Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Jeruzalémská bible je špičkové dílo katolické biblistiky druhé poloviny 20. století. Vzešla z prací Jeruzalémské biblické školy, založené v roce 1890 z iniciativy dominikánského řádu, v níž se po desítky let převážně francouzští badatelé věnovali studiu a výzkumu na poli biblické filologie, historie a archeologie. Na základě zevrubné a velmi přesné exegetické práce vznikl pak z původních jazyků nejprve francouzský překlad – La Bible de Jérusalem (JB), 1. vydání 1954, definitivní 1973 –, jenž se stal základem pro další edice v hlavních evropských jazycích. Hlavní zásadou jeho tvůrců je nevnášet do biblického překladu literární kvality, které nejsou vlastní originálu. Druhou předností vloženou do tohoto díla jsou úvody k jednotlivým biblickým knihám a pomocný poznámkový aparát, které každému čtenáři Bible dodávají nejdůležitější poznatky interpretační, aniž by ho zbytečně zatěžovaly svým rozsahem. Česká verze Jeruzalémské bible vzniká metodou srovnávacího překladu z francouzštiny (originální znění JB) a původních biblických jazyků (pro přesné rozpoznání předlohy). Její autoři berou v potaz i bohatou tradici českých biblických překladů 20. století, které se můžou stát inspirací, cennou zejména po terminologické stránce. Žádný ale není měřítkem, či dokonce svazujícím břemenem v otázce jazykového stylu. I pro tvůrce české JB je totiž nejdůležitější, aby výsledek jejich práce byl věrný biblickému originálu, s co nejpatrnějším uchováním jeho stylu i literární formy. Manželé Dagmar a František X. Halasovi zahájili práci na českém překladu v roce 1980, v polistopadové době se začalo s publikováním prvních sešitů pracovního vydání. Průběžně pokračují redakční práce, aby česká Jeruzalémská bible vyšla co nejdřív jako celek. Pracovní vydání české verze Jeruzalémské bible je určeno k diskusi mezi odbornou i laickou veřejností. Vyzýváme tedy všechny čtenáře, aby své diskusní příspěvky, připomínky k českému překladu a textové korektury zasílali na adresu redakce: nakladatelství KRYSTAL OP, Husova 8, 110 00 Praha 1, e-mail: krystalop@volny.cz
Copyright: Copyright © František X. a Dagmar Halasovi, Copyright © Krystal OP s.r.o
URL: http://krystal.op.cz/
1 Potom Ježíš odešel na druhou stranu Galilejského neboli Tiberiadského moře.
2 Za ním šel velký zástup, protože viděl znamení, která on konal na nemocných.
3 Ježíš vystoupil na horu a se svými učedníky se tam posadil.
4 A byly blízko Velikonoce, židovský svátek.
5 Když pozdvihl oči a viděl, že k němu přichází velký zástup, říká Ježíš Filipovi: "Kde nakoupíme chleby, aby se ti lidé najedli?"
6 Říkal to, aby ho zkoušel, neboť sám věděl, co udělá.
7 Filip mu odpověděl: "Za dvě stě denárů chleba nestačí, aby každý dostal aspoň malý kousek."
8 Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:
9 "Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí?"
10 Ježíš jim řekl: "Postarejte se, ať se lidé rozsadí." Na tom místě bylo mnoho trávy. Rozsadili se tedy, bylo tam asi pět tisíc mužů.
11 Tu Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdával sedícím, stejně tak ryby, kolik kdo chtěl.
12 Když byli nasyceni, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé kousky, ať nic nepřijde nazmar."
13 Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů kousky zbylými po jídle z těch pěti ječných chlebů.
14 Když lidé viděli to znamení, které právě učinil, říkali: "On je opravdu ten prorok, který má přijít na svět."
15 Tu Ježíš shledal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho udělali králem, a tak zcela sám opět utekl na horu.
16 Když nadešel večer, sešli jeho učedníci k moři,
17 nasedli na loď a vydali se na druhý břeh moře do Kafarnaumu. Byla už tma; Ježíš za nimi dosud nepřišel;
18 a moře se vzdouvalo, protože vanul silný vítr.
19 Veslovali asi dvacet pět nebo třicet stadií, když tu vidí Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi. Dostali strach.
20 On jim však říká: "To jsem já. Nebojte se."
21 Už se chystali vzít ho do lodi, ale loď ihned přirazila ke břehu, kam jeli.
22 Zástup, který zůstal na druhém břehu moře, nazítří uviděl, že tam byla pouze jedna loďka a že Ježíš nenastoupil do lodi se svými učedníky, ale že odpluli učedníci sami.
23 Z Tiberiady však připluly lodi k místu, kde lidé předtím jedli chléb.
24 Když tedy zástup viděl, že tam Ježíš ani jeho učedníci nejsou, nasedli do loděk, připluli do Kafarnaumu a hledali Ježíše.
