1I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi: 2Tento měsíc bude pro vás počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku. 3Vyhlaste celé pospolitosti Izraele: Desátého tohoto měsíce ať si každý vezme beránka na otcovský dům, beránka na rodinu. 4A kdyby rodina byla na beránka příliš malá, ať si přibere souseda nejblíže svému domu do počtu duší. Každý bude započten na beránka podle toho, co kdo sní. 5Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat. 6A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti Izraele k večeru zabije. 7Pak vezmou z krve a dají na obě veřeje a na nadpraží domů, v nichž ho budou jíst. 8Té noci budou jíst maso; budou je jíst pečené na ohni s nekvašenými chleby a hořkými bylinami. 9Nebudete jíst z něho nic syrového ani vařeného ve vodě, ale pouze pečené na ohni i hlavu s hnáty a s vnitřnostmi. 10Nic z něho neponecháte do rána. Co z něho zůstane do rána, to spálíte ohněm. 11A budete ho jíst takto: Bedra budete mít přepásaná, sandály na nohou a hůl v ruce. Budete ho jíst ve spěchu. Bude to velikonoční oběť Hospodinu. 12A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. Já, Hospodin. 13Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; když uvidím tu krev, pominu vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi. 14Tento den se pro vás stane dnem památným a budete ho slavit jako Hospodinův svátek; po všechny své generace ho budete slavit jako věčné ustanovení. 15Sedm dnů budete jíst nekvašený chléb. Hned první den odstraníte kvas ze svých domů, protože každý, kdo by jedl něco kvašeného od prvního dne až do sedmého dne, takový člověk bude vyhlazen z Izraele. 16Prvního dne budete mít svaté shromáždění, i sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V nich nebude konána žádná práce, pouze co budete každý jíst, jenom to si připravíte. 17Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, protože právě v tento den jsem vyvedl vaše oddíly z egyptské země; tento den budete zachovávat po všechny své generace jako věčné ustanovení. 18V prvním měsíci od čtrnáctého dne měsíce večer budete jíst nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce. 19Sedm dnů se ve vašich domech nenajde kvas. Protože každý, kdo by jedl něco kvašeného, takový člověk bude vyhlazen z pospolitosti Izraele, jak příchozí, tak domorodec. 20Nic kvašeného nebudete jíst. Kdekoli budete přebývat, budete jíst nekvašené chleby. 21Mojžíš tedy svolal všechny izraelské starší a řekl jim: Vyberte si a vezměte jehně po svých rodinách a zabijte velikonoční oběť. 22Vezmete svazek yzopu, namočíte do krve v misce a z krve v misce nanesete na nadpraží a na obě veřeje. A nikdo z vás ať nevyjde ze dveří svého domu až do rána. 23Když bude Hospodin procházet, aby postihl Egypt, a uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích, pomine Hospodin ty dveře a nedovolí ničiteli vstoupit do vašeho domu, aby vás postihl. 24Tuto věc budeš zachovávat jako ustanovení pro sebe a pro své syny až navěky. 25Až vejdete do země, kterou vám dá Hospodin tak, jak prohlásil, budete zachovávat tuto službu. 26A až se vás vaši synové budou ptát, co pro vás tato služba znamená, 27odpovíte: To je velikonoční oběť Hospodinu, který pominul domy synů Izraele v Egyptě, když postihl Egypťany a naše domy uchránil. Tu lid poklekl a klaněl se. 28Synové Izraele šli a učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili. 29O půlnoci se stalo, že Hospodin v egyptské zemi pobil všechno prvorozené od prvorozeného syna faraona, který seděl na svém trůnu, až po prvorozeného zajatce, který seděl v žaláři, i všechno prvorozené z dobytka. 30Tu farao té noci vstal, i všichni jeho otroci, i všichni Egypťané, a v Egyptě nastal veliký křik, protože nebyl dům, ve kterém by nebyl někdo mrtvý. 