kvůli tomu, že v Gibeónu usmrtil v boji jejich bratra Asáela.
2Sam 3:37:	Onoho dne všechen lid a celý Izrael poznal, že od krále nevzešel úmysl usmrtit Abnéra, syna Nérova.
2Sam 4:7:	Když vešli do domu, ležel na své posteli v ložnici. Bili ho, až ho usmrtili a srazili mu hlavu. Pak jeho hlavu vzali a šli celou noc Arabou.
2Sam 6:23:	Míkal, dcera Saulova, neměla děti až do dne své smrti.
2Sam 12:5:	David proti tomu muži velice vzplál hněvem a řekl Nátanovi: Jakože živ je Hospodin, muž, který to spáchal, je synem smrti.
2Sam 13:28:	Potom dal Abšalóm svým služebníkům příkaz: Dívejte se, a až bude Amnón v dobrém rozmaru z vína a řeknu vám: Udeřte na Amnóna — usmrťte ho a nebojte se. Vždyť jsem vám to přikázal já. Buďte silní a udatní.
2Sam 13:32:	Nato promluvil Jónadab, syn Davidova bratra Šimey: Ať si můj pán nemyslí, že usmrtili všechny mládence, královské syny. Vždyť jenom Amnón zemřel. Vždyť Abšalóm byl rozhodnut ode dne, kdy Amnón znásilnil jeho sestru Támaru.
2Sam 13:39:	Pak král David zatoužil jít za Abšalómem, neboť došel útěchy nad Amnónovou smrtí.
2Sam 14:6:	Tvá služka měla dva syny. Rvali se spolu na poli a nebyl, kdo by je od sebe odtrhl. Jeden udeřil druhého a usmrtil ho.
2Sam 14:7:	A teď povstala celá rodina proti tvé služce a říkají: Vydej nám toho, kdo ubil svého bratra, a usmrtíme ho za život jeho bratra, kterého zabil, a vyhladíme i dědice. Tak by mi uhasili oharek, který zůstal, neponechali by mému muži na povrchu země jméno ani ostatek.
2Sam 14:32:	Abšalóm Jóabovi odpověděl: Podívej, vzkázal jsem pro tebe se slovy: Přijď sem, abych tě poslal ke králi se slovy: Proč jsem měl přijít z Gešúru? Bylo by mi lépe, kdybych byl ještě tam. Teď chci vidět královu tvář. Anebo jestli je na mně vina, ať mě dá usmrtit.
2Sam 18:15:	Deset služebníků, Jóabových zbrojnošů, ho obklopilo a bili Abšalóma, až ho usmrtili.
2Sam 19:29:	Vždyť celý dům mého otce byl hoden smrti od mého pána a krále. Ale ty jsi svého otroka určil mezi ty, kdo jedí u tvého stolu. Jaký bych měl mít další nárok volat ještě o pomoc ke králi?
2Sam 20:3:	David přišel domů do Jeruzaléma. Král vzal deset konkubín, které ponechal, aby pečovaly o dům, a dal je do domu, kde je hlídala stráž. Pečoval o ně, ale nevešel k nim. Byly zadržovány až do dne své smrti, žily jako vdovy.
2Sam 20:19:	Já patřím k pokojným a věrným v Izraeli. Ty chceš usmrtit město, matku v Izraeli. Proč bys měl pohltit Hospodinovo dědictví?
2Sam 21:1:	Za dnů Davidových byl po tři roky hlad, rok co rok. Proto David hledal Hospodinovu přítomnost. Hospodin řekl: Je to kvůli Saulovi a jeho krvelačnému domu, protože usmrtil Gibeóňany.
2Sam 21:17:	Ale Abíšaj, syn Serújin, mu přišel na pomoc. Bil Pelištejce, až ho usmrtil. Tehdy Davida jeho muži zapřísahali: Netáhni s námi již do boje, abys nezhasil lampu Izraele.
2Sam 22:5:	Příboje smrti mě obstoupily, poděsily mě proudy ničemníka.
2Sam 22:6:	Ovinuly mě provazy podsvětí, potkaly mě léčky smrti.
1Kgs 1:51:	Šalomounovi bylo oznámeno: Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna a chytil se rohů oltáře se slovy: Ať mi nejprve král Šalomoun odpřisáhne, že neusmrtí svého otroka mečem.
1Kgs 2:8:	Hle, je u tebe Šimeí, syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu. Ten mě proklínal hroznou kletbou v den, kdy jsem šel do Machanajimu. Pak mi vyšel vstříc k Jordánu a přísahal jsem mu při Hospodinu: Neusmrtím tě mečem.
1Kgs 2:23:	Nato král Šalomoun přísahal při Hospodinu slovy: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá, jestliže Adónijáš nevyslovil tuto věc ke své smrti.
1Kgs 2:26:	Knězi Ebjátarovi král řekl: Jdi do Anatótu, na svá pole, neboť jsi hoden smrti, ale dnes tě nedám usmrtit, protože jsi nosil truhlu Panovníka Hospodina před mým otcem Davidem a byl jsi pokořován vším tím, čím byl pokořován můj otec.
1Kgs 2:34:	Benajáš, syn Jójadův, šel, zasáhl proti němu a usmrtil ho. Pak byl pohřben ve svém domě v pustině.
1Kgs 3:11:	Bůh mu řekl: Protože jsi žádal o tuto věc a nežádal jsi pro sebe dlouhý život, nežádal jsi pro sebe bohatství ani jsi nežádal o smrt svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe porozumění, abys rozuměl právu,
1Kgs 11:40:	Šalomoun chtěl Jarobeáma usmrtit. Jarobeám ale vstal, utekl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.
1Kgs 13:24:	On vyjel, ale cestou ho dopadl lev a usmrtil ho. I stalo se, že jeho mrtvola byla pohozena na cestě. Osel stál vedle ní a také lev stál vedle mrtvoly.