25 Jakmile ho našli na druhém břehu moře, řekli mu: "Rabbi, kdy ses sem dostal?"
26 Ježíš jim odpověděl: "Vpravdě, vpravdě vám říkám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.
27 Pracujte nikoli pro pokrm, který pomíjí, ale pro pokrm, který zůstává k věčnému životu, kvůli tomu, který vám dá Syn člověka, neboť jej Otec, Bůh, označil svou pečetí."
28 Tu mu řekli: "Co máme dělat, abychom pracovali na Božích dílech?"
29 Ježíš jim odpověděl: "Tím Božím dílem je, abyste uvěřili v toho, koho on poslal."
30 Na to mu řekli: "Jaké tedy činíš znamení, abychom ti, až je uvidíme, uvěřili? Jaké dílo konáš?
31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: Chléb z nebe dal jim jíst."
32 Ježíš jim odpověděl: "Vpravdě, vpravdě vám říkám, ne, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; ale chléb z nebe, ten pravý, vám dává můj Otec;
33 neboť chlebem Božím je ten, jenž sestupuje z nebe a dává světu život."
34 Tu mu řekli: "Pane, dávej nám stále ten chléb."
35 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.
36 Ale řekl jsem vám: vidíte mě, a nevěříte.
37 Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, nevyvrhnu ven;
38 neboť jsem sestoupil z nebe, abych konal nikoli svou vůli, nýbrž vůli toho, jenž mě poslal.
39 A vůlí toho, jenž mě poslal, je, abych neztratil nic ze všeho, co mi dal, ale abych to vzkřísil v poslední den.
40 Ano, to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný, a já ho vzkřísím v poslední den."
41 Tu na něho Židé reptali, protože řekl: "Já jsem chléb, jenž sestoupil z nebe."
42 Říkali: "Což to není Ježíš, Josefův syn, jehož otce i matku známe? Jak může nyní říkat: Sestoupil jsem z nebe?"
43 Ježíš jim odpověděl: "Nereptejte mezi sebou.
44 Nikdo nemůže přijít ke mně, pokud ho Otec, jenž mě poslal, nepřitáhne; a já ho vzkřísím v poslední den.
45 Je psáno v prorocích: Všichni budou vyučeni od Boha. Každý, kdo naslouchal Otci a vyučil se u něho, přichází ke mně.
46 Ne že by někdo byl viděl Otce, jenom ten, který je od Boha: ten Otce viděl.
47 Vpravdě, vpravdě vám říkám, kdo věří, má život věčný.
48 Já jsem chléb života.
49 Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli;
50 tento chléb je ten, jenž sestupuje z nebe, aby ho člověk jedl a nezemřel.
51 Já jsem ten chléb živý, jenž sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude živ navěky. A pak, ten chléb, který já dám, je moje tělo za život světa."
52 Tu se Židé začali mezi sebou velice dohadovat; říkali: "Jak nám on může dát své tělo k jídlu?"
53 Tu jim Ježíš řekl: "Vpravdě, vpravdě vám říkám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
55 Neboť mé tělo je opravdu pokrm a má krev opravdu nápoj.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
57 Tak jako Otec, jenž žije, mě poslal a já žiji z Otce, tak ten, kdo mě jí, bude též žít ze mne.
58 To je ten chléb, jenž sestoupil z nebe; není jako onen, který jedli Otcové, a zemřeli; kdo jí tento chléb, bude živ navěky."
59 To řekl, když učil v jedné synagoze v Kafarnaumu.
60 Když to uslyšeli, mnozí z jeho učedníků řekli: "Tvrdá je tato řeč! Kdo ji může poslouchat?"
61 Protože však sám u sebe věděl, že jeho učedníci nad tím reptají, řekl jim Ježíš: "To vás pohoršuje?
62 A až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?...
63 To duch oživuje, tělo není k ničemu. Slova, která jsem vám řekl, jsou duch a jsou život.
64 Ale mezi vámi jsou takoví, kdo nevěří." Ježíš totiž od počátku věděl, kdo jsou ti, kteří nevěří, a kdo je ten, který ho vydá.
65 A říkal: "Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce."
66 Od té chvíle se mnozí z jeho učedníků stáhli a už s ním nechodili.
67 Tu řekl Ježíš Dvanácti: "Chcete odejít i vy?"
68 Šimon-Petr mu odpověděl: "Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života.
69 My věříme a poznali jsme, že jsi ten Svatý Boží."
70 Ježíš jim odpověděl: "Nevyvolil jsem vás Dvanáct já? A jeden z vás je ďábel."
71 Mluvil o Jidáši, synovi Šimona Iškariotského; to on ho měl totiž vydat, on, jeden ze Dvanácti.