31Ještě v noci zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Vstaňte a odejděte zprostřed mého lidu vy i synové Izraele. Jděte a služte Hospodinu, jak jste říkali. 32Vezměte také svůj brav a svůj skot, tak jak jste řekli, a jděte. Požehnejte také mně. 33Egypťané naléhali na lid, aby je rychle poslali ze země, protože si říkali: Všichni zemřeme! 34Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté, díže zavinuté v pláštích na ramenou. 35Synové Izraele také učinili podle Mojžíšova slova a vyžádali si od Egypťanů stříbrné a zlaté předměty a oděvy, 36a Hospodin dal lidu přízeň v očích Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak vyplenili Egypt. 37Synové Izraele vyrazili z Ramesesu do Sukótu v počtu kolem šesti set tisíc pěších mužů, kromě žen a dětí. 38Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu, brav a skot, veliké množství dobytka. 39Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo. Když byli vypuzeni z Egypta, nemohli otálet a nepřipravili si ani potravu. 40Doba, po kterou synové Izraelovi pobývali v Egyptě, byla čtyři sta třicet let. 41Když uplynulo čtyři sta třicet let, právě ten den vyšly všechny Hospodinovy oddíly z egyptské země. 42To byla noc Hospodinova bdění, aby je vyvedl z egyptské země. A tato noc je Hospodinova — noc bdění pro všechny syny Izraele po všechny generace. 43Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: Toto je ustanovení o velikonočním beránku: Žádný cizinec z něho nebude jíst. 44Ale každý otrok, muž koupený za peníze, když jsi ho obřezal, potom bude z něho jíst. 45Příchozí ani najatý z něho jíst nebude. 46Bude sněden v tomtéž domě, nic z jeho masa nevyneseš ven z domu; žádnou kost v něm nezlámete. 47Toto bude dělat celá pospolitost Izraele. 48Bude-li u tebe pobývat cizinec a bude chtít slavit velikonoční oběť Hospodinu, musí se dát obřezat všichni jeho lidé mužského pohlaví. Potom se přiblíží, aby ji slavil, a bude jako domorodec. Ale žádný neobřezanec nebude z ní jíst. 49Stejný zákon bude platit pro domorodce i pro cizince, který bude pobývat mezi vámi. 50Pak všichni synové Izraele učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili. 51A právě ten den Hospodin vyvedl syny Izraele po jejich oddílech z egyptské země.
Treasury of Scripture Knowledge 1 Exod 12:1 The beginning of the year is changed.
Exod 12:3 The passover is instituted.
Exod 12:11 The import of the rite of the passover.
Exod 12:15 Unleavened bread, etc.
Exod 12:29 The firstborn are slain.
Exod 12:31 The Israelites are driven out of the land.
Exod 12:37 They come to Succoth.
Exod 12:41 The time of their sojourning.
Exod 12:43 The ordinance of the passover.
Exod 12:1 2 A.M. 2513. B.C. 1491. An. Exod. Isr. 1. Abib or Nisan.
Exod 13:4 Exod 23:15 Exod 34:18 Lev 23:5 Num 28:16 Deut 16:1 Esth 3:7 3 Speak ye.
Exod 4:30 Exod 6:6 Exod 14:15 Exod 20:19 Lev 1:2in the tenth.
Exod 12:6 John 12:1 John 12:12take to.
Gen 4:4 Gen 22:8 1Sam 7:9 John 1:29 John 1:36 1Cor 5:7 Rev 5:6 -
Rev 5:13 Rev 7:9 -
Rev 7:14 Rev 13:8lamb. or, kid. The word
seh means the young of both sheep and goats, and may be indifferently rendered either lamb or kid. It is evident from ver. 5
Exod 12:5 that the Hebrews might take either; but they generally preferred a lamb, from being of a more gentle nature.
Lev 5:6 Num 15:11 2Chr 35:7an house. The Israelites were divided into twelve tribes, these tribes into families, the families into houses, and the houses into particular persons.
Num 1:1 -
Num 1:54 Josh 7:14 4 Exod 12:4 5 be without.
Lev 1:3 Lev 1:10 Lev 22:19 -
Lev 22:24 Deut 17:1 Mal 1:7 Mal 1:8 Mal 1:14 Heb 7:26 Heb 9:13 Heb 9:14 1Pet 1:18 1Pet 1:19a male of the first year. Heb. son of a year.
Lev 23:12 1Sam 13:1*marg:
Exod 12:5 6 fourteenth.
Lev 23:5 Num 9:3 Num 28:16 Num 28:18 Deut 16:1 -
Deut 16:6 2Chr 30:15 Ezek 45:21the whole.