1Kgs 13:26:	Když se to doslechl ten prorok, který ho přivedl zpět z cesty, řekl: To je muž Boží, který se vzepřel Hospodinovu příkazu. Hospodin ho vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, které k němu Hospodin promluvil.
1Kgs 15:28:	Baeša ho usmrtil v třetím roce vlády judského krále Ásy a kraloval místo něj.
1Kgs 16:10:	Zimrí přišel a bil ho, až ho usmrtil v dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy a stal se po něm králem.
1Kgs 17:18:	Žena řekla Elijášovi: Co je ti do mě, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul mou vinu a usmrtil mého syna?
1Kgs 17:20:	Potom volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, což i se vdovou, u níž pobývám jako cizinec, naložíš zle a usmrtíš jejího syna?
1Kgs 18:9:	Nato on řekl: Čím jsem zhřešil, že dáváš svého otroka do ruky Achaba, aby mě usmrtil?
1Kgs 19:17:	I stane se, že kdo unikne před mečem Chazaelovým, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne před mečem Jehúovým, toho usmrtí Elíša.
2Kgs 1:1:	Po Achabově smrti se vzbouřil Moáb proti Izraeli.
2Kgs 2:21:	Odešel ke zdroji vody, hodil tam sůl a řekl: Toto praví Hospodin: Uzdravuji tuto vodu. Ať již odtud nevzejde smrt ani potrat.
2Kgs 4:40:	Pak to nalévali mužům k jídlu. I stalo se, když jedli to jídlo, že začali křičet: Muži Boží, v hrnci je smrt. A nemohli to jíst.
2Kgs 7:4:	Kdybychom si řekli: Pojďme do města, ve městě je hlad a zemřeme tam. Jestliže zůstaneme tady, také zemřeme. Nuže pojďme, přeběhneme do aramejského tábora. Jestliže nás nechají při životě, budeme žít; jestliže nás usmrtí, zemřeme.
2Kgs 11:15:	Kněz Jójada dal příkaz velitelům nad sty ustanoveným nad vojskem a řekl jim: Vyveďte ji z domu mezi řadami a toho, kdo půjde za ní, usmrťte mečem; kněz totiž řekl: Ať není usmrcena v Hospodinově domě.
2Kgs 11:20:	Všechen lid země se radoval a město mělo klid. Atalju usmrtili mečem v královském domě.
2Kgs 14:6:	Ale syny těch, kdo ho zabili, neusmrtil, jak je napsáno v knize Mojžíšova zákona, že přikázal Hospodin: ať nejsou usmrceni otcové kvůli synům a synové ať nejsou usmrceni kvůli otcům, ale každý ať je usmrcen za svůj hřích.
2Kgs 14:17:	Judský král Amasjáš, syn Jóašův, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, patnáct let.
2Kgs 14:19:	Zosnovali však proti němu v Jeruzalémě spiknutí, a tak utekl do Lakíše. Poslali však za ním do Lakíše a usmrtili ho tam.
2Kgs 15:5:	Hospodin zasáhl krále, takže byl postižen malomocenstvím až do dne své smrti. Bydlel v odděleném domě a králův syn Jótam byl nad palácem a soudil lid země.
2Kgs 15:10:	Spikl se proti němu Šalúm, syn Jábešův; ubil ho před lidem, usmrtil ho a stal se po něm králem.
2Kgs 15:14:	Pak Menachém, syn Gadíův, vytáhl z Tirsy a přišel do Samaří; ubil v Samaří Šalúma, syna Jábešova, usmrtil ho a stal se po něm králem.
2Kgs 15:25:	Spikl se proti němu jeho kapitán Pekach, syn Remaljášův. Ubil ho v Samaří v pevnosti královského domu s Argóbem a Arjéem. Bylo s ním padesát mužů ze synů Gileádových. Usmrtil ho a stal se králem místo něj.
2Kgs 15:30:	Hóšea, syn Élův, zosnoval spiknutí proti Pekachovi, synu Remaljášovu, a ubil ho, usmrtil ho a v dvacátém roce vlády Jótama, syna Uzijášova, se stal králem místo něj.
2Kgs 16:9:	Asyrský král ho uposlechl. Asyrský král vytáhl proti Damašku, zmocnil se ho, jeho obyvatele odvedl do Kíru a Resína usmrtil.
2Kgs 20:1:	V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: Toto praví Hospodin: Dej příkaz ohledně svého domu, protože zemřeš, nebudeš žít.
2Kgs 21:23:	Amónovi otroci se proti němu spikli a usmrtili krále v jeho domě.
2Kgs 23:29:	Za jeho dnů vytáhl faraon Néko, egyptský král, ke králi asyrskému k řece Eufratu. Král Jóšijáš vytáhl proti němu, ale Néko ho usmrtil u Megida, jakmile ho uviděl.
2Kgs 25:21:	Babylonský král je pobil; usmrtil je v Rible v zemi Chamátu. Tak byl Juda odveden ze své země.
2Kgs 25:25:	V sedmém měsíci se stalo, že přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova z královského potomstva, a s ním deset mužů, a Gedaljáše i Judejce a Chaldejce, kteří byli s ním v Mispě, ubili k smrti.
1Chr 2:3:	Synové Judovi: Ér, Ónan, Šéla, tři, kteří se mu narodili z dcery Šúovy, Kenaanky. Ér, Judův prvorozený, byl v Hospodinových očích zlý a Hospodin ho usmrtil.
1Chr 10:14:	a nedotazoval se Hospodina. On ho usmrtil a přenesl království na Davida, syna Jišajova.
1Chr 19:18:	Aramejci však před Izraelem utekli. David zabil sedm tisíc aramejských vozatajů, čtyřicet tisíc pěšáků. I velitele armády Šófaka usmrtil.
1Chr 22:5:	David si řekl: Můj syn Šalomoun je mladý a útlý a dům, který se má postavit Hospodinu, musí být zvlášť veliký, aby byl věhlasný a slavný po všech zemích. Musím pro něj udělat přípravy. A David připravil před svou smrtí množství materiálu.
2Chr 1:11:	Bůh Šalomounovi řekl: Protože jsi měl toto v srdci a nežádal jsi bohatství, poklady a slávu, ani smrt těch, kteří tě nenávidí, ba ani dlouhý život jsi nežádal, ale žádal jsi moudrost a poznání, abys dokázal soudit můj lid, nad nímž jsem tě ustanovil králem,
2Chr 22:4:	Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích jako dům Achabův, neboť po smrti jeho otce mu tito byli rádci k jeho zkáze.
2Chr 22:9:	Potom hledal Achazjáše. Polapili ho, když se skrýval v Samaří. Přivedli ho k Jehúovi a usmrtili ho. Pohřbili ho, neboť si řekli: Byl to syn Jóšafata, který hledal Hospodina celým svým srdcem. Dům Achazjášův neměl nikoho, kdo by byl schopen kralovat.
2Chr 23:15:	Vztáhli na ni ruce a šla ke vchodu Koňské brány královského paláce a tam ji usmrtili.
2Chr 23:21:	Všechen lid země se radoval a město mělo klid. Atalju usmrtili mečem.
2Chr 24:17:	Po Jójadově smrti však přišla judská knížata a klaněla se králi. Tehdy je král uposlechl.
2Chr 25:4:	Ale jejich syny neusmrtil, jak je napsáno v zákoně, v knize Mojžíšově, že přikázal Hospodin: Ať nezemřou otcové kvůli synům ani synové ať nezemřou kvůli otcům, ale každý ať zemře za svůj hřích.
2Chr 25:25:	Judský král Amasjáš, syn Jóašův, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, patnáct let.
2Chr 25:27:	Od doby, kdy se Amasjáš odvrátil od Hospodina, osnovali proti němu spiknutí v Jeruzalémě, a tak utekl do Lakíše. Poslali však za ním do Lakíše a usmrtili ho tam.
2Chr 26:21:	Král Uzijáš byl postižen malomocenstvím až do dne své smrti. Bydlel v odděleném domě jako malomocný, neboť byl vyobcován z Hospodinova domu. Jeho syn Jótam byl nad královským palácem a soudil lid země.
2Chr 32:24:	V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Modlil se k Hospodinu a ten k němu promluvil a dal mu znamení.
2Chr 32:33:	Chizkijáš ulehl se svými otci a pohřbili ho ve svahu do hrobů synů Davidových. Při jeho smrti mu všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma vzdávali čest. Po něm se stal králem jeho syn Menaše.
2Chr 33:24:	Jeho otroci se proti němu spikli a usmrtili ho v jeho domě.
Ezra 7:26:	Kdokoliv zákon tvého Boha ani zákon královský plnit nebude, nad tím se bude bez okolků konat soud, ať smrtí, ať vyhnanstvím, ať exekucí majetku nebo vězením.
Esth 2:7:	Byl vychovatelem Hadasy, čili Estery, dcery svého strýce, už totiž neměla otce ani matku. Byla to dívka krásného vzezření a hezkého vzhledu a při smrti jejího otce a její matky ji Mordokaj přijal za dceru.
Esth 4:11:	Všichni královi otroci i lid královských provincií vědí, že o jakémkoliv muži nebo ženě, kteří přijdou ke králi do vnitřního nádvoří, aniž budou zavoláni, platí jediné nařízení — aby je usmrtili. Jen když k nim král vztáhne zlaté žezlo, zůstanou naživu. Já jsem už třicet dnů nebyla zavolána, abych přišla ke králi.
Job 3:21:	těm, kteří čekají na smrt, a ona nepřichází, ač po ní slídili více než po skrytých pokladech,
Job 4:17:	Což může být smrtelný člověk před Bohem spravedlivý? Může snad být muž čistý před svým Tvůrcem?
Job 5:2:	Vždyť hlupáka zabije nespokojenost a prostoduchého usmrtí žárlivost.
Job 5:20:	V hladu tě jistě vykoupil ze smrti a ve válce z moci meče.
Job 7:1:	Což není na smrtelného člověka na zemi vložena povinnost služby a nejsou jeho dny jako dny najatého dělníka?
Job 7:15:	Tu si má duše zvolila zardoušení, ano, smrt, raději než mé kosti.
Job 7:17:	Co je smrtelný člověk, že si ho ceníš a že si ho všímáš?
Job 9:2:	Opravdu vím, že to tak je, ale jak může být smrtelný člověk spravedlivý před Bohem?
Job 9:23:	Jestliže bič náhle usmrtí, posmívá se zoufalství nevinného.
Job 10:4:	Máš tělesné oči, díváš se snad, jako se dívá smrtelný člověk?
Job 10:5:	Cožpak jsou tvé dny jako dny smrtelného člověka, jsou snad tvé roky jako dny muže,
Job 15:14:	Co je smrtelný člověk, že by mohl být neposkvrněný a že by mohl být v právu, kdo se narodil z ženy?
Job 18:13:	Pohltí údy jeho těla, jeho údy pohltí prvorozený smrti.
Job 25:4:	Jak může být smrtelný člověk spravedlivý před Bohem a jak může být neposkvrněný člověk narozený z ženy?
Job 25:6:	Tím méně smrtelný člověk, který je larva a lidský syn, červ.
Job 27:15:	Ti, kteří ho přežijí, budou pohřbeni smrtí a jejich vdovy je nebudou oplakávat.
Job 28:13:	Její hodnotu smrtelný člověk nezná, nemůže být nalezena v zemi živých.
Job 28:22:	Říše mrtvých a smrt říkají: Zprávu o ní jsme slyšely na vlastní uši.
Job 30:23:	Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé.
Job 32:8:	Avšak je to duch v smrtelném člověku, dech Všemohoucího, který jim dává porozumět.
Job 33:22:	K jámě přistoupila jeho duše, jeho život k poslům smrti.