2Chr 30:15 -
2Chr 30:18 Isa 53:6 Matt 27:20 Matt 27:25 Mark 15:1 Mark 15:8 Mark 15:11 Mark 15:25 Mark 15:33 Mark 15:34 Luke 23:1 Luke 23:18 Acts 2:23 Acts 3:14 Acts 4:27in the evening. Heb. between the two evenings. The Jews divided the day into morning and evening: till the sun passed the meridian, all was morning or forenoon; after that, all was evening or afternoon. Their first evening began just after twelve o'clock, and continued till sunset; their second evening began at sunset, and continued till night, i.e., during the whole time of twilight; between twelve o'clock, therefore, and the termination of twilight, the passover was to be offered. See Parallel Passages.
Exod 16:12 Matt 27:46 -
Matt 27:50 7 Exod 12:22 Exod 12:23 Eph 1:7 Heb 9:13 Heb 9:14 Heb 9:22 Heb 10:14 Heb 10:29 Heb 11:28 1Pet 1:2 8 eat the.
Matt 26:26 John 6:52 -
John 6:57roast.
Deut 16:7 Ps 22:14 Isa 53:10unleavened.
Exod 13:3 Exod 13:7 Exod 34:25 Num 9:11 Deut 16:3 Amos 4:5 Matt 16:12 1Cor 5:6 -
1Cor 5:8 Gal 5:9with bitter.
Exod 1:14 Num 9:11 Zech 12:10 1Thess 1:6 9 but roast with fire.
Exod 12:8 Deut 16:7 Lam 1:13 10 Exod 23:18 Exod 29:34 Exod 34:25 Lev 7:15 -
Lev 7:17 Lev 22:30 Deut 16:4 Deut 16:5 11 loins.
Matt 26:19 Matt 26:20 Luke 12:35 Eph 6:15 1Pet 1:13shoes.
Luke 7:38 Luke 15:22 Eph 6:15it is the.
Exod 12:27 Lev 23:5 Num 28:16 Deut 16:2 -
Deut 16:6 1Cor 5:7 12 pass.
Exod 12:23 Exod 11:4 Exod 11:5 Amos 5:17will smite.
Exod 12:29 Exod 12:30 Exod 11:4 -
Exod 11:6against.
Num 33:4 1Sam 5:3 1Sam 6:5 1Chr 14:12 Isa 19:1 Jer 43:13 Zeph 2:11gods. or, princes.
Exod 21:6 Exod 22:28 Ps 82:1 Ps 82:6 John 10:34 John 10:35I am the Lord.
Exod 6:2 Isa 43:11 -
Isa 43:15 Ezek 12:16 13 the blood.
Exod 12:23 Gen 17:11 Josh 2:12 Heb 11:28and when.
1Thess 1:10 1John 1:7to destroy you. Heb. for a destruction.
14 memorial.
Exod 13:9 Num 16:40 Josh 4:7 Ps 111:4 Ps 135:13 Zech 6:14 Matt 26:13 Luke 22:19 1Cor 11:23 -
1Cor 11:26a feast.
Exod 5:1 Deut 16:11 Neh 8:9 -
Neh 8:12by an ordinance.
Exod 12:17 Exod 12:24 Exod 12:43 Exod 13:10 Lev 23:4 Lev 23:5 Num 10:8 Num 18:8 Deut 16:1 1Sam 30:25 2Kgs 23:21 Ezek 46:14 1Cor 5:7 1Cor 5:8 15 Seven.
Exod 12:8 Exod 13:6 Exod 13:7 -
Exod 13:10 Exod 23:15 Exod 34:18 Exod 34:25 Lev 23:5 -
Lev 23:8 Num 28:17 Deut 16:3 Deut 16:5 Deut 16:8 Matt 16:12 Luke 12:1 Acts 12:3that soul.
Exod 12:19 Exod 12:20 Exod 31:14 Gen 17:14 Lev 17:10 Lev 17:14 Num 9:13 Mal 2:12 Gal 5:12 16 first day.
Lev 23:2 Lev 23:3 Lev 23:7 Lev 23:8 Lev 23:21 Lev 23:24 Lev 23:25 Lev 23:27 Lev 23:35 Num 28:18 Num 28:25 Num 29:1 Num 29:12no manner.
Exod 16:5 Exod 16:23 Exod 16:29 Exod 20:10 Exod 35:2 Exod 35:3 Jer 17:21 Jer 17:22man Heb. soul.
17 in this selfsame.
Exod 7:5 Exod 13:8 Num 20:16an ordinance.