Job 33:26:	Bude úpět k Bohu, který ho laskavě přijme, uvidí za radostného křiku jeho tvář a on odplatí smrtelnému člověku za jeho spravedlnost.
Job 36:25:	Na ně patřili všichni lidé, smrtelný člověk na něj zdaleka pohledí.
Job 38:17:	Byly ti snad odhaleny brány smrti, uvidíš snad brány nejhlubší tmy?
Ps 7:14:	Připraví si smrtící zbraně, z šípů udělá hořící střely.
Ps 9:14:	Smiluj se nade mnou, Hospodine! Pohleď na mé soužení od těch, kdo mě nenávidí! Ty mě vyzdvihuješ z bran smrti,
Ps 13:4:	Pohleď na mě a odpověz mi, Hospodine, můj Bože! Osviť mi oči, jinak usnu smrtelným spánkem!
Ps 18:5:	Omotaly mě provazy smrti, zachvátily mě proudy Beliálovy.
Ps 18:6:	Ovinuly mě provazy podsvětí, v ústrety mi vyšly léčky smrti.
Ps 22:16:	Jak hliněný střep vyschla má síla, jazyk se mi lepí na patro, určils mi místo v prachu smrti.
Ps 33:19:	aby vysvobodil jejich duše od smrti, aby je zachoval při životě v čas hladu.
Ps 37:32:	Ničema pozorně sleduje spravedlivého a hledá, jak by ho usmrtil.
Ps 48:15:	Protože tento Bůh je naším Bohem navěky a navždy; on nás povede proti smrti.
Ps 49:15:	Do podsvětí směřují jako ovce, smrt je pase, přímí je opanují hned za jitra. Jejich výtvory pohltí podsvětí, daleko od jejich příbytků.
Ps 49:18:	vždyť při své smrti si nevezme nic, jeho sláva za ním nesestoupí.
Ps 55:5:	Srdce se ve mně svírá, dolehly na mě hrůzy smrti.
Ps 55:16:	Ať je převeze smrt, ať zaživa sestoupí do podsvětí, protože se v jejich nitru uhostilo zlo.
Ps 56:14:	neboť jsi vysvobodil mou duši ze smrti. Což jsi nevytrhl mé nohy od klopýtnutí, abych chodil před Bohem ve světle živých?
Ps 59:1:	Pro vedoucího chval. Podle: „Nevyhlazuj!“ Davidův pamětní zápis, když Saul poslal střežit dům, aby jej usmrtili.
Ps 62:4:	Až dokdy budete napadat člověka? Z vás všech jde smrt jak z bortící se stěny, jak z padající zdi.
Ps 68:21:	Tento Bůh je nám Bohem, který vytrhuje. Hospodin je Pánem i končin smrti.
Ps 73:4:	Vždyť nejsou spoutáni, aby směřovali k smrti, jejich tělo je tučné,
Ps 78:50:	Urovnal pěšinu svému hněvu. Jejich duše neušetřil smrti a jejich život vydal moru.
Ps 79:11:	Kéž před tebe pronikne nářek vězňů! Zachovej svou mocnou paží syny smrti!
Ps 89:49:	Který člověk kdy žil a nespatřil smrt? Kdo zachránil svou duši z moci podsvětí? Sela.
Ps 102:21:	aby vyslyšel nářek vězňů a rozvázal syny smrti,
Ps 107:18:	Jejich duše si ošklivila veškerý pokrm, dospěli až k branám smrti.
Ps 109:16:	protože nepamatoval, že má prokazovat milosrdenství, pronásledoval člověka chudého a nuzného a zkroušeného v srdci chtěl usmrtit.
Ps 116:3:	Omotaly mě provazy smrti, dolehla na mě tíseň podsvětí, postihlo mě soužení a žal.
Ps 116:8:	Vytrhls mou duši ze smrti, mé oči před slzami, mé nohy před klopýtnutím.
Ps 116:15:	Vzácná je v očích Hospodinových smrt jeho věrných.
Ps 118:18:	Hospodin mě přísně káznil, ale nevydal mě smrti.
Pro 2:18:	Vždyť její dům se nachyluje k smrti, její stezka vede k nebožtíkům.
Pro 5:5:	Její nohy sestupují ke smrti, do podsvětí její kroky směřují.
Pro 7:27:	Její dům — toť cesty do podsvětí, vedoucí dolů do kobek smrti.
Pro 8:36:	Ale kdo proti mně hřeší, činí násilí své duši, všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.
Pro 10:2:	Ničemně získané poklady neprospějí, ale spravedlnost vysvobodí od smrti.
Pro 11:4:	Majetek neprospěje v den hněvu, ale spravedlnost vysvobodí od smrti.
Pro 11:7:	Při smrti ničemného člověka hyne jeho naděje a očekávání násilníků zahyne.
Pro 11:19:	Věru, spravedlnost vede k životu, ale kdo se žene za zlem, míří k smrti.
Pro 12:28:	Na cestě spravedlnosti je život, na její stezce není smrt.
Pro 13:14:	Poučení moudrého je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.
Pro 14:12:	Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.
Pro 14:27:	Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.
Pro 14:32:	Ničema bude sražen, když se mu bude dařit zle, ale spravedlivý má útočiště i při své smrti.
Pro 16:14:	Králův hněv je poslem smrti, ale moudrý člověk jej usmíří.
Pro 16:25:	Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.
Pro 18:21:	V moci jazyka je smrt i život, kdo ho miluje, nají se jeho ovoce.
Pro 19:18:	Kárej svého syna, když je naděje, ale nedej se unést, abys ho usmrtil.
Pro 21:6:	Poklady získané lživým jazykem jsou pomíjivou nicotou těch, kdo usilují o smrt.
Pro 21:25:	Lenocha usmrtí jeho touha, protože jeho ruce odmítají pracovat.
Pro 24:11:	Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu!
Pro 26:18:	Jako šílenec, který střílí ohnivé střely a smrtící šípy,
Pro 28:17:	Člověk obtížený krví člověka bude až do smrti utíkat; ať ho nikdo nedrží.
Eccl 7:1:	Dobré jméno je nad dobrý olej a den smrti nad den narození.
Eccl 7:26:	A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je pastí, jejíž srdce jsou sítě a její ruce pouta. Kdo se líbí Bohu, zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen.
Eccl 8:8:	Není člověka panujícího nad větrem tak, že by zadržel vítr, nikdo nemá pravomoc nade dnem smrti, nemůže se vyhnout boji. A ničemnost nepomůže těm, kdo ji páchají.
Song 8:6:	Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska je silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá.
Isa 11:4:	ale bude spravedlivě soudit chudé a podle práva rozhodovat pro pokorné v zemi. Bude bít zemi holí svých úst a duchem svých rtů usmrtí ničemu.
Isa 25:8:	Navždy pohltí smrt a Panovník Hospodin setře slzy z každé tváře; potupu svého lidu odstraní na celé zemi, neboť Hospodin promluvil.
Isa 28:15:	Protože jste řekli: Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a s podsvětím jsme udělali ujednání; i když bude procházet valící se bič, nepřijde na nás, protože jsme učinili lež svým útočištěm a v klamu jsme se ukryli.
Isa 28:18:	A bude zrušena vaše smlouva se smrtí a vaše ujednání s podsvětím neobstojí. Když bude procházet valící se bič, zůstanete mu k pošlapání.
Isa 38:1:	V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: Toto praví Hospodin: Dej příkazy ohledně svého domu, protože zemřeš; nezotavíš se.
Isa 38:18:	Protože podsvětí ti nebude vzdávat chválu, smrt tě nebude chválit; tvou pravdu nebudou vyhlížet ti, kdo sestupují do jámy.
Isa 53:9:	A určili mu hrob mezi ničemy, ale byl s bohatým ve své smrti, protože se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.
Isa 53:12:	Proto mu dám podíl ve velikých zástupech a s nespočetnými bude dělit kořist, protože vylil na smrt svou duši a byl započten mezi vzpurné. On odnesl hřích mnohých a je přímluvcem za vzpurné.
Isa 65:15:	Svoje jméno zanecháte mým vyvoleným k proklínání: Ať tě Panovník Hospodin usmrtí! Ale své otroky Bůh nazve jiným jménem.
Jer 8:3:	Celý ostatek pozůstalých z této zlé čeledi na každém místě, kam jsem ty pozůstalé zahnal, si raději vyvolí smrt nežli život, je výrok Hospodina zástupů.
Jer 9:7:	Jejich jazyk je jako smrtící šíp, svými ústy podvádějí. Vyslovuje pokoj pro svého přítele, ale ve svém nitru mu strojí léčku.
Jer 9:20:	protože do našich oken vystoupila smrt. Přišla do našich paláců, aby vyhladila děti z ulic i mládence z náměstí.
Jer 15:2:	Až se tě zeptají: Kam půjdeme? odpověz jim: Toto praví Hospodin: Kdo je určen k smrti, na smrt, kdo pro meč, pod meč, kdo pro hlad, do hladu a kdo pro zajetí, do zajetí.
Jer 16:4:	Zemřou na smrtelné nemoci. Nebudou oplakáváni ani pohřbeni. Budou jako hnůj na povrchu země, zajdou mečem a hladem. Jejich mrtvoly se stanou potravou nebeského ptactva a zemské zvěře.
Jer 18:21:	Proto vydej jejich syny hladu. Uvrhni je v moc meče, jejich ženy ať se stanou bezdětnými a vdovami, jejich muže ať skosí smrt, jejich mládence ať ve válce pobije meč.
Jer 18:23:	Hospodine, ty znáš všechny jejich plány jak mě usmrtit. Nedej se usmířit za jejich vinu a jejich hřích ať před tebou není vymazán. Ať před tebou klopýtnou, jednej s nimi v čase svého hněvu.
Jer 20:17:	protože mě neusmrtil hned v matčině lůně; má matka by se mi stala mým hrobem a její lůno by zůstalo navěky těhotné.
Jer 21:8:	A tomuto lidu řekni: Toto praví Hospodin: Hle, kladu před vás cestu života a cestu smrti.
Jer 26:11:	Potom kněží a proroci řekli knížatům a všemu lidu: Tomuto muži náleží rozsudek smrti, protože prorokoval proti tomuto městu, jak jste slyšeli na vlastní uši.
Jer 26:15:	Ovšem s jistotou vězte, že když mě dáte usmrtit, uvalíte na sebe i na toto město a jeho obyvatele nevinnou krev, protože mě k vám opravdu poslal Hospodin, abych k vám mluvil všechna tato slova.
Jer 26:16:	Knížata a všechen lid řekli kněžím a prorokům: Tomuto muži nenáleží rozsudek smrti, protože k nám mluvil ve jménu Hospodina, našeho Boha.
Jer 26:19:	Dal ho snad judský král Chizkijáš a celý Juda usmrtit? Cožpak se nebál Hospodina a nesnažil se udobřit Hospodinovu tvář a Hospodin litoval zla, které proti nim vyslovil? Ale my pácháme velké zlo proti svým duším.
Jer 26:21:	Když král Jójakím, všichni jeho hrdinové a všechna knížata uslyšeli jeho slova, král ho chtěl dát usmrtit. Když to Úrijáš uslyšel, bál se, utekl a šel do Egypta.
Jer 26:24:	Ovšem ruka Achíkama, syna Šáfanova, byla s Jeremjášem a nebyl dán do ruky lidu, aby ho usmrtil.
Jer 38:15:	Jeremjáš Sidkijášovi řekl: Cožpak mě určitě nedáš usmrtit, když ti ho oznámím? A když ti poradím, neposlechneš mě.
Jer 38:16:	Král Sidkijáš Jeremjášovi tajně přísahal: Živ je Hospodin, který nám dal tento život, že tě nedám usmrtit, a že tě nevydám do ruky těchto mužů, kteří usilují o tvůj život.