Exod 12:14 18 Exod 12:1 Exod 12:15 Lev 23:5 Lev 23:6 Num 28:16 19 Seven.
Exod 23:15 Exod 34:18 Deut 16:3 1Cor 5:7 1Cor 5:8even that.
Exod 12:15 Num 9:13whether.
Exod 12:43 Exod 12:48 20 Exod 12:20 21 elders.
Exod 3:16 Exod 17:5 Exod 19:7 Num 11:16and take.
Exod 12:3 Num 9:2 -
Num 9:5 Josh 5:10 2Kgs 23:21 2Chr 30:15 -
2Chr 30:17 2Chr 35:5 2Chr 35:6 Ezra 6:20 Matt 26:17 -
Matt 26:19 Mark 14:12 -
Mark 14:16 Luke 22:7 -
Luke 22:13 1Cor 10:4lamb. or, kid.
Exod 12:3*marg:
Exod 12:21the passover. That is, the lamb which was called the
paschal, or passover lamb; the animal sacrificed obtaining the name of the institution. St. Paul copies the expression in 1 Co 5:7.
22 a bunch.
Lev 14:6 Lev 14:7 Num 19:18 Ps 51:7 Heb 9:1 Heb 9:14 Heb 9:19 Heb 11:28 Heb 12:24 1Pet 1:2hyssop. The word
aizov, which has been variously rendered, most probably denotes Hyssop; whence are derived the Chaldee
aizova, Syriac
zupha, Arabic
zupha, Ethiopic
azab, and
hushopa, Greek [`ussopos, hussopos *G5301*,] Latin
hyssopus, German
usop, and our hyssop, a name retained, with little variation, in all the western languages. It is a plant of the gymnospermia (naked seeded) order, belonging to the didynamia class. It has bushy stalks, growing a foot and a half high; small spear-shaped, close-sitting, and opposite leaves, with several smaller ones rising from the same joint; and all the stalks and branches terminated by erect whorled spikes of flowers, of different colours in the varieties of the plant. The leaves have an aromatic smell, and a warm, pungent taste. Its detersive, cleansing, and medicinal qualities were probably the reason why it was so particularly recommended in Scripture.
strike.
Exod 12:7and none.
Matt 26:30 23 will pass through.
Exod 12:12 Exod 12:13and will not.
2Sam 24:16 Isa 37:36 Ezek 9:4 Ezek 9:6 1Cor 10:10 Heb 11:28 Heb 12:24 Rev 7:3 Rev 9:4 24 Exod 12:14 Gen 17:8 -
Gen 17:10 25 when.
Deut 4:5 Deut 12:8 Deut 12:9 Deut 16:5 -
Deut 16:9 Josh 5:10 -
Josh 5:12 Ps 105:44 Ps 105:45according.
Exod 3:8 Exod 3:17 26 your children.
Exod 13:8 Exod 13:9 Exod 13:14 Exod 13:15 Exod 13:22 Deut 6:7 Deut 11:19 Deut 32:7 Josh 4:6 Josh 4:7 Josh 4:21 -
Josh 4:24 Ps 78:3 -
Ps 78:6 Ps 145:4 Isa 38:19 Eph 6:4 27 It is the sacrifice.
Exod 12:11 Exod 12:23 Exod 34:25 Deut 16:2 Deut 16:5 1Cor 5:7bowed.
Exod 4:31 Exod 34:8 1Chr 29:20 2Chr 20:18 2Chr 29:30 Neh 8:6 28 Heb 11:28 29 at midnight.
Exod 12:12 Exod 11:4 Exod 13:15 Job 34:20 1Thess 5:2 1Thess 5:3the Lord smote. The infliction of this judgment on the Egyptians was most equitable; because, after their nation had been preserved by one of the Israelitish family, they had, contrary to all right, and in defiance of original stipulation, enslaved the people to whom they had been so much indebted, had murdered their offspring, and made their bondage intolerable. See Bryant, p. 160.
Num 3:13 Num 8:17 Num 33:4 Ps 78:51 Ps 105:36 Ps 135:8 Ps 136:10 Heb 11:28 Heb 12:23the first-born of Pharaoh.
Exod 4:23 Exod 11:5dungeon. Heb. house of the pit.