Jer 38:25:	Když se knížata doslechnou, že jsem s tebou mluvil, přijdou k tobě a řeknou ti: Oznam nám, co jsi povídal králi? Nic před námi nezatajuj, ať tě nedáme usmrtit. A co povídal král tobě?
Jer 40:14:	a řekli mu: Jestlipak to víš, že Baalis, král synů Amónových, poslal Jišmaela, syna Netanjášova, aby tě ubil k smrti? Ale Gedaljáš, syn Achíkamův, jim nevěřil.
Jer 40:15:	Jóchanan, syn Karéachův, tajně Gedaljášovi v Mispě řekl: Půjdu a zabiju Jišmaela, syna Netanjášova, takže se to nikdo nedozví. Proč by tě měl ubít k smrti? Celý Juda, který se k tobě shromáždil, by byl rozptýlen a ostatek Judy by zahynul.
Jer 41:2:	Potom povstal Jišmael, syn Netanjášův a deset mužů, kteří byli s ním, a zabili Gedaljáše, syna Achíkamova, vnuka Šáfanova, mečem. Tak usmrtil toho, koho babylonský král ustanovil za správce v zemi.
Jer 41:4:	Druhý den poté, co usmrtil Gedaljáše a nikdo o tom ještě nevěděl, se stalo,
Jer 41:8:	Ale bylo mezi nimi deset mužů, kteří Jišmaelovi řekli: Neusmrcuj nás, protože máme v poli skryté zásoby: Pšenici a ječmen, olej a med. Nechal je a neusmrtil je spolu s ostatními.
Jer 43:3:	ale Báruk, syn Nerijášův, tě proti nám podněcuje, aby nás vydal do ruky Chaldejců, aby nás usmrtili či nás odvedli do zajetí do Babylona.
Jer 43:11:	Přitáhne a bude bít egyptskou zemi: Kdo je určen k smrti, půjde na smrt, kdo pro zajetí, do zajetí a kdo pro meč, pod meč.
Jer 52:11:	Oslepil Sidkijášovy oči, svázal ho bronzovými okovy a pak ho babylonský král přivedl do Babylona. Dal ho do vězení až do dne jeho smrti.
Jer 52:27:	Babylonský král je pobil a usmrtil je v Rible v zemi Chamátu. Tak byl Juda odveden ze své země.
Jer 52:34:	Jeho zaopatření, stálé zaopatření, mu bylo poskytováno babylonským králem, každodenní podíl po všechny dny jeho života až do dne jeho smrti.
Lam 1:20:	Hospodine, pohleď, neboť je mi úzko, mé nitro vře; srdce se ve mně převrací, protože jsem byla velmi vzpurná. Venku činí bezdětným meč, v domě je smrt.
Ezek 13:19:	Znesvětily jste mě před mým lidem za hrst ječmene a za kus chleba, abyste usmrtily duše, které nemají zemřít, a abyste darovaly život duším, které nemají žít, když obelháváte můj lid, který poslouchá lež.
Ezek 18:23:	Copak si opravdu přeji smrt ničemy, je výrok Panovníka Hospodina? Nemám snad v oblibě, když se odvrátí od svých cest a bude žít?
Ezek 18:32:	Vždyť nemám zalíbení ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se a zůstaňte naživu.
Ezek 28:8:	Svrhnou tě do jámy a zemřeš smrtelně raněn uprostřed moří.
Ezek 28:10:	Zemřeš smrtí neobřezanců v ruce cizinců, protože já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.
Ezek 31:14:	To aby se nepovyšovaly svým vzrůstem žádné stromy u vod, nenastavovaly svůj vrcholek doprostřed hustých větví a žádné stromy zavlažované vodami nevystavovaly svá klenutí ve své povýšenosti, protože všechny byly vydány na smrt, do útrob země mezi lidské syny, k těm, kdo sestupují do jámy.
Ezek 33:11:	Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, cožpak si přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty, zůstane naživu. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest. Proč byste měli zemřít, dome izraelský?
Hos 13:14:	Mám je vyplatit z moci podsvětí? Mám je vykoupit ze smrti? Smrti, kde je tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj osten? Soucit je ukryt před mým zrakem.
Jonah 4:9:	Nato se Bůh Jonáše zeptal: Je to dobře, že ses tak rozzlobil kvůli ricinovníku? Ten odpověděl: Je to dobře, že jsem se rozzlobil až na smrt!
Hab 2:5:	Ano, víno podvede pyšného muže, nemá stání; otvírá svůj chřtán jako podsvětí, je nenasytný jako smrt; posbíral k sobě všechny národy, shromáždil k sobě všechny lidi.
Matt 2:15:	A byl tam až do Herodovy smrti, aby se naplnilo, co bylo řečeno od Pána skrze proroka: ‚Z Egypta jsem povolal svého syna.‘
Matt 4:16:	lid sedící v temnotě uviděl veliké světlo, těm, kteří seděli v krajině a stínu smrti, vzešlo světlo.‘
Matt 10:21:	Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a usmrtí je.
Matt 16:28:	Amen, pravím vám, že někteří z těch, kdo zde stojí, určitě neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího ve své královské moci. “
Matt 20:18:	„Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona. Odsoudí ho k smrti
Matt 26:38:	Pak jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou.“
Matt 26:59:	Velekněží, starší a celá velerada hledali proti Ježíšovi křivé svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti,
Matt 26:66:	Co si o tom myslíte?“ Oni odpověděli: „Je hoden smrti.“
Matt 27:1:	Když nastalo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho usmrtí.
Mark 9:1:	A říkal jim: „Amen, pravím vám, že jsou někteří z těch, kdo zde stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud neuvidí Boží království, přišlé v moci.“
Mark 10:33:	„Hle, vystupujeme do Jeruzaléma; Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona a odsoudí ho k smrti a vydají ho pohanům.
Mark 13:12:	A vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, děti povstanou proti rodičům a usmrtí je.
Mark 14:34:	Říká jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“
Mark 14:55:	Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali.
Mark 14:64:	Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?“ Všichni ho odsoudili, že je hoden smrti.
Mark 16:18:	budou brát hady do rukou a vypijí-li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce a budou se mít dobře.“
Luke 1:79:	aby se ukázal těm, kdo sedí ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše nohy na cestu pokoje.“
Luke 2:26:	Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.
Luke 7:2:	Otrok nějakého setníka, který byl setníkovi vzácný, byl na smrt nemocen.
Luke 9:27:	Vpravdě vám pravím: Jsou někteří z těch, kdo tu stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud nespatří Boží království.“
Luke 22:33:	On mu řekl: „Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt.“
Luke 23:15:	Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt.
Luke 23:22:	Řekl jim potřetí: „Co tedy ten člověk udělal zlého? Žádný důvod pro trest smrti jsem u něj nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.“
Luke 24:20:	jak ho velekněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho.
John 5:24:	Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života.
John 8:51:	Amen, amen, pravím vám, kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věčnost. “
John 8:52:	Židé mu řekli: „Teď jsme poznali, že máš démona. Abraham zemřel, i proroci, a ty říkáš: ‚Kdo by zachoval mé slovo, neokusí smrti na věčnost. ‘
John 11:4:	Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Tato nemoc není k smrti, ale k Boží slávě, aby Boží Syn byl skrze ni oslaven.“
John 11:13:	Ježíš však mluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku.
John 12:33:	Těmito slovy naznačoval, jakou smrtí má zemřít.
John 18:31:	Pilát jim řekl: „Vezměte si ho a suďte ho podle svého zákona.“ Židé mu řekli: „My nesmíme nikoho usmrtit.“
John 18:32:	Tak se mělo naplnit Ježíšovo slovo, které řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.
John 21:19:	Toto řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. Po těchto slovech mu řekl: „Následuj mne.“
Acts 2:24:	Ale Bůh ho vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, protože nebylo možné, aby byl od ní držen.
Acts 7:4:	Potom vyšel z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. A odtud jej Bůh po smrti jeho otce přestěhoval do této země, ve které vy nyní bydlíte.
Acts 13:28:	A ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, žádali Piláta, aby byl popraven.
Acts 22:4:	A pronásledoval jsem tu Cestu až na smrt; muže i ženy jsem spoutával a dával do vězení,
Acts 23:29:	Shledal jsem, že je obviňován kvůli sporným otázkám jejich Zákona, ale že na něm není žádná vina, za niž by zasluhoval smrt nebo vězení.
Acts 25:11:	Jestliže jsem tedy vinen a učinil jsem něco, co zasluhuje smrt, nezdráhám se zemřít. Není-li však nic na tom, z čeho mne tito lidé obviňují, nikdo mne jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.“
Acts 25:25:	Já jsem shledal, že neudělal nic, zač by zasluhoval smrt. Ale protože on sám se odvolal k Jeho Veličenstvu, rozhodl jsem se ho k němu poslat.
Acts 26:31:	A když se vzdálili, hovořili mezi sebou: „Tento člověk nedělá nic, zač by zasluhoval smrt nebo vězení. “
Acts 28:18:	Ti mne vyslechli a chtěli mě propustit, protože jsem se nedopustil žádného provinění, za které bych zasluhoval smrt.
Rom 1:32:	Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalují i jiným, kteří je dělají.
Rom 5:7:	Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít.
Rom 5:10:	Jestliže jsme jako nepřátelé byli usmířeni s Bohem smrtí jeho Syna, tím spíše jako usmíření budeme zachráněni jeho životem.
Rom 5:12:	Proto jako skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.
Rom 5:14:	Přesto smrt vládla od Adama až po Mojžíše i nad těmi, kdo nezhřešili podobným přestoupením jako Adam; ten je předobrazem toho budoucího.
Rom 5:17:	Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista.
Rom 5:21:	aby tak, jako vládl hřích ve smrti, i milost vládla skrze spravedlnost k životu věčnému skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Rom 6:3:	Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt?
Rom 6:4:	Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
Rom 6:5:	Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání.
Rom 6:9:	A víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá; smrt nad ním už nepanuje.
Rom 6:10:	Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu.
Rom 6:12:	Ať tedy hřích nevládne ve vašem smrtelném těle, tak abyste poslouchali jeho žádosti;
Rom 6:16:	Což nevíte, že komu se propůjčujete jako otroci k poslušnosti, koho posloucháte, toho jste otroky: buď hříchu, který vede ke smrti, nebo poslušnosti, která vede ke spravedlnosti?
Rom 6:21:	Jaký jste tehdy měli užitek z těch věcí, za něž se nyní stydíte? Neboť jejich konec je smrt.
Rom 6:23:	Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Rom 7:5:	Neboť když jsme byli v těle, působily v našich údech hříšné vášně probouzené Zákonem, aby přinesly ovoce k smrti.
Rom 7:10:	a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti.
Rom 7:13:	Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným.
Rom 7:24:	Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?
Rom 8:2:	Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti.
Rom 8:6:	Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj.
Rom 8:11:	Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.
Rom 8:36:	Jak je napsáno: ‚Celý den jsme pro tebe vydáváni na smrt, pokládají nás za ovce určené na porážku.‘
Rom 8:38:	Jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani moci,
1Cor 3:22:	ať Pavel nebo Apollos nebo Kéfas, ať svět nebo život nebo smrt, ať věci přítomné nebo budoucí — všechno je vaše,
1Cor 4:9:	Zdá se mi, že nás, apoštoly, Bůh postavil jako poslední, jako odsouzené na smrt, neboť jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem.
1Cor 11:26:	Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
1Cor 15:21:	Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých.
1Cor 15:26:	Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt.
1Cor 15:53:	Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.
1Cor 15:54:	Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: ‚Smrt byla pohlcena ve vítězství.‘
1Cor 15:55:	‚Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvůj osten? ‘
1Cor 15:56:	Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je Zákon.