Isa 24:22 Isa 51:14 Jer 38:6 Jer 38:13 Zech 9:11 30 and there was a great cry. No people were more remarkable and frantic in their mournings than the Egyptians. When a relative died, every one left the house, and the women, with their hair loose, and their bosoms bare, ran wild about the street. The men also, with their apparel equally disordered, kept them company; all shrieking, howling, and beating themselves. What a scene of horror and distress must now have presented itself, when there was not a family in Egypt where there was not one dead!
Exod 11:6 Pro 21:13 Amos 5:17 Matt 25:6 Jas 2:13 31 called.
Exod 10:29Rise up.
Exod 3:19 Exod 3:20 Exod 6:1 Exod 11:1 Exod 11:8 Ps 105:38the children.
Exod 10:9 32 your flocks.
Exod 10:26bless me.
Exod 8:28 Exod 9:28 Gen 27:34 Gen 27:38 33 urgent.
Exod 11:1 Ps 105:38We be all.
Gen 20:3 Num 17:12 Num 17:13 34 kneading troughs. or, dough.
Exod 8:3Probably like the kneading-troughs of the Arabs; comparatively small wooden bowls, which also serve them for dishes. Their being bound up in their clothes may mean no more than their being wrapped up in their
hykes, or long, loose, garments. See Shaw's Travels, p. 224, 4to. edit.
35 Exod 3:21 Exod 3:22 Exod 11:2 Exod 11:3 Gen 15:14 Ps 105:37 36 the Lord.
Exod 3:21 Exod 11:3 Gen 39:21 Pro 16:7 Dan 1:9 Acts 2:47 Acts 7:10they spoiled.
Exod 3:22 Gen 15:14 Ps 105:37 37 the children.
Num 33:3 Num 33:5Rameses.
Exod 1:11 Gen 47:11six hundred.
Exod 38:26 Gen 12:2 Gen 15:5 Gen 46:3 Num 1:46 Num 11:21 38 And a mixed multitude. Heb. a great mixture.
Num 11:4 Zech 8:23 39 thrust.
Exod 12:33 Exod 6:1 Exod 11:1 40 The Samaritan Pentateuch reads, "Now the sojourning of the children of Israel, and of their fathers in the land of Canaan and in the land of Egypt, was 430 years." The Alexandrine copy of the LXX. has the same reading; and the same statement is made by the apostle Paul, in
Gal 3:17, who reckons from the promise made to Abraham to the giving of the law. That these three witnesses have the truth, the chronology itself proves; for it is evident that the descendants of Israel did not dwell 430 years in Egypt; while it is equally evident, that the period from Abraham's entry into Canaan to the Exodus, is exactly that number. Thus, from Abraham's entrance into the promised land to the birth of Isaac, was 25 years; Isaac was 60 at the birth of Jacob; Jacob was 130 at his going into Egypt; where he and his children continued 215 years more; making in the whole 430 years. See Kennicott's Dissertation on the Hebrew Text.
sojourning.
Acts 13:17 Heb 11:9four hundred.
Gen 12:1 -
Gen 12:3 Gen 15:13 Acts 7:6 Gal 3:16 Gal 3:17 41 selfsame.
Ps 102:13 Dan 9:24 Hab 2:3 John 7:8 Acts 1:7hosts.
Exod 12:51 Exod 7:4 Josh 5:14 42 a night to be much observed. Heb. a night of observations. observed.
Exod 12:14 Deut 16:1 -
Deut 16:6 43 There shall.
Exod 12:48 Lev 22:10 Num 9:14 Eph 2:12 44 circumcised.
Gen 17:12 Gen 17:13 Gen 17:23 45 Lev 22:10 Eph 2:12 46 one house.
1Cor 12:12 Eph 2:19 -
Eph 2:22neither.
Num 9:12 John 19:33 John 19:36 47 All the.
Exod 12:3 Exod 12:6 Num 9:13keep it. Heb. do it.
48 a stranger.
Exod 12:43 Num 9:14 Num 15:15 Num 15:16let all.
Gen 17:12 Ezek 44:9 Ezek 47:22shall be.
Gal 3:28 Col 3:11 49 Lev 24:22 Num 9:14 Num 15:15 Num 15:16 Num 15:29 Gal 3:28 Col 3:11 50 as the Lord.
Deut 4:1 Deut 4:2 Deut 12:32 Matt 7:24 Matt 7:25 Matt 28:20 John 2:5 John 13:17 John 15:14 Rev 22:15by their armies.
Exod 12:41 Exod 6:26 Exod 7:4 51 Exod 12:51