2Cor 1:9:	Sami v sobě jsme však měli ten rozsudek smrti, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé;
2Cor 1:10:	on nás vysvobodil z takového nebezpečí smrti a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že ještě znovu vysvobodí,
2Cor 2:16:	Jedněm jsme vůní smrti ke smrti, druhým vůní života k životu. Ale kdo je k tomu způsobilý?
2Cor 3:7:	Jestliže se služba smrti vyrytá literami do kamenů udála v takové slávě, že synové Izraele nemohli pohledět Mojžíšovi do tváře kvůli slávě jeho obličeje, která pomíjela,
2Cor 4:11:	Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle.
2Cor 4:12:	Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.
2Cor 5:4:	Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme a je nám těžko, neboť nechceme být svlečeni, nýbrž přioděni, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.
2Cor 7:10:	Zármutek, který je podle Boha, působí pokání k záchraně, jehož nelze litovat, kdežto zármutek světa působí smrt.
Phil 1:20:	Toužebně očekávám a doufám, že v ničem nebudu zahanben, ale se vší otevřeností, jako vždycky i nyní, bude Kristus zveleben na mém těle, ať životem, ať smrtí.
Phil 2:8:	ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.
Phil 2:27:	A opravdu byl nemocen, blízko smrti. Ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
Phil 2:30:	neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti. Vlastní život dal v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne.
Phil 3:10:	a abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpeních. Připodobňuji se jeho smrti,
Col 1:22:	nyní smířil ve svém lidském těle skrze svou smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a bez úhony,
1Tim 6:16:	On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen.
2Tim 1:10:	a která se nyní ukázala zjevením našeho Zachránce Krista Ježíše. On zničil smrt a skrze evangelium vyvedl na světlo život a neporušitelnost.
Heb 2:9:	Avšak toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, vidíme pro utrpení smrti ověnčeného slávou a ctí; tak z milosti Boží za každého okusil smrti.
Heb 2:14:	Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla,
Heb 2:15:	a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví.
Heb 5:7:	On ve dnech svého pozemského života s hlasitým křikem a slzami obětoval modlitby a úpěnlivé prosby tomu, který byl mocen ho zachránit ze smrti, a byl vyslyšen pro svou bohabojnost.
Heb 7:8:	A zde přijímají desátek smrtelní lidé, tam však někdo, o němž se svědčí, že žije.
Heb 7:23:	A jich se mnoho stalo kněžími, protože smrt bránila, aby jimi zůstávali.
Heb 9:15:	Proto je prostředníkem nové smlouvy, aby po jeho smrti, která nastala pro vykoupení z přestoupení spáchaných za první smlouvy, přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kdo jsou povoláni.
Heb 9:16:	Neboť kde je závěť, je nutné, aby byla prokázána smrt toho, kdo ji ustanovil,
Heb 11:5:	Vírou byl Henoch přenesen, aby nespatřil smrt. A nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbil Bohu.
Jas 1:15:	Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
Jas 3:8:	ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu.
Jas 5:20:	ať ví, že kdo obrátí hříšníka od jeho bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů.
1John 3:14:	My víme, že jsme přešli ze smrti do života, neboť milujeme bratry; kdo nemiluje bratra, zůstává ve smrti.
1John 5:16:	Uviděl-li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který není k smrti, ať za něj poprosí, a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti; u takového neříkám, aby prosil.
1John 5:17:	Každá nepravost je hřích, ale je i hřích, který není k smrti.
Rev 1:18:	ten Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků. Amen. Mám klíče smrti i podsvětí.
Rev 2:10:	Neboj se toho, co máš trpět. Hle, Ďábel se chystá některé z vás dávat do vězení, abyste byli vyzkoušeni, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až na smrt, a dám ti věnec života.
Rev 2:11:	Kdo má uši, slyš, co Duch praví sborům: Kdo vítězí, tomu druhá smrt neublíží.‘
Rev 6:8:	A uviděl jsem, a hle, kůň plavý; a jméno toho, který na něm seděl, bylo Smrt, a Hádes ho doprovázel. Byla jim dána moc nad čtvrtinou země, aby zabíjeli mečem, hladem, smrtí a šelmami země.
Rev 9:6:	V oněch dnech lidé budou hledat smrt, a nenaleznou ji, budou si přát umřít, ale smrt od nich uteče.
Rev 12:11:	Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví; a nemilovali svou duši až na smrt.
Rev 13:3:	A jednu z jejích hlav jsem viděl jakoby raněnou k smrti, ale její smrtelná rána byla vyléčena. Celá země nad tou šelmou užasla;
Rev 13:12:	Vykonává všechnu pravomoc té první šelmy v její přítomnosti. Nutí zemi a její obyvatele, aby se klaněli té první šelmě, jejíž smrtelná rána byla vyléčena.
Rev 18:8:	Proto v jednom dni přijdou její rány: smrt, žal a hlad, a bude spálena ohněm. Protože silný je Pán Bůh, který ji soudí.“
Rev 20:6:	Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt nemá pravomoc, nýbrž budou kněžími Božími a Kristovými a budou s ním kralovat tisíc let.
Rev 20:13:	A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.
Rev 20:14:	A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.
Rev 21:4:	A Bůh setře každou slzu z jejich očí. A smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly.“
Rev 21:8:	Avšak bázliví, nevěřící, ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, vrahové, smilníci, kouzelníci, modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou, což je smrt druhá.“

'smrt'
Total number of matched verses: 410

Total number of occurrences: 431

Informace o Studijní on-line bibli (SOB) (CZ)

Information about the "Online Bible Study" (SOB) (EN)

Kontakt

(kontaktné informácie - contact info - Kontaktinformationen - контактная информация - informacje kontaktowe - información de contacto - πληροφορίες επικοινωνίας)

Czech Study Bible Translation (CZ)

Guestbook

Czech Study Bible Translation (CZ)